Ratatouille - recenze
5/10
zdroj: Archiv

Ratatouille - recenze

15. 9. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Hra podle aktuálního animovaného filmu vypráví o krysím mladíkovi, který má gurmánské sklony a žije v blízkosti restaurace. Spřátelíte se s umývačem nádobí a stanete se šéfkuchařem i vy?

Autor: Michigan
Publikováno: 15.září 2007
Verze: finální/anglická/PC
Doba recenzování: pár dnů

Obrázek zdroj: Archiv
S filmovými hrami se roztrhl pytel. V poslední době jsme tu měli Spider-mana, Piráty z Karibiku, Shreka, Transformers a Harryho Pottera. V THQ si nejspíše řekli, že i oni přispějí svou troškou do mlýna, a tak nám, společně s Heavy Iron Studios, v licenci od Pixar/Disney připravili titul vycházející z u nás nepříliš známého animovaného hitu o krysách. V blízkosti luxusního restaurantu totiž žije krysí mladík Remy, který má gurmánské sklony. Spřátelí se umývačem nádobí a postupně se sám stane šéfkuchařem.

Hodnotit samotný film mi na tomto místě sice nepřísluší, ale vzhledem k tomu, že s ním hra úzce souvisí, se o něm nemohu nezmínit. Řekl bych, že po dlouhé době Pixar překonal sám sebe a stvořil dílko, které nejspíš nezaujme masy, ale o to víc je u něj kladen důraz na příběh a na propracovanost postav. Navíc si v něm najdou své i dospělí. Škoda, že hra na tento aspekt víceméně rezignovala - celková záplatka tu obnáší hlavně obstarávání jídla pro krysí kolonii. Přestože v Americe byla premiéra už v červnu (tržby za první týdny překonaly závratných 170 miliónů dolarů), v našich končinách jsme si museli počkat na půlku září, což doprovází i kompletně lokalizovaná verze hry.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Krysy na každém kroku
Ratatouille je podivný název a protože vás tohle slovo bude provázet od začátku do konce, budete určitě chtít vědět, co znamená. Vězte tedy, že se vyslovuje Ra-ta-tu-í a jedná se o jedno znamenité francouzské jídlo. Ano, náš příběh se odehrává ve Francii, konkrétně v Paříži a především pod ní, ve stokách. Ale nepředbíhejme. Hlavním hrdinou je neobyčejně čistotná myš s vytříbeným čichem a zálibou v kuchařství. Od ostatních krys ho odlišuje hlavně jeho povaha - chodí nezvykle po dvou, aby si neušpinil pracky. Pomáhat mu bude nejen jeho pomalejší bratr Emile, ale i celá krysí banda.

Poté, co absolvujete obsáhlý úvodní tutoriál odehrávající se na venkově, se po řece přesunete do již zmíněných pařížských stok. Tam se vám zjeví duch šéfkuchaře nejvyhlášenější restaurace ve městě a požádá vás, zdali byste mu nepomohli navrátit tamní kuchyni její zašlou slávu. Kvůli jeho smrti a jedné zdrcující kritice totiž zmíněné bistro nedávno přišlo o svých pět hvězdiček. A takový úkol přece nemůžete odmítnout. Více se z příběhu bohužel moc nedozvíte - hra se spíš snaží film doplňovat, než aby kráčela v jeho šlépějích, ale očividně se jí to moc nedaří, a tak po většinu času možná budete vědět, co udělat, ale už ne proč.

 Velká sýrová arkáda
Ratatouille je, stejně jako nedávný Shrek 3, čistokrevná arkáda. Jednoduše procházíte úrovněmi, běháte z místa na místo, vyhýbáte se pastem a plníte nejrůznější úkoly. A v tom je asi ten největší rozdíl oproti konkurenci, kde máte v dané misi úkol většinou jen jediný – porazit co nejvíce nepřátel. Ty tady ani zabíjet nebudete a co víc, maximálně se jim budete snažit vyhnout. V každé oblasti budete mít cílů hned několik, ale stejně jako v podobných hrách jsou striktně lineární a je nutné je plnit postupně.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Co se týče herních možností, můžete sprintovat, skákat, lézt po síti, přenášet předměty, točit se na míči, šplhat po provaze, skákat po kůlech, schovávat se v krabici nebo v cedníku (uvidí-li vás v tu chvíli nepřítel, musíte chvilku počkat), ničit předměty buď lžičkou nebo vybuchující pálivou omáčkou, raftovat na vodě, sjíždět po skluzavce, no prostě je toho spousta. Aktivní předměty a místa, kde můžete něco dělat, na sebe blikáním upozorňují samy. Jako pozitivní hodnotím i to, že nevíte-li kam dál, je možné zapnout si mód čichu, který vás na potřebné místo odnaviguje. Bez něj byste nepochybně jen neustále pobíhali okolo.

Během svého putování sbíráte hvězdičky, jež lze pak zužitkovat v Gusteauově obchodě a nakoupit si za ně nové obrázky, tajemství a hlavně minihry, co se vám pak zpřístupní v menu. Bohužel se, až na čtyři multiplayerová klání, jedná pouze o hříčky, které jste již předtím v příběhové části překonali. A ani ta hra více hráčů neudrží vaší pozornost příliš dlouho, neboť všechny vzájemné „souboje“ jsou svým obsahem velmi prosté a jednoduché.

 Svět z jiné perspektivy
Lokací, které postupně navštívíte, není na první pohled mnoho - pouze pět - což jistě mnohým přijde málo. Je pravda, že v tomhle ohledu hra mohla být o něco rozsáhlejší. Ale misí, které jsou mezi ně rovnoměrně rozložené, je celkem dost a čeká jich na vás celých 27 (plus 10 bonusových, o nichž se ještě zmíním). Některé zaberou pouhých pár minut, zatímco s jinými se budete pachtit o hodně déle. Zavítáte na venkov a poté se přesunete do pařížských stok, kde si spolu s ostatními krysami vybudujete novou základnu.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Kanály slouží mimo jiné i jako centrální hub a můžete se skrz ně kdykoliv vrátit na již navštívená místa (i když většinou nebudete mít důvod) a dokončit tak případné nesplněné úkoly. Všechny pařížské lokace jsou totiž vzájemně propojené. Na povrchu budete prozkoumávat zvláště onu vyhlášenou kuchyni, dále ulice Paříže a také jeden trh. Tím je výčet kompletní.

Zvláštní bonusovým typem nepovinných úrovní je tzv. Svět snů (Dreamworld). V něm absolvujete výlety do Remyho fantazie, která se před vámi rozprostře poté, co hlavní hrdina na určitých místech usne. Připravte se na spoustu točících se dortů, pomerančů, sýrů, klobás a dalšího jídla. Anebo na špinavé nádobí, pokud náhodou narazíte na nějakou noční můru. Přeskákat na konec těchto levelů ale rozhodně není jen tak. Složité je zde především to, že se vše odehrává nebezpečně vysoko ve vzduchu a nic vám neusnadní ani fakt, že se po ztrátě všech životů vrátíte zpátky na začátek.

 Hry ve hře
Minihry odedávna představovaly způsob, jak vše ozvláštnit a zpestřit a to si bezesporu uvědomili i vývojáři, když Ratatouille vymýšleli. Tvoří totiž odhadem dobrou polovinu hry a převažují mezi nimi hlavně čtyři typy, které se mění podle prostředí. Dojde na sjíždění potrubní roury, připravování jídla, pádlování v rozbouřené řece a i na honičky s kuchaři. Narazíte ještě na pár dalších, ale ty už vyplývají z konkrétní situace (zkratování elektriky, ovládání posuvného pásu atd.). Všem těmto vložkám se na jednu stranu sice daří bořit monotónnost, která by jinak po chvíli nastala, ale na stranu druhou se už ke konci dost opakují, že začnou nudit. Ono se ani není co divit, protože stejný problém má i hra samotná, která je v druhé polovině, co se týče úkolů, již značně repetetivní.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Pomatená kamera
Ovládání je u arkády věc velmi důležitá a na jeho provedení nemalou měrou závisí i výsledná hratelnost hry. V tomhle případě se ale ne vše povedlo tak, jak mělo a nejvíce odporu klade hlavně kamera. Klávesnicí je téměř neovladatelná a ani její natáčení pomocí myši není to pravé ořechové. Dost často se zasekává a když už se hýbe, tak opravdu velmi podivně: buď jde nastavit, že se při pohybu doleva pohne doprava (a naopak) anebo, že se při pohybu dolů pohne nahoru. Z těchto možností mi logicky nesedlo ani jedno a i s gamepadem to nebylo kdovíjaké. Sice jsem si na toto specifikum po delší době zvyknul, ale to hlavně proto, že jsem musel – dokážu si představit mnoho potencionálních hráčů, pro které bude tato „maličkost“ nepřekonatelnou překážkou. Některým to ale třeba sedne.

 Nenáročná grafika
Téměř všechny filmové předělávky mají nevábnou grafiku prostředí. Zřejmě to způsobuje relativně krátký vývoj na několik platforem najednou, těžko říct. Tady je to samozřejmě nejinak. Patrné jsou zejména neostré, málo detailní a skoro až rozplizlé textury, které sice mohou vypadat pěkně na PS2, ale PC je už, řekněme si to na rovinu, ve své hardwarové výbavě o notný kus dál. Přidanou hodnotou tak zůstávají pouze nepatrné odlesky, kterých si ale nikdo nevšimne. Postavy jsou naproti tomu zobrazeny do posledních detailů a každý je hned ve vteřině pozná. V tomto případě bych dokonce řekl, že autoři museli pracovat s původními modely od Pixaru. Stačí mrknout na okolní obrázky a hned víte, na čem jste.

Hardwarové nároky jsou velmi nízké, s klidem postačí Intel Pentium III, 256 MB RAM a GeForce 3 nebo ATI 7500 s alespoň 64MB paměti. Mně samotnému se hra hýbala velmi plynule na maximální detaily v rozlišení 1280x1024 s 4xAA a 16xAF. Samotný vzhled sice, jak už jsem psal, nebyl nejlepší, ale design a fungování levelů to naštěstí mnohdy vyvažovaly. Zvláště pak v Dreamworldu se autoři ve svých 3D programech doslova vyřádili. Výsledný dojem ale dost kazily neostrá in-game videa v malém rozlišení.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Hernímu ozvučení nemám téměř co vytknout. V menu po celou dobu vašim uším lahodí příjemná a pěkná hudba a ani při procházení úrovní tomu není jinak. Je koneckonců filmová, jak už bývá u těchto konverzí zvykem. Orchestrální tóny doplňují dění na obrazovce velmi zdařile. Dabing v anglické verzi obstarali převážně původní herci, takže za namluvení se Ratatouille také stydět nemusí. Nejznámější osobnosti z filmu (Iana Holma a Petera O’Toola) sice neuslyšíte, ale zbylí, přestože to nejsou kdovíjak protřelé hvězdy showbyznysu, svoji práci i tak odvedli dobře. Alespoň v tom málu dialogů, co uslyšíte.

 Skoro ničím nepřekvapí
Zvětšit zdroj: Archiv Ratatouille se drží principů, na kterých funguje většina filmových her a nepřináší téměř nic nového. Občas sice dokáže překvapit (třeba když schovaní pod čepicí ovládáte kuchaře a musíte uvařit jídlo), ale takových situací tu moc není. Narozdíl od filmu, který má co nabídnout i dospělým divákům, je hra určena spíše pro děti, i když její obtížnost tomu mnohdy nenasvědčuje (zvláště pak v závěrečných fázích, jež je často nutné i mnohokrát opakovat). Čím mladší jste, tím více vás bude bavit, ale po jejím dokončení se k ní nejspíš vracet nebudete. Přičtěme si k tomu ještě absenci závěrečného videa, které by vaše snažení alespoň trochu zhodnotilo a výsledný verdikt je na světě.


stažitelná verze promo videa (11 MB)

Stáhněte si: Demo

Související články: Novinky, Vše o filmu na Tiscali

Michigan
autorovi je 26 let, věnuje se překládání a hry hraje už více jak 12 let; žádný žánr mu není cizí, ale nejraději má ty s dobrým příběhem či pohlcující atmosférou; ve volném čase s oblibou sáhne po fantasy knížce či zajímavém filmu






 
 
Michigan

Verdikt:

Ratatouille patří mezi standardní filmové hry a v tomto ohledu ničím nepřekvapí. Je určeno téměř výhradně pro děti a tomu odpovídá i jeho celkové zpracování. Jednoduché není ani tak svou obtížností, jako spíš konceptem. Škoda, že doplácí na nepěknou grafiku, nepřítomnost příběhu, špatné ovládání a pozdější repetetivnost. Přesto se celkem dobře hraje a i díky občasným mezihrám si vaši pozornost po vystřízlivění z počátečního očekávání po nějakou dobu udrží.

Nejnovější články