V předchozích dvou dílech (zde a zde) této rozsáhlé recenze jsem o Flashpointu uvedl téměř vše podstatné, a tak třetí a zároveň závěrečnou část začnu trochu netradičně. Uvedu zde jasné chyby či nedostatky, které jsem ve hře našel. Někomu se jich bude zdát málo, někomu moc, někomu skoro nepodstatné, někdo bude nadávat… Názor si utvořte sami:

• Nic není dokonalé
zdroj: tisková zpráva Jasný bug je v podobě občasného procházení vojáků budovami, zvláště pokud se sami ukryjete uvnitř. Pokud je některý z vašich vojáků zabit v jedné misi, klidně se objeví v misi další. Z hlediska reality je to samozřejmě nesmysl a i ve hře to působí trochu divně (mimochodem, všiml jsem si, že partyzáni mají stejná jména jako tvůrci hry).

Slibovaná podpora pro joystick je hudba budoucnosti (nebo minulosti?). Občas by se hodilo, kdyby šla odhodit zbraň, zvláště pokud do ní již není střelivo. Kompas a hodinky po nějakém čase zcela přestávají ukazovat (markantní je to hlavně po uložení nebo nahrání pozice).

Přesto, že jsem v předchozí části recenze akceptoval zjednodušený fyzikální engine vozidel ve hře, některé věci přece jen hodně bijí do očí. Pilotovat letoun A-10 je doslova horor a popravdě řečeno, kdyby A-10 ve hře nebyl, vůbec nic by se nestalo, protože to samé lze udělat pomocí vrtulníků. Když už jsem u vrtulníků - opravdu nereálné je, aby vrtulník mohl letět dozadu stejně rychle jako dopředu. Nejvíce mně ale vadí chování pásových vozidel při jízdě. Již menší kopec je pro ně skoro nesjízdný a naopak při jízdě s kopce jsou téměř neovladatelné a chovají se jako při jízdě na ledu. Při hraní se pak můžete dočkat opravdu zajímavých výjevů způsobených tímto nedostatkem.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Zcela nedotažený je multiplayer, který jde hrát obstojně zatím jen přes LAN. V tomto směru se očekává zlepšení až v září, kdy by zároveň s vydáním americké verze hry měl vyjít i tolik potřebný dedicated server pro hru.

A konečně hra poměrně často padá. Těžko jednoznačně říct, v čem je příčina, ale hra občas spadne do modré obrazovky a dost často prostě zamrzne. Může to být problém pouze můj, ale i podle sdělení dalších hráčů je to zcela běžné.

Toto jsou zcela neoddiskutovatelné nedostatky hry, které se akceptují opravdu s velkou námahou, i když od jiných (diskutabilní grafika, občasné výpadky v jinak velmi dobré umělé inteligenci) nemají na samotné hraní zase až takový vliv (pokud nepočítám to padání hry). Troufám si tvrdit, že některé z těchto nedostatků je možno opravit pouhým patchem a jsem zvědav, jak se k problému dalších patchů a updatů postaví sami autoři. Podle nedávno uveřejněného plánu to vypadá slibně, ale nepředbíhejme.

• Hudba od australských Seventh
Ještě by se slušelo zhodnotit i hudební a zvukovou stránku hry. Začnu hudební, ke které lze jen těžko vynášet nějaké obsáhlé závěry, protože si jí příliš neužijete. Bohudík, protože představa, že by při hraní Flashpointu běžela na pozadí hudba je, mírně řečeno, podivná. V menu a hlavně při přehrávání credits na konci hry vám však zahraje skvělou píseň australská skupina Seventh, jejíž výběr schvaluji. Horší je to se zvukovou stránkou hry, které se dá leccos vytknout, ale nechci se postavit do role totálního rejpala. Přesto si neodpustím jednu zásadní výtku - zvuky u vozidel jsou dost nereálné a třeba takové letadlo A-10 vydává zvuk jak zubní vrtačka (brrrrr). Ale na druhou stranu namluvení je na slušné úrovni, zvuky vycházející ze zbraní při střelbě jsou v pohodě a pokud opravdu nehledáte na hře vyložené maličkosti, většinu drobných nedostatků přehlédnete i ve zvukové stránce.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Předchozí dvě části recenze asi vyzněly dost pozitivně, ale když se podívám na to, co jsem až doposud napsal v této závěrečné části, vypadá to, jako kdyby se mně Flashpoint přestával líbit. Ale ono tomu vůbec tak není, ba právě naopak. Jen jsem chtěl v rámci objektivity uvést i nedostatky, které ve hře jsou. Na jednu stranu jich je docela dost, na druhou stranu to kupodivu nemá na samotnou hratelnost takový vliv, jaký by asi mnohý z vás očekával. Po dohrání celé kampaně jsem byl opravdu překvapen, že kvalita (stejně jako obtížnost) misí stoupala. Přitom mise jsou vzájemně poskládané tak, že tvoří skutečný sled událostí, čímž je hráč ještě více vtažen do hry. Opravdu je velká škoda, že je k dispozici jediná kampaň za americkou stranu. Po dohrání jsem totiž měl sto chutí vzít do ruky Kalashnikov a pro změnu Amíkům ukázat, co dokáží ruští SpecNatz. No snad se toho dočkáme ve volně stažitelných přídavcích (nebo snad datadisku?), které půjde stejně jako nové mise přidávat do hry.

• Editor misí nechybí
zdroj: tisková zpráva Tím jsem se dostal k další velmi podstatné součásti hry, kterou je bezesporu editor misí. Po prvních pokusech s ním mohu s klidem konstatovat, že pro běžného hráče je to ideální nástroj pro tvorbu jednotlivých misí. Stačí si zvolit ostrov, na něm umístit nějaké vojáky nebo vozidla, navolit jim strany konfliktu a hurá do boje. Pro specializovanější mise už je třeba určité znalosti v oblasti waypointů, sensorů a dalších atributů editoru včetně ruční editace scriptů, ve kterých se teprve dají dokázat ty pravé divy. Editor misí je prostě nástroj, pomocí něhož si lze poměrně jednoduše prodloužit dobu strávenou u Flashpointu prakticky na neurčito. Když se vám bude zdát tvorba misí složitá, není nic snazšího než si je stáhnout z internetu, kde jich jsou již nyní desítky a v brzké době jistě přestoupí do řádů stovek až tisíců. Výhodou je i jejich malá velikost v řádech kilobajtů (pokud není mise doplněna o něco netradiční, třeba video).

Teď jsem snad již opravdu popsal o Flashpointu vše podstatné a je jen na vás, jaký úsudek o hře si z této recenze uděláte. Nepochybuji, že mnoho z vás již Flashpoint hraje a mají o hře již své mínění. Pro ty, kteří stále váhají, zda za Flashpoint stojí dát necelou tisícovku, tu mám své závěrečné hodnocení. Operation Flashpoint je vynikající válečná hra, která má sice nějaké chyby, ale přesto se skvěle hraje. Je jedinečná pro svoji otevřenost a volnost a ve svém žánru nemá celosvětově konkurenci.

Nejpodobnější a dosud nejúspěšnější hrou tohoto stylu je asi Delta Force, která ovšem vypadá vedle Flashpointu vyloženě trapně. Proto můžeme mít vůči hře všelijaké výhrady, ale holá skutečnost je to, že hoši v Bohemia Interactive stvořili něco, co bylo dávným snem mnoha virtuálních hráčů celého světa - nejlepší válečnou hru z pohledu obyčejného vojáka. Za to jim patří uznání a snad za vás všechny na ně i apeluji, aby neusnuli na vavřínech a v následující době se soustředili na vydávání patchů a volně stažitelných přídavků. Tím jen podpoří další oblibu a především prodej hry.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Ta se již mimochodem dostala na první místo v prodejnosti v západní Evropě a bezpochyby se na dlouhou dobu stane hitem i u nás, zvlášt když se prodává v české verzi za přijatelnou cenu. Já vám mohu jen hru s klidným svědomím doporučit, i když vím, že hra není úplně pro každého. Je docela náročná na dokonalého zvládnutí a třeba pro ty, kteří si zakládají jen na vizuální stránce hry, to může být docela nemilé překvapení. Operation Flashpoint ale rozhodně stojí za to. Howgh!