Autor: Pavel Oreški Publikováno: 24.února 2005 |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek ![]() Marečku, podejte mi tělo Na rozmanitost si ale nemůžete stěžovat u nepřátel. Sice jde o samé mrtvé a zmutované kousky, ale vypadají nádherně. Jen jsem měl pocit, že už jsem všechny někde viděl. Základem jsou pomalé civilní zombie, pak tu máme tlusťochy, čahouny, čahouny s traverzou, trpaslíky s elektrošoky, vysloužilé policisty s nožem, bahnolidi, chlapíky s větvemi a tak dále. Co na tom, že každého vyřídíte na jednu, maximálně dvě rány. Výjimkou jsou samozřejmě finální potvory, které zase zabíjíte zbytečně dlouho. Vždycky jsem si myslel, že Češi mají hlavu nejtvrdší, ale teď už vím, že lebka vám pořádně ztuhne až pod hlínou. Bossové na konci levelů jsou sice tuzí, ale hra vám milosrdně před soubojem s nimi prozradí, kam mířit a tak z jejich eliminace nemáte ani radost. Kromě zmíněné ochranky čekají na konci každé ze šesti úrovní třeba agresivní kytka nebo prohnilý tuleňomedvěd. ![]() ![]() ![]() Ze stereotypu se vás pokouší vytrhnout malé mezihry, kdy kamera zabere vašeho parťáka v obklíčení a vy se ho snažíte zachránit. Hra vám opět označí, po kterých z nepřátel musíte střílet a které zvládne oběť udolat sama. Tímhle autoři nahrazují pobíhající civilisty z předchozího dílu, které jste nesměli trefit. Je to dost laciné, protože dříve, když jste civila zasáhli, ubylo vám zdraví. Tentokrát buď parťáka zachráníte a zdraví dostanete nebo nezachráníte a nic se nestane. Z konceptu se tak vytrácí nutnost nestřílet všechno, ale dávat si majzla, koho mám právě v zaměřovači. ![]() Trhala zombíky dynamitem Přichází nevyhnutelné srovnání. Je asi každému jasné, že tenhle typ her je dost specifický a příliš vylepšení čekat nemůžeme – ale ... Přiznám se, že jsem chvilku hrál původní HotD a mnohem více času strávil u Virtua Copa (ať už v herně nebo na PC). Ač nerad, musím říct, že sedm let starý Virtua Cop předčí HotD3 skoro na všech frontách. Začněme třeba způsobem objevování nepřátel. V HotD3 vám všechny zombie docupitají před hlaveň, takže se těžko stane, že byste nějakou minuli. Naproti tomu ve Virtua Cop (VC) se nepřátelé objevovali i na horizontu nebo za překážkami a bylo mnohem složitější na ně zaměřit. Hra získala na dynamičnosti, protože jste se museli soustředit na celou scenérii a všímat si všech detailů. HotD je pouze takovým testem na rychlost, s jakou dokážete mačkat tlačítko myši. ![]() ![]() ![]() Dalším problémem jsou zmíněné zbraně a bonusy. Ve VC jste mohli sebrat různé typy zbraní a k eliminaci nepřátel pomohli i vybuchující sudy. V HotD3 jsem buď špatně hledal nebo je tam opravdu jen ta brokovnice. Sudů se váli kolem sice habaděj, ale kromě bodů a zdraví neobsahují nic jiného a ani nechtějí vybuchovat. ![]() V HoTD3 máte možnost si pouze jednou vybrat cestu, kterou se vydáte. Ve VC takových rozcestí bylo mnohem více. Pravdou sice je, že když budete střílet dost rychle, hra vás vezme zkratkou, ale nikdy jsem nepřišel na to, jakým přesně způsobem se k téhle variantě dopracujete. Jediné, za čím se můžete v HotD3 honit, je skóre (mód Survival) nebo čas, za nějž hru dokončíte (Time Attack). Což je ale při nemožnosti porovnat výsledky s jinými hráči třeba přes internet trochu zcestné. Navíc u druhého dílu HoTD byly čtyři herní módy, tady jsou jen dva. Za hodinku (když se vám to podaří napoprvé, tak za dvacet minut), HotD3 dohrajete a pak už nemáte žádnou motivaci se ke hře vrátit. Slunce, seno, hroby House of the Dead 3 ale trpí dalšími smrtelnými nemocemi. Vůbec jsem nepochopil, proč se někdo obtěžoval vymýšlet příběh. U Virtua Copa mi nechyběl a zde mi vysloveně vadil. Je to taková snůška nesmyslů a zhovadilostí (promiňte mi ten výraz), že zůstává rozum stát. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Otec nemocného syna se zoufale snaží najít lék, ale místo toho objeví smrtbudící sérum, čímž potomka spasí (???). Střih. Hlavní hrdinové se vydávají na nebezpečnou výpravu jako na odpolední procházku. Žena si neustále stěžuje na svého otce, kterého se ale snaží zachránit. Střih. Po vyvraždění zombií v počtu odpovídajícímu okresnímu městu oba hrdinové otevřou dveře, aby našli dva zdravé živé lidi, na které žádná smrtka neměla chuť. Kdyby v HotD žádný příběh nebyl, udělali by autoři podle mého názoru mnohem lépe. Grafiku i hudbu mohu odbýt jedním slovem – podprůměrná - i když vizuální zpracování se od minule podstatně zlepšilo. Najdou se i technické chybky jako vypadávající zvuk a podobně. V recenzi HotD 2 je uvedeno, že je podporován multiplayer po síti, bohužel třetí pokračování nic takového nenabízí a dá se hrát na myši a klávesnici. Zdá se mi, že někdo šil hodně horkou jehlou. Třikrát a dost ![]() Stáhněte si: Trailer, Cheaty... Související články: Novinky, House of the Dead 2 recenze (2001) |
Pavel Oreški | |
autorovi je 25 let, pracuje jako grafik v celostátním deníku, píše občas i pro Level, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |