Autor: Marek Beniač Publikováno: 21.prosince 2004 | Verze hry: finální/anglická s patchem 1.1 Doba recenzování: 2 týdny |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Skvělá fyzika Dalším z důvodů, proč se FlatOut tak dobře hraje, je použitý jízdní model. Přesto, že jde hlavně o zábavu a všudypřítomné kolize, auta se na arkádu chovají poměrně realisticky - co by za to některé rádoby simulátory daly. Už při tvorbě profilu, jste vyzváni k volbě normálního nebo profesionálního „handling“ modelu (ten je realitě přeci jen o chloupek blíže). Ovšem ať už si zvolíte kterýkoliv, o radost z řízení rozhodně ochuzeni nebudete. Hra bere v potaz nerovnosti tratě a simuluje (s přimhouřením oka) i práci podvozku, včetně pérování a tlumičů. Všechny vozy disponují zadním náhonem a vysokým výkonem motoru, počítejte tedy i se značnou přetáčivostí a sníženou ovladatelností, zvlášť na kluzkém povrchu. ![]() Poškození vozu Nad mírou, do jaké je možno zdemolovat vůz, jsem se rozplýval už v prvních dojmech. FlatOut je v tomhle směru prakticky dokonalý, srovnání snesou snad jen výtvory od Codemasters (Colin McRae a TOCA), kde je ovšem všechno mnohem teatrálnější a hlavně pro oko. Tady veškeré plechy jakoby opravdu reagovaly a deformovaly se přesně podle síly a směru nárazu. Už žádné poškození po krocích, ve smyslu – nejdřív škrábanec, potom prohnutý blatník, při třetím nárazu odpadám úplně. Ani na startu nejsou auta moc krásná a všudypřítomnou rez jen nešikovně skrývá množství samolepek. Opravdové vraky, se z nich ale stávají až po odjetí prvního kola, na užších tratích stačí dokonce jen několik úvodních zatáček. ![]() ![]() ![]() Co není přivařeno, případně pevně přišroubováno (nejlépe na několika místech) vlaje, plandá a zmítá se divoce za autem. Nárazníky, blatníky, výfuky… počítejte s tím, že dřív nebo později většinu z toho ztratíte. V soubojích se soupeři utrhnete asi také dveře a kapotu motoru, nakonec ani vrzající panty nevydrží věčně. Dobrou zprávou je, že finální verze už má i plně rozbitná okna, co naopak zůstalo při starém je výdrž podvozku. Vše ale znovu směřuje především na hratelnost, takže kola a jejich závěsy jsou nezničitelné, tak aby vůz dokázal jet i naprosto zdemolovaný. Poškození má jinak docela vliv na ovladatelnost a věřte, že závodit s autem, které táhne na jednu stranu není nic příjemného. Malá výtka směřuje snad jen na akceleraci a maximální rychlost, která příliš neutrpí, přesto že motor je v plamenech. Dokonalá destrukce okolí trati Ta patří k hlavním tahákům hry, použitý fyzikální model totiž umožňuje nejen skvělou interakci mezi auty, ale i s nejbližším okolím trati. Leccos napovídá už design okruhů, které lemuje množství zdánlivě zapomenutých objektů, občas tvářících se dokonce jako bezpečnostní prvky. Nenechte se ale zmýlit, umístění hromady krabic, pyramidy z barelů nebo složené fůry dříví jasně naznačuje, proč je designéři postavili zrovna sem. Jsou určeny k demolici a kromě efektní podívané slouží i k zisku nějakých těch bodíků k dobru (o tom až později) nebo ještě lépe, k odstavení dotěrných soupeřů. Oponent, poslaný šikovným manévrem do okolního haraburdí, může ztratit i několik pozic a značně poškodit svůj vůz. A to se vyplatí! ;) Ať už vás napadne cokoliv, zničit jde snad úplně všechno. Odolají jen překážky, které se už z dálky tváří nesmrtelně, nebo to od nich lze alespoň čekat. Na ocelová svodidla, cihlové budovy nebo třeba statné stromy se proto útočit nedoporučuje. Zbytek už rozjetému autu většinou neodolá a vše se v duchu fyzikálních zákonů kácí, bortí a demoluje tak, jak byste čekali. V jiných hrách, možná fungují ochranné bariéry z pneumatik, jako jednolitá betonová stěna. Ve FlatOutu je ovšem bez problému prorazíte a pokud by byl čas, mohli byste klidně sledovat, jak se rozletí na všechny strany a dlouho divoce poskakují. Vy ovšem máte na pilno, jelikož váš vůz pokračuje dál a stihl už prolomit několik reklamních cedulí a rozdrtit plot ztlučený z planěk. ![]() Omezení tu prakticky neexistují a pokud po výletu mimo trať neztratíte orientaci, po chvíli zběsilé jízdy strání či kličkování mezi stromy a pařezy na lesní pasece, se bez problémů vracíte zpátky do závodu. Výborné také je, že žádný z objektů - na každé mapě jich je rozeseto údajně až tři tisíce - není jen hloupou kulisou. Všechno je pečlivě vymodelováno a poskládáno z desítek dílů. A všechno čeká jen vás, až se rozhodnete svým vozem vyzkoušet, kdo z koho. Je asi zbytečné znovu líčit zážitky ze závodů - obsáhlejší popis najdete už v červnových prvních dojmech a na vlastní kůži si vše můžete zažít v listopadovém demu. Kaskadéři nebo šílenci? Při pohledu na obrázky (respektive pojízdné rakve na nich) vás možná napadne, že místní řidiči musí být naprosto šílení. Ano, oni jsou. ;) No považte, nemají ochranné přilby, závodní kombinézy a dokonce nejsou připoutaní! Jezdí si jen tak, v tričku a džínách, přitom sedí v nadupaných kárách, které nejsou vybaveny ani bezpečnostním rámem. Nikoho proto nepřekvapí, že s prvním čelním nárazem opouští tito nebožáci svůj vůz. Samozřejmě nedobrovolně, katapultováni velkou silou přes přední sklo. A právě v tento okamžik se o slovo přihlásí další z vychytávek hry – začíná totiž předváděčka technologie rag-doll. ![]() ![]() ![]() Doposud jsme něco podobného vídali především v 3D akcích, kdy zbraní zasažený protivník odletěl pár metrů, aby ve finále skončil třeba v papírových krabicích. V závodních hrách je to novinka, ovšem proč nevyužít možnosti fyzikálního enginu, jakým FlatOut oplývá? Při četných haváriích tak vzduchem létají nejen kusy automobilů, ale i řidiči, kteří často předvádějí nefalšované (byť hodně improvizované) gymnastické sestavy. To když za letu ještě čirou náhodou něco trefí. A oni trefí, to si buďte jistí! Naštěstí jsou nesmrtelní a zároveň dostatečně hloupí, po stisku tlačítka se proto dobrovolně vrací zpátky za volant. Efektní podívaná a následný reset ovšem stojí cenné vteřiny v závodě. Na četná přání hráčů, tedy Bugbear umožnil (v rámci prvního patche) tuto rag-doll kameru vypnout, jinými slovy – namontoval do všech aut pásy a kdo chce, může se připoutat. Kariéra ![]() V každé třídě je vždy určitý počet závodů, v bronzové jich je devět, ve stříbrné už dvanáct a nejtěžší zlatá prověří vaše řidičské umění hned v patnácti kláních. Lokací je celkem pět a vesměs je jedná o opuštěná závodiště v dosti zuboženém stavu – například lesní rallyecrossová trať a asfaltový okruh. Jezdí se bez diváků, bez traťových komisařů a bez jakýchkoliv pravidel. Tolik k onomu neoficiálnímu duchu závodů. Bláznivost hry zase dokládají okruhy situované do pískovny, která je ovšem v plném provozu a vozy se proplétají mezi náklaďáky či pásovými dopravníky. Podobná situace panuje i v menším městečku, které je sice vylidněné, jeho obyvatelé však zanechali vše (jakoby ve spěchu) na svém místě. Posledním „světem“ je zasněžená a ledem pokrytá finská krajina (soudím podle původu autorů), jejíž tratě jsou převážně vytyčeny na zamrzlých jezerech, kde to pekelně klouže. Upgrade vozu Povrchy se stejně jako prostředí pravidelně střídají, přestože volba, v jakém pořadí vše odjedete, zůstává jen na vás. Nedaří se na šotolině? Zkuste sníh a led, případně asfalt. K postupu (a odemčení) dalších tratí je ale nutné dojíždět na medailových pozicích. I když drobné penízky samozřejmě získáte i za čtvrtá a horší místa, nejvíce peněz na upgrade vozu je za umístění na bedně. Ano, ve FlatOutu lze už tak silná monstra ještě vylepšit – jen tak můžete totiž držet krok s konkurenty. V bronzové třídě je to celkem brnkačka, ale stříbrná a zlatá… to už je jiná káva. Umělá inteligence nikoho nešetří a tuning vašeho miláčka se tak stává nutností. ![]() ![]() ![]() Auto lze vylepšovat hned v šesti kategoriích (motor, náhon, podvozek, karoserie…) a zvýšit tím výkon, maximální rychlost, ovladatelnost nebo třeba odolnost. Nákup součástek mi ovšem nepřišel zrovna promyšlený, stejně jako v NFS Underground je potřeba upgradovat popořadě. Nemůžete si nasyslit peníze na pneumatiky číslo tři (ty nejlepší) ale nejdříve musíte koupit ty s číslem jedna a následně dva. Stejné je to i s převodovkou, výfuky, setrvačníky… prostě s veškerými díly, nehledě na fakt, že vše je tu pouze v trojím provedení, podle kvality. Trochu nedomyšlený systém ![]() V podobném duchu jako tuning, je zpracován i nákup a prodej aut. Už jenom fakt, že je možné vlastnit pouze jeden vůz, je zarážející. Přitom různý profil tratí by si zasluhoval změnu aut - koupil bych si třeba jedno rychlé na asfalt, druhé robustnější do těžkého terénu. Kdepak, smůla. Přechod do nové třídy je proto spojen s prodejem vyšlechtěného miláčka a opětovnou honbou za novými (i když vlastně na chlup stejnými) díly. Kariéra zkrátka byla ušita horkou jehlou nebo alespoň takovým dojmem působí. Spousta dříve zamýšlených věcí (vystupování z auta, chození po garáži, opravy, rozhovory s ostatními, náznak příběhu…) se do hry nevešla, zřejmě z časových důvodů. Výsledek nakonec docela drží pohromadě, dojem slepence ale zůstává. Hlavně, že jsou v titulcích k vidění „zapomenuté“ návrhy některých postav, včetně zamýšlené trati v okolí starého dolu. Bourá jenom blb? Názor Daniela Landy a spol ohledně bezpečnosti na našich silnicích, už známe. Mnohé z toho lze však kupodivu aplikovat i na bláznivý FlatOut. Mnohdy se mi opravdu vyplatilo, vyhýbat se kolizím, nestrkat se za každou cenu se soupeři a uchovat svůj vůz v co možná nejlepším stavu. Jistě, nebyla to taková zábava - jak už víme, nad bouračky není ;) – ale účel světí prostředky. Přeci jen, peníze jsou potřeba na upgrade a stupně vítězů na postup hrou. Na druhou stranu, po skončení závodu se vždy ukáže souhrnná tabulka, která zobrazí jaké objekty a kolikrát jste trefili, přičemž všechny zásahy jsou finančně ohodnoceny! Tak si vyberte. ![]() ![]() ![]() No a pak tu máme ještě nitro. To je standartní součástí každého auta, ovšem na startu závodu je pomyslná nádobka vždy prázdná. Ačkoliv nejsou po cestě žádné benzínové pumpy, ani nic podobného, o dočasné „turbo“ nepřijdete. K jeho naplnění dochází během jízdy a dobrou zprávou je, že se tak děje výhradně po kolizích! Trefíte toho otravného vola před vámi a hop, hned je zásobník z poloviny zaplněný. Projedete v plné rychlosti několika billboardy a jupí, máte plnou nádrž! Zkrátka a dobře, používání nitra (a hlavně jeho „sbírání“) přidává hře zase na zábavnosti. Vůbec proto nevadí, když jste po prvním kole úplně poslední. Stačí jen pár šikovných demolic a jste zpátky v závodě. Až strategickým prvkem je pak „hodnocení“ překážek – některé vůz hodně poškodí, ale srazit je se vyplatí, jiné vás zklamou a příště se jim radši vyhnete. Oživení kariéry aneb bonusy Kromě „normálních“ okruhových klání, jsou během kariéry k dispozici také speciální bonusové závody. Z těch řekněme obyčejných je to takzvaný Super Mud Bowl, jehož podstatou je znovu několik kol na okruhu. Už mapky tratí ale prozradí, že bude legrace – je tady ovál, osmička a jakoby závod okolo pylonů. Všechno samozřejmě postaveno tak, aby docházelo k co možná nejčastějšímu kontaktu mezi závodníky a k haváriím. ![]() Ještě lepší je v tomhle ohledu ale mód Demolition Dash, zahrnující tři velké kruhové arény. Název již řekl vše, tohle je pravé a nefalšované peklo, tak jak ho známe v podání Destruction Derby. Osm aut, všichni proti všem a poslední kdo přežije (respektive zůstane pojízdný) se stává vítězem. Jen škoda, že obdoba Last Man Standing je tím jediným módem, který finální hra nabízí. Během vývoje se přitom znovu mluvilo o dalších variantách, minimálně tedy o Capture the Flag. Ale stejně jako v případě kariéry, asi už nezbyl čas. Vzhůru na olympiádu Mezi bonusové závody patří ještě pár netradičních „sportovních disciplín“, u kterých patrně strávíte stejné množství času, jako na okruzích. Jejich návykovost je až nebezpečná a myslím, že by uspěly i jako samostatná hra. O co jde? Na obřím stadionu, plném různých nájezdových ramp a skokánků, je připravena šestice sportovišť. Zastoupen je skok do dálky a do výšky, kuželky, šipky a dvakrát také střelba na cíl. V hlavní roli však tentokrát nebudou účinkovat sportovci, ale váš vůz a jeho řidič. Nakonec proč ne, vždyť využít výborný fyzikální model a rag-doll animace „jen“ v případě nešťastných haváriích při závodě, by byl hřích. A tak na stadionu zcela úmyslně rozjíždíte auto vysokou rychlostí, abyste naprosto záměrně narazili do betonové zídky a chudáka řidiče katapultovali předním sklem co možná nejdále, nejvýše a nejlépe ;) Jakkoliv to možná zní šíleně, ve své podstatě jde opravdu o nefalšované sportovní výkony, při kterých využijete nejen rychlost, ale i načasování a přesnost. To když řidič plní roli bowlingové koule nebo hospodské šipky. Zábava je tu – stejně jako v celém FlatOutu - na prvním místě a žádná řezničina ani krev alá Carmageddon se nekoná. Naopak, starost o zdraví řidiče je až dojemná, na všech doskočištích tvůrci nachystali lepenkové krabice a žíněnky, zkrátka bezpečnost především. Co na tom, že se na ně málokdy trefíte. ;) ![]() ![]() ![]() Jestli něco v Bugbearu vyloženě nezvládli, je to hra více hráčů. Ze slibovaných režimů a herních módů, se jich do finální hry dostala jen hrstka, navíc v dost diskutabilním provedení. Kupříkladu Hotseat umožňuje klání několika (respektive maximálně čtyř) borců na jednom počítači, ovšem pouze v šesti bonusových sportovních disciplínách. Pročpak není u PC verze přítomen splitscreen, abychom se mohli vyřádit také na klasických tratích nebo ještě lépe, v Demolition Dash? Podivné, zvlášť když uvážím, že na konzolích nemají se závoděním na rozdělené obrazovce problém - PS2 verze FlatOutu umí dvojici, Xbox dokonce hned čtveřici hráčů. Podobně nedodělaně působí také síťová hra, jelikož tu (snad aby se to nepletlo) lze provozovat v původní verzi jen na tradičních závodních tratích. Až díky naléhání fanoušků, se Bugbear rozhodl zpřístupnit (opět prvním patchem) LAN hru i v arénách pro demoliční derby a na trojici Super Mud Bowl okruhů. Kamenem úrazu ovšem zůstává absence hry po internetu, která - ač byla slibována od samého začátku – v PC verzi prostě není. Namísto toho se vývojáři všude ve fórech jen vymlouvají, tu na nedostatek času, jindy zase na Empire, přísného a nekompromisního vydavatele, který jim nedal na výběr. Docela komedie, protože Xbox, přes službu Xbox Live, internetovou hru bez problémů zvládá. ![]() Technická stránka dopadla podle očekávání velmi dobře. FlatOut běží na základech enginu použitém už v Rally Trophy, jeho vývoj ale nikterak neustrnul. I nadále proto dokáže zobrazovat pečlivě vymodelované vozy (včetně jejich poškození) a bohaté okolí, to vše s detailními texturami a realtime nasvícením, stínováním a dnes již nezbytnými grafickými efekty. Hra přitom běží plynule a bez potíží v podstatě na čemkoliv (minimem je 1.5GHz procesor a 64MB gfx karta). Jediným zádrhelem byly jen občasné problémy s ovladači grafiky (řeší je patch) a nefunkčnost na NVIDIA ForceWare driverech série 6x. Znovu trochu paradox, už kvůli reklamní masáži „The way it´s meant to be played“ na začátku hry. Jestliže vizuální podoba byla známa dlouho před vydáním, ozvučení obestírala lehká nejistota. Vždyť ještě u preview-verze naprosto absentovala hudba a zvuky se zdály dost provizorní. Ve finále, ovšem nelze zvukové stránce hry vytknout snad vůbec nic a pokud bych měl něco vypíchnout, je to soundtrack. Zpočátku se mi sice moc nezdál, postupně se ale řízný rock - co taky hrát jiného, pod běsnění odehrávající se na obrazovce - začne dostávat pod kůži. Názvy kapel asi nikomu mnoho neřeknou (holt zvučná jména kupují hlavně Electronic Arts) přesto mi teď dobrá polovina z nich přijde absolutně super a zbytek jako hodně dobrý. ;) Muzika prostě sedla. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Nadšení? Pokud mám mluvit za sebe, FlatOut mne ve finále lehce zklamal. Autoři nejen že „nedodali“ všechno co naslibovali, ale i to co ve hře nakonec je, není zrovna stoprocentní (kariéra, multiplayer…). Maličko z toho řeší patch, na zbytek se patrně bude muset vrhnout hráčská komunita, protože Bugbear poznámkám fanoušků zrovna nenaslouchá a opravil vskutku jen to nejnutnější. Nejde přitom o vyložené chyby, ale spíš o drobnosti, které hraní znepříjemňují. Docela otravné je například vracení auta na trať stiskem resetu. Prodlevu a čekání vyřeší sice vypnutí rag-doll kamery, občas ale hra jakoby neví, kudy jste už projeli a hodí vás na silnici o pěkný kus zpátky. Uvítal bych i víc než jen tři herní kamery, zvlášť když na některých dřívějších obrázcích nechyběl ani pohled z kokpitu. Dokázal bych si představit také propracovanější replaye, s možností měnit kamery a zabírané vozy. S těmi stávajícími si člověk moc detailních rozborů havárií neužije a nejdou ani uložit. Zdlouhavé se jeví rovněž neustálé odpočítávání 3-2-1 před startem – zvlášť u sportovních disciplín je naprosto zbytečné a zdržuje. ![]() Stáhněte si: Demo, Patch, Multiplayer utilita, Videa, Trailery, Cheaty... Související články: Novinky, Dojmy řidiče-kaskadéra (7/2004) |
Marek Beniač | |
autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje |