Flat-Out - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Flat-Out - recenze

21. 12. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Závody nabité adrenalinem a neustálou akcí. Kříženec Rally Trophy, Destruction Derby a Carmageddonu - tyhle přívlastky na Flat-Out přesně sedí. Zdaleka ne všechno se ale tvůrcům povedlo dotáhnout do zdárného konce.

Autor: Marek Beniač
Publikováno: 21.prosince 2004
Verze hry: finální/anglická s patchem 1.1
Doba recenzování: 2 týdny


Obrázek zdroj: tisková zpráva Finské studio Bugbear Entertainment, jsem si oblíbil už díky jejich prvotině, hře Rally Trophy. Na svou dobu velmi kvalitní simulátor rallye veteránů, se dočkal sice slušného uznání, bohužel zabodoval především u hráčů, kteří dokázali ocenit propracovaný fyzikální model a realistické chování automobilů. Dnes ovšem o úspěchu či neúspěchu hry rozhoduje především mainstream a počty prodaných kopií. Bylo tedy nasnadě, že další „velký“ titul od Bugbearumusí být přístupný a hlavně atraktivní pro podstatně větší skupinu případných zákazníků. A tak začaly práce na bláznivých adrenalinových závodech, pojmenovaných jako FlatOut.

Abych řekl pravdu, až do letošního léta jsem informace o vývoji sledoval sotva jedním okem. Sice to vypadalo na „fajn hru“, ale znáte to, marketing a šikovné PR dokáže udělat potencionální hit v podstatě z čehokoliv. ;) Radikální změna u mne nastala během června, kdy se FlatOut po otestování preview-verze dostal (alespoň na mém žebříčku) do pozice jednoho z nejočekávanějších titulů letošního podzimu. Nakonec o tom, že jsem se nezbláznil a nadšení z prvních dojmů opravdu vystihuje kvality téhle hry, jste se mohli sami přesvědčit z nedávného dema. A soudě podle reakcí ve fóru si hratelnost, zábavnost a neskutečná chytlavost podmanila valnou většinu z vás.

 Proč je to taková zábava?
V současných závodních hrách je kladen důraz především na co nejlepší časy a umístění na stupních vítězů. Stejně se zpočátku jeví i FlatOut, na první pohled dokonce vypadá jen jako „obyčejné“dovádění silných, byť rezavých a zdánlivě vysloužilých aut, neřku-li skoro vraků. Vlastní závodění se přitom zjevně nebere až tak vážně, skoro by se chtělo říct, že je to takový rallyecross pro legraci. Největší zábava ovšem přichází až ve chvíli, kdy odhalíte pravou podstatu hry – jsou to demoliční závody. Bez havárií a karambolů se tady prostě neobejdete, i když konečné pořadí v cíli je samozřejmě také důležité.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Možná namítnete, že tohle není nic nového. Vždyť první díl legendárního Destruction Derby, od Psygnosis, oslaví zanedlouho již desáté narozeniny. A zhruba stejně stará je i neméně populární série Carmageddon, ve které se to (ne)pěknými haváriemi taky jenom hemžilo. Vtip je ale právě v tom velkém časovém odstupu. Poslední dobou na nás vydavatelé chrlí jen samé nablýskané závodní speciály, kde jsou bouračky a kolize spíše znakem neúspěchu – pokud k nim tedy vůbec dochází. Snad i proto působí FlatOut tak neotřelým a osvěžujícím dojmem. Je nabitý neustálou akcí, přičemž zdaleka nezůstalo jen u inspirace z již zmíněných titulů. Blázniví Finové z Bugbearu přidali také dostatek vlastních myšlenek a pár nových, často ne zrovna vídaných nápadů.

 Skvělá fyzika
Dalším z důvodů, proč se FlatOut tak dobře hraje, je použitý jízdní model. Přesto, že jde hlavně o zábavu a všudypřítomné kolize, auta se na arkádu chovají poměrně realisticky - co by za to některé rádoby simulátory daly. Už při tvorbě profilu, jste vyzváni k volbě normálního nebo profesionálního „handling“ modelu (ten je realitě přeci jen o chloupek blíže). Ovšem ať už si zvolíte kterýkoliv, o radost z řízení rozhodně ochuzeni nebudete. Hra bere v potaz nerovnosti tratě a simuluje (s přimhouřením oka) i práci podvozku, včetně pérování a tlumičů. Všechny vozy disponují zadním náhonem a vysokým výkonem motoru, počítejte tedy i se značnou přetáčivostí a sníženou ovladatelností, zvlášť na kluzkém povrchu.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Udržet auto na trati přesto není příliš složité, možná i díky neviditelným pomocníkům, kteří řízení usnadňují. Záměrně říkám neviditelným, jelikož v menu žádné helpy nejsou a při závodě si něčí občasné výpomoci možná ani nevšimnete. Tu a tam se prostě jen stane, že nekontrolovaný smyk se jakoby zmírní nebo že vůz, který by podle zákonů fyziky dávno skončil na střeše, zázrakem ustojí svou jízdu po dvou kolech. Troufám si tvrdit, že letní preview-verze byla po téhle stránce realističtější. Tvůrci pravděpodobně zařadili drobné ústupky, až v reakci na ohlasy hráčů, patrně i s ohledem na konzole. (FlatOut vychází také pro PS2 a Xbox) Neříkám, že je to vyloženě škoda, ale možná stálo za úvahu, zařadit do hry ještě třetí, náročnější variantu řízení.

 Poškození vozu
Nad mírou, do jaké je možno zdemolovat vůz, jsem se rozplýval už v prvních dojmech. FlatOut je v tomhle směru prakticky dokonalý, srovnání snesou snad jen výtvory od Codemasters (Colin McRae a TOCA), kde je ovšem všechno mnohem teatrálnější a hlavně pro oko. Tady veškeré plechy jakoby opravdu reagovaly a deformovaly se přesně podle síly a směru nárazu. Už žádné poškození po krocích, ve smyslu – nejdřív škrábanec, potom prohnutý blatník, při třetím nárazu odpadám úplně. Ani na startu nejsou auta moc krásná a všudypřítomnou rez jen nešikovně skrývá množství samolepek. Opravdové vraky, se z nich ale stávají až po odjetí prvního kola, na užších tratích stačí dokonce jen několik úvodních zatáček.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Co není přivařeno, případně pevně přišroubováno (nejlépe na několika místech) vlaje, plandá a zmítá se divoce za autem. Nárazníky, blatníky, výfuky… počítejte s tím, že dřív nebo později většinu z toho ztratíte. V soubojích se soupeři utrhnete asi také dveře a kapotu motoru, nakonec ani vrzající panty nevydrží věčně. Dobrou zprávou je, že finální verze už má i plně rozbitná okna, co naopak zůstalo při starém je výdrž podvozku. Vše ale znovu směřuje především na hratelnost, takže kola a jejich závěsy jsou nezničitelné, tak aby vůz dokázal jet i naprosto zdemolovaný. Poškození má jinak docela vliv na ovladatelnost a věřte, že závodit s autem, které táhne na jednu stranu není nic příjemného. Malá výtka směřuje snad jen na akceleraci a maximální rychlost, která příliš neutrpí, přesto že motor je v plamenech.

 Dokonalá destrukce okolí trati
Ta patří k hlavním tahákům hry, použitý fyzikální model totiž umožňuje nejen skvělou interakci mezi auty, ale i s nejbližším okolím trati. Leccos napovídá už design okruhů, které lemuje množství zdánlivě zapomenutých objektů, občas tvářících se dokonce jako bezpečnostní prvky. Nenechte se ale zmýlit, umístění hromady krabic, pyramidy z barelů nebo složené fůry dříví jasně naznačuje, proč je designéři postavili zrovna sem. Jsou určeny k demolici a kromě efektní podívané slouží i k zisku nějakých těch bodíků k dobru (o tom až později) nebo ještě lépe, k odstavení dotěrných soupeřů. Oponent, poslaný šikovným manévrem do okolního haraburdí, může ztratit i několik pozic a značně poškodit svůj vůz. A to se vyplatí! ;)

Ať už vás napadne cokoliv, zničit jde snad úplně všechno. Odolají jen překážky, které se už z dálky tváří nesmrtelně, nebo to od nich lze alespoň čekat. Na ocelová svodidla, cihlové budovy nebo třeba statné stromy se proto útočit nedoporučuje. Zbytek už rozjetému autu většinou neodolá a vše se v duchu fyzikálních zákonů kácí, bortí a demoluje tak, jak byste čekali. V jiných hrách, možná fungují ochranné bariéry z pneumatik, jako jednolitá betonová stěna. Ve FlatOutu je ovšem bez problému prorazíte a pokud by byl čas, mohli byste klidně sledovat, jak se rozletí na všechny strany a dlouho divoce poskakují. Vy ovšem máte na pilno, jelikož váš vůz pokračuje dál a stihl už prolomit několik reklamních cedulí a rozdrtit plot ztlučený z planěk.

Obrázek zdroj: tisková zpráva

Omezení tu prakticky neexistují a pokud po výletu mimo trať neztratíte orientaci, po chvíli zběsilé jízdy strání či kličkování mezi stromy a pařezy na lesní pasece, se bez problémů vracíte zpátky do závodu. Výborné také je, že žádný z objektů - na každé mapě jich je rozeseto údajně až tři tisíce - není jen hloupou kulisou. Všechno je pečlivě vymodelováno a poskládáno z desítek dílů. A všechno čeká jen vás, až se rozhodnete svým vozem vyzkoušet, kdo z koho. Je asi zbytečné znovu líčit zážitky ze závodů - obsáhlejší popis najdete už v červnových prvních dojmech a na vlastní kůži si vše můžete zažít v listopadovém demu.

 Kaskadéři nebo šílenci?
Při pohledu na obrázky (respektive pojízdné rakve na nich) vás možná napadne, že místní řidiči musí být naprosto šílení. Ano, oni jsou. ;) No považte, nemají ochranné přilby, závodní kombinézy a dokonce nejsou připoutaní! Jezdí si jen tak, v tričku a džínách, přitom sedí v nadupaných kárách, které nejsou vybaveny ani bezpečnostním rámem. Nikoho proto nepřekvapí, že s prvním čelním nárazem opouští tito nebožáci svůj vůz. Samozřejmě nedobrovolně, katapultováni velkou silou přes přední sklo. A právě v tento okamžik se o slovo přihlásí další z vychytávek hry – začíná totiž předváděčka technologie rag-doll.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Doposud jsme něco podobného vídali především v 3D akcích, kdy zbraní zasažený protivník odletěl pár metrů, aby ve finále skončil třeba v papírových krabicích. V závodních hrách je to novinka, ovšem proč nevyužít možnosti fyzikálního enginu, jakým FlatOut oplývá? Při četných haváriích tak vzduchem létají nejen kusy automobilů, ale i řidiči, kteří často předvádějí nefalšované (byť hodně improvizované) gymnastické sestavy. To když za letu ještě čirou náhodou něco trefí. A oni trefí, to si buďte jistí! Naštěstí jsou nesmrtelní a zároveň dostatečně hloupí, po stisku tlačítka se proto dobrovolně vrací zpátky za volant. Efektní podívaná a následný reset ovšem stojí cenné vteřiny v závodě. Na četná přání hráčů, tedy Bugbear umožnil (v rámci prvního patche) tuto rag-doll kameru vypnout, jinými slovy – namontoval do všech aut pásy a kdo chce, může se připoutat.

 Kariéra
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Z herních módů stojí za zmínku v podstatě jen kariéra, zbývající dva (Quick Race a Time Trial) jinak nabízejí přesně to, co byste očekávali. Na začátku hry je však tradičně přístupná jen hrstka tratí a vozů – na úvod je tedy kariéra jasnou volbou. Tvoří ji seriál 36 závodů, rozdělených do zlaté, stříbrné a bronzové třídy. Začínáte samozřejmě v bronzové, s trochou peněz v kapse a s otázkou, které auto koupit. Vstupní finanční obnos sotva vystačí na první pětici předváděných vozů a místní obchodník (zvláštní, že úřaduje na vrakovišti) sdělí vždy jen pár stručných informací. Důležitý je výkon motoru, zohledněte ale také váhu vozu. Ideálem pro závody ve FlatOut stylu se jeví kompromis. Sáhnout hned po nejrychlejší káře a snažit se všem ujet, není moc dobré, stejně jako vybrat auto těžké jako tank s tím, že ostatní rozbijete.

V každé třídě je vždy určitý počet závodů, v bronzové jich je devět, ve stříbrné už dvanáct a nejtěžší zlatá prověří vaše řidičské umění hned v patnácti kláních. Lokací je celkem pět a vesměs je jedná o opuštěná závodiště v dosti zuboženém stavu – například lesní rallyecrossová trať a asfaltový okruh. Jezdí se bez diváků, bez traťových komisařů a bez jakýchkoliv pravidel. Tolik k onomu neoficiálnímu duchu závodů. Bláznivost hry zase dokládají okruhy situované do pískovny, která je ovšem v plném provozu a vozy se proplétají mezi náklaďáky či pásovými dopravníky. Podobná situace panuje i v menším městečku, které je sice vylidněné, jeho obyvatelé však zanechali vše (jakoby ve spěchu) na svém místě. Posledním „světem“ je zasněžená a ledem pokrytá finská krajina (soudím podle původu autorů), jejíž tratě jsou převážně vytyčeny na zamrzlých jezerech, kde to pekelně klouže.

 Upgrade vozu
Povrchy se stejně jako prostředí pravidelně střídají, přestože volba, v jakém pořadí vše odjedete, zůstává jen na vás. Nedaří se na šotolině? Zkuste sníh a led, případně asfalt. K postupu (a odemčení) dalších tratí je ale nutné dojíždět na medailových pozicích. I když drobné penízky samozřejmě získáte i za čtvrtá a horší místa, nejvíce peněz na upgrade vozu je za umístění na bedně. Ano, ve FlatOutu lze už tak silná monstra ještě vylepšit – jen tak můžete totiž držet krok s konkurenty. V bronzové třídě je to celkem brnkačka, ale stříbrná a zlatá… to už je jiná káva. Umělá inteligence nikoho nešetří a tuning vašeho miláčka se tak stává nutností.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Auto lze vylepšovat hned v šesti kategoriích (motor, náhon, podvozek, karoserie…) a zvýšit tím výkon, maximální rychlost, ovladatelnost nebo třeba odolnost. Nákup součástek mi ovšem nepřišel zrovna promyšlený, stejně jako v NFS Underground je potřeba upgradovat popořadě. Nemůžete si nasyslit peníze na pneumatiky číslo tři (ty nejlepší) ale nejdříve musíte koupit ty s číslem jedna a následně dva. Stejné je to i s převodovkou, výfuky, setrvačníky… prostě s veškerými díly, nehledě na fakt, že vše je tu pouze v trojím provedení, podle kvality.

 Trochu nedomyšlený systém
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Absenci nastavování vozu, bych ještě pochopil. Jsme přeci v arkádě, kde hrají prim především bouračky a likvidace okolí. Výše zmíněný systém upgradů už ale působí docela divně. Snaha o zvyšování výkonu je celkem pochopitelná, používání stejných pneumatik na asfalt, šotolinu i sníh je ale legrační. Zrovna tak mi uniká důvod zakoupení tužší karoserie. Ano, vydrží asi víc, nicméně i ten největší vrak s hořícím motorem frčí 250 km/h a potom, hra nenabízí žádné opravy. V praxi tedy cílem projede auto zralé do šrotu, už v garáži na vás ale čeká znovu nepoškozené a vyhrané tři tisíce vrazíte do lepší převodovky. Přitom by za opravy bývalo stačilo odečíst pár stovek (šikovný mechanik s kladivem) a hra by hned získala jiný rozměr.

V podobném duchu jako tuning, je zpracován i nákup a prodej aut. Už jenom fakt, že je možné vlastnit pouze jeden vůz, je zarážející. Přitom různý profil tratí by si zasluhoval změnu aut - koupil bych si třeba jedno rychlé na asfalt, druhé robustnější do těžkého terénu. Kdepak, smůla. Přechod do nové třídy je proto spojen s prodejem vyšlechtěného miláčka a opětovnou honbou za novými (i když vlastně na chlup stejnými) díly. Kariéra zkrátka byla ušita horkou jehlou nebo alespoň takovým dojmem působí. Spousta dříve zamýšlených věcí (vystupování z auta, chození po garáži, opravy, rozhovory s ostatními, náznak příběhu…) se do hry nevešla, zřejmě z časových důvodů. Výsledek nakonec docela drží pohromadě, dojem slepence ale zůstává. Hlavně, že jsou v titulcích k vidění „zapomenuté“ návrhy některých postav, včetně zamýšlené trati v okolí starého dolu.

 Bourá jenom blb?
Názor Daniela Landy a spol ohledně bezpečnosti na našich silnicích, už známe. Mnohé z toho lze však kupodivu aplikovat i na bláznivý FlatOut. Mnohdy se mi opravdu vyplatilo, vyhýbat se kolizím, nestrkat se za každou cenu se soupeři a uchovat svůj vůz v co možná nejlepším stavu. Jistě, nebyla to taková zábava - jak už víme, nad bouračky není ;) – ale účel světí prostředky. Přeci jen, peníze jsou potřeba na upgrade a stupně vítězů na postup hrou. Na druhou stranu, po skončení závodu se vždy ukáže souhrnná tabulka, která zobrazí jaké objekty a kolikrát jste trefili, přičemž všechny zásahy jsou finančně ohodnoceny! Tak si vyberte.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

No a pak tu máme ještě nitro. To je standartní součástí každého auta, ovšem na startu závodu je pomyslná nádobka vždy prázdná. Ačkoliv nejsou po cestě žádné benzínové pumpy, ani nic podobného, o dočasné „turbo“ nepřijdete. K jeho naplnění dochází během jízdy a dobrou zprávou je, že se tak děje výhradně po kolizích! Trefíte toho otravného vola před vámi a hop, hned je zásobník z poloviny zaplněný. Projedete v plné rychlosti několika billboardy a jupí, máte plnou nádrž! Zkrátka a dobře, používání nitra (a hlavně jeho „sbírání“) přidává hře zase na zábavnosti. Vůbec proto nevadí, když jste po prvním kole úplně poslední. Stačí jen pár šikovných demolic a jste zpátky v závodě. Až strategickým prvkem je pak „hodnocení“ překážek – některé vůz hodně poškodí, ale srazit je se vyplatí, jiné vás zklamou a příště se jim radši vyhnete.

 Oživení kariéry aneb bonusy
Kromě „normálních“ okruhových klání, jsou během kariéry k dispozici také speciální bonusové závody. Z těch řekněme obyčejných je to takzvaný Super Mud Bowl, jehož podstatou je znovu několik kol na okruhu. Už mapky tratí ale prozradí, že bude legrace – je tady ovál, osmička a jakoby závod okolo pylonů. Všechno samozřejmě postaveno tak, aby docházelo k co možná nejčastějšímu kontaktu mezi závodníky a k haváriím.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Ještě lepší je v tomhle ohledu ale mód Demolition Dash, zahrnující tři velké kruhové arény. Název již řekl vše, tohle je pravé a nefalšované peklo, tak jak ho známe v podání Destruction Derby. Osm aut, všichni proti všem a poslední kdo přežije (respektive zůstane pojízdný) se stává vítězem. Jen škoda, že obdoba Last Man Standing je tím jediným módem, který finální hra nabízí. Během vývoje se přitom znovu mluvilo o dalších variantách, minimálně tedy o Capture the Flag. Ale stejně jako v případě kariéry, asi už nezbyl čas.

 Vzhůru na olympiádu
Mezi bonusové závody patří ještě pár netradičních „sportovních disciplín“, u kterých patrně strávíte stejné množství času, jako na okruzích. Jejich návykovost je až nebezpečná a myslím, že by uspěly i jako samostatná hra. O co jde? Na obřím stadionu, plném různých nájezdových ramp a skokánků, je připravena šestice sportovišť. Zastoupen je skok do dálky a do výšky, kuželky, šipky a dvakrát také střelba na cíl. V hlavní roli však tentokrát nebudou účinkovat sportovci, ale váš vůz a jeho řidič. Nakonec proč ne, vždyť využít výborný fyzikální model a rag-doll animace „jen“ v případě nešťastných haváriích při závodě, by byl hřích.

A tak na stadionu zcela úmyslně rozjíždíte auto vysokou rychlostí, abyste naprosto záměrně narazili do betonové zídky a chudáka řidiče katapultovali předním sklem co možná nejdále, nejvýše a nejlépe ;) Jakkoliv to možná zní šíleně, ve své podstatě jde opravdu o nefalšované sportovní výkony, při kterých využijete nejen rychlost, ale i načasování a přesnost. To když řidič plní roli bowlingové koule nebo hospodské šipky. Zábava je tu – stejně jako v celém FlatOutu - na prvním místě a žádná řezničina ani krev alá Carmageddon se nekoná. Naopak, starost o zdraví řidiče je až dojemná, na všech doskočištích tvůrci nachystali lepenkové krabice a žíněnky, zkrátka bezpečnost především. Co na tom, že se na ně málokdy trefíte. ;)

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Problematický multiplayer
Jestli něco v Bugbearu vyloženě nezvládli, je to hra více hráčů. Ze slibovaných režimů a herních módů, se jich do finální hry dostala jen hrstka, navíc v dost diskutabilním provedení. Kupříkladu Hotseat umožňuje klání několika (respektive maximálně čtyř) borců na jednom počítači, ovšem pouze v šesti bonusových sportovních disciplínách. Pročpak není u PC verze přítomen splitscreen, abychom se mohli vyřádit také na klasických tratích nebo ještě lépe, v Demolition Dash? Podivné, zvlášť když uvážím, že na konzolích nemají se závoděním na rozdělené obrazovce problém - PS2 verze FlatOutu umí dvojici, Xbox dokonce hned čtveřici hráčů.

Podobně nedodělaně působí také síťová hra, jelikož tu (snad aby se to nepletlo) lze provozovat v původní verzi jen na tradičních závodních tratích. Až díky naléhání fanoušků, se Bugbear rozhodl zpřístupnit (opět prvním patchem) LAN hru i v arénách pro demoliční derby a na trojici Super Mud Bowl okruhů. Kamenem úrazu ovšem zůstává absence hry po internetu, která - ač byla slibována od samého začátku – v PC verzi prostě není. Namísto toho se vývojáři všude ve fórech jen vymlouvají, tu na nedostatek času, jindy zase na Empire, přísného a nekompromisního vydavatele, který jim nedal na výběr. Docela komedie, protože Xbox, přes službu Xbox Live, internetovou hru bez problémů zvládá.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Naštěstí je tady šikovná komunita hráčů a fanoušků FlatOutu, která si (jako ostatně vždy, když není zbytí) poradila sama. Za pomoci utilitky nazvané FlatOutNet, se internetová hra stává realitou také na domácích počítačích a podle Frixe, který ji otestoval, funguje docela obstojně. Vývoj je v podstatě teprve na začátku, lze ale předpokládat, že autoři se nevzdají, dokud nebude vše šlapat k všeobecné spokojenosti.

 Funkčnost hry
Technická stránka dopadla podle očekávání velmi dobře. FlatOut běží na základech enginu použitém už v Rally Trophy, jeho vývoj ale nikterak neustrnul. I nadále proto dokáže zobrazovat pečlivě vymodelované vozy (včetně jejich poškození) a bohaté okolí, to vše s detailními texturami a realtime nasvícením, stínováním a dnes již nezbytnými grafickými efekty. Hra přitom běží plynule a bez potíží v podstatě na čemkoliv (minimem je 1.5GHz procesor a 64MB gfx karta). Jediným zádrhelem byly jen občasné problémy s ovladači grafiky (řeší je patch) a nefunkčnost na NVIDIA ForceWare driverech série 6x. Znovu trochu paradox, už kvůli reklamní masáži „The way it´s meant to be played“ na začátku hry.

Jestliže vizuální podoba byla známa dlouho před vydáním, ozvučení obestírala lehká nejistota. Vždyť ještě u preview-verze naprosto absentovala hudba a zvuky se zdály dost provizorní. Ve finále, ovšem nelze zvukové stránce hry vytknout snad vůbec nic a pokud bych měl něco vypíchnout, je to soundtrack. Zpočátku se mi sice moc nezdál, postupně se ale řízný rock - co taky hrát jiného, pod běsnění odehrávající se na obrazovce - začne dostávat pod kůži. Názvy kapel asi nikomu mnoho neřeknou (holt zvučná jména kupují hlavně Electronic Arts) přesto mi teď dobrá polovina z nich přijde absolutně super a zbytek jako hodně dobrý. ;) Muzika prostě sedla.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Nadšení?
Pokud mám mluvit za sebe, FlatOut mne ve finále lehce zklamal. Autoři nejen že „nedodali“ všechno co naslibovali, ale i to co ve hře nakonec je, není zrovna stoprocentní (kariéra, multiplayer…). Maličko z toho řeší patch, na zbytek se patrně bude muset vrhnout hráčská komunita, protože Bugbear poznámkám fanoušků zrovna nenaslouchá a opravil vskutku jen to nejnutnější. Nejde přitom o vyložené chyby, ale spíš o drobnosti, které hraní znepříjemňují.

Docela otravné je například vracení auta na trať stiskem resetu. Prodlevu a čekání vyřeší sice vypnutí rag-doll kamery, občas ale hra jakoby neví, kudy jste už projeli a hodí vás na silnici o pěkný kus zpátky. Uvítal bych i víc než jen tři herní kamery, zvlášť když na některých dřívějších obrázcích nechyběl ani pohled z kokpitu. Dokázal bych si představit také propracovanější replaye, s možností měnit kamery a zabírané vozy. S těmi stávajícími si člověk moc detailních rozborů havárií neužije a nejdou ani uložit. Zdlouhavé se jeví rovněž neustálé odpočítávání 3-2-1 před startem – zvlášť u sportovních disciplín je naprosto zbytečné a zdržuje.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Přes všechny připomínky, zůstává ale FlatOut skvělou závodní hrou, která chytne a hned tak nepustí. Jenom škoda, že Bugbear nedokázal vypiplat všechny verze k dokonalosti. Přitom zrovna ta pro PC by se dala skrz patche a přídavky ještě doladit. A dvakrát škoda, že se nepodařilo využít potenciál, který tahle hra nabízí. Ladem zůstalo ležet volné ježdění po mapě, destrukce všeho možného (třeba na čas nebo body), super by určitě byl i vyřazovací mód (co takhle Knock Out?) a slíbený Capture the Flag. Při pohledu na obří sportovní arénu se mi zase vybaví Stuntman z PS2, kterého by FlatOut se svými kaskadérskými kousky v pohodě strčil do kapsy. No snad někdy příště...

Stáhněte si: Demo, Patch, Multiplayer utilita, Videa, Trailery, Cheaty...

Související články: Novinky, Dojmy řidiče-kaskadéra (7/2004)


Marek Beniač
autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje



 
 
Marek Beniač
Smarty.cz

Verdikt:

Super závody, které ovšem mohly být ještě mnohem lepší. Stačilo jen vychytat všechny mouchy a implementovat do hry vše, co autoři dříve neprozřetelně naslibovali.

Nejnovější články