| Autor: Leon Publikováno: 4.listopadu 2002 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Zpět nad Evropu v dynamické kampani První Combat Flight Simulator zasazený nad Evropu se příliš neprosadil, a to i díky (tehdy) velké konkurenci. Jeho následovník z Pacifiku (recenze) si už vedl o mnoho lépe, ovšem k dokonalosti mu stále něco chybělo. Trojka se opět vrací nad Evropu, ale v trochu jiné podobě. Zapomeňte na souboje s velkými svazy bombardérů, létání daleko nad kontinent apod. CFS3 je pojat jako simulátor boje nad frontou a poblíž ní - pro podporu pozemních vojsk a ničení nepřítele těsně za (a nad) frontou. Tím se vymyká dosavadnímu pojetí podobných leteckých simulátorů, což má své plusy, ale i mínusy. Rozhodně největším přínosem je zajímavě pojatá kampaň. Ta je zcela dynamická a bude tak záležet jen na vás, jak se bude válečná situace vyvíjet. Hra začíná v březnu 1943 a vy si můžete zvolit, zda budete létat za Američany, Brity nebo propůjčíte své služby německé Luftwaffe. Zvolíte si letectvo (stíhací nebo bombardovací), letadlo, věk, jméno a pár dalších věcí a hurá do boje. Fronta se nyní nachází na úrovni kanálu La Manche, takže se dá říci, že ani jedna strana (Spojenci-Německo) není ve výhodě. Jste přiděleni na nějakou leteckou základnu poblíž fronty a od prvního dne jste vrženi do válečné vřavy. 
zdroj:
tisková zpráva
Kampaň je pojata tak, že si vždy můžete zvolit misi, kterou zrovna poletíte. Před sebou máte mapu rozdělenou na políčka a na ní zobrazenou frontu. Každý čtvereček okolo ní vám nabízí jednu misi se specifickým úkolem. Je jen na vás, kterou si zvolíte podle chuti. Limitováni jste pouze doletem z vlastní základny, takže na výběr je zhruba okolo 10 misí - podle polohy základny, fronty atd. Vyberete nějakou misi, tu splníte a výsledek se projeví přímo na frontě. Neříkám, že po každé misi se mění fronta, ale určitý vývoj tam vždy vidět je. Čím lépe budete úkoly plnit, tím více podpoříte postup svých jednotek přímo na frontě.• Přehnaný vliv na průběh celé války Tahle dynamická kampaň s náhodným generováním misí je na jednu stranu velmi zábavná, protože vás nepřímo nutí létat znovu a znovu, na stranu druhou nelogicky zveličuje dopad vašeho bojového umění na průběh války. Uvedu příklad. Zvolil jsem kampaň za Němce, neboť jsem si myslel, že s nimi vyhrát válku bude skoro nemožné. Jak jsem již uváděl, začíná se v březnu 1943. Po pár misích, jejímiž cíli byly většinou lodě proplouvající kanálem, došlo k invazi Spojenců na kontinent. Asi měsíc trvalo, než jsem je (skutečně to zde závisí jen na vás) zahnal zpátky do moře. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Další měsíc jsem potápěl lodě a postupně získával vzdušnou nadvládu, až byla v červnu (stále téhož roku) provedena invaze na britské ostrovy. Pak už to šlo celkem rychle a v půlce srpna Německo vyhrálo válku. Díky mému leteckému umění jsem tak za necelých pět měsíců zcela změnil dějiny. Netroufám si posoudit, jak moc dobře jsem plnil mise, ale rozhodně jsou mé bojové výsledky nadhodnocené, a to dost výrazně. Tady to autoři s tím vlivem na průběh války trochu přehnali, což je nejen nelogické, ale i trochu škoda. Vůbec bych se nezlobil, kdybych takto musel bojovat i několik let. • Náplň misí Dalším trochu zbytečným omezením je to, že lze volit mise skutečně jen v nejbližším okolí fronty. Může se tak stát, že když se bude bojová linie dlouho držet nad La Manche, budete mít na výběr stále jen útoky na námořní cíle, což se brzy stane trochu stereotypní. Jinak jsou ale typy misí docela rozmanité - kromě potápění lodí jsou to útoky na obrněná vozidla, kolony aut, vlaky, sklady munice, bunkry, postavení pěchoty, dělostřelectva, mosty, továrny atd. 
zdroj:
tisková zpráva
Když už jste nad frontou, můžete útočit prakticky na cokoliv, co tam najdete, cílů je dost. Ke zpestření si občas můžete zvolit populární „fighter sweep“ a sem tam se utkáte i se středními bombardéry. Jak vidíte, chybí zde některé obvyklé typy misí, jakými jsou například doprovod svazu bombardérů. Je to dáno trochu jiným zaměřením simulátoru, ale o tom jsem se již zmiňoval v úvodu. Někomu to může vyhovovat, jinému ne.• Výběr letadel Zajímavá je nabídka letadel. V první řadě je třeba říct, že všechna letadla, která ve hře najdete, můžete pilotovat. Celkem je v nabídce něco přes třicet typů, což se zdá hodně, ale vzhledem k tomu, že jde často jen o modifikace, se dostaneme na číslo 18. Najdeme zde všechny stíhačky té doby - Spitfire, Tempest, Typhoon, Mosquito (pravda, není to klasická stíhačka), Mustang, Thunderbolt, Lightning, německé „stodevítky“ i FW-190 a chybět nemůže ani slavný proudový Me-262. Kdo ví proč, snad kvůli vyvážení, ale proudová letadla najdete i u Spojenců - britský Vampire a americký P-80. Jejich nasazení sice historicky spadá až do období po válce, respektive do Korejské války, ale budiž. Kde je ostatně psáno, že se vaše kampaň nemůže protáhnout o několik let, že? 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Stíhačky zde tedy najdeme prakticky všechny, potud je vše v pořádku. Jako bonus si pak můžete vyzkoušet i revoluční německá letadla z konce války - létající křídlo Gotha Go-229 nebo Dornier Do-335. Mimochodem, dodnes si pamatuji, jak setkání s tímto letadlem popisoval slavný stíhač Pierre Closterman ve své ještě slavnější knize Létající cirkus. Ok, dvě netradiční letadla, zatím super. Nyní se ale dostáváme k nabídce bombardérů a ouha, zde už je to bída. 
zdroj:
tisková zpráva
Na každé straně najdete jen jeden (!) typ bombardéru. Němci mají univerzální Ju-88, americké letectvo B-26 Marauder a u britského královského letectva najdete, kdo ví proč, taktéž americký B-25 Mitchell. A to je vše, vážení. Je to bída, po britských bombardérech ani památky, nemluvě o těžkých Liberatorech nebo Létajících pevnostech. Sice chápu, že CFS3 je zaměřen na frontový boj, ale absence těchto bombardérů je (aspoň pro mě) neomluvitelná. Myslím si, že zde šlo udělat ke komplexnosti simulátorů podstatně více.• Nepotopitelný křižník a další podivnosti Určité nelogičnosti lze najít i jinde. Tak třeba při útoku na námořní konvoje je možno potopit torpédoborec střelbou z palubních zbraní. Ovšem potopit křižník se mi nepodařilo ani jednou, i když jsem já i zbytek mojí letky zasadil do jeho trupu tři torpéda. Sice hezky hořel, ale to se tady nějak nepočítá - buď něco zničíte, nebo ne, poškození je málo. Když už jsme u toho - skutečně lze i torpédovat, což je docela zábava, stejně jako střemhlavé bombardování. Sice to chce trochu cvik, ale pak to stojí za to. 
zdroj:
tisková zpráva
Ostatním členům letky lze také zadávat základní příkazy - třeba na co mají útočit, že se mají vrátit do formace, pomoct mi atd. Když si zvolíte bombardér, můžete se dokonce přepínat mezi jednotlivými posty. Ještě se ale krátce vrátím k těm nelogičnostem - ač jsem coby německý stíhač létal nad Anglií, vždy jsme narazil jen na americká letadla. Náhoda? Nebo že by to bylo tím, že simulátor vytvořili v USA a tam mají výjimečnou schopnost překroutit a vyložit si dějiny podle svého?• Získávání prestiže a letecký model Dalším zpestřením během hry je získávání zkušenostních bodů i prestiže. Ty první slouží ke zlepšení vašich schopností - lepší identifikace nepřítele, snášení většího přetížení G a zlepšení zdraví. Prestiž nabízí ještě větší možnosti. Díky ní si můžete žádat o nové typy letadel, zvolit vlastní kamufláž stroje, posouvat svou základnu jinam nebo si dokonce vymoci útok pozemních jednotek na vámi zvoleném úseku fronty. Všechny tyto věci rozhodně přispívají k hratelnosti, i když je opět otázkou, zda by ve skutečnosti bylo možné, aby nějaký hauptman od letectva mohl způsobit, že se několik armádních divizí pustí do útoku. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Letecký model je tak akorát pro běžného hráče. Ani jednoduchý, ani přehnaně realistický. Obecně mám dojem, že zde zůstalo mnoho stejných věcí od předešlého dílu. Stejné je to i u ovládání, kde narazíte na stejné zkratky a kombinace kláves. Těch je skutečně hodně, ale lze si vystačit pouze s několika. Třeba při startu stačí jen nahodit motor, odblokovat brzdy, dát plný plyn, nabrat rychlost, přitáhnout a jste ve vzduchu. Pak už jen zatáhnout podvozek a můžete se stiskem další klávesy rychle přesunout na místo akce. Žádné zdlouhavé přelétávání, jen akce. Když se na konci úspěšné mise vrátíte nad letiště, nemusíte ani přistávat. Zdůrazňovat, že pro létání je dobré mít aspoň slušný joystick, je jako nosit dříví do lesa. Doby, kdy se létalo pomocí šipek, jsou už dávno pryč. • Skoro dokonalá grafika 
zdroj:
tisková zpráva
Pokud někde CFS3 exceluje, pak je to v grafice. Modely letadel jsou úžasné, mraky skoro neuvěřitelné, většina grafických efektů taktéž. Snad až na výbuch letadla při dopadu na zem, který nevypadá zrovna věrohodně. Pokud si vzpomínám, je to přetrvávající problém z předešlých dílů. Ani destrukce letadel ve vzduchu není, zvláště v porovnání třeba s Il-2 Sturmovik, zrovna dobrá. Když zasahujete nepřátelské letadlo, vidíte sice, že z něj cosi odlétá, ale pokud si vzpomínám, ani jednou jsem mu třeba neustřelil křídlo (až na kousíček). Prostě do něj střílíte, začne kouřit, pak víc a víc a nakonec snad exploduje. Také si nevybavuji, že bych někdy zabil pilota. Pokud prostě nevybuchne, nemůžete počítat s tím, že jste si zrovna připsali vzdušné vítězství. Na svém letadle ale můžete vidět průstřely, ale znova zdůrazňuji, že u konkurence jsem viděl model poškození podstatně lepší. • Rozmanitý povrch země Zpět ke grafice, protože mimořádně fascinující jsou útoky na pozemní cíle. Je to díky tomu, že na zemi se nacházejí stromy. Ne deset, ne sto, ale tisíce stromů! Jsou všude, kousek od sebe, a vytvářejí tak skutečný pocit, že jste kousek nad zemí. Pryč jsou doby plochých a holých pevnin. A teď si představte, že mezi stromy vede železnice a po ní zrovna jede vlak se zásobami paliva. Blížíte se těsně nad stromy, palec na spoušti, vlak v zaměřovači, střílíte, začnou vybuchovat nádrže, pak lokomotiva, proletíte kouřem, obrat o 180 stupňů a druhý nálet na již zastavený vlak, další střelba a výbuchy. V euforii z výbuchů zapomínáte včas přitáhnout, zavadíte o vrcholky stromů a kousek od vlaku končíte sami v plamenech mezi stromy. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Tyto nálety na pozemní cíle, které je nutné vyhledávat mezi stromy, jsou skutečně vzrušující a po grafické stránce je to lahůdka. Dokonce i města už vypadají více jako města, neboť je tam nahuštěno podstatně více baráků, ale stále jsou to jen otexturované kvádry na zemi. Když to shrnu, pak grafika je vynikající, ale, jak už asi tušíte, je to vykoupeno hodně krvavými nároky na počítač. Pokud nemáte GeForce 4 Ti, pak nevím, nevím, jestli si hru skutečně vychutnáte. • Závěr 
zdroj:
tisková zpráva
Na CFS 3 je vidět, že se autoři snažili udělat simulátor, který by byl jiný než ostatní. To se jim částečně podařilo díky dynamické kampani, která vás do hry vtáhne. Na druhou stranu hře chybí určitá komplexnost a nelze ani přehlédnout několik nedostatků. V žádném případě se nemůže rovnat již zmiňovanému Il-2 Sturmovik, ale je to další z velmi dobrých leteckých simulátorů, kterých je čím dál méně. Důležité ale je, že jsem se u hry dobře bavil a troufám si tvrdit, že CFS3 je přístupnější široké hráčské veřejnosti, než hodně realistický Sturmovik určený pro opravdové fanoušky. Combat Flight Simulator 3 není rozhodně špatná volba, zvláště pokud se vám zalíbí jeho zaměření.Stáhněte si: Intro video Související články: Novinky, Combat Flight Simulator 2 recenze, Přídavky pro CFS2, Mosquito Squadron pro CFS2 recenze |
| Leon připravil: jd |
