Combat Flight Simulator 2
zdroj: tisková zpráva

Combat Flight Simulator 2

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

17. 10. 2000 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Combat Flight Simulator 2: WWII Pacific Theater - recenzeAutor: LeonPublikováno: 17...


Combat Flight Simulator 2: WWII Pacific Theater - recenze

Autor: Leon
Publikováno: 17.října 2000

Po dlouhé době je tu konečně nový letecký simulátor z druhé světové války, který si klade cíle nejvyšší - Combat Flight Simulator 2: WWII Pacific Theater.

 Válka v Pacifiku
Před dvěma lety se vyrojily simulátory vzdušných bojů z druhé světové války hned tři, které opravdu za něco stály. Kromě Combat Flight Simulatoru (CFS) to byly European Air War a Jane’s WWII Fighters. Kvůli nedotaženým kampaním a ne tak dobré síťové hře ale CFS nakonec zůstal trochu stranou zájmu. Před rokem Microsoft ohlásil, že pracuje na dalším díle, který dostal podtitul WW2 Pacific Theater. Byl jsem rád, že se po dlouhé době zase prolítnu nad Pacifikem. Mám totiž slabost pro dvě věci. Tou první jsou vynikající knihy o válce v Tichomoří, které napsal naprosto nedostižným způsobem Miloš Hubáček. Jeho knihy jsem v mládí přímo hltal a znám je skoro nazpaměť. O to víc mě potěšilo, že nyní vychází jeho poslední kniha na toto téma - Válka končí v Pacifiku. Dozvěděl jsem se to celkem náhodou, ale hned zítra si jí půjdu koupit a asi ji do dvou dnů přečtu :) Tou druhou věcí jsou vzpomínky nad dlouhé hodiny strávené nad herní klasikou tohoto žánru, totiž hrou Aces of the Pacific. Kdo to nehrál, těžko uvěří, jak skvělá hra to byla. Létal jsem kampaně stále dokola a jestli si ještě vzpomínám, můj rekord bylo 384 sestřelených letadel během služby v japonském námořnictvu. Herní vývoj je sice o pěkných pár let dál, ale přesto jsem tajně doufal, že hratelnost se v CFS2 hodně této klasice přiblíží. Na druhou stranu jsem měl o konečné kvalitě CFS2 určité pochybnosti, už vzhledem k tomu, jaké jiné simulátory se připravují.

První den nad Guadalcanalem
7. srpna 1942 došlo k obratu v průběhu války v Tichomoří. Američané přešli do protiútoku a začali se vyloďovat na Japonci okupovaném ostrově Guadalcanal. Zatím vše probíhalo podle plánu a nad vyloďovacími loděmi držely hlídku Wildcaty z letadlových lodí Saratoga, Enterprise a Wasp, které křižovaly asi 150 kilometrů jižně od ostrova. Naopak v Rabaulu, hlavní základně Japonců v oblasti Šalamounových ostrovů (mezi které Guadalcanal patří), nastalo pozdvižení. Okamžitě bylo rozhodnuto vyslat letadla, která napadnou jak invazní síly, tak svaz letadlových lodí, o kterém věděli, že se musí někde poblíž zdržovat, ale jeho pozice jim známa nebyla. První vlna tedy měla za úkol napadnout předmostí a hlavně dopravní lodě u Guadalcanalu. Pro první úder bylo vyčleněno 27 bombardérů Betty a k jejich krytí bylo určeno 18 stíhaček Zero elitní tajnanské skupiny. V jejich kabinách seděla i taková esa, jakými byli Saburo Sakai či Hijoroši Nišizawa. Start byl stanoven na 9.50. Japonští letci měli z mise trochu obavy. Starost jim dělala velká vzdálenost, která je dělila od místa boje. Zbývalo jim tak pouze 20 minut na samotný boj. Amerických stíhačů se nebáli, ostatně v dosavadním průběhu války pro ně většinou představovali snadnou kořist. Již brzy měli poznat, jak se mýlili ...


 Comicsové menu
A pak přišel ten okamžik, kdy jsem CFS2 spustil na svém počítači. První věcí, které si každý všimne, je netradiční menu. Místo klasických dobových fotografií se celé menu nese v comicsovém stylu. Tato informace byla všeobecně známa a já jen s obavami čekal, co z toho nakonec vznikne. Musím ale přiznat, že jsem byl příjemně překvapen. Kresby jsou udělány vkusně a navíc velmi trefně. Když jste zabit v boji, následuje obrázek plačící maminky, která byla právě informována, že její milovaný syn hrdinně padl v boji. Když vyskočíte padákem a najde vás ponorka, tak spatříte, jak vám hází lano. Pokud jste zraněn, uvidíte se, jak kynete o berlích odlétávajícím kamarádům. A padnete-li do zajetí, čeká vás nelehký zbytek války, o čemž jste názorně z obrázku informováni. Těchto všelijakých kombinací je dost a dost a neměly by vás v žádném případě unavit. Vizuálně se mi menu líbilo, ale důležitější je, co nám také nabízí.

Základem by pro vás měly být tréninkové mise. Naučíte se vzlétat, přistávat na letiště i letadlovou loď, procvičíte si několik klasických akrobatických kousků a naučíte se několik základních typů útoku včetně střemhlavého bombardování. I přestože si myslíte, že vše zvládáte, doporučuji všechny mise splnit. Už jen k zafixování si ovládání a základních příkazů v CFS2. Simulátor vám nabízí ovládání buď ve stylu CFS nebo nadefinované klávesy, které se používají u většiny jiných simulátorů. Výběr ovládání je jen na vás a ostatně klávesy si nakonec můžete nadefinovat jak chcete. Klávesových zkratek je stejně hodně, což je klasický prvek všech nových leteckých simulátorů.

Zatím ale 44 japonských letadel (jedna stíhačka se vrátila pro poruchu) zkracovalo vzdálenost k ostrovu Ka (japonské označení Guadalcanalu). Japonské bombardéry letěly ve výšce 4000 metrů a byly kryty z boku a shora 11 stíhačkami. Zbylých 6 Zer letělo před svazem ve výši 6000 metrů. U ostrova Savo bombardéry narazily na uskupení amerických křižníků a torpédoborců. A právě tento svaz si piloti zvolili za cíl. To už se k nim ale blížily Wildcaty vzdušného krytí, aby jim ukázaly, kdo je pánem nad Guadalcanalem. Díky zmatkům ale mohly do boje zasáhnout pouze dva roje Wildcatů. Třetí byl poslán omylem jinam a do bojů nezasáhl. A tak se 44 japonským letadlům pokusilo přehradit pouhých 8 stíhačů ze Saratogy pod velením Jamese Southerlanda. Betty se už dostávaly do pozice vhodné k útoku, když Wildcaty zaútočily. Proklouzly pod stíhacím doprovodem a zespodu napadly neohrabané bombardéry. Jako první zahájil palbu velitel Southerland ...

 Free flight a quick combat
Dalším módem je Free flight (volný let). Ten se hodí hlavně na kochání se okolní krajinou a vlastním letadlem. Zvolíte si jen letiště podle svého gusta a můžete porovnávat hru se skutečností. Co mohu soudit, pak hra a skutečnost se až nebezpečně překrývají. Autoři hry použili k tomuto účelu satelitních snímků, jak je to ostatně zvykem i u jejich civilních simulátorů (CFS2 používá lehce pozměněný engine ze hry Flight Simulator 2000). Při porovnání s dobovými fotografie jsem zjistil, že po této stránce je třeba složit autorům uznání. Přilétáte nad Midway a přesně rozeznáte dva hlavní ostrovy, na tom větší (Písečném) vidíte vzletové dráhy. Vzlétnete z Hendersonova letiště na Guadalcanalu a pokud se pustíte přes Železný průliv (dostal tento název podle mnoha lodí, které skončily za války na jeho dně, a tato masa železa prý vychyluje i střelku kompasu), dostanete se k přístavišti Tulagi. Po levé straně uvidíte ostrov Savo, u kterého utrpělo americké námořnictvo nejtěžší porážku v historii.

Další volbou je známý Quick combat. Zvolíte si svůj letoun a svoji letku, počet nepřátel a jeho letadla, typ souboje (klasický dogfight, doprovod bombardérů nebo útok na bombardéry), pozici v souboji (výhodná, nevýhodná, neutrální) a další již méně podstatné věci jako počasí, denní čas či zda budete startovat z letiště nebo se objevíte přímo ve vzduchu. Velice důležitá je volba protivníkovy kvality - s letadlem, které pilotuje nováček, si snadno poradíte. S veteránem už je to horší a s esem je to o přežití.

Pak máte na výběr Single mission. Ano, jedná se sice o samostatné mise, ale asi budete překvapeni, že se nejedná o mise obsažené v kampani. Spíše by se daly označit jako mise speciální. Každé známější letecké eso tu má svoji misi a většinou jde o jeho nejznámější akci. Ke každému slavnému letci je navíc přidán krátký text, ve kterém se dozvíte zajímavé informace. Například o jednom z nejslavnějších letců P-38 Dicku Bongovi jsem se dozvěděl, že polovinu svých sestřelů docílil při čelním souboji. Za zmínku stojí, že kromě volby misí za Japonce a Američany jsou tu připraveny i kolonky pro létání za Brity a Němce. Zatím tu k nim žádné mise nejsou, ale evidentně je tím hra připravena pro množství addonů, které budou nepochybně brzy následovat. Ostatně ke hře je přidán i editor misí, který sice působí trochu archaicky, ale asi je víc než dostačující. Podle nejnovějších informací samotný Microsoft chystá uvolnit celý SDK kit umožňující tvorbu celých kampaní a kdo ví ještě čeho.

Southerland si za cíl vybral vedoucí Betty, ale sám věděl, že ze vzdálenosti 900 metrů nemá šanci na úspěch. Šlo mu pouze o narušení náletu, což se mu nakonec podařilo. Ani jedna z pum nenašla svůj cíl. Proletěl formací bombardérů, když v tom zaregistroval, jak jedna Betty vypadla z formace. Odvážným manévrem se dostal pod tento bombardér, zvedl příď svého Wildcata a do odkrytého břicha bombardéru poslal dlouhou dávku ze všech šesti kulometů. Díky vyšší rychlosti bombardér přeletěl a začal točit na další zteč, když v tom se Wildcat otřásl po výbuchu granátů. Jeden ze zadních střelců některé Betty měl zatraceně přesnou mušku. Střepiny mu roztříštily část kabiny včetně předního skla, zadní část trupu a odkudsi zespodu letadla vyrazila vlečka tmavého kouře. Přesto se Southerland odhodlal ještě k jednomu útoku a pověsil se za jiný bombardér, po němž po chvíli zahájil palbu. Zaznamenal zásahy na pravém křídle a motoru, když v tom mu zmlkly kulomety - vystřílel všechnu munici. Rozhlédl se tedy alespoň po svých kamarádech, ale jediné, co viděl, byly tři Zera letící na plný plyn k němu. Bez nábojů, bez šance na pomoc a s kouřícím letadlem představoval pro tři Japonce toužících po pomstě snadnou kořist ...


 Za koho?
Poslední, ale nejdůležitější volbou je kampaň. Na začátku si zvolíte jméno letce a stranu, za kterou budete létat. Dále si zvolíte její obtížnost (easy, medium, hard) a období, ve kterém svou kariéru začnete. A pak létáte mise, sbíráte sestřely, dostáváte vyznamenání a jste povyšováni. Tedy pokud se vám daří. Ke kampaním jako celku mám několik výhrad. Dokončil jsem celou kampaň za Japonce a u Američanů jsem asi v půlce. Možná budete překvapeni, ale celá kampaň za Japonce představovala jen 30 misí. I když ono slůvko "jen" není zcela přesné. Tak předně kampaně se odehrávají v letech 1941-1944 a mise nejsou dynamicky generované, jsou jen sousledné. Kampaň v sobě zahrnuje všechny důležité a zajímavé bitvy v tomto období, počínaje Pearl Harbor a Wake, přes Midway a Guadalcanalské boje až po bitvu ve Filipínském moři. Na druhou stranu by občas neškodilo, kdyby bylo v rámci jedné bitvy více misí. Uvedu příklad.

Letěl jsem misi, kde jsem tvořil stíhací doprovod bombardérům letícím ochromit Midway. Sestřelil jsem dvě stíhačky, doprovodil jsem bombardéry zpátky a na debriefingu bylo oznámeno, že škody způsobené na Midwayi byly malé a útok je třeba opakovat (přesně, jako to bylo i ve skutečnosti). Těšil jsem se na další let, kterým měl být podle skutečnosti nálet na letadlovou loď Yorktown. Jaké ale bylo zklamání, když mě další mise vrátila do bojů nad Novou Guineou. Tento neduh se opakuje celkem často. Je to způsobeno i oněmi souslednými negenerovanými misemi. Jak by to asi vypadalo, kdyby někdo při prvním náletu Yorktown „náhodou“ potopil (což se ve skutečnosti nestalo) a další sousledná mise vám ukládala další nálet? Ale vůbec nechci, aby tahle moje připomínka vyzněla tak, že kampaně nejsou kvalitní. Jsou, a hodně.

 Zajímavé mise během kampaně
Ty mise, které jsou součástí kampaní, jsou vybrány skvěle. Jednak je reflektováno historické hledisko a jednak je vidět snaha o různorodé úkoly. Zajímavá je třeba mise, kde musíte na poslední chvíli evakuovat svoji japonskou letku z ostrova, nad kterým vládne americké letectvo. Nebo jsem měl za úkol obyčejný doprovod bombardérů, ale při startu bylo letiště napadeno asi dvaceti stíhači a mých 8 Zer se muselo začít bránit. Rozpoutala se obrovská bitva, po které mi na kontě přibylo 12 sestřelených stíhaček, pár jich sestřelila protiletadlová ochrana a zbytek ostatní Zera. Nutno ale podotknout, že tady můj výkonný počítač (Duron 800, všechny detaily na maximum) už začal ztrácet dech (na scéně cca 40 letadel - včetně bombardérů, které jsem měl doprovázet) a plynulost se postupně vracela s tím, jak mizely Corsairy ve vlnách Pacifiku.

Některé mise jsou zajímavé tím, že je během kampaní létáte za obě strany. Dobře si pamatuji, jak jsem za Japončíky letěl potopit torpédoborec Jarvis. No a pak létám za Amíky a koukám, další mise je ochrana Jarvisu před leteckým napadením. Celkem maličkost, ale určitě potěší, že si můžete vyzkoušet boj za obě strany ve stejné bitvě. Jinak většina misí jsou klasické doprovody bombardérů, ochrana vlastního námořnictva, přepady nepřátelských bombardérů a souboje se stíhači druhé strany. Rozdílná je i obtížnost jednotlivých misí. U každé mise máte za úkol několik věcí. Většinou je základem přežít :) K tomu je někdy potřeba sestřelit určitý počet letadel, nebo naopak ochránit požadovaný počet letadel, zničit dostatek pozemních cílů nebo lodí apod. Někdy se stává, že je požadováno přežití vašeho wingmana nebo velitele letky. Jedna mise (doprovod bombardérů nad Saratogu během bitvy u východních Šalamounů) mi dala dost zabrat. Létal jsem jí asi dvacetkrát, než jsem konečně přežil. Pokaždé jsem sice sestřelil dost letadel, ale pak mi buď dostal jiný Wildcat, nebo jsem to koupil od flaku z lodí. A i při té poslední konečně úspěšné misi jsem měl letadlo nakonec děravý jak řešeto. Malou chybu jsem objevil u jedné mise v kampani, kde je místo roku 1942 omylem uveden rok 1944. Zprvu jsem se domníval, že jsem ty dva roky snad strávil v nemocnicích se zraněními, ale vzhledem k tomu, že měsíc a lokace mise souhlasily a další mise pokračovala opět rokem 1942, jde o chybičku ve hře.

Southerland se ale nehodlal vzdát. Přestože díky koordinovaným útokům japonských stíhačů přibývalo zásahů na jeho letadle, tvrdošíjně pokračoval v letu a doufal, že stíhačům za jeho zády dojde palivo nebo munice a budou tak nuceni boj vzdát. Pro jistotu odsunul rozstřílený kryt kabiny co nejdál, aby mohl bez zdržování vyskočit. O něco výš v té době letělo jedno z největších es japonského námořnictva, Saburo Sakai. Pod sebou zpozoroval osamocený Wildcat, který pronásledovaly tři Zera. Střemhlav na Southerlanda zaútočil. Ten však mistrně uhýbá a Sakai se dostává přímo před jeho kulomety. Ty jsou ale prázdné. Sakai se mistrně vrací do hry a postupně získává navrch nad Southerlandem, který má poškozené letadlo, žádnou munici a ještě musí sledovat ostatní tři Zera, která stále čekají na svou šanci. Američan má jedinou šanci - zmizet v mracích. Sakai je ale rychlejší, dostává se za svého protivníka a z malé vzdálenosti do něj posílá dávku z kulometů. Wildcat už toho má akorát a poté, co dávka z kanónu zasáhne i do té doby skvěle fungující motor, je konec. Southerland odepíná popruhy, otáčí stíhačku na záda a vyskakuje. Dopadá do džungle a s pomocí domorodců se posléze vrací na Hendersonovo letiště ...


 Letadla
Podstatnou věcí je vždy u leteckého simulátoru široká škála letadel, ať už těch, které můžete přímo pilotovat, nebo těch, které budete jenom potkávat či se s nimi střetávat. CFS2 vám standartně umožní pilotovat 7 stíhaček. Na straně japonského císařství jsou to A6M2 Zero, jeho vylepšená verze A6M5 a N1K2-J George. Pokud budete létat za americké námořnictvo, posadíte se za knipl F4F-4 Wildcat, F6F-3 Hellcat a vynikajícího F4U-1A Corsair. Zbývá nám poslední stíhačka, kterou je P-38F Lightning spadající pod USAAF (armádní letectvo). V těchto letadlech budete bojovat i proti dalším letadlům - Ki-43 Oscar, BN2 Kate, D3A1 Val, G4M2 Betty, TBD-1 Devastator, SBD-2 Dauntless, TBF Avenger, B-25D Mitchell, B-24D Liberator, P-39D Airacobra a dokonce i dopravní C-47 Dakota. Na první pohled se může zdát, že jde o seznam vyčerpávající. Při bližším pohledu ale zjistíme, že některá známá letadla chybí. Především jde o těžké bombardéry B-17 Flying Fortress a B-29 SuperFortress. Zvláště u B-29, která se tak proslavila nálety nad Japonsko i svržením atomových pum, to zamrzí. Na druhou stranu je ale nutno říci, že CFS2 je připraven absorbovat další množství letadel. Sami si můžete do hry importovat letadla z CFS a dokonce i z FS2000. A už vůbec nepočítám letadla, která postupně budou tvořit sami fanoušci a která se začnou brzy objevovat na internetu. Už včera se objevil první přídavek letadel pod názvem Combat Squadron, který vám přidá další dvacítku letadel. Samotný výčet by ale nebyl k ničemu. Podstatně důležité je, jak se autoři vypořádali s jejich letovými modely.

Začnu samotným vzhledem letadel. Pokud to chcete shrnout do jednoho slova, pak musím konstatovat - super. Modely letounů jsou dokonale věrné, možná věrnější než sama skutečnost :) Přesně namodelovaná letadla pokrytá pěknými texturami prostě oku lahodí. Důležitější než samotný vzhled je ale pro hardcore fanoušky jejich letový model. Opět jedním slovem - super. Tady se asi projevily zkušenosti Microsoftu získané hlavně v jejich civilních Flight Simulatorech. Realismus letu se dá nastavit ve třech základních obtížnostech. Ale i na nejjednodušší volbu easy může při příliš utažené zatáčce dojít ke ztrátě rychlosti a následné ztrátě ovladatelnosti letadla, která bývá většinou v leteckém souboji fatální, nemluvě o tom, odehrává-li se boj těsně nad vlnami oceánu. Při vyšší realitě létání je opravdu nutno zacházet s kniplem rozvážně, jinak nebudete dělat nic jiného než vybírat vývrtky. Ovšem i soupeři používají stejný realismus letu jako vy, takže se nemusíte obávat, že budou řezat zatáčky stále stejně.

 Poškození a zkáza pilota
S letovým modelem hodně souvisí i model poškození a jeho vliv na chování letadla ve vzduchu. Zase jedním slovem - super. Druhů poškození je opravdu mnoho. Počínaje náhodným zásahem, který je fatální (smrt pilota?), ovšem aniž by došlo k viditelnému poškození nepřítele, a konče naprostým rozstřílení protivníka po němž následuje obrovský výbuch a jen velká změt létajících trosek. A mezi těmito póly leží široké spektrum poškození. Několik zásahů z kulometu do draku letadla většinou ani na chování letadla nepoznáte (jsou ale na letadlu krásně vidět), horší je to pak s inkasováním střel z kanónů. Obrovské problémy s ovládáním letadla nastávají v okamžiku, kdy schytáte více zásahů do jednoho místa, ať už do křídla, do výškovky nebo do směrovky. Pak je lepší rovnou volit taktický ústup z boje nebo v horším případě rychlý seskok padákem, protože s takto poškozeným letadlem už většinou nemáte v dalším souboji šanci. Ještě v horším případě se může stát, že přijdete o kus křídla, o celé křídlo nebo o celý ocas letadla. S takovým poškozením se můžete jenom pomodlit a rychle se pokusit vyskočit.

Nejhorší bývají zásahy do motoru a do nádrží, kde hrozí nebezpečí okamžitého výbuchu. V lepším případě vyváznete s vlečkou tmavého kouře, který vychází z motoru (ten v některých případech po chvíli přestane), v případě požáru jste pak v háji, o výbuchu ani nemluvě, to se pak nestačíte ani pomodlit. Často se stává, že zasáhnete nepřátelské letadlo, ale nemáte už z různých důvodů možnost zasadit mu poslední úder. Někdy to ani není třeba. Nepřítel sice ještě zkouší letadlo někam dotáhnout, ale pak už jste jen informováni o jeho zkáze. Tahle drobnost nesmírně potěší. Všiml jsem si jedné maličkosti. Zatímco z mnou sestřeleného bombardéru občas někdo padákem vyskočil, ze sestřelené stíhačky nikdo nikdy neskákal. Asi jsem pilotovi ani jednou nedal tu šanci :)

Sakai se zatím kochá dalším vítězstvím a přehlédne jeden střemhlavý bombardér Dauntless z nedaleko letící formace, který využil momentu překvapení a drze ho napadl. Salva z kulometů rozbila Sakaiovi přední sklo a ten se v domnění, že jde o další Wildcaty, rozhodl pro další útok. Bohužel pro něj ale špatně identifikoval typ letadla, což se mu mělo za chvilku stát osudným. Zaútočil zezadu na dva krajní stroje formace, stále v domnění, že jde o stíhačky. V těchto Dauntlessech ale čekali dva zadní střelci na vhodnou chvíli pro palbu. Ta přišla. Křížová palba jejich dvou kulometů si našla Sakaiovu stíhačku. Přesná palba pronikla i do cockpitu, kde střely z kulometů zranily pilota. S pravým okem slepým, levým dočasně osleplým, s dírou v hlavě a levou polovinou těla paralyzovanou, se japonské eso belhalo do ústraní. I Sakai měl dobrou mušku. Přestože se oba bombardéry vrátily, v jednom pak bylo napočítáno přes 200 zásahů ...

 Katapultace a AI
Samotné vyskakování z letadla je uděláno také dobře. To se dělá stisknutím jedné klávesy (v mém případě „O“) třikrát za sebou. Při druhém stisku klávesy se automaticky přepnete na externí pohled na letadlo a vidíte, jak pilot (vy) odsunuje kryt kabiny. Třetí stisk klávesy je brán jako pokus o vyskočení, které se ale nemusí podařit! Závisí to na mnoha faktorech, jako je přetížení, poloha letadla atd. Pokus můžete opakovat a pokud se vám nakonec podaří vyskočit, stále ještě není vyhráno. Další stisk stejné klávesy je tentokrát pokus o otevření padáku. Pokud se otevře, máte vystaráno. Několikrát se mi ale stalo, že se padák neotevřel, což bylo doprovázeno ječením volně letícího pilota, který už tuší, co ho čeká. Několikrát jsem zkoušel i přistát na břicho jak na zemi, tak na vodě. Obojí je poměrně věrně uděláno, až na jednu věc. Nepřišel jsem na to, jak po dosednutí opustit letadlo. Vždycky jsem něco zkoušel vymyslet po přistání na zem, načež se mi na monitoru objevila hláška, že hrozí výbuch, který nakonec také přišel. Na vodě jsem mezitím zajel i s letadlem pomalu pod vodu. Nechci tvrdit, že opustit letadlo v těchto případech nejde, jen konstatuji, že jsem na to nepřišel.

Neměl bych zapomenout na inteligenci ostatních účastníků leteckých bojů. Abych řekl, připadala mi taková akorát :) Tady je jasně vidět snaha o hratelnost pohybující se na maximální mezi. Pro to, abyste se stali esem, se musíte činit a nečekat, že vám budou lítat pečení holuby (alias naivní nepřítel) před kanóny. Na druhou stranu žádná mise není nezvládnutelná. Hodně závisí, jakou si sami zvolíte obtížnost. Tady se vám meze nekladou. K umělé inteligenci patří i umělá demence. Občas si tak můžete všimnout srážky letadel jak na vlastní straně, tak na straně protější. Zajímavá je také zatraceně přesná muška protiletadlových dělostřelců jak z lodí, tak ze země. Samozřejmě je i možné, že vás sestřelí vlastní flak v zuřivé bitvě rozpoutané nad svazem bojových lodí, kde není mnoho času rozlišovat vlastní letadla a pálí se skoro po všem, co se drží ve vzduchu.

Takto vypadal ve zkratce první střet Japonců s Američany nad Guadalcanalem. Saburo Sakai se nakonec dokázal vrátit zpět, ale pak se dva roky ze zranění léčil a do akce se vrátil až nad Iwodžimou. Stal se největším japonským esem (přes 60 vzdušných vítězství), které přežilo válku. Jiné slavné eso, které také zasáhlo do prvního dne bojů nad Guadalcanalem, Hirojoši Nišizawa, (onen den si nárokoval 6 sestřelů), válku nepřežil. Byl sestřelen Hellcatem v říjnu 1944 nad Filipínami, když pilotoval transportní letoun. V té době měl na kontě přes sto vzdušných vítězství ...

 Podobnost se sérií Aces od Dynamixu
Bylo by asi možno ještě napsat hromadu dalších zážitků (co takhle přistání na letadlové lodi nebo let v bouři?), ale nechci skončit jako všeříkající encyklopedie. Už takhle jsem vám myslím nastínil poměrně vyčerpávajícím způsobem, jak si asi CFS2 u mě stojí. A stojí si rozhodně skvěle. Chvíli jsem dokonce váhal, zda mu v konečném hodnocení nemám dát celých 5 bodů (které jsem mimochodem ještě žádné hře nedal :) Nakonec jsem si ale stejně nechal malou rezervu.

Přece jen drobné výtky jsem měl (hlavně bych uvítal více kampaní, což bude ale s největší pravděpodobností vyřešeno s nastávajícím množství addonů) a hlavně jsou v záloze další dva slibně vypadající simulátory - B-17: The Mighty Eight a IL-2: Sturmovik. Za největší plus považuji skvělé letové modely, grafiku, hratelnost, hratelnost a ještě jednou hratelnost. Teprve teď jsem si uvědomil, jak moc má CFS2 společného s legendárními Aces of the Pacific. A věřte tomu nebo ne, je to tak. Hlavní programový manager CFS2 - Tucker Hatfield - totiž kdysi pracoval v Dynamix na nezapomenutelných simulátorech Aces of the Pacific a Aces over Europe. Základní koncept a většinu dobrého z těchto her dokázal skloubit s vynikajícím realismem a vznikl tak CFS2. Už proto mohu s klidem prohlásit, že se jedná určitě o nejlepší letecký simulátor (z WW2) posledních dvou let a pravděpodobně i o nejlepší vůbec.

Leon



Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Obrázek zdroj: tisková zpráva


Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Nejnovější články