zavřít

Blitzkrieg - recenze

Vychází na platformách: Windows

Verdikt: Zdařilá RTS z druhé světové války, která má i přes velkou podobnost s oběma díly Sudden Strike stále co nabídnout. Nějaké nedostatky se sice najdou, ale i tak je to výborná zábava a to je pro zaryté stratégy hlavní.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 74/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Úspěch série Sudden Strike motivoval vydavatele CDV ke vzniku podobné real-time strategie, která mapuje 2.světovou válku za hlavní bojující strany a umožní vám prožít to, čemu se říká blesková válka.

Autor: Bergy
Publikováno: 29.května 2003


Není to tak dlouho, co se objevil druhý díl úspěšné válečné strategie Sudden Strike a máme tu další RTS, která se rovněž zaobírá druhou světovou válkou. Aby toho nebylo málo, tak už jen letmý pohled na obrázky Blitzkriegu odhaluje možná až moc nápadnou vizuální podobnost právě se Sudden Strike II. Nejde však o žádný klon, jak by si mnozí mohli myslet, ale o nový počin firmy Nival Interactive, která je zaštítěna stejným vydavatelem (CDV Software). V podstatě se dá říci, že vývoj obou her probíhal paralelně jen s tím rozdílem, že Sudden Strike II byl dokončen a vydán o třičtvrtě roku dříve.

 Historické operace
Blitzkrieg vám přináší celkem 3 velké kampaně čítající více jak 80 misí. Hrát můžete za spojeneckou, německou či ruskou armádu. Jednotlivé mise ovšem nejsou ledajaké - všechny jsou seřazené do kapitol a jejich obsahem jsou skutečné historické operace (např. vpád do Polska, bitva o Francii, Barbarossa a další). Kampaně jsou doprovázeny autentickými dobovými filmečky, které jsou místy kolorované a nakombinovány s renderovanými animacemi. Výběrová menu jsou pro oko velmi přitažlivá. Vždy máte možnost shlédnout výsek části kontinentu, kde se odehrává daná operace a v některých případech si můžete i vybrat to, jakou misi si zvolíte.

Blitzkrieg neboli česky blesková válka je pojem, který se objevil právě na začátku druhé světové války. Zasloužili se o to především Němci, kteří se stůj co stůj chtěli vyhnout zdlouhavé zákopové válce, kterou si vyzkoušeli o 25 let dříve. Kouzlo bleskové války spočívá hlavně v pohyblivosti všech jednotek a v souhře pozemních vojsk se vzdušnou a dělostřeleckou podporou. Útočící armáda navíc soustředila svůj nápor na nejslabší místa v obraně a nejkritičtější body mnohdy jednoduše obešla. Díky této taktice dokázali Němci velmi rychle rozdrtit Polsko a poté doslova triumfovat nad Francií, která se složila za několik týdnů, přičemž v první světové válce s úspěchem odolávala celé roky.



Lví podíl na Německém vítězství měla právě výborná a chytrá taktika. Francie sice disponovala tanky Somua S35, které do roku 1940 platily za jedny z nejlepších středních tanků na světě a na pomoc přispěchaly i britské expediční sbory. Ovšem ani to nemohlo stačit, protože nedostatečné letecké síly, slabá morálka a špatné velení spolu s přílišným spoléháním na Maginotovu linii zkrátka prohrálo Francii válku.


 Náplň misí
Kromě povinných úkolů se zde nachází i pár volitelných misí, které slouží nejen jako další zdroj zábavy, ale také pro získání lepších jednotek. Jakákoli snaha na bojišti se také projeví ve vaší osobní statistice. Zkušenosti tedy nezískávají jen jednotky v poli, ale i vy jako velitelé armád. Kromě metálů, kterých postupně budete mít docela slušnou sbírku, se také dočkáte i povýšení (vždy když dosáhnete určité úrovně, dostanete lepší hodnost). V potaz se dokonce bere i fakt, kolikrát v kampani použijete funkci „load game“. Pokud tedy něco zvrtáte, nikdo vám nebrání nahrát si uloženou pozici, ale musíte počítat s tím, že na to při výpočtu hodnocení bude brán zřetel. K zahození není ani zabudovaná encyklopedie jednotek, které se vyskytují ve hře. Na jedné polovině obrazovky máte vyobrazenou jednotku a na druhé krátké povídání a specifikace (rychlost, váha, výzbroj, pancéřování atd.)

Náplně misí jsou vcelku různorodé a hlavně dostáváte prakticky do každé mise úkolů hned několik. Priority si určujete sami, takže pokud máte za cíl 5 různých bodů, můžete začít tím, který uznáte sami za vhodný. Úkoly spočívají například v prolomení obranné linie, odstranění ostrahy mostů, zničení nepřátelského velitelství, likvidace dělostřeleckého nebo protiletadlového postavení, obsazení železniční stanice a podobně, stejně jako v událostech skutečné druhé světové války.

V každé misi máte pochopitelně pouze pevně daný počet jednotek, se kterým si musíte vystačit. Někdy po splnění některých cílů dostanete i posily, ale ani tak si nikdy nemůžete dovolit plýtvat lidskými silami a vybavením. Velký důraz je v Blitzkriegu kladen na zásobování, bez kterého by se vaše jednotky mohly snadno ocitnout uprostřed válečné vřavy bez munice. Doplňování materiálu zajišťují zásobovací vozy, které čerpají ze skladišť, jenž jsou rozmístěny různě po mapě.

První, kdo se odhodlal napodobit německý Blitzkrieg, byl Stalin, který si dělal zálusk na Finsko. Na první pohled proti sobě stál trpaslík s obrem a výsledek se zdál být předem zcela jasný. Jen pro představu Finsko disponovalo žalostně zastaralým leteckým parkem a jejich letouny se daly počítat pouze na desítky (proti stovkám na straně Rusů). Některé prameny uvádějí, že ruská převaha děl byla 8:1, u letadel 50:1 a u tanků dokonce 180:1. I slabý počtář by si dal dohromady, že Finsko se položí během několika málo dnů, ale k údivu všech se stal pravý opak.


Finové se nejen ubránili, ale natolik zdecimovali útočící armádu, že dokonce přešli do protiútoku. Nutno podotknout, že Finsku velmi pomohla velmi krutá zima, kterou Rusové dost podcenili. Svůj podíl na finském vítězství v této části války měla i extrémně vysoká bojová morálka obránců, kteří nehodlali dát svou vlast „rudým barbarům“. O pár let později si sice Stalinova vojska dala repete a tentokrát už to pro Rusy dopadlo lépe. Finové ovšem nakonec přišli jen o část svého území a nestal se z nich satelitní stát Sovětského svazu, jak tomu bylo zvykem u dalších sousedů Ruska.

 Realističnost místy ustupuje zábavě
K mé velké radosti jsem zjistil, že v Blitzkriegu se dají za pomocí chlapíků z opravárenských vozů budovat zátarasy v podobě nastražených ostnatých drátů a ježků. Bezkonkurenční je ale kopání opravdových zákopů, do kterých můžou vaši vojáci naskákat a bezvadně se tak krýt. Zákopy využívá i počítačem řízený protivník, takže tato výhoda není jen na vaší straně. Děla a obrněné jednotky mají ještě možnost se zakopat, což se většinou projeví tak, že se kolem nich objeví pytle s pískem. Poškození takto chráněné jednotky dá pak nepříteli trochu více zabrat než obvykle, ale i to může rozhodnout, kdo z daného souboje vyjde vítězně. Všechny jednotky lze po vzoru Close Combatů přepnout do Ambush režimu, což je mód, ve kterém vaši vojáci a vozidla číhají na nepřítele a ve správném momentě sami zahájí palbu. Je to užitečné zvlášť v takových případech, kdy potřebujete nechat nějakou skupinku bez dozoru a věnovat se záležitostem třeba na druhé straně mapy.

Náročnost hry je místy poměrně vysoká, což potěší hlavně otrlé stratégy. V Blitzkriegu by se tedy rozhodně nechytali hráči, kteří znají pouze klasické "vytěž, vybuduj a znič", protože zde si musíte dávat setsakramentský pozor na každém kroku a každá větší chyba může znamenat i prohranou misi. Jak jsem již řekl, s obnovou zdrojů v podobě jednotek to není slavné a proto si musíte pro hraní podobných her osvojit úplně jinou taktiku, než jakou jste používali u klasických tuctových RTS. Na druhou stranu fakt, že je hra těžká, ještě neznamená, že odpovídá realitě. Po této stránce Blitzkrieg rozhodně nedosahuje kvalit již zmiňovaných Close Combatů, Campaign Series či Steel Panthers. Pro normálnější hráče je ale zase na rozdíl od těch opravdu realistických strategií Blitzkrieg daleko více zábavnější a to je důležitější měřítko.

Pokud tedy budete chtít v této hře uspět, musíte zvládnout koordinaci všech druhů jednotek, které dostanete k dispozici. Například pokud vám v cestě stojí bunkr, můžete ho sice z bezpečné vzdálenosti ostřelovat děly a tanky, ale je to až příliš zdlouhavé. Nabízí se tedy jiná možnost a to provést útok pěšáky. Ovšem ne v tom smyslu, že jim zadáte bunkr zničit (to by z vašich vojáků opravdu nezůstal ani jeden na nohou), ale vy jim dáte rozkaz ho obsadit. Vojáci tak nestřílejí, ale vlítnou do bunkru dveřmi a mydlí se s nepřítelem uvnitř. Jistě, nějaké ztráty mít budete, ale ne takové, jako kdybyste se pokusili vojskem bunkr zničit.

Po obsazení drtivé většiny Evropy zbývaly Německu dva hlavní cíle. Byla jím Velká Británie na západě a Rusko na východě. V bitvě o Británii bylo použito ještě drzejší taktiky než tomu bylo doposud. Göering se totiž domníval, že donutí Británii ke kapitulaci pouze leteckou silou a invaze pozemních vojsk nebude nutná. Jak již všichni víme, výsledek nedopadl zrovna podle očekávání a Hitler se posléze přeorientoval na operaci Barbarossa, která si kladla za cíl porážku Stalinova Ruska.


S invazí se začalo začátkem léta 1941 a všechno šlo velmi hladce, přesně podle scénáře bleskové války. Jenže Rusko bylo pro Němce až moc velké sousto a boje se protáhly do podzimu, kdy přišly deště a útočníci se brodili po kolena bahnem. V zápětí začalo mrznout a ti samí vojáci se najednou ocitli v letních uniformách uprostřed kruté zimy. Německá ofensiva se tak zastavila pouhých 40 km od hlavního města Ruska a dále už jen stagnovala. Následujícího roku přešli Rusové do protiútoku a ten v podstatě pokračoval až do pádu Berlína v roce 1945.

 Důležitost podpůrných jednotek
Dalekonosné houfnice si chraňte jako oko v hlavě, většinou to bývá hlavní cíl soupeřových granátů. Tyto věcičky totiž pokud jim zadáte umístění, zlikvidují s udivující přesností cokoli na velkou vzdálenost. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem v určité misi přišel o úplně všechny jednotky, ale ještě než jsem provedl restart, zkusil jsem opakovaně pomocí průzkumného letadla zaměřit zbylé soupeřovi tanky a zákopy. Houfnicemi z druhé strany mapy jsem pak likvidoval jednu nepřátelskou jednotku za druhou a postupně se takto prostřílel do vítězného konce. Bylo to sice zoufalé řešení a taky dost únavné, ale aspoň vidíte jak užitečné dokážou tyto věcičky být. Nesmíte ovšem zapomínat, že houfnice umí dobře využívat i počítačem řízený protivník. Osobně tedy doporučuji vždy co nejdříve vypátrat nepřítelovo dělostřelecké postavení a zkusit ho zneškodnit.

V Blitzkriegu má i letectvo daleko větší význam. Leteckou podporu totiž máte možnost volat opakovaně (i když zase ne neomezeně) a ještě si můžete vybrat, jestli se bude jednat o průzkumný let, bombardování, stíhací ochranu, parašutistický výsadek nebo útok bitevníků na pozemní cíle. Vždy když využijete letectvo, musíte nějakou dobu čekat, než jej budete moci použít znovu. Situace se ještě může zkomplikovat, pokud se zhorší povětrnostní podmínky. Když prší nebo je vánice, letadla zkrátka nemohou odstartovat. Velkou nevýhodou je, že nemůžete poslat najednou průzkumné letadlo a současně ho vybavit i stíhacím doprovodem. V případě, že chcete podniknout průzkum a nepřátelští stíhači jsou stále na mapě, lze napřed vyslat svoje stíhačky a až bude po chvíli letecká podpora znovu aktivní, vyšlete i průzkumný letoun.

Dost podivně se ale chovají protiletadlové kanóny. Sám jsem doslova zíral, jak má dvě dělíčka během chvilky smetla z oblohy 6 Stuk, které nestačily shodit ani jednu bombičku. Že houfnice jsou v této hře holky pro všechno, bych ještě docela bral, ale tohle už je myslím trochu moc. Pokud tedy chcete mít i vzdušnou nadvládu, je po nepřátelských houfnicích docela užitečné vypátrat a zneškodnit protiletadlové pozice nepřítele.

6. června 1944 došlo v oblasti francouzské Normandie ke spojeneckému vylodění, které doposud nemělo ve válečných dějinách obdoby. Tato akce byla krásnou ukázkou použití bleskové války ze strany Spojenců. Samotnému vylodění předcházel mohutný paradesantní výsadek, který zaměstnával jednotky ve vnitrozemí. Angličané s Kanaďany upoutali další pozornost Němců v oblasti Caen a hlavní nápor amerických pozemních sil tak po prolomení pobřežní obrany obešel hlavní bojovou linii, čímž se dostal do vnitrozemí a pokračoval v dalším postupu.



Tentokrát se tedy úlohy dokonale obrátily. Moment překvapení i letecká převaha byly na straně Spojenců a špatné německé velení spolu s přesvědčením, že k hlavní invazi dojde v oblasti Calais, výrazně přispěly k úspěchu operace Overlord.

 Odstřelovač supermanem
Pěší vojáky lze v Blitzkriegu přepínat do několika módů. Můžou z nich být agresivní chlapíci, kteří vyhledávají nepřítele a mají mezi sebou větší rozestupy, či zdrženlivější obránci. Když je zrovna nepřevážíte v nákladních autech, lze rozkázat ještě pochod a plížení. V některých misích je k dispozici i speciální jednotka jménem Scout, která je v podstatě sniperem. Scout je podobně jako velitel čety vybaven dalekohledem, kterým může z bezpečné vzdálenosti zkoumat dění před sebou.

Sniper dokáže spolehlivě likvidovat nepřátelské vojáky, aniž by jemu samotnému hrozilo zastřelení. Je to díky módu plížení, při kterém je Scout do jisté míry pro nepřátele neviditelný (nesmí se ale moc přiblížit k nepříteli). Ona spolehlivost byla pro mě samotného možná ještě více zarážející než tomu bylo v případě protiletadlových děl. Ono totiž s jedním sniperem vystřílet celý zákop nepřátel je přinejmenším podivné, nemyslíte? Ještě štěstí, že Scouti nejsou vaší standardní výbavou v každé misi, protože pak by to byla docela nuda.

Podobně jako v Sudden Strike jde veškerou nepřátelskou výzbroj (AT děla, houfnice, protiletadlová děla, minomety či těžké kulomety) po odstranění obsluhy sprostě ukrást a začít používat ve vlastních službách. S něčím podobným ale v žádném případě nepočítejte pro obrněná vozidla či tanky, ty si přivlastnit nelze. Zajímavostí u přibližovadel všech druhů je fakt, že mohou být v boji imobilizovány. Taková jednotka není zničena, jen se nemůže hýbat, ale dá se s ní střílet (dokud má munici). Pokud ale již nemáte opravárenský vůz nebo je postižená jednotka moc daleko od nepřátelských linií, je vám takový mrzák v dané misi už většinou na houby.

 Stovky jednotek v pohybu
Na bojištích se mohou vyskytovat jak desítky, tak třeba až celé stovky bojujících jednotek, což už je úctyhodný počet. Ovládat tak velkou armádu pochopitelně není nic lehkého, ale lze si celkem snadno upravovat rychlost hry a v případě potřeby i bitvu zapauzovat, vydat všechny potřebné rozkazy a poté pokračovat. Zvládnout se to tedy dá, ale chvílemi to vyžaduje trochu trpělivosti. Na druhou stranu, žádný učený z nebe nespadl a když se nedaří nebo máte až příliš veliké ztráty, je někdy lepší celou misi restartovat. Má to tu výhodu, že už budete vědět, čeho se vyvarovat. Ovšem pozor, nebývá vždy pravidlem, že dostanete stejnou mapu. Občas vyfasujete mapu s identickými úkoly, ale nepřítel a orientační body jsou rozmístěny jinak.

Němci se ale ještě nevzdávali. V zimě na přelomu roku 1944-45 došlo k jejich poslední velké ofenzivě v ardenských lesích. V podstatě se jednalo o obdobnou operaci, kterou se dostali v roce 1940 do zad Spojencům. Tentokrát se ale úspěch neopakoval a po počátečních zmatcích se Američanům podařilo útok zastavit.


další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Němcům navíc ve finále došly pohonné hmoty a následoval spojenecký protiútok, čímž odzvonilo i tomuto pokusu o zvrácení průběhu války, která již beznadějně vyznívala v německý neprospěch.

 Zpracování hry
Grafika Blitzkriegu je výborná, i když se dost podobá Sudden Strike II (možná je o chloupek lepší). Pohled na bojiště je izometrický a všechny modely, které oplývají detaily (více než 200 různých druhů vozidel a techniky) jsou trojrozměrné. Ovládací interface je prakticky okopírovaný z již výše zmíněného vzoru a tudíž znalým hráčům jistě nebude dělat žádné problémy. Skoro všechny objekty a struktury na mapě lze zničit, případně zcela vymazat z povrchu a to včetně stromů. Kromě proměnlivého počasí se zde také setkáte i s různými prostředími (zasněžený sever Evropy, travnaté nížiny západní a východní Evropy či poušť severní Afriky).

Minimální hardwarové nároky sice udávají pouhé Pentium II 366 s 64 MB RAM, ale mám obavy, že byste si asi moc nezahráli. Přeci jen vysoký počet 3D jednotek je místy dost znát a i když hra při větší zátěži místo sekání sama zpomalí dění ve hře, stejně to není to pravé ořechové. Doporučená sestava je Pentium III 800, 128 MB RAM a 32 MB 3D karta. Osobně jsem Blitzkrieg testoval na počítači Athlon Xp 2200+ s 512 MB DDR a GF Ti4400. Hra podporuje i vysoká rozlišení. Vřele doporučuji (pokud vám to váš monitor a počítač zvládne) nastavit si větší rozlišení než 1024x768. Získáte tak lepší přehled nad bojištěm, protože toho více uvidíte.

Až odehrajete všechny kampaně, což nějaký čas zabere, máte možnost využít editor a vytvořit si nové mise, případně je seřadit do celé kampaně. Samozřejmě si lze počkat i na to, až tyto scénáře vytvoří jiní hráči a poté si je pohodlně stáhnout z internetu. Hratelnost Blitzkriegu je tedy dlouhodobá a nudit se u této hry rozhodně nebudete.

Za odborné konzultace při psaní historických vsuvek patří dík Lanovi.

Stáhněte si: Demo, Patch, MP map pack, Trailer, Trailer #2, Intro videa

Související články: Sudden Strike II recenze (9/2002), Novinky

Bergy
autorovi je 24 let, pracuje v IK+EM jako správce ekonomického systému a specializuje se na strategie všeho druhu (všechny články autora)



 
 
Bergy
Některé naše odkazy mohou vést na prodejce her či hardwaru. Pokud si skrze takový odkaz něco koupíte, můžeme z prodeje obdržet malá procenta. Více informací zde.

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.