Ylands - dojmy z hraní předběžného přístupu
zdroj: Archiv

Ylands - dojmy z hraní předběžného přístupu

21. 12. 2017 18:30 | Dojmy z hraní | autor: Jan Slavík |

Ylands od Bohemia Interactive je od pohledu tradiční survival. Jenže těch už je na trhu zkrátka tolik, že nová hra musí žánr něčím obohacovat či ho nějak měnit, aby okamžitě nezmizela v šedi zapomnění. To tvůrci samozřejmě vědí taky, a tak na klasických základech budují vcelku neobvyklou stavbu.

Není si nicméně potřeba poznamenávat datum otevření předčasného přístupu do kalendáře, a pak jej každý rok slavit. K žádnému extra překopání žánrů či převratným novinkám nedošlo, Ylands si spíš půjčuje zajímavé koncepty a dobré nápady, které se v té či oné formě již někde objevily, a citlivě je spojuje v zábavný celek, dostatečně svěží a chytlavý na to, aby v něm člověk utopil pár večerů.

Pokud se vrátíme k realitnímu příměru z prvního odstavce, Ylands v momentální podobě není Tančící dům, je to moderní loft, co se sice na titulní strany magazínů o architektuře nepodívá, ale i tak se v něm tráví čas příjemně.

Poměrně bezpečné přežívání

Prvního opuštění zajetých kolejí si všimnete velmi záhy. Zkušený hráč survivalů se automaticky děsí první noci, panicky hrabe hromady klacků na sebe, aby vytvořil tragikomickou jurtu, co alespoň připomíná nějaký uzavřený prostor, kde ho noční ďáblové snad nenajdou. Horečnatě počítá plechovky proviantu a maniakálně křeše nad kupičkou listí, aby převařil sklenici vody. Jinými slovy, čeká výzvu, čeká strádání a čeká boj o přežití – vždyť se po něm přeci jmenuje celý žánr. Ale ten v Ylands nepřichází. Minimálně ne hned a ne úplně konvenčním způsobem.

Hra je totiž survivalový sandbox, přičemž ono pískoviště hraje jednoznačný prim. Přežívání ustupuje do pozadí. Postava potřebuje potravu jen jednou za čas, což je příjemná a vítaná změna od tradiční nutnosti vyklápět hrdinovi do chřtánu valník potravin každých osmnáct vteřin. Když je zima a nemá teplé oblečení, zmrzne. Toť vše - žízeň, únavu, vyměšování, nachlazení, průjem (zdravím 7 Days to Die) a podobné trampoty nemusíte vůbec řešit.

Hlavní náplní je zkrátka hrát si. Budovat, prozkoumávat ostrovy a jejich gigantické jeskynní komplexy, sbírat suroviny a přetvářet je v čím dál tím pokročilejší výdobytky. Zde se dostáváme k hlavnímu pozitivu současné verze hry, protože plejáda nástrojů, které vám ke kreativnímu vyžití nabídne, je monumentální. Stavění se neuzamyká do klasického blokového formátu na mřížce, ale po vzoru Planet Coaster lze všechny předměty otáčet, posouvat a lepit na sebe zcela volně.

Součástek, jež si můžete vyrobit, jsou bez přehánění stovky. Traverzy všech tvarů a funkcí, trámy, zdi z myriády materiálů, ploty, schodiště, sochy nebo třeba pojízdné automobily (vážně)... zkrátka na co si vzpomenete. Svět je navíc též plně formovatelný, lze tedy libovolně kutat či vrstvit hlínu a vytvořit si své vlastní terénní kreace. Prostě pískoviště, jak se sluší a patří. Pokud potřebujete tah na bránu, cíl a tempo, odejdete vcelku očekávatelně s prázdnou, ale hračičkové budou v euforii.

zdroj: Vlastní

Příjemného zacházení se dočkají i vaše oči. Vážně nejsem z těch, kteří by výskali nadšením z low-poly grafiky, ale je potřeba uznat, že na Ylands se dá velmi rychle zvyknout a odhalit její kouzlo. Nasvícení a zejména efekty počasí si navíc nezaslouží nic jiného než déšť pochval, protože jsou provedené výborně a nebývale vtáhnou do situace. Jinak řečeno, z takové vánice či sněhové bouře budete klepat kosu i doma před monitorem a tropický liják je tak věrný, že se honem poběžíte schovat pod nejbližší převis či do přístřešku.

Plavba Jitřního poutníka

S trochou štěstí byste si teoreticky veškerou kreativní zábavu v Ylands mohli užít na jednom ostrově. Materiálu k budování a craftování je zpravidla dostatek, stejně tak jídla, a téměř vždy se v podzemí nachází i prostor ke speleologickým radovánkám. Území se ale neomezuje na jedinou hroudu uprostřed nekonečného oceánu. Jakmile vám domovský ostrov začne být malý či na něm zrovínka nenajdete potřebnou surovinu (nebo ho zplundrujete jak sovětská mašinerie tak, že na něm nic neporoste sto let), můžete si po vzoru Stranded Deep postavit loď a vyrazit za mořským obzorem.

Hra vám dobrácky poradí, že další kusy země naleznete pomocí sledování poletujících ptáků. Je to nicméně rada na úrovni „Poslyš, na silnici by nebylo úplně od věci jezdit vpravo.“ Jistě, prakticky vzato to tak dělat nemusíte, ale následky budou mírně řečeno z nepříjemnějšího soudku. Stejně tak pokud se na milé opeřence vybodnete a vyrazíte nazdařbůh, může se taky stát, že poplujete několik hodin reálného času a nenarazíte na zhola nic, protože oceán je prostě... oceán. Nechcete-li tedy po polovině noci strávené jednotvárnou plavbou otráveně restartovat scénář, řiďte se výše zmíněným tipem. K němu přidám ještě jeden – rozhodně není špatný nápad si ještě před námořní výpravou také opatřit mapu.

Vyřešíte-li všechny náležitosti a vybavíte se na cestu, nic už nebrání dobrodružství jak z Lewisova románu v podnadpisu. Omamný pocit, když na obzoru rozkvete silueta země slibující nové zážitky, ten hra zvládá přivodit na jedničku. Navíc se konečně dočkáte i jisté výzvy, zejména pokud zamíříte na sever, do mrazivých vod. Takové uvíznutí na ledovci, pěkně po titanikovsku, ve sněhové bouři, kdy se krumpáčem snažíte vylámat loď z ledu ve vodě, co vás do minuty zabije podchlazením, je fantasticky nervydrásající závod o život.

Ještě přeleštit!

K mořskému obsahu ale musí rovnou směřovat i výtka. V náhodně generovaném obřím světě je jasné, že se občas bude krajina opakovat či působit poněkud strojově. To je zkrátka daň za současnou úroveň technologií. Je to částečně i problém ostrovů, ale ty jsou téměř vždy opepřeny stavbami a spletitými jeskyněmi k průzkumu.

Moře však buďto neskrývá vůbec nic, nebo, pokud tam něco je, to naopak skrývá až příliš dovedně. Je to škoda, protože voda zabírá drtivou většinu mapy, a jak už bylo řečeno, v případě, že navíc vyplujete nešťastným směrem, nedočkáte se ničeho než nekonečných kilometrů stále stejně unylého dna. Přitom by se nabízelo rozházet po něm sem tam třeba vraky lodí či různé poklady k objevování a rabování - snad se něčeho takového ještě dočkáme.

zdroj: Archiv

Obsah bude jistě ještě přibývat, takže není potřeba házet flintu do vln. Obdobně se dočká změn i uživatelské rozhraní, zejména jeho craftovací část. Protože musí. Momentálně je totiž absolutně nepřehledná, zmatečná, komplikovaná a potřebuje rozšířené možnosti filtrování jak prase drbání.

První věc, co by se měla změnit, je nicméně přesouvání právě vytvořeného receptu na čelní místo v seznamu. Což, když se to řekne takhle, nezní nijak tristně, ale ono to znamená, že se vám pod kurzorem přehází komplet celá kniha receptů, aby se udělalo místo na onen první. Tudíž tam, kam klikáte, už není to, co tam doteď bylo. Snad není potřeba podrobně popisovat, jak stupidně snadné je při pokusech o vytvoření třeba pěti kusů jednoho předmětu kvůli tomu ještě bokem vychrlit dalších šest nepotřebných nesmyslů.

Pokud ale přivřete oči nad občasnou frustrací ze současné podoby uživatelského rozhraní, jsou na tom Ylands technicky až překvapivě dobře. Framerate sice občas drobně pozlobí, ale hra ani jednou nespadla, ani se postava o nic nezasekla, což je v podobně otevřeném prostředí docela nevídaná věc i u hotových titulů. Ylands navíc v již rozpracované verzi nabízí fantastické množství možností zejména co do stavění a výroby.

Ve hře jako třešínku ještě najdete editor, v němž můžete pro ostatní vytvořit vlastní obsah namísto konzumování toho vývojářského, a pak jej předložit komunitě skrze Steam Workshop. Kolem a kolem se tedy jedná o nadějný projekt primárně pro budovatele a hračičky, do kterého se po vydání s chutí ještě vrátím. A možná, že i dřív.

Nejnovější články