Rok 2010 byl pro hráče WoW rokem čekání na novou porci zábavy. Poslední měsíc před vydáním se začaly objevovat nové questy, které masírovaly už tak zjitřenou fantazii hráčů. Velká města začala podléhat invazím elementálů a rostla aktivita uctívačů kultu Twilight Hammer. Dva týdny před vydáním datadisku byl uvolněn patch 4.0.3a The Shattering, který změnil svět navždy – začal nad ním létat drak Deathwing a zabíjet hráče, kteří měli tu smůlu, že byli v nesprávnou dobu v nesprávné zóně (anebo to štěstí, že si splnili achievement za to, že byli zabiti Deathwingem).
Radikální změny
Působením Deathwinga se proměnila většina herních zón a svět Azerothu se tím připravil na datadisk. Rozsah provedených změn byl skutečně překvapivý: přinesl nejenom zásadně překopané zóny jako Barrens anebo Stranglethorn Vale, ale i facelift celého světa patrný na první pohled. Osobně však budu navždycky litovat rozbití přehrady Stonewrought Dam v Loch Modan.
Blizzard ke změnám přistoupil s opravdu velkým gustem: když už předělání světa, tak včetně questů. I bez zakoupení datadisku tak již dva týdny před oficiálním vydáním mohli hráči zkoumat změněné lokace a zkoušet nové questy pro levely 1-60. Vlastní datadisk pak znamenal pouze aktivaci přístupového kódu, z přiloženého CD nebylo třeba nic instalovat, hra si pouze stáhla minimum dat a pustila mě do hry. První kroky v Cataclysm mě vedly k obchodníkovi, který mi prodal glejt na létání v Old Kingdoms. A pak jsem naskočil na svého létajícího mounta, vznesl jsem se nad Stormwind a jenom si užíval, jak vypadá nový Azeroth z výšky.
Co Cataclysm přináší konkrétně, je celkem všeobecně známo. V kostce shrnuto: jsou to dvě nové rasy - gobliny za Hordu a worgeny za Allianci, posun maximálního levelu z 80 na 85, dále novou profesi (archeologie), 6 nových zón pro hráče na levelech 80-85, 7 nových dungeonů a 4 nové raidy. Cataclysm díky tomu působí jako bohatě prostřený stůl, stačí si jen vybrat, ze které strany se do něj pustit. A po necelém měsíci hraní můžu říct, že se do jídla můžete pustit z kterékoli strany, stejně se budete královsky bavit. Všechno to, co z WoW udělalo komerčně nejúspěšnější MMORPG všech dob, je v Cataclysm přítomno v koncentrované podobě.
Otázka questu
Questy v Cataclysm, jakkoliv často recyklují staré známé šablony „zabij X nepřátel, posbírej Y předmětů, poraž bosse Z“, jsou zábavnější a pestřejší než všechno, co jste ve WoW mohli dosud zažít. Dějové linie jsou v datadisku skutečně monumentální: dobývání Hyjalu a vzývání prastarých zvířecích bohů, podmořská kampaň ve Vash’Jir, rekonstrukce pilíře světa v Deepholmu anebo usmiřování trpasličích klanů v Twilight Highlands patří k těm nejzábavnějším příběhům, jaké jste dosud ve hře mohli vidět. Novým a úspěšně použitým prvkem jsou navíc in-game animované sekvence s hrdinou v hlavní roli. Je jich spousta a jsou prima. Krásně vtahují hráče do příběhu a umožňují vyprávět i složitější zápletky.
Cataclysm rovněž nešetří questy se speciální herní mechanikou, vybočující z tradičního herního schématu. Pěkným příkladem je boj s dračicí v Deepholmu, který se celý odehrává na kamenných platformách vytvářených spojeneckým kamenným obrem. Hrdina musí přeskakovat po kamenech, aby se vyhnul dračímu plamennému dechu. Takové questy se pak herním zážitkem začínají blížit dungeonům nebo raidům.
Nestačí pouze valit damage, je nutné to správně zahrát a správně se pohybovat. Není to nijak těžké, každopádně je to vítané zpestření rozbíjející grindovací rutinu. Velmi zábavné jsou také questy zasazené doprostřed bitev: evokují tu pravou atmosféru Warcraftu. Nasednout na katapult a rozpoutat peklo uprostřed řežby mezi trpaslíky Earthen a Stone Troggs – to je čistá radost!
Pravá perzistence
Díky technologii phasingu se herní prostředí mění a reaguje na postup hráče. Když jsem v Hyjal úspěšně zahnal ohnivé elementály a změnil hořící zónu v zelenající se zemi s vegetací prorůstající z trosek a popela, docela mi spadla čelist. To je přesně ten pocit, že jsem jako hráč přispěl ke změně světa. To jsem v MMORPG vždycky chtěl prožít - aby svět reagoval na to, co udělám. A v Cataclysm to konečně přišlo v plné míře. Co na tom, že úplně stejně si to prožil každý hráč? Pro mě je důležité, jak to vidím a prožívám já. Proto je Cataclysm příběhově nejvíce kompaktní a zároveň nejpestřejší ze všech dosavadních expanzí WoW.
S raidy zatím nemůžu sloužit: dosud nemám vybavení na to, abych se podíval trošku dál než jen na samý začátek. Co se týká dungeonů, zatím jsem neviděl všechny, ale jsem hodně spokojený. Encountery se hrají dobře, nenudí a jsou dostatečně variabilní. Různorodé prostředí Cataclysm je přece jenom jiné kafe než mrazivý sever Northrendu.
Zlato není vždycky zlato
Pokud bych se dalo Cataclysm něco vytknout, budou to dvě věci: přílišná linearita a jednoduchost questů. Nové zóny pro levely 80-85 jsou silně lineární (na rozdíl od předělaných zón 1-60) a mají v zásadě jednu questovou linii, ze které nejde moc uhnout. Nefunguje to, že si hráč proletí zónu a nabere a splní questy dle své libosti v libovolném pořadí. Chápu, že je to daň silnému příběhu, ale přece jen je to až příliš svázané.
A k druhé výtce: až na zanedbatelné výjimky jsou questy snad až příliš snadné a bez problémů zvládnutelné jednou osobou. Vesměs je dáte na první pokus, nemusíte v jejich průběhu nijak moc taktizovat ani promýšlet postup. Naštěstí v dungeonech a raidech stoupá složitost zcela uspokojivě.
Sečteno a podtrženo, Cataclysm zcela uspokojil vysoká očekávání a v některých aspektech příjemně překvapil. Kdo má rád Warcraft, nemá o čem bádat. Kdo WoW nerad, kvůli Cataclysm asi hrát nezačne, i když bych doporučil zkusit si hru za novou postavu s některou z nových ras. V Cataclysm se svět WoW skutečně změnil, a to ve všech směrech a k lepšímu.
Recenzi WoW: Cataclysm přineseme v průběhu ledna.
