Před zahájením hraní nastíní komiksový příběh situaci a vysvětluje přítomnost hromady mutantů, proti nimž se postaví hlavní hrdinové David a Julia. Bohužel jejich ovládání není zrovna šťastně řešeno a narozdíl od podobného Shadowgrounds jsem se až moc často pral s kamerou. První mise, ve které se zhostíte Davida, se odehrává v blíže nespecifikované oplocené lokaci a úkolem v ní je sesbírat deset jakýchsi objektů, rozmístěných po celé mapě a utéct, což není těžké. Ve druhé misi, kterou hrajete za Julii, se objevíte v lasery střežených interiérech (zhruba pět malých místností) a cílem je zde získat bezpečnostní kartu a zase zdrhnout.



Ačkoliv by se mohlo zdát, že kvůli malé rozloze herní mapy je Project Xenoclone hrou jednoduchou, první setkání s mutanty takové představy vyvrátí. Čelíte totiž obrovskému počtu nepřátel, kteří se okatě respawnují i do uzavřených míst, jež jste před pár okamžiky vystříleli. Demo obsahuje čtyři druhy mutantů, které se poté ještě dělí do svou skupin, modrých a červených, podle typu zbarvení. Vaše zbraň má dva módy palby. Levým tlačítkem myši střílíte modré náboje, které fungují na červené mutanty a pod pravým náboje červené, kterými můžete likvidovat havěť opačné barvy. Ve vypjatých momentech se hodí i mód vyhlazení, který zabije všechny protivníky v dohledu. Používat ho ale samozřejmě nemůžete jak na běžícím pásu. Mutanti mají velmi bídnou inteligenci, tudíž jakákoli zeď je pro ně velkou překážkou. Z poražených nepřátel padají náboje a v rozbitelných bednách, kterých se tu vyskytuje velmi málo, většinou najdete zdraví či doplnění vyhlazovacího módu. Spolu s nemožností hru ukládat jsem proto misi dokončil až na několikátý pokus.