ARC Raiders mě zaujala už od oznámení ve stylovém traileru představujícím retrofuturistické roboty i barvitou apokalypsu. Dostal jsem ale studenou sprchu, když jsem zjistil, že se bude nakonec jednat o PvPvE. Přestože mám rád celou herní smyčku prohledávání, sbírání a utíkání s cennou kořistí, ostatní hráči jsou často spíš na obtíž. I tak jsem se přihlásil do druhého playtestu, který zároveň poprvé umožňuje sdílet dojmy a záznamy ze hry. Během tří dnů najednou zmizelo v Arc Raiders dvacet hodin a musím říct, že tvůrci, kteří mají na kontě i multiplayerové Finals, se překonali.
Vítejte ve Speranze
V krátkém příběhovém tutoriálu se dozvíte, že povrch země byl obsazený roboty, souhrnně označenými jako ARC. Lidé žijí v podzemním městě Speranza a právě Raideři jsou ti, kdo se vypravují na povrch získávat zásoby a bohatství ze starých časů. Svého avatara si vytvoříte v základním editoru z předpřipravených možností. Ve městě se ale moc dlouho nezdržíte a už vás ženou zase na povrch, tentokrát v prvním skutečném výletu do otevřené mapy bitevního pole u přehrady. Nezbývá tak nic jiného, než popadnout základní samopal, uhladit muleta a vrhnout se do boje o holý život.
Úplně první věc, která mi vyrazila dech, je vizuál hry. Popravdě jsem takhle pěknou hru neviděl už docela dlouho. Příroda vypadá krásně, interiéry opuštěných továren jsou klaustrofobicky děsivé, majestátní trosky bojových strojů zdobí krajinu jako monumenty prohrané války. Do toho je nutné připočítat i skvěle zvládnuté osvětlení, ale třeba i volumetrické mraky. Počasí se navíc střídá a má dopad na hratelnost. V bouřce je všechno míň slyšet, písečná bouře snižuje dohled a třeba taková ranní mlha zvládne skrýt blížící se protivníky.
zdroj:
Embark Studios
zdroj:
Embark Studios
Ke všemu je celá hra neskutečně dobře ozvučená. Třeba i chůze po každém terénu zní jinak. Je potřeba dávat pozor na občasná hejna ptáků a podle toho, jaký druh kontejneru prohledáváte, děláte i rámus. Prostorový zvuk funguje na výbornou stejně jako zvuky zbraní a další výbavy. Hra šla dokonce do takových detailů, že během bouřky se mění intenzita deště a hromy mají reálnou prodlevu mezi bleskem ránou.
Všechno dohromady je zatraceně důležité, protože díky tomu můžete identifikovat jiné Raidery a rozhodnout se stáhnout nebo naopak hledat vhodnou pozici pro útok. Kolikrát nám zachránilo život, že jsme zvládli včas identifikovat hrozbu, ještě než jsme ji zahlédli a třeba počkat, než jiná skupina odjede extrakčním výtahem, který se hlásí sirénami i rozhlasem.
Hráči a jiná nebezpečí
Jenže, co by byla grafika bez pořádné hratelnosti. I tady Arc Raiders excelují na plné čáře. Nutno říct, že se nesnaží znova vymyslet extrakční kolo. Vyhlazují ale jeho veškeré nerovnosti a pilují ho k dokonalosti. Každý herní zápas má třicet minut, které mají hráči na sbírání kořisti, než se na místo zaměří satelit Arcu a srovná ho se zemí. Tenhle časový limit vám rozhodně nedovolí prozkoumat celou mapu. Úrovně byly v testu zatím tři, a každá se hraje docela jinak. Přehrada je hodně vertikální a v bažinách kolem se můžete schovávat v husté vegetaci. Odpaliště vesmírných raket je plné velkých skladišť s otevřenou plochou mezi nimi a málo místy na kryt. Poslední je město zaváté pískem, kde se budete pohybovat z domu do domu a přebíhat ulice plné hlídkujících nepřátel.
Na průzkum se můžete vypravit sólo nebo až se dvěma společníky, ať už z řad kamarádů nebo z vod matchmakingu. Všechny tři varianty jsou navíc skvěle hratelné. Každý zápas začnete na jednom z náhodných míst a na mapě uvidíte, které budovy mají nejvíc kořisti a jakého typu. Můžete najít i klíče, jež otevřou jinak nepřístupná místa nebo vám umožní uniknout speciálním poklopem. „Lootoviště“ se totiž uzavírají postupně a ke konci zápasu může být klidně dostupné jenom jedno, ke kterému se budou sbíhat přeživší z celé mapy.
Důležité ale je, že nebezpečí, která podstoupíte, jsou vlastně zcela ve vašich rukou. Chcete lovit hráče? Jen směle do toho. Potřebujete trosky robotů? Máte náladu na klidné prohledávání civilních budov, protože chcete zpeněžit cennosti? Do toho. Hra vás do ničeho netlačí, a naopak vám pro každou aktivitu dává prostředky, kterými se můžete vybavit. Třeba v jedné hře jsme se střetli se skupinou jiných hráčů v opuštěných domech v pouštním městě. Olovo létalo vzduchem a my se rozhodli takticky z boje stáhnout. Vystřelili jsme přes domy stacionární lano a dali se na útěk po střechách a skrz interiéry. Jindy se druhá skupina blížila k našemu přivolanému výtahu a my se kryli kouřovými granáty. Někdy zase stačila dobře přivolaná vábnička a oponenti měli plné ruce práce s drony, kteří se na místo začali stahovat.
zdroj:
Embark Studios
zdroj:
Embark Studios
Důležité je totiž i to, že roboti nejsou jen tupá, umělou inteligencí řízená potrava pro zbraně. Jsou fungující součástí ekosystému hry, která vám může pořádně zatopit, ale můžete je i využít ve svůj prospěch. Mají své trasy, reagují na zvuk a každý typ robota dělá něco trochu jiného. Základní droni vám moc problémů dělat nebudou, pokud se na ně nenalepí něco většího. Plamenometné sféry už umí zatopit. Klíšťata se schovávají ve stínech, aby na vás v nestřeženou chvíli skočila. Poražení raketometného drona je už vítězství samo o sobě, a to nemluvím o dalších mnohem větších strojích, kteří už doopravdy vyžadují specifickou taktiku a vybavení.
Nefungovalo by to, kdyby hra nebyla skvěle vybalancovaná snad ve všech aspektech. Pokud umřete, víte proč i co jste mohli udělat jinak, ať už je to použití nějakého vybavení nebo prostá nerozvážnost, která vás stála život. Možná jste měli zpomalit a neseběhnout kopec, ale nejdřív prozkoumat okolí dalekohledem, možná se stačilo zaposlouchat. Hlavní ale je, že i když nemáte rádi PvP jako já, dá se mu téměř zcela vyhnout nebo naopak aktivně hledat cíle, pokud je hra proti hráčům vaší prioritou.
zdroj: Embark Studios
Když po vás někdo střílí, pokud není hloupý, není tak snadné ho díky členitému terénu najít. Hra nabízí spoustu úkrytů a zkratek, ale může klidně i záležet jen na slunci, které svítí útočníkovi do očí a znesnadní mu míření. Skvělou třešničkou na dortu je, že i když se krvácející plazíte po zemi, můžete pořád aktivovat přivolaný výtah nebo metro a stihnout utéct, než vás soupeř dodělá.
Po každé výpravě navíc můžete prozkoumat celou vaši cestu na mapě, která přesně ukazuje, kam jste šli, kde jste co našli i kde jste dostali nebo uštědřili poškození.
Kořist, která něco znamená
Ve hře najdete doslova tuny věcí, které se dají sebrat – od senzorů, až po toustovače nebo zapomenuté rodinné fotografie. Každá věc má nějaký účel. Cennosti prodáte, něčím budete vylepšovat výstroj a jiné zase rozeberete na další suroviny. Bude sice chvilku trvat, než se v celém systému zorientujete, ale stojí to za to. Dojde vám totiž, že ani tady Arc Raiders nešlápli vedle. Víc než na nákup věcí u obchodníků, sázejí na výrobu ve vaší útulné dílně, kterou vybavíte několika stanicemi a ty budete postupně vylepšovat.
Kromě základní výbavy ale budete muset na mapách hledat recepty, které se můžou stát nejcennějším obsahem vašeho batohu. Naštěstí je základní výstrtoj natolik levná, aby vás nebolelo o ní přijít a nechybí ani možnost vyrazit do boje s náhodným vybavením, které je zdarma. Ostatně je to skvělá možnost pro nováčky, kteří se zatím jen rozkoukávají. První zbraně jsou přitom pořád použitelné. Jen se musíte smířit s tím, že třeba vaše puška sice dává pořádné pecky, ale má jen jeden náboj v komoře.
Přitom hromadu silnějších předmětů vám hra v podobě kořisti dává jako takovou ochutnávku. Když jsem našel první opakovačku s optikou, byl to důvod k oslavě. Tlumiče jsem střežil jak oko v hlavě a našel za celou dobu celkem dva. Navíc vypadá velice stylově i to, že na svou zbraň slepenou z odpadků přiděláváte moderní komponenty a pomalu se mění v pravou smrtonosnou hračku.
Zkrátka a dobře Arc Raiders mají geniální ekonomiku, která dává kořisti váhu a nechá vás hrát si s výbavou a volit balanc mezi tím co vyrobit, rozložit nebo prodat. Co vzít s sebou do mise, protože správná kombinace předmětů vás často dokáže dostat z bezvýchodných situací. Navíc skvělý záchytný bod představuje i ochočený kohout, který do vaší dílny pravidelně nosí základní materiály nebo fakt, že předměty mají i další využití, když v nouzi můžete trosky robotů použít třeba jako granát nebo k obnovení vašeho osobního štítu.
Pokud se něco zásadně při ostrém vydání nepokazí a tvůrci budou hře dávat správnou podporu, myslím, že nový král extrakčních stříleček je na obzoru.
Navíc z každé výpravy vám jdou zkušenosti, které zvyšují vaši celkovou úroveň. Body z nich můžete investovat do tří stromů pasivních dovedností a nutno říct, že jejich zlepšování má na hru vliv. Cítíte zvyšování staminy, snižování hluku, otevírání kontejnerů a spoustu dalšího. Navíc každý strom v sobě má několik zajímavých vychytávek, které vám třeba umožní likvidovat věže jediným úderem ze zálohy.
Vemte si moje prachy!
Už teď víme, že Arc Raiders nevyjdou jako titul zdarma. I přes jistou skepsi musím po účasti na palytestu říct, že to naprosto chápu. Pokud jsem za poslední dobu hrál hru, na kterou by se hodila nálepka prémiové kvality, jsou to právě Arc Raiders. Playtest se navíc obešel bez jakýchkoliv problémů s připojováním nebo samotným výkonem, kdy hra běžela naprosto krásně i na průměrnější sestavě, kterou disponoval můj kolega.
Co se týče další monetizace, nechybí battle passy. Nicméně je zároveň nutné říct, že fungují podobně jako třeba v Helldivers a máte tak libovolnou dobu na jejich dokončení. Kromě kostýmů nabízí sice i vybavení, ale můžete o něj přijít i v prvním zápase, takže to neberu jako něco vyloženě negativního. Kromě toho můžete kupovat skiny i zvlášť a nutno říct že vypadají skvěle i bez toho, aby se hra snažila z nich udělat přebarvené blikající nevkusnosti. Navíc většina má několik variant. Víc mě zamrzelo, že třetí rozšíření vašeho skladiště už prémiovou měnu stojí.
V playtestu byla k dispozici bezplatně. Ve hře ji pak najdete kromě nákupu za skutečné peníze i v samotných battle passech a hlavně prémiovou měnu obdržíte za zvyšování vaší úrovně hráče. To, jak celý systém ale bude fungovat, ukáže až ostrý provoz.
Už teď ale musím říct, že se na vydání Arc Raiders strašně těším. Užil jsem si je sám, i ve skupině. Bavili mě, když jsem nepotkal žádné hráče i během intenzivních přestřelek a taktických útěků. Skvěle jsem si užil lov robotů i prostý průzkum lokací. Pokud se něco zásadně při ostrém vydání nepokazí a tvůrci budou hře dávat správnou podporu, myslím, že nový král extrakčních stříleček je na obzoru.