Star Wars: Battlefront 2 - první dojmy
zdroj: tisková zpráva

Star Wars: Battlefront 2 - první dojmy

23. 10. 2005 0:00 | Dojmy z hraní | autor: Redakce Games.cz |

Z testování multiplayerové betaverze Battlefront 2, pokračování nejprodávanější Star Wars hry všech dob, jsme si odnesli spoustu zážitků, kterým vévodí strhující bitvy stíhaček v otevřeném vesmíru a hraní za Jedie.

Autor: Levis
Publikováno: 23.října 2005
Verze hry: veřejná multiplayerová beta
Doba hraní: 2 týdny

Obrázek zdroj: tisková zpráva Uplynul přibližně rok od doby, co si první díl týmové střílečky Star Wars: Battlefront vysloužil v naší recenzi výborné hodnocení a uspěl i komerčně, neboť se z něj stala nejprodávanější hra s tématikou Hvězdných válek všech dob. Ačkoliv jsem se jako spousta z vás trochu obával, že pokračování bude podobně jako KOTOR 2 spíš narychlo splácaným datadiskem, po vyzkoušení veřejné multiplayerové betaverze jsem nabyl pocit, že se autoři neflákali a že nám předloží skutečně plnohodnotný druhý díl.

Princip hry samozřejmě zůstává totožný - v prostředí fanouškům důvěrně známém z filmů proti sobě bojují dva týmy a snaží se jeden druhého porazit, nejčastěji obsazením všech stanovišť na mapě. Jakmile se jim to podaří, protivník nemá odkud na bojiště posílat další vojáky a prohrává. V bitvách navíc figurují nejrůznější dopravní prostředky, od vozítek po plnohodnotné tanky a stíhačky. Vedle nové možnosti hrát za rytíře Jedi, čímž pozemní přestřelky nabývají jiných rozměrů, vás asi na Battlefrontu 2 nejvíce zajmou ohromné vesmírné bitvy, při kterých lze pilotovat všechny stíhačky a letouny z filmové předlohy. Hry se může zúčastnit až 64 lidí na PC a 32 v xboxové verzi.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Výsadkové lodě a sabotáže
Minule bylo použití stíhaček na pozemních mapách trochu nedomyšlené, ale ve dvojce je naštěstí vše jinak. Ač byla v betě přítomna jenom jedna mapa, Space Yavin, na demonstraci galaktických bitev bohatě stačila. Probíhají přibližně takhle - ve vesmíru "parkují" dvě mateřské lodě obou týmů, v našem případě Impéria a Rebelů, a v prostoru mezi nimi proti sobě v otevřeném vesmíru bojují malé stíhače obou stran. Hráč si vybere, zdali chce hrát za pilota nebo řadového vojáka. Pak existují dva způsoby, jak se dostat protivníkovi na kobylku: buď sednout do jedné ze stíhaček, k čemuž se více hodí pilot (stroj se díky tomu za letu sám opravuje), nebo si počkat na výsadek a pokusit se o invazi do nepřítelova hangáru.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Ta druhá varianta mi moc nesedla - nejenže je transportní loď pomalá a neobratná, ale především ji nepřítel většinou sestřelí dřív, než se výsadek přiblíží ke svému cíli. Když se ale vylodění podaří a vojáci vyskáčou z lodi v cizím hangáru, většinou bez problémů postřílí protivníkovy překvapené piloty a rozutečou se do interiéru lodi. Oba křižníky totiž ve svých útrobách skrývají vedle hangáru a můstku totiž několik menších místností, ve kterých je údajně ukryto ovládání senzorů, štítů apod. Pokud je vetřelci zničí dřív, než se domácí tým vzmůže na odpor, je hlavní úkol nejhranějšího módu Assault splněn a kolo končí.

 Letový park
Nicméně z toho, co jsem zatím pozoroval, se na veřejných serverech na úkoly příliš nehraje. Většině hráčů totiž stačí sednout do první volné stíhačky v hangáru a vrhnout se do bitevní vřavy venku. Výběr je klasicky pestrý: u Rebelů jsou k dispozici X-Wingy, A-Wingy a bombardovací Y-Wingy, v hangárech Impéria zase TIE Fightery, rychlejší TIE Interceptery a TIE Bombery. Pokud k tomu připočítáte ještě jeden druh transportéru na obou stranách, vyjde vám slušný výběr lodí na jednu mapu.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Vesmírné bitvy jsou jedním slovem skvělé. Model létání oproti minule doznal drobných změn, takže lze používat nových úhybných manévrů anebo efektních otoček o 180°. Souboje jeden na jednoho zdaleka ne vždy vyhrává ten, který se svému cíli „pověsí na záda“. Dokonce i mě, hodně špatnému pilotovi, se mnohdy podařilo sérií manévrů, otoček a zrychlení pronásledovatele setřást a někdy i sestřelit. Ovládání mi přišlo docela jednoduché a jednotlivé fígle se vždy provádí jednou klávesou, takže se nemusíte bát, že byste potřebovali hodiny létání na to, abyste se v Battlefrontu II udrželi ve vzduchu.

 Řízené rakety a obranné věže
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Když jsem v hledáčku poprvé zmerčil bombardér, logicky jsem vyvodil, že těžkopádný stroj nebude mít šanci se mi ubránit a ihned jsem do něj zezadu začal pálit jednu salvu za druhou. Netušil jsem však, že hráč přede mnou si přesedl do pozice kopilota a odpálil řízenou střelu, se kterou vzápětí udělal elegantní smyčku a nechal ji roztrhat můj letoun na kusy. Když jsem pak podobný kousek o chvíli později vyzkoušel sám, zjistil jsem, že řízenou střelu lze ve stylu Battlefieldu 1942 ovládat z vlastního úhlu pohledu. Trefit se s ní do letící lodě už není tak lehké, ale raketa vydrží ve vzduchu dost dlouho na to, aby si hráč několikrát během letu změnil cíl.

Musím se zmínit také o věžích, kterými je posetý trup obou křižníků. Párkrát jsem totiž při hraní narazil na dobře sehraný tým, který obsadil všechny střílny a získal díky tomu kompletní kontrolu nad celým prostorem. Jenom vzlétnout se stíhačkou a udržet se pár vteřin ve vesmíru bylo téměř nemožné, tím spíš, že náš tým se nezmohl na žádný koordinovaný odpor. Věže jsou obecně velice účinné, mají rychlou kadenci střel a někdy jsou schopné přes půlku mapy sejmout stíhače v plné rychlosti.

A to raději nemluvím o transportu, který sice snese hodně, ale před palbou z děla nevydrží déle než několik vteřin. V takových případech je nutné taktizovat a třeba vypravit s výsadkovou lodí stíhačky, které se pokusí nepřítele zmást anebo zaměstnat natolik, aby transport nezpozorován proklouzl až k nepřátelskému hangáru. Celkově mám z vesmírných bitev v Battlefrontu II pozitivní pocit a myslím, že ve hře s kamarády (se kterými se člověk přece jenom sehraje víc než s cizinci a začátečníky na veřejných serverech) budou vynikající zábavou.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Špioni a wookijové
Na začátku článku jsem se zmiňoval o tom, že v mapách na povchu planet se objevují Jediové, za které lze narozdíl od prvního Battlefrontu přímo hrát. Na vlastní pěst jsem měl možnost vyzkoušet mapu Tantive IV, tedy přestřelku v úzkých chodbách rebelské lodi, a naopak otevřené bojiště na Utapau, kde se střetu účastní i tanky a různá chodítka. V obou případech hra zpočátku působila stejně jako první díl, tzn. hráč volí profesní třídu mezi vojákem, raketometčíkem, odstřelovačem či medikem. Novinkou jsou další dva druhy vojáků, které ale odemknete až po získání několika fragů.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Battlefront II obsahuje po vzoru původní hry jak konflikty Impéria s Rebely, tak Separatistů s Republikou. Mezi tyto speciální jednotky počítají wookijové, vojáci s jetpacky, droideky, špióni a další. Nejvíc mi v paměti utkvěl Bothan Spy, který se na omezenou dobu umí učinit neviditelným. Při hraní za něj pak není problém přeběhnout do nehlídaného koutu mapy a pustit se do protivníka zezadu, popřípadě mu zabrat nehlídané pevnosti.

 Smrtící přednosti Jediů
Nové profese jsou sice vítaným zpestřením, nicméně v Battlefrontu II jde každému jenom o jedno - stát se Jediem. Na většině serverů tuto příležitost dostanou hráči s největším počtem fragů, ale Jediim lze učinit třeba i nejslabšího hráče (příklad, nastavení záleží na serveru). Na obrazovce zabliká hláška, že se dá změnit postava, následuje několik vteřin čekání a pak to vypukne. Pro každou mapu je předem zvolený Jedi, za kterého můžete hrát - na korábu Tantive IV je to Vader a Leia, na Utapau z Epizody III zase Obi-Wan a Grievous atd.

Největší výhodou Jediů je samozřejmě jejich světelný meč, smrtící zbraň, která zabijí jediným seknutím. Mimo to umí po omezenou dobu odrážet protivníkovy střely a některé postavy meč dokonce zvládnout i házet. Dovedou také ovládat fígle jako Force Push, tedy tlakovou vlnu, která všechny okolo odhodí na zem a omráčí. Leiina zase disponuje časově omezenou nesmrtelností. Nenechte se ale zmást výčtem předností Jediů - jakkoliv jsou silnější, může je stejně dobře zabít jiný Jedi v souboji jeden na jednoho, stejně jako správně postavený raketometčík anebo přesný odstřelovač. To platí hlavně o venkovní mapě, kde se dá Jediho všimnout v předstihu a podniknout patřičná opatření (tzn. buď utéct anebo střílet).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Na většině serverů v MP betě byl mimochodem zapnutý Friendly Fire, takže se někdy stačilo špatně postavit a člověk to schytal od vlastního spoluhráče. Často k tomu ani nepotřeboval světelný meč. Když jsem poprvé hrál za Leiu, ošklíbal jsem se nad tím, že v ruce drží obyčejný blaster, který však má sílu jako tankové dělo. Ať už se někteří Jediové zdají sebesilnější, pokud něčím takovým trefíte Darth Vadera, nic už ho na nohy nepostaví. Hra je v tomto ohledu perfektně vyvážená. Pro jistotu zopakuji, že Jediové se objevují jenom v pozemních mapách, takže ty vesmírné si užijete bez nich.

 Další postřehy
V multiplayeru jsem několikrát narazil na počítačem řízené boty, kteří Jedie automaticky doprovází. Zatím nedovedu říct, jestli je umělá inteligence lepší než v prvním dílu, ale přesto mám pocit, že boti občas zvládli něco, co v původním Battlefrontu neuměli. Alespoň už se tak rádi nevrhají k hozeným granátům, umí počkat za dveřmi a jednou se dva boti schovaní za bednami dokonce chvílemi navzájem kryli křížovou palbou, byť neříkám, že to nebyla náhoda. Na důkladné otestování AI musíme bohužel počkat do začátku listopadu na plnou verzi hry, kde půjde narozdíl od betaverze založit server a počítačem ovládané bojovníky důkladně proklepnout.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Bohužel jsem neměl šanci prověřit, jak je na tom síťový kód u pomalejšího internetového připojení, ale i tam jsou pingy údajně docela slušné. K tomu dodám, že ani boje v padesáti lidech na jednom serveru nedonutily mou podprůměrnou sestavu s GeForce4 Ti4200 a procesorem Athlon XP 2600+ k tomu, aby se hra při plných detailech a v rozlišení 1024x768 někdy trhala. Paradoxní je, že stejný počítač má dodnes co dělat, aby ustál některé mapy z původního Battlefrontu.

Stáhněte si: Videa, Trailery...

Související články: Novinky, Star Wars: Battlefront recenze (9/2004)



Levis
autorovi je 17 let, studuje v Praze a specializuje se na strategie/akce/adventury a cokoliv s tématikou Star Wars

 
 
Levis

Nejnovější články