Silent Hill 5 - dojmy

Nechali jsme se na den zavřít do potemnělé místnosti s pokračováním hororové série, abychom měsíce před příchodem vylepšené verze na evropský trh nasáli atmosféru a hlavní změny v hratelnosti.

Autor: Martin Zavřel
Publikováno: 26.listopadu 2008

Verze hry: americká/PS3/nefinální
Doba hraní: pár hodin

zdroj: tisková zpráva Nechali jsme se na den zavřít do potemnělé místnosti s pokračováním legendární hororové série. Jak se povedla hratelnost, atmosféra a přechod na současnou generaci konzolí, to vše se dozvíte v našich dojmech z roztřesené první ruky.

Podobně jako ostatní fanoušci jsem měl obavy z přechodu série pod palec amerického vývojářského týmu Konami (byť vedeného původními japonskými tvůrci). Kontroverzní recenze americké verze a reakce hráčů na fórech (hra tam vyšla již v září) také mohou být jednou z příčin odkladu evropského vydání hry nakonec až na únor 2009, aby byl čas hru vylepšit. Když jsme tedy dostali pozvání od českého distributora hry, firmy CD Projekt, přijet si hru vyzkoušet k nim do kanceláře, neváhali jsem ani vteřinu – a zároveň jsem vůbec netušil, zda se mám víc těšit nebo bát.

• Jako černá díra
Prvotní úlek zajistila nuzně vybavená testovací místnost pro novináře. Kromě nepohodlné dřevěné židle a holých stěn na mě poblikávala stará televize, přesný opak pojmu HD ready. Možná to bylo schválně, jako strašidelná relikvie přímo ze Silent Hillu? :) Jakmile jsem ale zatemnil místnost, nasadil pořádná sluchátka a spustil debugový model PS3, přestal jsem reálný svět vnímat a zcela jsem se ponořil do syrové reality špinavé nemocnice. Hra opět využívá obrazového filtru starého filmu, takže zastaralá obrazovka tento dojem zašlosti obrazu nakonec celkem příjemně umocňovala.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
fotky z vlastního hraní

Pátý Silent Hill by měl dostat cenu za nejděsivější úvod. Procitnete na nemocničním lůžku, které někdo veze potemnělými chodbami zašlé nemocnice. Jste připoutání, z pohledu vlastních očí (do kterého se můžete přepnout kdykoliv během hry, ale pouze pro rozhlížení, ne chození) sledujete děsivé výjevy v pokojích, okolo kterých vás vezou. Přechody z filmových animací (je jich víc než kdy předtím) do hry a naopak jsou zcela plynulé, což umocňuje sílu a plynulost příběhu. Když vás pak dovezou na zakrvácený sál a temná silueta si začne připravovat odpudivé ostré nástroje, zašimrá okolo žaludku i ty nejotrlejší. Úvod v nemocnici plné zohavených mrtvol je prostě síla a dle mého soudu překonává rozjezdy předchozích dílů série. Hra vás vtáhne nezvratně jako černá díra.

• Vzkříšení mrtvého města
Jedním z ústředních prvků zápletky je (zprvu záhadné) prolínání domovského městečka hlavního hrdiny s prokletým Silent Hillem. Díky tomu se sice podíváte zpátky do svého oblíbeného města hrůzy (ve tmě čeká obávané jezero Toluca), ale dostanete také zcela nové městečko k prozkoumání, přičemž nechybí samozřejmě ani nová zákoutí starého Silent Hillu. Lokace fungují podobně jako dříve – ve městě zahaleném nepříjemně (rozuměj děsivě) hustou mlhou se pohybujete v rámci ulic, omezených bezednými propastmi na několika stranách. Většinu času ale strávíte v interiérech.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Mezi působivé lokace ve hře patří například rodinný dům s opravdu strašlivým tajemstvím v zatopeném sklepě a na půdě zaskládané špinavými hadry. Dále jsem navštívil temnou kanalizaci plnou nepřátel, vynořujících se překvapivě z pod hladiny. Rozsáhlý hřbitov, plný hrobek k prozkoumání. Vrakoviště plné mrtvých vozů, policejní stanici včetně odpudivé věznice… jelikož jsem hrál celý den a přesto skončil asi v polovině, hra se jeví být o něco rozsáhlejší oproti předchůdcům. Postavy jsou přitom stejně pestré a zajímavé – od paranoidního šerifa přes vystrašenou ex-přítelkyni až po vaši matku a její deprese se sklony k sebevraždě.

Většina lokací má také svoji normální a temnou variantu, přičemž přechod se (díky výpočetnímu výkonu nových konzolí) děje zcela v reálném čase, takže se vám prostředí mění a rozpadá před očima. Vrcholem lokací pro mě byla „továrna z Pekla“, kde kovový labyrint nad temnou propastí prosvěcovalo zpracovávané tavené železo. Mezi výrazné přednosti hry patří také nebývale propracované dávkování strachu a akce – mnohem častěji budete vystrašeni postupovat děsivým prostředím dlouhé minuty zcela bez kontaktu s nepřítelem. Díky výborné režii je to často ještě strašidelnější, než boj s jednou ze smrtelně nebezpečných nestvůr.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Uhoď a uhni
Ačkoliv hra do značné míry dodržuje prověřenou šablonu, doprovází její návrat několik změn v duchu moderních žánrových standardů. Nejvýraznějším rozdílem je překopání poněkud primitivního soubojového systému, který teď lépe využívá faktu, že většinu času budete muset monstra mlátit různými předměty zblízka (střelivo je vzácnost). Kromě speciálního tlačítka pro silný a druhého pro slabý útok máte nyní také tlačítko pro „úhybný manévr“, kterým vaše postava podle situace skočí stranou nebo dokonce udělá kotoul.

V praxi střídáte všechna tři tlačítka plynule během každého souboje, takže vznikají rozličná řetězená komba a navíc neustále okolo protivníka „tančíte, kloužete a uhýbáte“. Jestliže tento systém nedostanete do krve, rychle vyčerpáte všechny vzácné lékárničky a zemřete.

• Další novinky
Zahrnují třeba mnohem častější využívání kontextových tlačítek pro proskočení oknem, vypáčení dveří, rozpárání krvácející kožené blány bránící průchodu apod. Nebo pěkně tříděný deník, kam se vám zapisují nalezené stopy.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
oficiální obrázky v galerii

Příjemným posunem je také implementace fyzikálního systému Havok, díky kterému všechen nábytek a nepořádek v opuštěném městě pěkně praská, skřípá a padá pod vašimi doteky. Vizuálně se hra posunula k vyšší míře detailů, práce se stíny v reálném čase je živější. Působivější jsou nyní i věci typu řezání nepřátel nožem (rychlost, zvuk a krvavé šrámy na tělech).

zdroj: tisková zpráva Absolutním vrcholem zážitku byl pro mě zvukový design a hudba Akira Yamaoky, který si ostatně touto sérií udělal jméno. Tradičně industriální ozvučení je ještě hutnější a děsivější, skladby (včetně písně na ústřední melodii s ženskými vokály) se vám zaručeně zaryjí do mozku na hodně dlouho. Zkrátka a dobře, navzdory některým signálům ze zámoří se těším na začátek příštího roku.

Stáhněte si: Tralery, Videa...

Související články: Preview, Novinky, Recenze filmu Silent Hill, Silent Hill 4 recenze, Silent Hill 3 recenze, Silent Hill 2 recenze

Martin Zavřel
autorovi je 29 let, pracuje v 2K Czech, v minulosti sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech brněnských Otaku