Autor: Dick Publikováno: 28.dubna 2005 | Verze hry: multiplayerové demo Doba testování: 1 týden |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Odlišnosti od Unreal Tournamentu I když není srovnání se sérií UT příliš na místě, bohužel se mu nelze ubránit. Už třeba jen proto, že autoři byli do jeho vývoje podstatnou měrou zainteresováni, tudíž bude zajímavé sledovat, kolik prvků do své hry přinesli z původní spolupráce a jak moc pro ně byla (ne)inspirující. V demoverzi se dalo hrát jak po LAN, tak i po internetu. Já logicky sáhl po online hře, protože dát dohromady v mém okolí partu šílenců a donutit je hrát „nějaké demo“ by byl úkol hodný Sisyfa. ![]() Rozlehlost prostředí a rovněž jeho plasticita (výčnělky, plošinky) tak trochu svádí ke kempování či elegantní eliminaci nepřátel z dálky bez většího tělesného kontaktu. Samozřejmě, že toto tvrzení neplatí vždy a je do značné míry závislé na počtu hráčů (maximum je 32) a zvoleném módu. Aby se větší vzdálenosti překonávaly snáze, je ve hře několik dopravních prostředků. V demu se dala na vlastní kůži vyzkoušet trojkolka nebo užitečná bugina, do níž se mohou vměstnat dva lidé najednou, čímž se z jednoho stane řidič a z druhého kulometčík. V tomto směru tak Pariah nezapřel silnou inspiraci titulem Halo. Ostatně z něho si vzal i pro někoho lehce nešikovné ovládání vehiklu pomocí myší (zatáčení) a klávesnice (plyn, brzda). Na každý pád je taková jízda vítaným zpestřením a eliminace soupeře jeho přejetím je až neskutečně účinná i zábavná. ![]() ![]() ![]() Ještě předtím, než se vrhnete do hry, je třeba provést jednu věc – určit si „povolání“. Těch je na výběr přesně 8 a po zvolení jednoho z nich se můžete stát třeba Riflemanem, Demolisherem, Gravierem apod. Ptáte se, k čemu je to dobré? Dle této prvotní volby (kterou mj. můžete kdykoliv v průběhu hraní změnit) dostanete přidělenou dvojici určitých zbraní. Takže například Rifleman disponuje odstřelovačkou a frag riflí, Demolisher raketometem a granátometem a tak dále. Co se týká vlastností postav, ty jsou všechny stejné a jejich „povolání“ se na nich nijak nepodepíše. Správná volba je nutná už jen z toho důvodu, že brát zbraně po mrtvých lidech nelze. ![]() Poněkud negativní pocity ve mně zanechalo i nabíjení, které na můj vkus trvá příliš dlouho. Právě kvůli tomu se vyplatí do všech potyček vstupovat pouze s plným zásobníkem, jinak z vás soupeř brzy udělá ementál. I když je pravda, že ona účinnost jednotlivých zbraní není bůhvíjak vysoká a pro připsání si zářezu na pažbu se budete muset setsakramenstky snažit. Škoda, po této stránce Pariah myslím trochu zklamal. Rozšiřování zbraní... Co však potěšilo, jsou upgrady zbraní. V podstatě si to lze představit tak, že při startu dostanete ten nejokleštěnější model, který můžete pomocí tzv. energy cores vylepšit. Nejde tak samozřejmě činit do aleluja, protože každou ze zbraní lze vyšperkovat maximálně třikrát. Pro příklad nemusíme chodit daleko a stačí si vzít třeba sniperku. V případě, že se u ní rozhodnete zakoupit vylepšení, jako první vám přibude termovize, s níž bude identifikace živých objektů jednodušší. V druhé fázi bude vylepšen zásobník a ve třetí účinnost samotné pušky. ![]() ![]() ![]() ... a doplňování zdraví ![]()
Bez zastírání musím říct, že po stránce zpracování mě Pariah velice příjemně překvapil. Již dávno nemám nejmodernější stroj a honba za co nejvyšším výkonem mě nechává naprosto chladným. I přes to všechno Pariah na mé konfiguraci (Athlon XP 2600+, 256 MB RAM, Radeon 9600) šlapal na nejvyšší detaily naprosto plynule, až jsem nad tím nevěřícně kroutil hlavou. Jasně, dá se to pochopit, protože Unreal Engine 2.0, na němž hra běží, se neřadí mezi ty nejnovější technologie a třeba jen ztvárnění vody v Pariahu má do takového řekněme Far Cry hodně daleko. Paradoxně to ale není nijak závažný nedostatek, protože ruku na srdce, kdo má čas při akčním běsnění v multiplayeru chodit arénami a zkoumat každičký centimetr okolního prostředí? Já tedy ne, protože se věnuji hraní... ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Každopádně pohled na grafiku je příjemný, ze přímo hry dýchá atmosféra, kterou dotvářejí nejrůznější maličkosti, jako jsou poletující listy nebo větve stromů vlnící se ve větru. Na první pohled možná nepodstatné věci, ale právě ty dělají výborný výsledný dojem, na němž se navíc podepisuje i vcelku povedená hudební složka. O kvalitní fyziku se stejně jako v případě mnoha jiných her (Half-Life 2, Max Payne 2, Painkiller) stará známý engine Havok. Díky němu bychom se měli dočkat nejrůznějších vychytávek, jako jsou ragdoll efekty nebo možnost ničit jednotlivé objekty v prostředí. Slůvko „bychom“ jsem použil záměrně z důvodu, že osobně mi nad některými věcmi mi zůstával rozum stát. Jak je možné, že výstřel z raketometu nepohne buginou ani o kousek, proč nijak nepocuchá její zevnějšek a vůbec, jak je možné, že výstřely někdy procházejí kmeny stromů? Nechápu a divím se, jak je možné, že to nikoho předtím netrklo. Beru, že je to sci-fi, ale že by se dřevo stalo za pár století nehmotným? Klapne to? ![]() Stáhněte si: Demo, Trailery... Související články: Novinky... | ||
Dick | |
autorovi je 25 let a již od útlého dětství se zajímá o hry, hudbu a vše krásné; vedle dlouhých hodin před monitorem rád jezdí na horském kole a ulítává na gumových medvídcích |