Probudit se na pláži s kocovinou, obklopený lidmi, kteří jsou tak trochu hajzlíci a nejdou pro urážku ani podraz daleko. Přelstít pár z nich, najít skrytý balíček drog, poštvat je proti sobě, a nakonec dostat přes ústa při přepadení tábora. To všechno se váš kartograf stihne během první půlhodiny Of Ash and Steel. Z každé minuty, rozhovoru a interakce s herním světem budete cítit inspiraci Gothicem. Dokáží ale tvůrci převzít pochodeň zaniklého německého studia Piranha Bytes, které po prvních dvou hrách nikdy nedokázalo vystoupit z vlastního stínu?
Dobře nakročeno
V rámci probíhajícího testu na Steamu si už teď můžete vyzkoušet úvod a část prvního aktu hry. I během testování tvůrci vydávají patche, které zážitek optimalizují. Ano, rozhodně se nejedná o finální produkt a narazíte na hromadu nedodělků. Někde chybí ikony nebo texty, jinde nejdou odemknout dovednosti, ale v zásadě si můžete udělat dobrý obrázek, jak asi bude hra ve finále vypadat.
zdroj: tinyBuild
V první řadě vás totiž přímo do zubů nakopne nostalgie. Třeba když se probudíte v chatrči, kde dostanete za úkol přenést několik sudů a pomoct na poli vašeho zachránce. Nebo když uhnete z cesty a z lesa se na vás vyřítí obří komár, který vás sežere během několika bzučivých útoků, abyste zjistili, že jste si hru naposledy uložili před hodinou. Zkrátka a dobře se s vámi tahle hra nemazlí přesně tím způsobem, který dává vzpomenout na počátky milénia.
Každá jeskyně může skrývat smrtelné nebezpečí, ale průzkum se vyplácí a zkusit nalákat bestie třeba do tábora dřevorubců je relevantní strategie. Úkoly nemají značky na mapě, na jejich řešení si musíte přijít sami a často k němu vede víc cest. Když vás NPC zmlátí, padnete na zem, kde vás mohou okrást nebo dorazit, a stejnou možnost máte, pokud někoho porazíte vy.
Vlastně jsem se někdy až musel pousmát, jak moc se Of Ash and Steel podobá Gothicu. Ať už se budeme bavit o sběru bylin, chování nestvůr, nebo o chvílích, kdy hra vytváří vlastní drobné příběhy. V jednom úkolu jsem třeba prozkoumával opuštěnou vesnici se společníkem. V zápalu boje schytal jeden z mých útoků, aby se otočil, poslal mě jedinou ranou k zemi, dorazil nepřátele, a pak si šel zase v klidu zapálit, než se z nenadálé odplaty nějak posbírám.
Jistě je z úvodu těžké soudit, jak dopadne zbytek hry. I když z prvních dojmů můžu říct, že do sebe svět a mechanismy dobře zapadají, zatím neodhadnu, zda tvůrci zvládnou vyvážit nebezpečí, průzkum a vývoj postavy v rámci celku. Protože zážitek bude do velké míry stát na tom, jestli svět zvládne organicky fungovat celou dobu.
Nové nápady
Nazvat Of Ash and Steel prostým klonem Gothicu by ale bylo nefér. Sama přichází s dávkou vlastních nápadů. Zvyšování úrovní třeba sice funguje stejně, jednou za čas dostanete body do vlastností a schopností. Ty pak můžete směnit s učiteli, kteří si za své know-how nechají leckdy i tučně zaplatit. Nicméně dovednosti se tady dělí do tří skupin. Boj, výroba a přežití. Vypadá to, že výroba bude důležitou součástí hratelnosti. Zbroje i zbraně můžete vylepšovat, brousit nebo si vyrábět z receptů vlastní.
I vaření je celkem zajímavé - jídlo se dělí na cestovní, které můžete využít kdekoliv třeba k léčení, a na pokrmy, které připravíte k přímé konzumaci u ohně kvůli bonusům. Suroviny na vaření pak posbíráte už klasicky po světě, ze zvířat nebo i během rybaření s vlastní minihrou, která mi v playtestu přišla vcelku rozbitá a nedokázal jsem chytit ani nejmenší mřenku.
Nejvíc se od duchovní inspirace liší samotný soubojový systém. Zůstává tradiční dělení na jednoruční, obouruční a střelné zbraně, časem dostanete i nějakou tu magii díky prastarým znalostem. Hra pracuje během boje se staminou, ať už na útoky, bloky, nebo úhyby. Volně ale můžete přepínat mezi trojicí bojových postojů.
Rychlý dává nejmenší poškození výměnou za pohotové údery, těžký naopak maximalizuje zranění výměnou za pomalé seky. Střední je pak zlatou cestou, která v ničem nevyniká, ale ani neztrácí. V boji přepínání funguje překvapivě dobře. V kombinaci klávesnice s myší je namapované na kolečko u myši. Rychlým stylem se pak třeba přesunete k nepříteli, první ranou ho vyvedete z rovnováhy a přepnete v mžiku na těžký styl, abyste mu dali pořádnou pecku. Ve finále pak ještě přesně načasovanými útoky můžete řetězit údery do sekvencí pro co největší efektivitu.
Je trochu škoda, že se tvůrci nevykašlali třeba na parírování, které najdete v bojovém stromu jako první dovednost. S monstry vám tolik nepomůže, ale lidské protivníky si s ním váš hrdina namaže na chleba. Stačí v celkem benevolentním oknu při útoku nastavit meč a v animaci provedete parádičku, udělíte solidní poškození a navrch se dostanete do výhodné pozice. Pořád ale platí, že boj proti přesile je i tak špatný nápad, kdy hlavně zpočátku pořád stačí pár ran, aby dobrodružné putování rychle skončilo.
Umělou inteligenci a pathfinding tvůrci ještě ladí, ale v posledních úpravách obojí dost zlepšili. Svět Of Ash and Steel začíná vypadat stále víc k světu a za mě i neúplně vyhlazené hrany dokreslují celkový zážitek, kdy zkrátka tak nějak patří ke kouzlu správného staromileckého RPG. Navíc jde i něco odpustit, protože na hře dělá zhruba patnáct vývojářů v Unreal Enginu 4.
Tahle hra je pro starý
Chyběl vám Gothic? Máte chuť na nekompromisní RPG, kde se s vámi hra, NPC ani svět nemazlí? Nevadí vám, že nejde o naprosto vyleštěný herní zážitek? Z prvních hodin, kterými vás dostupná ukázka provede, si troufám říct, že přesně tím Of Ash and Steel bude. Možná bude i nejlepší žánrovkou od doby prvního Risen. Tvůrci ale před sebou mají pořád kus cesty a až její finální podoba ukáže, jestli doopravdy zvládnou dotáhnout všechny mechanismy.
Co si budeme povídat, aby tahle hra byla zábavná, musí mít organický svět, dobrý design, zábavné postavy a v neposlední řadě být rozbitá jen do té správné zábavné míry, která nerozbíjí samotnou hratelnost. Na druhou stranu ale nabízí i závan čerstvého větru do staromilské hratelnosti. Prohlášení tvůrců, že chtějí vytvořit RPG ze staré školy, je tedy zcela na místě. Topornější animace při dialozích, nepřesvědčivá mimika a další nedostatky jsou pak jen drobnými vadami na kráse, které rád odpustím za celkovou atmosféru.
Do playtestu jsem vstupoval jen s malým očekáváním. Čekal jsem jen další indie projekt, který si ukousne moc velké sousto a výsledek bude podivná, rozbitá a nezáživná hra, jakých vidíte v případě akčních adventur a RPG na Steamu nespočet. Odešel jsem ale s opatrným očekáváním, že by se v Of Ash and Steel mohla skrývat doopravdy zábavná žánrovka, která má potenciál vyrovnat i některým legendárním kouskům, ze kterých čerpá inspiraci.