Medal of Honor: Allied Assault - dojmy

Na rozdíl od Wolfensteina se konkurenční Medal of Honor z období 2.světové války přiklání k větší realističnosti bojů, o čemž svědčí i páteční multiplayerové demo z rozbořeného Stalingradu.

Autor: Mickey Mouse
Publikováno: 16.prosince 2001

zdroj: tisková zpráva V posledních dnech se s hratelnými demy trhá pytel. Nejen, že jich vychází jako máku, ale navíc to jsou očekávané lahůdky. K nim patří i stočtyřicetimegové demo hry od týmu 2015, který má na svém kontě již například skvělý datadisk Wages of SiN, jenž podle mnohých předčil vlastní hru. Název dema v plné délce zní Medal of Honor: Allied Assault Multiplayer Demo. V souvislosti s plnou hrou zmíníme ještě to, že má vyjít někdy v únoru příštího roku a kromě singleplayer kampaní bude obsahovat i jedenáct map pro multiplayer, jenž se bude dát provozovat v několika herních mutacích (zatím se hovoří o čtyřech). Pokud vás zajímají podrobnější informace o hře a jejím zákulisí, mrkněte na naše před časem vydané preview. Přistupme k demu a podělme se s vámi o postřehy, které jsme jeho testováním nabyli.

• Obsah dema
Celé poměrně (a podle mě naprosto zbytečně) velké demo skýtá bitvu v jediné mapě nazvané Stalingrad. Ačkoli Stalingrad je obrovské město, nečekejte od mapy žádná náměstí, parky či dlouhé prospekty větvící se do spletitých bočních uliček. Stalingrad v podání dema je jeden malý plácek obehnaný polorozbořenými (anebo polopostavenými? - tohle jsem se v Rusku nikdy nenaučil rozeznat) domy. Celá střílenda se pak odehrává v chodbách a bytech několikapatrových činžovních domů, na jejich pavlačích, na dvoře a na malé vyvýšené stříšce s kulometným hnízdem.

Herní mód, který můžete provozovat je Deathmatch anebo pro Quakery Free for All, čili klasické střílení po všem, co se šustne. Hra svým zaměřením a zpracováním ale není koncipována jako arkádní quakovka, nýbrž jako posun k realitě v podobě německých a spojeneckých vojsk z období druhé světové války. Tomu odpovídá zpracování hráčských modelů, jejich výzbroj i celý herní engine. Kromě klasického deathmatche se dá hra upravit na týmový deathmatch zadáním parametrů do příkazové řádky, o čemž jsme již psali zde.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Za Spojence nebo Němce?
Ve hře si můžete rozhodnout, za kterou stranu chcete umírat a podle toho si pak dále lze navolit jeden ze tří skinů, který má ve hře pouze kosmetický význam. Ať už hrajete za Němce či Američany (kteří nejsou v akčních hrách tradičně značení americkou vlajkou, ale nenacionalistickým oslovením Spojenci), můžete si pro boj vybrat ze šesti těžších zbraní plus automaticky dostanete zásobu granátů a pistoli. Zbraně obou válčících stran se liší svým vzhledem a typem, ale tvoří vlastně obdobné ekvivalenty.

Najdete zde klasickou pušku, tu samou pušku s optikou (sniperku, jejíž mířidla jsou vykoupena o něco pomalejším pohybem), poloautomatické i automatické zbraně (samopaly), brokovnici a raketomet. Ten už od pohledu vypadá jako masívní kousek a rychlost pohybu s ním to jen potvrzuje. Ale o dojmech až kousek dál. Tímto máme za sebou výčet toho, co hra nabízí a můžeme se pustit do toho, jak na nás herní prvky v demu působily a jaký jsme si na ně udělali z bojů názor.

• Netradiční menu
zdroj: tisková zpráva Menu hry je zpracováno trochu netradičně a zprvu možná budete mírně zmateni než zjistíte, co vlastně hra nabízí. Ale dá se zvyknout, někomu to přijde určitě originální nebo aspoň netradiční a prapůvod tohoto zpracování najdeme v předchozím dílu Medal of Honor pro Playstation. Nastavíte si ovládání (žádné speciality v tomto směru nehledejme), grafiku a zvuky a hurá na to. Můžete si vytvořit buď vlastní server, anebo se připojit na jiný, nejčastěji internetový. S tím souvisí jedna ne příliš elegantní věc v demu - nutnost použít prográmek Gamespy Arcade, který asi řada z vás zná. Jedná se o shareware program pro vyhledávání serverů pro hry, které máte na počítači nainstalované a krom toho, že umí servery najít, seřadit apod. oplývá ještě spoustou dalších funkcí, které na první pohled vypadají velice užitečně.

Na druhý pohled už ale není situace až tak veselá, navíc konkrétně ve spojení s tímto demem, které nezvládá přepnutí pomocí Alt+Tab do systému. Připojování k serveru tedy řešíte způsobem: spustím Gamespy Arcade, pozavírám reklamní okna, vyberu hru, pozavírám nová reklamní okna, načtu servery, vyberu si jeden a k němu se začnu připojovat. Tím se automaticky spustí demo MOH, hra se konečně pomalu načte a celkem často se stane, že se připojení nepovede. Hru tedy musíte ručně ukončit a vrátit se do Gamespy Arcade, kde si můžete vybrat server jiný a celou proceduru zopakujete. Předpokládám, že toto je pouze vlastností dema a v plné hře bude přítomen i klasický in-game serverový brousič.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Realistické zbraně
Na první pohled je spousta herních prvků společná s dnes populárním Wolfensteinem - druhá světová válka, s tím související obdobné zbraně, hráčské modely, herní prostředí, zaměření stylu hry, označování Spojenců americkou vlajkou atd. Po chvíli hraní ale narazíme při porovnávání obou projektů na řadu rozdílů. Prvním z nich je velký rozdíl v účinnosti zbraní. Zatímco Wolfenstein si zachovává arkádovější styl hlavně v účinnosti, MOH: AA se s tím nijak nepáře a jde tvrdě do reality.

Rána z pušky či samopalu a sbohem armádo. Rovněž granát na rozdíl od RtCW zde není na polekání, ale k likvidaci. Když už jsme u granátů, jejich házení sice postrádá onu vychytávku v podobě odjištění už v ruce ještě před odhozem, zato se s ním (ať už s ananasem nebo potato masherem) hází tak, jak mi přijde přirozené i praktické a lze mířit či hodit granát do vzdálenosti odpovídající víceméně skutečnosti. No a k porovnávačkám s RtCW si nesmím odpustit pochavlu, že němečtí vojáci mluví krásnou němčinou.

zdroj: tisková zpráva Při zkoumání zbraní jsem objevil, že pistolí se dá nejen střílet, ale i praštit přes hubu, což je sekundární způsob jejího použití. Sniperky mají na můj vkus nadbytečný záměrný kříž i v poloze „u pasu“ a při zalícení skrz mířidla mi nesedí, že po výstřelu je zaměřovač neustále v klidu, i když ve skutečnosti ručně přebíjím (je to vidět při výstřelu od boku) a po tuto dobu nemohu střílet. Pohledem do mířidel ale nic neregistrujete a pouze nejde nějakou chvíli vypálit.

• Vliv batohu na rychlost pohybu
Za zmínku jistě stojí, že na rychlost pohybu má vliv to, s čím se táhnete. Pokud nesete samopal, budete hbitější než s těžkopádným raketometem, který vám ale svoji daň vrátí v okamžiku, kdy z něj vystřelíte víceméně směrem k nepříteli. Engine hry má u zbraní zabudován vliv pohybu při střelbě na jejich přesnost, stejně tak i střelba dávkami je nepřesná a zbraně skáčou dle mého tak, jak mají. Nepřesnost zde není indikována často používaným zvětšováním záměrného kurzoru, ale klasickým škubáním, což mi přijde přirozenější. Pro úplnost uveďme i to, že v mapě najdeme i představitele stacionárních zbraní v podobě kulometného hnízda s bezedným zásobníkem.

V MOH: AA je pro výběr postav a zbraní použit jednodušší systém ála RtCW. Zjednodušení je v tom, že hra nepoužívá předdefinované hráčské sety s předem danou výzbrojí a zvláštními schopnostmi. Jak jsme již psali, model hráče je kosmetický prvek a každý si může v průběhu hry zvolit, s jakou primární zbraní se příště objeví, případně lze změnit i skin. Toť vše. Žádné speciální skilly, žádné okleštění zbrojního arzenálu. K možnostem serveru v podobě, v jaké je přineslo demo, si ještě dovolím poznamenat, že nejsou z nejbohatších a pevně věřím v jejich podstatné rozšíření.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Munice a zdraví
Pohyb ve hře je o poznání pomalejší než bývá zvykem, ale mě to přišlo pro tento typ hry akorát. Nenašel jsem možnost se plížit, pouze běhat, skákat, potichu chodit a jít do podřepu. Pádem z výšky si ublížíte, ale nijak moc si nenatlučete. Pochválil bych pohyb po žebříku. Ten je totiž ve hře zpracován velice věrohodně. Většinou pohyb po nich připomíná jízdu výtahem, ale tady ne. Pěkně krok za krokem, příčku za příčkou si trhavými pohyby vystoupete tam, kam potřebujete. Navíc přitom nebudete moci střílet z kulometu ani žádné jiné zbraně, ba ani granát nemůžete ze žebříku použít, což je možná trochu škoda a pistole s granáty mohly dostat výjimku. K pohybovým možnostem doplňme vyklánění zpoza rohů, které je opět podle mě mnohem lepší než v RtCW, neboť zde jednak můžete při úklonu střílet, navíc vás může nepřítel zpozorovat, což obojí je jen dobře.

Doplňování ztraceného zdraví a munice je možné pouze ze zdrojů po usmrcených hráčích. Po nich zůstane bonus v podobě lékárničky a nábojů do zbraně, kterou používali. Jinak nic. Co se pak týká dalších ovlivňujících činitelů v podobě staminy apod., tak takového nic v demu není a je tedy pravděpodobné, že ani v plně verzi se toho nedočkáme. Některé věci jsou v MOH: AA řešeny možná zbytečně striktně, ale na to mají samozřejmě autoři hry plné právo.

• Proč je demo zbytečně dvakrát větší?
zdroj: tisková zpráva Tím jsem vyčerpal asi vše, co jsem o hře z dema zjistil. Na pořádný verdikt si budeme muset počkat na plnou hru do začátku příštího roku. Osobně nejsem příliš nadšen herním módem deathmatch v souvislosti s takto pojatou válečnou hrou. Přijde mi to jako hrát fotbal namísto na góly na fauly. Ani předběžné zprávy o plné hře nejsou v tomto směru nijak extra optimistické - má být k dispozici celkem 11 map, z nichž celých sedm (!) má být právě pro deathmatch anebo o trochu méně kontroverzní team deathmatch. Mno, uvidíme, ono bude hodně záležet i na vlastních mapách a jejich architektuře, i tak mi ale připomíná bitva všech proti všem spíš hrátky malých kluků než válku jako takovou. Toť můj pohled na věc.

Jinak je vše z toho, co jsem napsal, asi jasné a každý kdo článek četl by měl být schopen posoudit, jak ten který aspekt zapůsobí na jeho pohled na hru. Máte-li opravdu pevnou linku, můžete si objemné demo stáhnout a vyzkoušet sami. Pokud se budete divit tomu, proč taháte takový kolos, když přiložená mapa má pouhých 6 MB, tak vězte, že na disku po instalaci najdete i třeba desetimegové video z Command & Conquer: Renegade. Pak z nějakého neznámého důvodu jsou v demu obsaženy dvakrát dvacetimegové zvuky (jsou to hlášky vojáků - od povelů až po nadávky.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Zvukové hlášky nemohu než pochválit, protože jsou moc fajn a hlasové povykování bude jistě patřit k oblíbeným frajeřinkám přes speciální menu, které k tomuto účelu ve hře najdete. I tak ale si troufnu tvrdit, že by stačilo tento akustický doplněk zahrnout do downloadu jen jednou, ve výsledku by pak demo mělo "jen" tak 70-80 MB. Čili suma sumárum - s kompilací se nikdo moc nepáral.

• Závěr
Z vlastní zkušenosti jsem při hraní zažil větší lagy, než na které jsem zvyklý z her jiných při srovnatelném pingu a zalidnění serveru, ale to nemusí být vůbec dáno špatným síťovým kódem, spíš to tipuji na to, že si server dělal kde kdo doma a žádný „etalonový“ pro objektivnější posouzení jsem nenašel nebo tak brzo po vydání neexistoval.

zdroj: tisková zpráva Na konec snad nějaký ten dojem z hraní, takže: hra mě i přes můj původní despekt k hernímu módu a struktuře mapy bavila víc, než jsem si byl zprvu ochoten připustit. Určitě to bylo i tím, že to bylo zase něco nového, ale určitě i dílem některými vychytávkami, které mě příjemně překvapily. Ani struktura mapy mi nepřišla časem až tak zlá, i když předpokládám, že tahle úroveň ve finále nebude a jde pouze o testovací vzorek. Účinnost zbraní je poměrně velká, ale to si přeberte sami, zda je to dobře či ne. Věřme, že se máme na co těšit. Pokud rádi hrajete třeba Day of Defeat, můžete se těšit dvojnásob, protože MOH vypadá jako jeho bratr, pouze z období následujícího světového konfliktu.

P.S. Krátce po vydání tohoto článku se na internetu objevil blood-patch, který přidá do hry krev namísto šedivého kouře ze zasažených nepřátel.

Stáhněte si: Multiplayer demo (140 MB), Trailer (6 MB), Devět videoukázek