| Autor: Miloš Bohoněk Publikováno: 16.července 2008 |
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
• Vítejte doma Ještě před samotným hraním jsem si klub jednou zvolna prošel, zkoumajíce při tom klání zahraničních kolegů a už od prvního pohledu jsem byl doma. Vlastně snad ještě více, než jsem si přál a po premiérovém okoukávání jsem se musel ujišťovat, jestli tohle vážně jsou Gears of War 2, jestli autoři náhodou omylem nepřivezli jedničku. Jako první člověka pochopitelně zaujme grafika a ta tady byla snad úplně stejná, ba snad i o něco horší, což přisuzuji na vrub nedodělanosti hry. Doskakující textury toho byly jasným důkazem. V tu chvíli už jsem měl pozorování dost a ujal se proto ovladače. Nejdříve jsme si dávali tradiční Team Deathmatch v pěti na pět. Nejprve byla zvolena veleznámá mapa Gridlock, která si v prvních Gearsech vydobyla popularitu takovou, že ji autoři přenesou i do dvojky. Žádné změny jsem v ní nezaznamenal, stejně tak hratelnost zůstala vlastně stejná. Pochopitelně. Krycí mechanika, ovládání, přeskakování překážek... to vše je samozřejmě stejné jako minule. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Rozdíly tu jsou ovšem také. Tak třeba teďka musíte skoro každého nepřítele ještě dorazit na zemi. Prostřelení chřtánu, prokopnutí lebky, rozmlácení obličeje pěstmi... vyberte si. Minule to pochopitelně šlo také (byť těch dokončovacích metod nebylo zdaleka tolik), jenže ve dvojce to je třeba udělat se skoro každým oponentem. To z toho důvodu, že vývojáři vám nyní dovolují polomrtvého nekámoše zvednout, držet jeho hlavu a používat ho jako živý štít. A právě nutností dodělávat polomrtvoly hráče šikovně „nutí“ jejich novou vychytávku hojně využívat, protože když už k dotyčnému doběhnete, proč ho radši nepoužít, než jen odpravit? Po mači v Gridlocku jsme přepnuli na již novou mapu - Avalanche - a také vybrali Assasination mód = jako TDM, ale musíte se koncentrovat na eliminaci leadera nepřátelské grupy, jinak se nepřestanou respawnovat (už bylo v jedničce). Jak již název (Lavina) napovídá, odehrává se v zasněžené oblasti a stylové je na ní hlavně to, že někdy se celou oblastí ta lavina vážně prožene, vy najednou nic nevidíte a pokud jste v centru mapy, úplně vás to smete. Konkrétně je Avalanche malá vesnička s typicky multiplayerovými prvky. Na obou koncích jsou dva totožné baráčky a uprostřed velké nádvoří se zásobami, které se však dá oběhnout několika cestičkami za malou zídkou, hojně využívanou pro krytí. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
Ale pojďme již do samotné akce. Začal jsem v jednom z baráčků a hned pádil ven po jednom z ochozů, kde jsem na zemi našel něco velkého. Zbraň to byla. Masivní! Vlastně takový přenosný moždíř, jenže to jsem v tu chvíli ještě nevěděl. Proti mně se posléze vynořil první nepřítel, tak já že zaměřím, jenže namísto toho si Marcus klekl a začal svůj přístroj štelovat v zemi. V tu chvíli se mi ten na druhé straně musel pěkně smát, začal pálit, já nakonec jednou taky, jenže to jsem minul o asi padesát kilometrů a čekal na respawn. S novými zbraněmi se holt člověk nejdřív musí naučit zacházet... Dalším, v originálu neviděným kouskem, byl nový typ samopalu. Střílí o něco pomaleji, než ten tradiční s motorovkou, ale zase je o něco průraznější. Já jsem ovšem po jeho ozkoušení zůstal věrný tomu starému, který prostě tak krásně vrní a čas od času někoho olízne, až mu z toho upadne paže a půlka hrudníku. To je prostě bezkonkurenční a nové motorovkové to ještě vylepšují - motor řve, okolo se čoudí, všude létají jiskry, kamera se třese a vy drtíte Béčko jak pomatení, protože pocit z výhry je v tomto případě neskutečně slastný. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
Co se map týče, k dispozici byly na akci ještě tři další. Security je zasazena do trosek jakéhosi města a nebýt po stranách ty dva podchody, odehrávala by se všechna akce uprostřed. Ono ale i tak jsme tam v centru strávili většinu času a stala se z toho velmi rychlá a akční událost. River zase jakoby z oka vypadla rozbořeným vesničkám ve Francii za druhé světové války a skýtá ohromné množství krytů a zatáček, takže tady jsme většinou jeli sami na sebe, protože společný postup by byl příliš komplikovaný a zdlouhavý (to víte, lamky novináři). Poslední novou mapou byla Day One, po jejíž zvolení jsem se objevil na křižovatce ve velkoměstě. Zajímavé je to, že uprostřed křižovatky byl ohromný kráter s troskami aut okolo. Kolega mi vyprávěl o tom, jak z díry někdy vyleze ohromný červ a někoho okolo schlamstne, leč já jsem ho neviděl. Nejdůležitější na téhle mapě je ale to, že se skrze ni seznámíte s novým multiplayerovým módem Horde... 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
• Za hordu! Jedná se o kooperativní online multiplayerový mód a já jsem si u něj, spolu se zahraničními kolegy, vážně užil. Jeho podstatu určitě znáte už z jiných her. Spolu s kámošem, resp. až čtyřmi kámoši, se objevíte na prázdné mapě, vyskočí nápis „Začala Vlna číslo 1“ a najednou se na vás ze všech stran začnou valit umělou inteligencí ovládání Locusti. Hned ta první várka mě představila zbrusu novému Locustovi. Je to velký kus masa, vlastně odrůda Boomerů, akorát že namísto raketometu nosí velkou sekeru. Pohybuje se sice pomalu, ale vydrží toho až nepěkně moc a jeden pohlavek od něj jsem už nerozchodil. Stejně tak jsem tady objevil štít aneb přenositelné krytí. Jak jsem zaměřil, můj svalovec se za štít hned schoval a najednou se stal takovou chodící pevností. Jen skákat s tím moc nejde. Zpět k vlnám. Pokud první invazi aspoň jeden z vás přežije, čímž se rozumí sejmutí všech emzáků, vyskočí výsledná tabulka se skórem, kde se dozvíte, kdo měl kolik fragů. Následuje respawn a druhá vlna, která je už o poznání tužší, navíc obohacená o tzv. Tickery - malé parchanty, co k vám bleskově přicupitají a pak explodují. Horde jsem hrál vždy pouze ve dvou, takže přežít tuhle vlnu se mi povedlo asi až na potřetí. A to už za sebou nějaké to gearsování mám. Na druhou stranu, tenhle mód je koncipován pro kooperaci, na kterou jsme tedy vždy celkem dlabali a spíše tak běhali kolem, splašeně pifali, zkoumali další věci a když jeden z nás padnul, ani jsme se moc vzájemně neoživovali. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
Horde je náramná zábava. Tak by se to dalo shrnout. Je to zase trochu jiné Gears of War, ale přesně do toho zapadá. Koneckonců, singleplayer funguje de facto stejně. Chvilku šlapete a nic se neděje, jenže pak někam došlapete, kde se spustí velká bitva, následně zase pochodujete, a protože obtížnost postupem času logicky stoupá, další bitka už je o něco náročnější. Já osobně už se nemůžu dočkat na to, jak se v pěti dopracujeme k nějaké dvacáté vlně (maximum má být padesát), kde budou boomeři s plamenomety anebo locusti na Brumakovi, které zabijeme a Brumaka osedláme... Jediným zádrhelem teď byla místy haprující AI, která v GoW2 prováděla úplně stejné hovadiny, jako už v jedničce. Jeden příklad za všechny - jako na rytířském souboji jsme s Locustem běželi jeden proti druhému, jenže on se najednou otočil a přidřepl k překážce takovým způsobem, že se bránil na špatnou stranu a já ho, obrazně řečeno, projektily totálně rozmáčkl o onu barikádu. Snad na tom Epic zapracuje. • Pár slov o singleplayeru Hru pro jednoho hráče si zatím Epic stále drží pod pokličkou, ale něco málo nám přeci jen Cliff Bleszinski a producent Jonathan Zamkoff v rámci Xbox konference ukázali. Locusti teďka topí v dírách celá města, válka nabobtná do mnohem většího měřítka a Marcus s jeho bandou jsou poslední, kdo s tím něco mohou dělat (více o pozadí v preview). Ukázka začala pompézními záběry na bortící se město, kde všude hoří, padá a je to tak intenzivní, že mě skoro pálil obličej. Marcus a Dom pronikají hlouběji a během chvilky přichází první odpor. 
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
zdroj:
Archiv
další obrázky v galerii Gears of War 2 je jízda. 7. listopadu 2008 si nasednete všichni. zdroj: Archiv Gears of War 2 video z hraní Stáhněte si: E3 2008 trailer, Starší videa, Trailery... Související články: Mega-preview, Novinky, Vše o prvním dílu Gears of War |
| Miloš Bohoněk | |
| autorovi je 18 let a dříve se podepisoval jako Moolker; momentálně studuje v USA, píše i pro SCORE a PlayIN a nejvíce si užije tituly fantasy, akční a strategické; věnuje se závodnímu lyžování, lacrossu, lezení po horách, horské cyklistice a cestování |
