Call of Duty World at War - dojmy

Japonci pro boj využívají odlišné postupy, než na jaké jsme zvyklí z válečných her v Evropě. Vylezou na palmu a čekají tam klidně několik dnů, pokud je tedy i se stromem nesežehnete plamenometem.

Autor: Pavel Oreški
Publikováno: 30.září 2008

zdroj: tisková zpráva

Na prezentaci pátého Call of Duty toho vývojáři ze studia Treyarch moc nového neřekli, alespoň pro toho, kdo četl dřívější preview a zpravodajství. Většinu dojmů jsem proto musel čerpat z dvacetiminutové kooperativní ukázky úrovně Hard Landing Zone. A bylo na co se dívat. Nejzajímavější však bylo porovnávat to, co nám řekl Daniel Suarez, výkonný producent hry, se skutečností. A předem musím říci, že Daniel logicky vychvaloval CoD5, jak to jen šlo, ale v některých aspektech potom „skutek utek“.

• Teorie na úvod
Na počátku nám osvětlil, proč se série vrací do druhé světové války: „Modern Warfare byla velmi úspěšná hra a mnozí tvrdí, že v podstatě znovu nastartovala zájem o střílečky z moderní doby. S World of War chceme dosáhnout toho samého, tedy oživit zájem o střílečky z druhé světové války a nastavit nové standardy.“ COD4 zároveň byla první hra v sérii určená pouze pro dospělé publikum (od 18 let). Tím samým směrem šli Treyarch, kteří tvrdí, že kutí tu nejsyrovější, nejintenzivnější a nejbrutálnější střílečku z druhé světové války.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Jak všichni víte, World of War se bude odehrávat v Pacifiku při ofenzivě proti Japoncům a zčásti i u Berlína při útoku Sovětů. Úrovně se budou střídat vcelku pravidelně – první tři v Pacifiku, následující tři za Sověty. U obou kampaní, které jsou ale součástí jednoho velkého celku, je opět velký důraz kladen na příběh. Oba hrdinové, jak americký, tak ruský, jsou plní zloby a žízniví po krvi nepřátel. USA kvůli útoku na Pearl Harbor, SSSR pro zvěrstva při invazi Němců na jejich území. Zajímavé je, že by se příběhy měly ve finále překrývat a možná dojde i k jejich setkání (všimněte si ale toho podmiňovacího způsobu).

• Taktika Japonců
Producent se pak detailněji zaměřil pouze na americkou kampaň: „V Pacifiku se cítíte jako úplný cizinec. Nevíte, kde je nepřítel, jestli je mrtvý nebo se jen skrývá a čeho všeho je schopen. Díky tomu jsme se mohli věnovat taktice. Kvůli ní jsme objeli řadu veteránských domů a nemocnic, abychom se zeptali, co tito lidé v boji proti Japoncům zažili a jaké taktiky jejich nepřítel používal."

Často se opakující odpovědí a obvykle ta první, které se jim dostávalo, byla o japonských odstřelovačích na stromech. "Tihle vojáci vyšplhali na vysoký strom, opevnili se, ukryli a čekali. Čekali tam klidně několik dní. Když konečně spatřili amerického vojáka, schválně ho střelili do nohy. Věděli totiž, že ke zraněnému se vydá doktor. Následně medika střelili do hlavy. Od té chvíle bylo jasné, že jakmile někoho zraní, už mu na pomoc nikdy jiný nepřijde a on nakonec umře. Prostě naprosto jiná taktika, jiná filozofie boje.“

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Japonci tedy mají pro boj využívat naprosto odlišné způsoby, než na jaké jsme zvyklí ze stříleček z druhé světové války odehrávajících se v Evropě. „Japonci nejsou Němci, nikdy neutečou, nikdy se nevzdají a raději zemřou, než aby se nechali zajmout.“ Používají kamikaze, předstírání smrti nebo hromadné útoky pěchoty s pár posledními náboji (banzai charges).

• Nápor na nervy
Z předvedené úrovně jsem ale získal trochu jiný pocit. Začala v husté džungli s řekou, kterou se brodilo americké komando. Prostředí bylo opravdu stylové, vysoké - stromy, jejichž kořeny sahaly vysoko na vodní hladinu, byly využitelné ke krytí a všude spousta hustých keřů. Následně skupina vojáků došla ke sestřelenému letadlu a ještě chvilku pokračovala prázdným lesem.

Z ničeho nic vyskočili z trávy všude kolem Japončíci a začali bezhlavě pálit. Léčka, jak se patří. Japonci byli dokonale maskovaní ve vegetaci a ani když se pohybovali, nebylo jednoduché je rozlišit od okolí. Podobná scéna se opakovala ještě asi dvakrát, než jednotka dosáhla letiště. Ze slibovaných taktik jsem se dočkal nechutných léček a sebevražedných útoků. Na zbraních byly bajonety a když Japoncům došly náboje, bez váhání se na vás s ukrutným řevem vrhnli s cílem nepřítele ubodat. Musím se přiznat, že už za denního světla je procházka džunglí a neustálé očekávání útoku, silný nápor na nervy. A co teprve podobné akce za svitu Měsíce...

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Útok na letiště
Na otevřeném prostranství plném zákopů však bylo vidět, že Japonci nejsou zase až tak hrdí a oproti tvrzení autorů rádi vezmou do zaječích. Producent poté poznamenal, jak velkou roli budou hrát vozidla a zničitelnost překážek vhodných pro krytí. Zejména za použití plamenometu nebo tanku se stejnou zbraní. Jakákoli dřevěná překážka, za níž se lze schovat, by měla být v singleplayeru prostřelitelná a zároveň může úplně shořet. Efektně vypadala hořící tráva nebo palma, kterou oheň nakonec celou pohltil.

Směšná však pro mě byla následující scéna, kdy se banda vojáků krčila za haldou dřevěných klád po stranách vyztužených pytli s pískem. Klády totiž plamenomet ani nepoškrábal, kdežto pytle s pískem doslovy lehly popelem. Když pak Daniel vběhl do jednoho z bunkrů, který chtěl vypálit a oheň nijak neovlivnil ani visící vlajku, trochu jsem se pousmál. Samozřejmě nám Treyarch neukazoval konečnou verzi, takže doufám, že šlo jen o chyby, které se do finálního produktu nedostanou.

Po pár metrech na letišti se k pěchotě přidaly tanky Sherman, za něž se mohl producent a jeho kolega schovávat. A to i za ty už vyřazené z provozu. Proti americkým Shermanům totiž vyjelo pár japonských (typ 97). V ten moment byla na bojišti pěkná mela a pochopil jsem slova o tom, že akce bude ještě intenzivnější než v předchozích dílech z druhé světové. Tanky najdou i své uplatnění v online hře, kde by měla být jedna mapa určená pouze pro ně, další by je měli kombinovat s pěchotou a nebudou chybět ani úrovně určené jen vojáčkům.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky v galerii

V kooperativním módu navíc bude nutné oživovat kolegy. Jednak proto, že když zemřou všichni zúčastnění, jsou vráceni o pěkný kus nazpět k uložené pozici. A zadruhé proto, že záchrana raněných kamarádů přidá pár zkušenostních bodíků. Pokud se na ně naopak vyprdnete, několik XP ztratíte. Hráč, který se ocitne těsně před smrtí, v takzvaném limbu, má stejně jako v Army of Two možnost používat pistolku a alespoň omezeně se bránit, než přijde pomoc.

• Závěr
zdroj: tisková zpráva Z ukázky jsem si odnesl dojem, že producent je zejména dobrým řečníkem. Nemám pochyby o tom, že z CoD5 bude hit, ale přeci jen, druhá světová je už opravdu téměř vytěžený důl a i když Treyarch najde ještě nějakou zlatou žílu, dlouho z ní živ asi nebude. Navíc spousta věcí nefungovala tak, jak se nám tvůrce snažil namluvit, což je škoda. Uvidíme již za měsíc a půl...

Stáhněte si: Videa, Trailery...

Související články: Preview, Novinky, Vše o Call of Duty 4