Pokud se vrátím zpět ke komiksové stylizaci, která balancuje na hraně vizuálu z Disneyovek a japonských dřevotisků, tak nemějte za zlé tvůrcům z Liquid Ent., že zvolili právě takový vzhled. Pochází totiž přímo z hlavy Jordana Mechnera, přičemž život jeho nápadům a záměrům vdechl grafik Jeff Matsuda. Mechner dokonce pro Gamasutru hlásí, že tak jak vypadá remake, by v ideálním případě vypadala i původní verze z roku 1984 pro počítač Apple II. Tenkrát, prý, o tom ale mohl jenom snít.

Možnost realizovat své původní vize však Mechner neměl jenom v oblasti grafiky či hudby, ale i v samotné hratelnosti. S pokrokem v technologiích může Mechner skrze novou Karateku: „vyprávět příběh přes hudbu i grafiku, tedy způsobem, který je filmový a pohlcující, o čemž jsem na Apple II mohl jenom snít.“ Navíc dodává, že třeba hudba ve hře nejenom hráči dává nápovědu, ale vypráví příběh každého souboje. Bitky jsou totiž do jisté míry rytmické, bojovníci se pohybují tam a zpět a hudba na to reaguje stejně jako efekty, což vytváří filmový dojem.

zdroj: Archiv

Ve výsledku je Mechner svým způsobem nadšený z toho, jak remake Karateky dopadl, protože hru konečně mohl udělat, tak jak chtěl. Hlavním heslem vývoje prý bylo – jak bych hru udělal v roce 1984, kdyby to bylo možné. Mně a dalším fanouškům nezbývá než doufat, že moderní Karateka bude stejně zajímavá, zábavná a obecně dobrá, jako ostatní Mechnerovy hry. A čert vem, že mi vzhled hry prostě nejde pod knír. Prostě nejde.