Preview verze Sanctum 2 ukazuje slibné spojení FPS a strategie
zdroj: tisková zpráva

Preview verze Sanctum 2 ukazuje slibné spojení FPS a strategie

19. 4. 2013 21:50 | Preview | autor: Tomáš Jung |

Sanctum má za sebou relativně dlouhý vývoj. Určitě to ale není nezajímavý a zdlouhavý projekt, schoulený v rohu herního ringu. Už jen samotný nápad přenesení Tower Defense hry do pohledu první osoby, potažmo vytvoření kombinace strategie a střílečky, není k zahození. Ve hře jste pasováni do role obránců energetického jádra a k dispozici máte prostředky pro stavbu různých zátarasů i obraných věží. Musíte je stavět nejlépe tak, aby hejno roztodivných mozkožroutů, rychlých ještěrů či podivných létajících chobotnic nemělo šanci proniknout do jádra a zničit ho. Kromě postavených uliček smrti přidáváte ruku k dílu i vy se svými zbraněmi.

Tento koncept na sebe nabalil hráče již v dobách, kdy bylo Sanctum bezplatnou modifikací Unreal Tournament 3, což už jsou dobré čtyři roky. Přechod z modifikace na komerční hru byl možná dobrým podnikatelským záměrem, ale zároveň pastí pro hráče. Skvělý nápad se nepodařilo zcela dotáhnout a na sto honů bylo cítit, že se z původní ideje dalo vyždímat daleko více.

Právě od toho tu je Sanctum 2 - pokračování, na které, jak autoři sami uvádějí, měli čas a prostředky. Konečně prý mohou realizovat skoro vše, co si pro nezvyklou kombinaci FPS a Tower Defense navymýšleli. Rozehrál jsem proto preview verzi Sanctum 2, abych si odvážné proklamace ověřil.

Nedůvěru ubíjí překvapení

Po pravdě jsem k hraní preview verze Sanctum 2 přistupoval s obavami. První díl se ve finále stal dosti stereotypní střílečkou s nádechem strategie (viz moje recenze). Nejzábavnější na ní bylo zkoumání - jaké zbraně či jaké obranné věže použít, jak je vylepšovat a jakým způsobem je stavět. Tohle mám již z jedničky dokonale zmáknuté, takže jsem zábavu od dvojky neočekával. Mýlil jsem se!

Tvůrci si totiž dali práci s novým obsahem, který je radost objevovat. Už tu nejsou jen tři trapné typy zbraní s mělkou možností vylepšování a pár typů věží. Je tu hromada bouchaček, střílen a pastí na emzáky, což společně s novým systémem vylepšování postav vytváří fungující motivační prvek. A teď konkrétně.

...

Začnu přes grafiku a atmosféru. Jednička byla oproti dvojce strohá, je to podobné srovnání jako Portal 1 a Portal 2. První díl měl čistý laboratorní styl, dvojka už ožívá v barvách a chylubí se rozmanitostí textur i efektů. S tím se pojí pro oko děsivá a hlavně nová monstra. Obrněný brouk, velký jako slon, jemuž nejvíce života ubírají zásahy přímo do jeho zadnice, vás tak zaměstná, že si ani nevšimnete, jak se k jádru protáhla banda malých zmutovaných krabů. A průšvih je na světě.

Napětí podporují umírající spolubojovníci, kteří se kácející pod ranami jakýchsi okoralých žabáků, zvuk je přeplněný výstřely laserů a vy se můžete zbláznit nad tím, jak dlouho přebíjíte zásobník, zatímco k vám míří houf nepřátel. Pokud zahynete, za 10 vteřin se oživíte u jádra, jenomže oněch pár vteřin, může být velmi rozhodujících. Zápas s každou vlnou příšerek mě překvapil silou, jakou dokáže veterána Sanctum nečekaně strhnout.

Perky, zbraně a věže

Novinkou, bezpochyby zajímavou, jsou čtyři různá povolání, mezi kterými si můžete před každou arénou volit. Je tu obrněný sniper s ničivou silou jednoho výstřelu, rychlá holka s raketometem, po jehož zásahu nepřítel hoří, chlapík s brokovnicí a nadstandardním zdravím nebo bojovnice s obyčejnou puškou a schopností vyskočit výše, než ostatní. Dále si k postavám můžete přihodit ještě jednu sekundární zbraň, zvolit jaké typy věží budete mít dostupné a také na ně nahodit perk, jimž postavě přidáte něco k obraně nebo útoku.

Zbraně, perky i typy obraných věží se samozřejmě otevírají postupně na základě úspěchů ve hře, ale celkový počet osmi zbraní, jedenácti věží a stejného počtu perků mi připadá dostatečný. Jistě s ním půjdou tvořit individuální strategické a taktické postupy. To vše příjemně motivuje k hraní.

V kampani se navíc postupně odemykají nové mapy s několika sekcemi, které je nutné zdolat. Celé se to snaží při sobě držet příběh vyprávěný komiksem. Děj určitě nebude moc rozvinutý, ale konečně je zde něco, co vysvětluje pozadí i prostředí hry. Cítím, že se tady klube tvrdá odveta stereotypu, který sežral první díl Sanctum.

Sem s tím, to beru

Líbilo se mi také upravené a přehledné ovládání podtrhující strategickou část hry. Na malé mapě jasně vidíte rozestavěné prvky obrany, zatímco v 3D prostoru se při stavbě rychle orientujete díky zobrazení nejkratší cesty, kterou nepřátele půjdou. Přibyly též některé taktické prvky v oblasti boje, kterého se sami zúčastňujete.

Máte-li pro strach uděláno, můžete sloužit jako návnada pro nepřátele, být červeným šátkem toreadora a zavést dotěrné příšery před hlavně věží. Oproti jedničce to již nejsou sebevražední tupouni ženoucí se k jádru, ale s chutí švihnou pařátem i po vás. A když přesto utečou k jádru, stále máte šanci je ničit, i když už do jádra mlátí tlapami.

Preview verze Sanctum 2 mě pořádně nahlodala. Skutečně se na Sanctum 2, i přes počáteční averzi, těším. Jsem zvědav na mapy i kompletní sestavu nepřátel a tajně doufám že by zde mohla fungovat online kooperace s jinými spoluhráči, zejména v připraveném survival módu. Nechám se překvapit a s chutí dávám Sanctum ještě jednu šanci.

Nejnovější články