zdroj: Archiv Stříleček je spousta. Pár je jich dobrých, hodně průměrných a dost jich nestojí ani za řeč. First-person akce Painkiller se s trochou štěstí zařadí mezi ty první, tedy dobré. Ovšem také dost záleží na tom, co kdo za dobré vůbec považujeme. Painkiller, který je stále ještě ve vývoji v dílnách společnosti People Can Fly, hodlám v tomto článku posuzovat především jako hru. Jako zábavu. Aby bylo něco zábavné, nemusí to nutně být postavené na nejnovějším super-enginu vybaveném všemi možnými i nemožnými vymoženostmi, a už vůbec podle mého názoru není zárukou zábavnosti ultra-realistická grafika. Naopak myslím, že u stříleček je důležitější atmosféra a strhující akce a jak se mi tak jevilo, Painkiller bude vybaven obojím. Komu z vás se líbil Serious Sam, dost možná najdete zalíbení i v této hře. Dokonce si troufnu říci, že v ní najdete tak trochu něco i z prvního DOOMa, Quaka či Blooda.

Nebylo toho mnoho, co hratelná beta nabízela - nebyla moc optimalizovaná a obsahovala pouze tři levely (z celkových 19), každý byl přitom ukázkou jiného prostředí a jiných nepřátel, ale i tak to stálo za to. Hru mám vyzkoušenou dokonce na dvou různých strojích a můžu tedy porovnat, jak velké rozdíly jsou, když vlastníte grafickou kartu GF2 MX nebo GF4Ti 4600.

• Boj o život věčný

Jestli nyní o titulu Painkiller čtete poprvé, pak byste měli vědět, že se odehrává v prostředí očistce, kde se hlavní hrdina Daniel Garner ocitl poté, co byl zabit při automobilové nehodě. Cesta do bran nebeským mu však byla odepřena a tak si tam bude muset nejdříve probojovat cestu. Mezitím navíc probíhá nekonečný boj mezi mocnostmi nebe a pekla, takže to nebude cesta vůbec jednoduchá. Budete muset čelit hordám nepříčetných démonů.

• Prostředí a nepřátelé

zdroj: Archiv Pokud jde o výše zmíněný příběh, v průběhu hraní vás nijak příliš trápit nebude, budete mít jiné starosti. Jediné, co vám neustále bude zřejmé, je to, že nacházíte v očistci. První level, který hratelná beta obsahovala, mě přivedl do temného prostředí jakési gotické katedrály, kde se zpočátku zdálo být zcela liduprázdno. V chodbě přede mnou se válelo několik sudů a kdesi v dáli bylo vidět cosi jako dveře, po levé i pravé ruce byly také chodby, ale temnější než noc, takže mě to v první chvíli samozřejmě vedlo kupředu. Pocit samoty mi ovšem nezůstal dlouho. Zpoza rohů chodby se vynořily temné postavy v dlouhých kutnách, něco jako mniši bez tváře, zato však s ohromnou sekyrou v rukách připomínajících spíše pařáty vlkodlaka. Zástup nebral konce a napětí a dusnou atmosféru ještě podporovala dle mého vkusu velice dobrá muzika. Adrenalin v krvi stoupal, když postavy nezastavilo ani mohutné střílení do jejich řad a sudy tvořící jakousi barikádu se pod jejich tlakem začaly rozestupovat.

Mě také nezbylo než pomalu ustupovat do jedné z temných chodeb po stranách. Pochopitelně za neutuchající střelby. Ono ani zůstávat na místě není v této hře zrovna bezpečné. Démonické bytosti nemají rozhodně své sekery k rukám přivázané, a pokud setrváte déle než je zdrávo v jedné pozici, neváhají je mrštit a vám hrozí v lepším případě rozčísnutí ofinky. Zatracenci v kápích nejsou zrovna křehcí chlápci, jedna rána do hlavy je rozhodně nedostane a tak pro tu chvíli bylo malým vítězstvím, když se mi podařilo trefit jeden ze sudů a k mému štěstí to byl sud plný výbušné směsi. Temné bytosti i jejich sekyry a prkénka sudů, to vše se rozlétlo do všech stran. Po některých z "mnichů" navíc zůstala na zemi zelená záře. Je to nejspíš jejich zkažená duše, kterou když seberete, doplníte životní energii. Navěky tam však nezůstává, takže než se k ní někdy dostanete, prostě zmizí. A ještě něco bylo možné na zemi objevit - drobné mince. Jak se později ukázalo, mince občas vypadnou jak z démonů, tak z některých objektů, jako jsou např. dřevěné rakve povalující se v temných zákoutích. I je lze rozbít, takže se rozpadnou na třísky. Tu a tam narazíte i na bednu s municí.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

Když se mi podařilo vypořádávat s prvními vlnami bytostí s kapucí a probojovat se do prostornější části katedrály, až za dveře s runovými nápisy nebo co to bylo, začaly se přede mnou objevovat další skupiny nepřátel a už nešlo pouze o mnichy. Najednou se totiž mezi nimi ukázali i hrůzně vypadající smrťáci v dlouhých hábitech a pro změnu s kosou. Sápali se po mě a sekali kosou na všechny strany. Ale ani ti nebyli zdaleka tím nejhorším, co na mě v tomto levelu čekalo. Protože se hra projevuje jako arkáda, čekal na samém konci levelu gigantický boss, který se jen tak procházel mezi sloupovím katedrály a sem tam zalomcoval se sloupy, takže se všechno začalo třást až ze stropů i stěn odpadávaly kusy stavebnin. Už s těmi předchozími monstry bylo dost práce a co teprve titán, kterému saháte sotva po kolena.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

• Boj s titány na život a na smrt

S podobným titánem mě hra seznámila hned v dalším ukázkovém levelu. Byla to aréna se sloupořadím obehnaná vysokými horami, o jejichž vrcholky se tříštily bouřkové mraky. Hutně hřmělo a tu a tam osvětlil prostor před vámi blesk. Nejen hřmění ale vyplňovalo atmosféru tohoto místa. Soupeřem zde měl být ohromný obr drápy na nohou, kusadly, zvláštními drápovitými paznehty všude po těle a okovaným kladivem v ruce, ze kterým třískal do všeho okolo, takže se pomalu ale jistě proměňovalo kdysi zřejmě velice uspořádané prostranství v hromadu sutin, po které se pomalu nedalo ani chodit, a tak přišlo na řadu i různé vyskakování. Zbraň, kterou měl můj hrdina k dispozici disponovala druhotným palebným módem, tudíž bylo možné po obrovi střílet i rakety. Valný efekt to na jeho těle tedy nemělo, akorát zjistil mou pozici a vydal se mým směrem. Samozřejmě, že jeho jedinou touhou bylo zamáčknout mě pomocí své blesky šlehající palice hodně hluboko do země a stačila by mu k tomu jedna dobře mířená rána. Trefil-li se ovšem vedle, resp. od jeho rozmachu po dopad kladiva na zem je poměrně dost času uhnout stranou, vymrštilo mě a nejbližší předměty v okolí nárazem vyvolané zemětřesení vysoko nad jeho hlavu, což se rovněž dalo využít k pokusu o jeho zneškodnění shora. Přiznám se, že pokus o obrovu likvidaci mi stejně nevyšel a můj hrdina skončil s rudým zákalem před očima nakonec stejně mrtev.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

• Benátky bez gondol

Třetí a poslední level hratelné bety mě přivedl do města připomínajícího Benátky. Místní architekt si zřejmě oblíbil barvy ohně, protože vše bylo tak nějak červené, oranžové nebo žluté. Příliš času na rozhlížení mi však nedali zdejší svalnatí a v kůži odění démoničtí obyvatelé, číhající na každém rohu, balkónu, okně, střeše, prostě všude. Ne že by se báli přímé konfrontace, ale byli vyzbrojeni střelnými zbraněmi a tak neměli zase tak velkou potřebu mě ihned umlátit svými pěstmi. I když na to také později došlo. I v tomto levelu bylo možné narazit na různé bedny obsahující buď munici nebo výbušniny. Kromě těchto věcí se zde dalo objevit i několik dalších objektů, které použitý engine umožňuje rozbít - např. okna, sklo z nich se za příslušného zvukového doprovodu rozsype na kousky. V plné hře má být prý ještě plno dalších objektů, které ve víru bouřlivého boje zničíte. Jo, mimochodem, ústup je dobrá věc, ale chodníky zde jsou lemovány hlubokými vodami, takže se stačí ušlápnout a končíte.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv zdroj: Archiv

• Se slabším strojem si zahraješ, se silným i užiješ

Ve výše uvedených odstavcích jste se mohli tak trochu seznámit s některými lokacemi a několika málo typy možných nepřátel. Pokud jde o kvalitu grafického zpracování, dá se hra považovat za velice zdařilou. PAIN engine podporuje vysoký počet polygonů a řadu velmi dobře vypadajících efektů včetně krve. Postavy jsou působivé, textury objektů povedené a ostré. Žádný z 19 levelů navíc prý nebude sdílet textury s jiným, takže budou všechny lokace unikátní. Jaký bude váš dojem ze hry, ovšem bude záležet také na tom, jakým hardwarovým vybavením se můžete pochlubit. Tvůrci slibují, že si hru zahrají i lidé se slabšími stroji, ovšem musí počítat s tím, že efektů si neužijí. Jak je uvedeno na začátku, hru mám vyzkoušenou na dvou různých konfiguracích a rozdíly byly více než patrné. Na Athlonu 900MHz, 512MB RAM GeForce2 MX 64MB hra běžela při rozlišení 1024x768 a s vypnutými stíny trhaně, monstra se nestíhala překreslovat, takže během střelby prostě mizela a znovu se objevovala až o podstatný kus blíže, což bylo sice dosti působivé pokud šlo o moment překvapení, ale hrát by se to nedalo. V druhém levelu (ten s obrem), zase bylo vidět pouze kladivo a obra jste mohli pouze tušit. Navíc se všude okolo neustále objevovaly trhané stíny naznačující vylétávající objekty. Při rozlišení 800x600x16bitů a pochopitelně stále vypnutých stínech už to bylo lepší, ale ne o moc. Zato na konfiguraci Athlon XP2500+/1GB RAM a GeForce 4 Ti4600 128MB již šlo o požitek v pravém slova smyslu. Hra běžela bez problémů v rozlišení 1200x1024, textury a vše ostatní vypadalo velice dobře (samozřejmě na střílečku takového ražení - žádný Doom 3 to není a ani nebude). Rozdíly jsou zjevné i na screenshotech. Samozřejmě, že tohle ještě zdaleka nebyla hotová hra, takže se dá předpokládat nějaké vyladění.

zdroj: Archiv zdroj: Archiv
1200x1024 GF4Ti 4600 || 800x600 GF2 MX

zdroj: Archiv zdroj: Archiv
1200x1024 GF4Ti 4600 || 800x600 GF2 MX

• Nepřátelé padají, krev mohutně stříká

Zajímavou kapitolou je také fyzika hry - tvůrci se jali využít fyzický engine Havok 2. Výše už jste se mohli o některých prvcích, jako rozlétávající se části bedýnek, oken, apod., již dočíst. Že je hra vybavena fyzikou (i tzv. ragdoll efektem), je patrné i na postavách, které sebou při zasažení kulkou trhnou, kutálejí se ze schodů přímo na vás, tlaková vlna výbuchu je rovněž odhodí, atd. Co se zbraní týče i u takových raket budete moci pozorovat, že se chovají realisticky. Neletí přímo na určený cíl, ale jejich trajektorie je zakřivena vlivem přitažlivosti zemské (evidentně i v očistci něco takového také funguje).

• Do očistce jen se zbraní

Zbraní mi hratelná beta předvedla jen dva typy. Celkem jich ve hře bude ale pět a každá bude vybavena druhotným palebným módem (tedy celkem 10 možností). V prvním levelu byla k dispozici nějaká automatická puška a navíc jste mohli použít i granáty. Když jste navíc vyhozený granát ještě trefili střelou z automatu, jeho účinek byl až čtyřnásobný. Jednou kulkou proti nepřátelům v této hře rozhodně nic nezmůžete, pouze je mírně pozdržíte, nic víc. V druhém a třetím ukázkovém levelu už mi tvůrci dali možnost vyzkoušet kulomet, který ve svém sekundárním módu vystřeloval i rakety.

Umělá inteligence nepřátel je jednoduchá - jít po hráči za každou cenu. Co byste také chtěli od zombíků s prázdnou hlavou. Zvuky jsou samozřejmě rovněž nedílnou součástí dramatické atmosféry celé akce. Dobře se vývojáři poradili jak se zvuky zbraní, tak se zvuky, které vydávají monstra i celé prostředí. Všechno je to podpořeno vhodně vybraným hudebním doprovodem.

• Multiplayer bez kooperativního módu?

zdroj: Archiv Multiplayer bohužel tato ranná betaverze neobsahovala. Tvůrci ho nicméně plánují (s podporou až pro 32 hráčů) a chtějí ho vybavit 5 herními módy. Prvním z nich je Deathmatch, ve kterém půjde o to, zabít co nejvíce nepřátel bude možné. Team Deathmatch bude mutací prvního módu, hráči zde utvoří skupinky a pokusí se pak zlikvidovat všechny ostatní. Herní mód People can Fly vás postaví proti jednomu jedinému soupeři, který bude stejně jako vy vybaven pouze raketometem. Voosh všechny hráče vybaví stejnou zbraní a po uplynutí určitého časového intervalu se tato zbraň vymění za další v řadě. Všechny zbraně přitom budou mít nekonečné množství nábojů. Poslední mód se jmenuje The Light Bearer. Žádný z výše uvedených herních módů není kooperativní. To je vzhledem k tomu, jak je hra laděna, velká škoda. Podle dostupných informací vývojáři ani neplánují takový mód do hry dát, ale fanouškové v diskusních fórech na ně již vyvíjejí pořádný nátlak, takže doufejme, že nakonec přeci jen kooperaci do svých plánů zahrnou. Zaručeně by měla úspěch.

Painkiller má být vydán letos v říjnu. Patříte-li mezi hráče, kteří si rádi odpočinou u dobré střílečky, určitě se máte na co těšit.

Zdroje: hratelná beta

Stáhněte si k Painkillerovi: E3 Trailer

Související články: Novinky, Screenshoty