Začněme třeba grafikou, která se na venek tváří old school, což je dnes pro řadu hráčů atraktivní a žádané. Nejpodstatnější kvalitou grafiky je však stylizace a zvláštní atmosféra, kterou, tak jak by to mělo být, tlačí člověku do duše i hudba, přičemž velkou zásluhu nelze upřít ani tomu dabingu robota Horatia. Zkrátka, na první pohled se do Primordie nelze nezabouchnout – pokud vám adventury tohoto střihu vyloženě nejsou proti srsti a nekosíte raději velkou bouchačkou nepřátele v Crysis.

Nebudu znovu opakovat zápletku hry, to už zvládl posledně Adam. Jen vás upozorním, že vydání je nově naplánované na 5. prosince, že si hru můžete už nyní předobjednat, a že také hře můžete pomoci s případným vydáním na Steamu. Za to se přimlouvám svým hlasem na Greenlightu, protože mít hru ve Steam katalogu je prostě pohodlné.

Když se mrknete na video, povalující se někdo okolo, uvidíte na jeho záběrech nejenom dramatické momentky z cesty Horatia za znovuzískáním ukradeného zdroje energie, ale hlavně si vyposlechnete hudbu a necháte se naladit na předpokládané odhalování základního mysteria hry. Jakého? Nu, vzhledem k tomu, že před započetím svého dobrodružství Horatio studoval Book of Man, čili něco jako knihu o lidech nebo o člověku, tak se asi bude řešit, kam se vlastně všichni ti lidé z planety poděli! Žádného člověka totiž na videu neuvidíte a proklamace z videa o tom, že jsou oproti robotům lidé zaostalí, také roztáčí kola a kolečka představivosti do vysokých obrátek. Jedinou šancí, jak je zastavit, je hrát Primordii.

Zahraniční kolegové to dost vehementně doporučují s tím, že prý jde o to nejlepší, co firmička Davea Gilberta kdy vydala - a říci tohle u firmy, která na trh vyprovodila hry jako Resonance, To the Moon či Gemini Rue, nebo sama rovnou udělala třeba The Shivah nebo Blackwell trilogii, to už něco naznačuje.