Společnost Blaze Entertainment minulý týden na Twitteru ohlásila remasterovanou kolekci původních her ze série Duke Nukem mířící na její retro handheld Evercade. Bude obsahovat legendárního Duka 3D, ale také oprášené verze prvních dvou titulů, tedy 2D plošinovek Duke Nukem a Duke Nukem 2.
Až potud žádné drama. Kontroverzní událost se z oznámení stala až ve chvíli, když společnost ke tvorbě promo artworku využila služeb Oskara Manuela (ten se sám prohlašuje za „hybridního umělce“) a internetové publikum velmi rychle poukázalo na celou řadu náznaků, že výsledný obrázek není lidská práce, ale že ho vygenerovala umělá inteligence.
Nohy neodpovídají lidské anatomii, což by se ještě s přivřenýma očima dalo svést na určitou uměleckou svobodu, ale indicií je v obrázku k nalezení víc. Zbraně mají podivnou perspektivu, pažba kvéru v levé ruce bizarně zahýbá za ruku, která má mimochodem jenom čtyři prsty a podivný tvar, a ani nasvícení scény vzhledem ke kompozici nedává moc smysl. Ze všeho nejvíc pak bije do očí prst na spoušti druhé zbraně:
zdroj:
Foto: Blaze Entertainment
V Blaze dílo nejdříve hájili, ale když komunita poukázala na zbytek Manuelova portfolia, které je také, jak se zdá, minimálně z velké části generované pomocí AI, přiznali barvu a přišla omluva. „Najali jsme umělce, aby vytvořil titulní obrázek k novým remasterům Duke Nukem. Z reakcí komunity je nad slunce jasné, že kvůli využití AI při tvorbě výsledek nenaplnil očekávání a požadavky fanoušků. Obraz okamžitě odstraníme a ke tvorbě náhrady využijeme služeb jiného autora,“ napsal šéf Blaze, Andrew Byatt.
Ano, prakticky vzato žádná převratná událost, někdo využil AI, dílo se nelíbilo, nahradili ho. Ale zároveň dává podklad k debatě – opravdu je to a priori špatně? Kdo zkoušel kreslit třeba před takovými patnácti dvaceti lety, určitě si živě pamatuje na všeobecný despekt k digitálnímu umění. Kdo už tehdy tvořil na grafickém tabletu a dodělával postprocesy pomocí softwaru, což už je dneska naprostá samozřejmost, musel se často potýkat s pohledy skrz prsty.
Není využití umělé inteligence v principu to samé? Nemluvě o tom, že konceptuálně totožné automatizace už se v grafické tvorbě využívají dávno a nikomu to nevadí – například taková kontextuální chytrá výplň v Photoshopu využívá algoritmy podobné těm, na kterých funguje AI, ale na tu si nikdo stěžovat nebude. Asi proto, že výsledek není tak očividný. A pokud třeba při tvorbě ornamentu vezmete vytvořený kus, zkopírujete ho a dotvoříte obraz transformací, také už jde o počítačem vytvořený obraz, nebo ne?
Na druhou stranu je ale zase velmi jednoduché pochopit nevoli umělců, kteří zdokonalení svého řemesla obětovali klidně většinu života a najednou by se mezi ně chtěl postavit někdo, komu s trochou nadsázky stačilo jedno kliknutí v automatickém generátoru. A také samozřejmě nesmíme zapomínat na etický problém se zdrojem podkladů, které si AI v drtivé většině případů prostě vezme a nikoho se neptá na svolení.
Jenže AI generátory jsou tak mocný nástroj, že brojit proti nim zavání lehkou příchutí bitev s větrnými mlýny. Až se software zdokonalí a přestane páchat boty jako ve výše rozebraném případě, v té či oné formě se používat prostě bude.
