Činí to tím, že interně optimalizuje pořadí, v jakém jsou vykonávány čtecí a zapisovací příkazy (princip). Jednotlivé verze NCQ se rozlišují podle počtu kroků, které dokáže zřetězit (nebo řídit, aktuálně je to myslím 32 kroků). NCQ nepřímo vychází z Tagged Command Queuing (TCQ), technologie, která se používala na serverových SCSI (skazi) discích a řadičích od počátku devadesátých let minulého století. TCQ byla také integrována do ATA 4 standardu pro Ultra ATA, ale kvůli minimálním výhodám, které za běžných podmínek přinášela, se v desktopových počítačích prakticky nepoužívala.

K tomu, abyste mohli využívat technologii NCQ, potřebujete především pevný disk, který jí podporuje a hlavně základní desku, která jí podporuje. To znamená základní desku s adekvátní, moderní, čipovou sadou. Například nForce 4, i925 a další. Odměněni byste měli být zvýšeným výkonem v těch případech, kdy dochází k intenzivnímu čtení, při přístupu několika aplikacích současně na disk nebo při čtení nebo zapisování z/do velkého množství malých souborů. A to v rozmezí 5 - 30 procent plus, což zní zajímavě.

zdroj: tisková zpráva
Graf výše pochází z jednoho z posledních testů technologie NCQ na serveru Techreport týkajícího se především multitaskingu, ve kterém byly testovány SATA disky Maxtor DiamondMax 10 300 GB SATA a Seagate Barracuda 7200.8 400 GB SATA. Závěr autorů je vesměs pozitivní. Celkově přidává NCQ diskům v průměru asi 9 procent výkonu. Což není špatné. Ovšem s tím, že NCQ se skutečně kladně projevuje jenom v některých vybraných případech a jeho další stinnou stránkou je zvýšená zátěž procesoru.