zdroj:
tisková zpráva
Tak jsme se konečně dočkali. Po více jak roce od uvedení ATI Radeonů HD 48x0 přichází nová generace grafických karet ATI Radeon pojmenovaná jednoduše HD 58x0. Ta přináší vyšší výkon, nové technologie a v neposlední řadě také praktické vlastnosti jako je výrazně lepší spotřeba či hlučnost. Nicméně vezměme to vše postupně.
Nové Radeony řady HD 5000 jsou postavené na novém jádře RV870. Tedy slovo nový není úplně na místě, protože RV870 vychází do značné míry z RV770, to zase z RV670 a úplně na začátku bylo jádro R600 (Radeon HD 2900 XT). Od vydání této karty AMD stále zjednodušeně řečeno používá stejnou architekturu, pouze přidává SIMD bloky s unifikovanými shadery a přidává podporu nových technologií. S tím jde ruku v ruce také zmenšování výrobního procesoru, aby se všechny tyto věci do nového jádra vešly. Ten je u jádra RV870 40nm, zatímco u předchozích dvou generací byl 55nm. 40nm výrobní proces má AMD už odzkoušený z Radeonu HD 4770, doufejme proto, že se nebude opakovat situace s několikaměsíční nedostupností nového čipu jako tomu bylo právě u HD 4770.

Společně s větším počtem SIMD bloků, kterých je nyní 20 a obsahují celkem 1600 unifikovaných shaderů a 80 texturovacích jednotek (dvojnásobek proti předchozí generaci), a nově zavedenou podporou rozhraní DirectX 11 se zvýšil také počet tranzistorů v jádře. Těch je nyní přes dvě miliardy, což znamená více než dvojnásobný růst proti RV770. Stejně tak však narostl i teoretický výkon jádra, který nyní dosahuje více než 2,5 TeraFLOPS (počet operací v plovoucí desetinné čárce za sekundu). Prakticky však výkon nové generace samozřejmě dvojnásobný nebude, protože výpočetní výkon není jediným určujícím prvkem. Proti Radeonu HD 4870 512 MB je nový Radeon HD 5870 výkonnější o cca 50-60 %. Mimochodem nepatrně se zvětšila i plocha jádra, která je u RV870 přes 330 čtverečních milimetrů.

V minulém odstavci jsem se krátce dotknul DirectX 11, věnujme se proto teď právě mu. Jde o novou generaci rozhraní DirectX, která do značné míry vychází z DirectX 10.1 a má jít o podobně revoluční API jako bylo před lety například DirectX 9. Přináší totiž takové technologie jako je teselace (navyšování počtu polygonů při zpracování obrazu, čímž se dosahuje daleko větší plastické detailnosti.


srovnání scény bez teselace (vlevo) a s teselací
Používat tuto technologii bude například připravovaná Colin McRae DiRT 2 či Alien vs Predator), pokročilé varianty ambient occlusion či kvalitnější vyhlazování hran s menšími nároky na výkon.


Bezesporu největším přínosem DirectX 11 jsou však Compute Shadery (součást Shader Model 5.0) a s tím spojené rozhraní DirectCompute. Jde o vývojové prostředí k GPGPU programování, podobně jako je třeba NVIDIA CUDA, OpenCL či velmi málo rozšířený ATI Stream. Jednoduše lze přes Compute Shadery třeba programovat fyziku ve hrách, kterou bude akcelerovat grafická karta. Podobně jako tomu je u NVIDIA PhysX rozhraní, které je naprogramované přes již zmíněnou CUDU.

Druhým tahákem nové generace Radeonů je kromě DirectX 11 ještě ATI Eyefinity. Pokud jste o něm už něco četli, jistě víte, že jde o podporu až tří monitorů na jedné grafické kartě (dosud je možné na jedné kartě provozovat maximálně dva monitory). ATI dělá z Eyefinity jeden ze svých hlavních taháků, můžete totiž hrát třeba na třech 24“ monitorech současně. Časem plánuje ATI na trh uvést také Radeon HD 5870 Eyefinity Edition, který bude mít šest výstupů na monitory a bude možné v CrossFireX připojit až neuvěřitelné množství 24 LCD panelů, které se budou v Catalyst Control Center chovat jako jeden obří panel.


Dokončení článku začátkem příštího týdne...