Ovšem procesory nejsou všechno. Bez ohledu na dobré vyhlídky týkající se možného rostoucího podílu na trhu v této oblasti, předpokládá AMD, že její celkové příjmy za poslední čtvrtletí půjdou o něco dolů. Dle některých zdrojů to způsobil Intel, který v poslední době zahájil proti AMD destrukční kampaň tím, že snížil výrazným způsobem cenu svých Flash pamětí.

Mnozí z vás to možná neví, ale AMD je nepoměrně menší firma než Intel a kromě procesorů se zabývá také produkcí Flash pamětí. Jestliže se jejich prodej dvakrát nedaří, okamžitě se to promítne do finančních výsledků celé firmy. Dá se říci, že je AMD na příjmech z Flash pamětí závislá, zatímco Intel je v podstatě nezničitelná firma. Zahubit Intel by snad mohlo jedině rozkradení zevnitř, kolaps světové ekonomiky nebo počítačového odvětví. Pokud se totiž Intelu nebude dařit prodávat procesory, má v záloze ještě hromadu produktů, se kterými může uspět. Kromě čipových sad jsou to ještě ethernetové síťové prvky, procesory pro handheldy, procesory pro diskové řadiče, servery, prvky pro optické sítě a další.

zdroj: tisková zpráva Mimochodem, Intelu se týká ještě jedna informace. Firma oznámila, že s konečnou platností zastaví produkci procesorů Pentium 100, 133 a 166 MHz a také Pentium MMX 200 a 233 MHz. Tyto procesory se samozřejmě už dávno veřejnosti neprodávaly, ale stále byly nabízeny do průmyslových automatů, robotů a vývojářům specifických aplikací. První Pentia P5 byla uvedena na trh v letech 1992/1993 a měla pracovní frekvenci 60 MHz a stejně rychlou sběrnici. Šlo o první superskalární procesor, neboť měl v jádře dvě paralelní výpočetní jednotky (pipelines). Mohl se pochlubit i dalšími inovacemi, samostatnou jednotku předpovídající větvení a také na tu dobu nesmírně výkonnou FPU pro výpočty v plovoucí desetinné čárce, která Pentium výrazně odlišovala od konkurentů v podobě procesorů Cyrix a AMD 5x86.