Jednou z nich jsou křemíkové fotonové mezispoje (Silicon Photonics Interconnects), na kterých Intel pracuje už více než 5 let a ve kterých elektrické signály nahrazuje světelný paprsek. Primárně by měly být určeny pro I/O operace, ale jejich použití může být širší. Princip je takový, že fotony se pohybují mnohem rychleji než elektrony (v mědi), takže mohou data přenášet vyšší frekvencí, rychleji a mohou dosahovat větší datové propustnosti. Schopnost vytvořit laser nebo skupinu laserů, tedy zdroj světla přímo v čipu, je milníkem ve vývoji digitálních technologií. Škoda jen, že Intel není zrovna nejblíže k jejich nasazení do běžné praxe. Obrázky a přesnější/podrobnější popis je na AnandTechu.

Představen byl také prototyp procesoru, který se skládá z 80-ti výpočetních celků. Ony celky jsou vlastně paralelní FPU jednotky, určené pro výpočty v plovoucí desetinné čárce. I když jsou konstrukčně velmi jednoduché a nejsou x86 kompatibilní, dají se považovat za plnohodnotná jádra, protože obsahují i zvláštní router, neboli směrovač, který je propojuje s ostatními jádry. Jelikož tato jádra slouží ke specifickým operacím, nemusela být zrovna nejpomalejší. Teoreticky. Abyste si to lépe představili, pak vězte, že by se v určitém směru tato architektura dala přirovnat k architektuře procesoru IBM Cell, akorát že nemá 7 + 1 výpočetních jednotek jako Cell, ale 8 x 10. Patrně pro své množství a rozložení 8 x 10 je Intel jednoduše nazývá "dlaždice" (jako v koupelně :o)). Zároveň počet výpočetních jednotek není jedinou a poslední inovací. U normálních procesorů je vyrovnávací paměť vždy umístěná vedle jádra/jader. Nachází se na stejné úrovni a k jádru přilehá. V tomto případě je 20 MB paměť SRAM umístěna přímo pod jádry, takže každé jednotlivé jádro má okamžitý přístup do cache o velikosti 256 KB, tj. přístup není veden oklikou, ale seshora dolů. Procesor tak dohromady disponuje datovou propustností cca 1 bilion bytů za sekundu.

Podle Intelu může čip, zatím pracující na frekvenci 3,1 GHz, dosáhnout výpočetní výkon "větší než 1 TeraFLOP", takže se okamžitě začalo spekulovat, že by mohlo pohodlně emulovat DirectX 10 nebo zpracovávat další neobvyklé úlohy, včetně Ray-Tracingu v reálném čase. Paul Otellini k tomuto projektu jenom dodal, že v Intelu věří, že tento procesor bude "dostupný v budoucnosti", ale nespecifikoval žádné bližší datum. Možná, že zrovna tento projekt byl tím, co přesvědčilo firmy ATI a AMD, aby co nejrychleji spojily své síly. Kdo ví...