Ale, aby zákazník měl možnost takový čip zakoupit samostatně a instalovat ho do k tomu účelu určené patice. Třeba na základní desce. Ba co víc, takové prototypy dvou-socketových základních desek, kdy je v jednom socketu instalováno CPU, a v druhém GPU, už údajně v podobě prototypů existují a fungují.
Obrovským přínosem tohoto kroku by byla cena. Zákazník by při upgradu ušetřil hromadu peněz, protože by nemusel znovu kupovat celou grafickou kartu, ale jenom čip. A v případě, že by byl čip umístěn přímo na základní desce a sdílel operační paměť (teoreticky 1 - 2 GB, dle libosti) přes technologii TurboCache, tak by nemusel grafickou kartu kupovat vůbec. I NVIDIA by na tomto kroku vydělala, neboť by jí tento postup umožnil vyrábět stále lepší, výkonnější, co do rozměrů větší a na vývoj dražší grafické čipy - a přitom je prodávat za rozumnou cenu (se solidním ziskem).

Aby něco takového mohlo fungovat, musí být učiněno spoustu podstatných kroků. Když pomineme ty technologické, je tu jeden problém ryze technický. Tím je pochopitelně standardizace. Není úplně jisté, jestli to se zprávou uvedenou výše nějak souvisí, ale nové 0,09 mikronové čipy G72 a G73 mají být pinově shodné se svými předchůdci, s čipy NV40 (GeForce 6800 Ultra) a NV43 (GeForce 6600 GT). To znamená, že pro ně bude možné použít stejné tištěné spoje. Takže výrobcům grafických karet postačí vyměnit GPU a typ pamětí, upravit napájení a můžou v krátkém časovém horizontu prodávat úplně nové grafické karty s minimálními náklady na vývoj.