Neboli Organic Light Emitting Diode - organické světlo emitující dioda. Jde o malé částečku, element, v podobě tenkého filmu (je to vlastně sendvič vodič/organický materiál/vodič), kterou je možné ve větším množství naskládat do řádků a sloupců a vytvořit s jejich pomocí plochou obrazovku. OLED poskytuje světlo rozptýlené, nikoliv bodové, takže pozorovací úhly takového displeje jsou hodně velké. Jednou z předností oproti LCD je fakt, že OLED nepotřebuje žádné podsvícení. Čili žádnou tenkou zářivku za displejem nebo něco podobného. A jelikož OLED samy vyzařují světlo, nabízejí z nich vytvořené displeje větší rozsah barev a nemají problém s odstíny šedi, ani se zobrazením černé, protože vypnutá OLED prostě nesvítí (je černá) a když nesvítí, tak ani nespotřebovává žádnou energii. Odezva je přitom 5000x lepší.

Technologie výroby OLED je podobná té použité u inkoustových tiskáren. Tím pádem se OLED vlastně dají "tisknout" na jakoukoliv přiměřeně vhodnou podložku (nejčastěji sklo), dokonce na flexibilní materiály, které se dají deformovat a ohýbat, takže není vyloučené, že se v budoucnu objeví jako rolovatelné obrazovky, či obrazovky umístěné na textiliích (oblečení). Tím ovšem výčet všech dobrých vlastností končí. Jak jistě tušíte, tato technologie má i svá úskalí a problémy, které zatím bránily jejímu masovému rozšíření. První problém je výdrž organických materiálů (na bázi uhlíkových sloučenin). Nesnáší se s vodou (vlhkostí) a pokud se OLED použije jako náhrada za LCD plochý displej, nepřesáhne jeho životnost více něž 1000 hodin. To je nějakých cca 42 dní nepřetržitého svícení. Řešení má snad Konica-Minolta, která v těchto dnech ohlásila vlastní OLED displej, který má životnost 10 000 hodin a i další jeho technické parametry jsou slušné. 1,000 cd/m2 a 64 lumen/Watt. Problém je v tom, že tuto technologii nechce použít pro displeje, ale pro osvětlení kanceláří a bytových prostor (prostě namísto zářivek). Stejným směrem se vydal i Philips a Novaled, jejichž OLED už vydrží i 20 000 hodin, ale i oni z něj chtějí mít jenom takovou lepší zářivku.

Ovšem jsou i jiné firmy, jako Sony, Toshiba, Samsung, Seiko Epson a další, které také považují OLED za hodně perspektivní, ale hlavně ho chtějí použít pro monitory a televize všech formátů. Jednu mega výhodu OLED jsem totiž na začátku nezmínil. A tou je fakt, že se jednotlivé body obrazu dají zmenšovat podle potřeby (jako tranzistory, čím menší, tím větší cena). Takže s OLED není problém vyrobit panel s rozlišením 1600 x 1200 bodů, který má velikost pouhých 57 x 38 milimetrů. Na trhu už jsou dávno přenosná zařízení, kamery, digitální fotoaparáty, telefony, hudební přehrávače a navigační systémy, které běžně využívají displeje s úhlopříčkou cca 2 palce a s rozlišením 640x480 bodů. Kdybyste stejnou technologii použili u 19" LCD, dostali byste rozlišení 6080 x 4560 bodů. Nicméně než začnete snít nad tím, jaký by to byl super obraz v Half-Life 2, tak si uvědomte, že na hraní by vám v takovém případě nestačilo ani 4x Core 2 Extreme a QUAD-SLI.