Naštěstí tento úhel pohledu beze zbytku zpracovává zajímavá kompilace několika publikací Slováckého muzea v Uherském Hradišti pod názvem Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. A pokud si lámete hlavu nad tím, co proboha má na Games.cz co pohledávat text o projektu, který řeší společensko-historicko-církevní tematiku, pak mám pro vás jednoduchou odpověď: součástí je i zajímavá hra.
Historie hrou
Valná většina z vás žije v očekávání Vávrova RPG s husitskou tematikou, ale musí vám být jasné, že to bude v prvé řadě hra s celou řadou fantaskních prvků, ne historická sonda. Veligrad: Fos-Zoe-Nika, jak zní název herního doprovodu setu Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje, je oproti tomu více historickou sondou, a méně hrou. Ve spartánském zpracování vás čeká klasická point and click adventura v jednoduché ale účelné 3D grafice, která zpracovává příběh o dvou časových linkách.
V první rovině provádíte v roli budoucí archeoložky Sáry průzkum v dosti věrné replice Památníku Velké Moravy ve Starém Městě nebo ve Slováckém muzeu. V druhé časové lince zažijete v kůži Nauma, jednoho z žáků dua Konstantin & Metoděj, příchod věrozvěstů na Velkou Moravu, Slavomírův vzdor a další událostí historického charakteru, jakkoli jsou z větší části smyšlené.
Fos-Zoe-Nika sice není hlavní součástí kompilace, ale jako doplněk k dvojici knih, komiksu a audioknize, posloužila coby záminka, proč se o hře zmiňovat na Games.cz. Herní mechanismy jsou primitivní, leč funkční, zpracování odpovídá minimalistickému rozpočtu, ale svou funkci hra plní – jako věrná replika expozice Památníku Velké Moravy nebo Slováckého muzea vás strhne k zájmu o staré dějiny oblasti, kterou obýváme.
Zároveň vás hra skrze smyšlený příběh mnicha Nauma nechá vdechnout atmosféru cyrilometodějské legendy a snad i dané doby, ze které se nedochovalo nic než náčrty základů a jednotlivostí, jako jsou produkty řemeslné výroby. Ostatně, název hry (Fos-Zoe-Nika) je podle Tomáše Chrástka, archeologa a spoluautora scénáře hry, odvozen od nápisu z olověného křížku, který se našel v Sadské výšině ve výplni předpecní jámy, a odkazuje přímo na Byzanc.
Druhým z autorů scénáře hry je, rovněž archeolog, Michal Hlavica, a oběma patří uznání za to, že prosadili svůj nápad na realizaci hry namísto původně zamýšleného videa s 3D modelem krajiny. Herní průmysl zná pojem edutainment, čili naučný software. A krom naprostých bludů pro primitivy pod jeho praporem vzniklo nemálo zajímavých projektů (třeba česká Evropa 2045).
Fos-Zoe-Nika se navzdory své jednoduchosti bez problémů vyrovná ostatním naučným projektům kvalitou (která leží v prezentaci informací, ne v modernosti zpracování). Hlavně však tvoří spolu se zbytkem publikace unikátní pomůcku, kterou bych chtěl mít v ruce ve věku, kdy do mě samozvaní učitelé na základní škole tlačili v hodinách dějepisu o Velkomoravské říši a cyrilometodějské misi bezduchou propagandu, a ne poznatky vědeckých pracovníků. Přestože už tehdy byly dostupné, i když se bádání v této tematice stále upřesňuje.
Historický základ
Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje je zrcadlem celkem pěti úhlů, které tvoří kompletní obrázek vhodný k seznámení se s problematikou nejenom cyrilometodějské mise, ale zejména s významem Velkomoravské říše jako opozice Franské říše a jako jednoho z nejvýznamnějších a největších státních útvarů raného středověku ve střední Evropě.
Vedle již probrané herní složky je součástí krásně vyvedeného kompletu i historicky akurátní publikace Křesťanství na Velké Moravě a Byzantská mise od profesora Luďka Galušky a magistra Miroslava Vaškových, která čtivě a bez výletů mimo doložené prameny shrnuje důvody, proč Konstantin s Metodějem na Moravu přišli, co zde dělali, jaký to mělo význam politický i církevní. Neopomene navíc zmínit ani události a vývoj situace poté, co byli oba věrozvěsti odevzdáni hlíně a tlení a jejich odkaz byl politickou vůlí směřován tamtéž.
Vedle častých citací ze staroslověnských skladeb Žitije Konstantina a Žitije Mefodija se oba badatelé opírají o spektrum odkázaných vědeckých publikací, přičemž velmi příjemně nezapomínají výpravu do historického vývoje proložit zmínkami o způsobu každodenního života lidí na území Velkomoravské říše. V tomto ohledu však přece jenom vítězí zmíněná hra, která nabízí virtuální exkurzi Památníkem Velké Moravy ve Starém Městě v rozsahu celé expozice a může tedy posloužit těm, co mají na Zlínsko z jakéhokoli důvodu daleko.
Ukázka z knihy Křesťanství na Velké Moravě a Byzantská mise (klikněte na obrázek pro plnou verzi)
Slovo paměti aneb beletrie
První dva prsty na ruce jsou při výčtu vyhrazeny pro hru a odbornou publikaci. Prst třetí si může s chutí zalistovat knihou Slovo Paměti. Jde o beletristický počin z pera Renaty Štulcové, které líčí příběh věrozvěstů s puncem autorské fantazie, ale de facto kopíruje historickou posloupnost odborné knížky Luďka Galušky a Miroslava Vaškových. Příběh obou učenců je jako stvořený pro četbu dětem (i díky ilustracím Renaty Fučíkové), protože historicky suché události zvládá dostatečně přikrášlit a často i zdramatizovat.
Nejedná se sice o autorskou zásluhu zmíněné spisovatelky, protože Slovo paměti přebírá (ne doslovně) znění cyrilometodějské legendy známé již od 14. století díky propagaci Karlem IV. Nic to ovšem nemění na faktu, že zájem o historii dokáže vzbudit, což je podstatné zejména s ohledem na to, že zbytek kompletu nabízí okamžitá historická východiska. A právě to je hlavní devíza celého projektu.
Dokáže líčit problematiku z několika různých úhlů pohledu, které ve své podstatě vychází z jednoho základu, ale vzájemně na sebe odkazují a doplňují se ve svých sděleních, která nesou patřičnou míru atraktivity pro zájemce různého věku. Aniž by padla zmínka o posledních dvou částech, lze již s mírným přeháněním Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje označit za projekt, který si užije celá rodina.
Novela Slovo paměti (klikněte na obrázek pro plnou verzi)
Komiks a audiokniha
Na motivy beletristického zpracování novely Slovo paměti od Renaty Šulcové vznikl i komiks od Johany Motičákové, jenž novelu tlumočí zkratkovitou, ale dostatečně sofistikovanou formou, která je komiksu vlastní. Jednoduchá kresba si nečiní nárok konkurovat profesionální komiksové produkci, ale je patřičně přehledná,expresivní a nezapomíná na vizuální detaily a textovou pointu.
Vedle hry je právě komiks nejvíce překvapivou součástí celku – překvapivou proto, jak výborně funguje a doplňuje zbylé prvky, zejména formálně. Audio CD s desítkou nadabovaných kapitol z novely Slovo paměti v dramaturgii Jiřího Jilíka je už skutečným bonusem pro milovníky černých hodinek a rozhlasových pořadů. Kapitoly čtou uherskohradišťští a brněnští herci Vladimír Doskočil, Ladislav Kolář a Bedřich Výtisk, přičemž intermezza tvoří hudba a zpěv Jiřího Pavlici a Hradišťanu, čímž se vracím na samotný začátek, kde byla řeč o hudbě Hradišťanu během oslav na Velehradě.
Ukázka z komiksu na motivy novely Slovo paměti (klikněte na obrázek pro plnou verzi)
Jen houšť a větší kapky
Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje je vpravdě nezvyklou publikací, respektive kompletem historické studie, beletrie, komiksu, audio CD a hry, který si zaslouží vaši pozornost zejména kvůli zpracování tématu – ne pro svou formální výlučnost. Vězte, že v případě zájmu o problematiku nemá cenu kupovat Pravdivý příběh byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje kvůli hře a obecně kvůli jednotlivým prvkům. Smysl má celek, který je ojedinělý třeba i z toho důvodu, že někoho vůbec napadlo učinit jeho součástí interaktivní prvek, čili hru.
A protože téma vás možná zajímá, ale stojíte opravdu jenom o herní zážitek, můžu vřele doporučit koupi strategie Crusader Kings II a čerstvého DLC The Old Gods, kde si období Velké Moravy můžete zažít na vlastní kůži a klidně v něm i změnit chod dějin. Pokud vás naopak zajímají názory různých badatelů na působení Konstantina a Metoděje, doporučuju pořady České Televize - Historie.cs: Cyril a Metoděj; Cyril a Metoděj - Dědictví otců a matek zachovej nám, Pane!
Křesťanství na Velké Moravě a Byzantská mise (klikněte na obrázek pro plnou verzi)
Pokud si informace v pořadech obsažené spojíte s třeba se zjištěním z Pravdivého příběhu byzantských věrozvěstů Konstantina a Metoděje, získáte opravdu zevrubné povědomí o problematice, která je v dějinách naší oblasti a celé Evropy významnější, než se může zdát.