Slučování dvou firem s sebou vedle mohutně omílaných výhod vždy přináší i nějaká ta negativa a oběti. Vzpomeňme rušení duplicitních pozic nebo z poslední doby medializovaný odpor programátorů Atlasu přejít na technologii Centra. Už z prosincového oznámení a následných vyjádření bylo naprosto zřejmé, že spojení Activision s Vivendi Games se uskutečnilo především díky Blizzardu (resp. World of Warcraftu) a že hlavní slovo v nové firmě budou mít lidé z vedení Activision, se všemi důsledky s tím souvisejícími.
Nyní, když byla fúze s Vivendi Games oficiálně dokončena a všechny jejich rozdělané projekty prošly důkladným auditem, se potvrdily spekulace o nepříliš optimistickém osudu mnoha rozpracovaných her pod značkou Sierra (Vivendi). Z nich si Activision Blizzard nakonec ponechají pouze pět kousků, zatímco většinu zbylých nekompromisně hází přes palubu. Abychom byli přesní, přímo je neruší, protože mnohé se nachází ve velmi pokročilém stavu vývoje a nevyplatilo by se je úplně odpískat, ale prostě je pod sebou nevydají a nechtějí už s nimi nic mít. Rozstřel dopadl takhle:
- Dostaly zelenou: Crash Bandicoot: Mind Over Mutant, The Legend of Spyro: Dawn of the Dragon, pokračování Ice Age (Doba ledová), Prototype (již dříve odloženo na 2009) a jeden zatím neohlášený projekt
- Vystavena STOPka: Ghostbusters, Brutal Legend, 50 Cent: Blood on the Sand, World in Conflict: Soviet Assault, WET, Chronicles of Riddick: Assault on Dark Athena, Leisure Suit Larry: Box Office Bust, zatím neoznámené (ale prý rozdělané) pokračování Bourne Conspiracy
Hrami to však nekončí: studia patřící Vivendi - konkrétně High Moon Studios (Bourne), Radical Entertainment (Prototype), Massive Entertainment (World in Conflict) a Swordfish Studios (50 Cent) - mají být zkonsolidována, pod čímž si máme představit jejich prodej, propouštění nebo rovnou zavření. Ani divize Sierra Online a Vivendi Games Mobile nečekají světlé zítřky: byly nazvány vedlejším byznysem.
Některá rozhodnutí Activision Blizzard se dají chápat, např. bondovka Quantum of Solace působí povedeněji než velmi podobné Bourne Conspiracy (to mělo velké štěstí, že stihlo vyjít minulý měsíc, ale neprodávalo se nijak extra). Také lze rozumět tomu, že když firma vlastní asi nejlepší tvůrce RTS v Blizzardu, nemusí si nechávat další špičkové studio zaměřené na tento žánr (World in Conflict). Na druhou stranu, člověk by čekal, že prakticky hotové tituly typu Ghostbusters by jim neškodilo ještě vydat, pokud tedy ve skutečnosti nejsou vyloženě odpadem a nesnížily by jim prestiž. Na každý pád jsme dnes byli ujištěni, že Ghostbusters (předvádění ještě minulý týden na Comic-Conu) vyjdou.
Pokud si pozastavené hry srovnáte s novinkami, co Activision v posledních týdnech ohlásili - Wolfenstein, Singularity či Marvel Ultimate Alliance 2: Fusion (a pak ještě X-Men Origins: Wolverine & Transformers: Revenge of the Fallen) - nepůsobí zatím žádné z nich o řád lépe, než ty rozpracované od Vivendi. Na jazyk se proto vkrádá myšlenka, že v tomhle rozhodování asi měly vliv jiné faktory než samotná úroveň her, zejména vztahy Activision se spolupracujícími studii a jejich protěžování, čímž jsme se zase dostali zpět na začátek článku. Proč si tedy vlastně Activision nekoupili od Vivendi jen samotný Blizzard, když je ostatní hry nezajímají?
P.S. Moc se těším na komentář Johna Riccitiella i na to, kdo jako první zpochybní hype, jestli jsou Activision Blizzard největším herním vydavatelem na světě.