Xenoblade Chronicles - recenze

Wii

Recenzovaná verze: Wii

Vychází na platformách: Wii

Verdikt: Výpravné japonské RPG, které boduje na všech frontách a hlavně je i přes svoji hloubku přístupné i těm, kteří s tímto typem her nemají velké zkušenosti. Wii si nemohlo přát lepší rozloučení.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 92/100

27. 10. 2011 v 20:51 - Recenze Autor: Jan Vitík Komentáře: 0

Konzole Wii od Nintenda má již hvězdné období zřejmě za sebou a směřuje do poslední fáze svého životního cyklu. Někdo bude dokonce namítat, že žádné hvězdné období nikdy neměla, že počet kvalitních titulů by se dal spočítat na prstech jedné ruky. A není úplně mimo mísu, co si budeme povídat. Ovšem předtím, než zahodíte své bílé krabičky do smetí, dejte jim šanci. A teď nemyslím chystanou Zeldu.

Xenoblade Chronicles - recenze

Vývojáři z Monolith Soft chtěli dopřát Wii důstojné JRPG klasického střihu a vytvořili Xenoblade Chronicles. Doslova zjevení mezi všemi těmi zaměnitelnými kompilacemi miniher a sportů. Když teď napíšu, že se jedná o opravdu klasické JRPG, nejspíš riskuji, že přestanete číst. Byla by to ale škoda, protože tento titul má co říci i „obyčejnému“ středoevropskému hráči.

Předsudky o hrách na hrdiny z japonských ostrovů jsou z velké části opodstatněné, ale v případě Xenoblade jsou mimo, protože takto přístupné JRPG jsme tu dlouho neměli. A to „přístupný“ v tomto případě neznamená lehký, hloupý ani osekaný. Do hry jste doslova vrženi, protože na samém začátku vstupujete doprostřed obří bitvy, o jejímž kontextu nemáme ponětí.

Než se stačíte vzpamatovat, zjišťujete, že jste vedeni krátkými a jasnými nápovědami k tomu, co jak udělat. Po pár minutách vám dojde, že jde vlastně o základní tutoriál bojového systému, že ti zlí jsou jacísi roboti a říká sem jim Mechons, a že to není zřejmě naposledy, co se s nimi vidíte. Po pár soubojích a výpravných videích se čas posune o rok dopředu a ocitáte se v takzvané Colony 9, která se nachází na pravé noze titána Bionise (ten se totiž kdysi dávno utkal v souboji s jinými titánem, Mechonisem, a z jejich pozůstatků vznikl celý svět). Hlavním protagonistou je osmnáctiletý mladík jménem Shulk.

Mír, který aktuálně vládne v kraji a dovolí vám seznámit se s prostředím a postavami, však nemá dlouhého trvání a zlo se opět vrací. Co se v prvních hodinách hry daří na jedničku, to je vtažení do soukolí příběhu a principů fungování místního světa. Díky velmi zdařilé nraci nedostává hráč prostor k tápání a bloudění, ale je dějem pohlcen již od úvodní obrazovky, což mu vydrží až do konce.

Kdybyste se mě zeptali, co považuji za největší nešvar her japonského typu, bez váhání bych řekl náhodné souboje. Kdo to zažil, tak ví, o jakém pekle mluvím. A ten, kdo to zažil a nepovažuje to za peklo, má jedině kliku a spousta her mu nebyla zbytečně otrávena.

Pokud nevíte, co náhodný souboj je, tak si představte, že jdete po malebné loučce, najednou se zaseknete a najede obrazovka souboje. Žádný protivník přitom nebyl na louce vidět. Intenzita takových setkání se hru od hry liší, ale i v malém množství dokáže znechutit. Proto tedy blahořečeno buď Xenoblade, protože zde náhodné souboje nenajdete.

A když už nakonec dojde na normální souboj, vyplují na povrch další přednosti tohoto titulu. Soubojový systém je totiž jedním slovem skvělý. Vše probíhá v reálném čase a musíte u toho přemýšlet, protože bezhlavý postup v tomto případě nefunguje. Ono totiž nestačí jen tak mačkat ikonky útoků a sledovat, co se bude dít, protože výsledný efekt lze ovlivnit například svojí polohou vůči oponentovi.

Pochopitelně lze řetězit útoky do speciálních komb a spolupracovat s dalšími dvěma postavami, s kterými se budete protloukat dobrodružstvím. I přes svoji komplexnost se však vývojářům podařilo udržet tento systém na uzdě. Díky tomu je velmi přístupný. Smrt navíc neznamená žádný postih a nepřijdete ani o zkušenosti, ani o předměty. Jen se znovu objevíte na nejbližším místě k tomu určeném.

Dostáváme se k lehce problematickému tématu na Wii a tím je grafika. Málo výkonný hardware..bla…bla…bla…hranatý..bla…ošklivý…bla. Xenoblade vypadá suprově! Slyšeli jste už o tom, že dobré vizuální zpracování je spíše otázka umělecká, než technická? Tak přesně toto je ten případ.

Xenoblade je ideální hra na kochání se, kterých není příliš. Vybavuji si jen dvě, u kterých mi činilo stejné potěšení jen se rozhlížet krajinou: Shadow of the Colossus a Lord of the Rings Online. Cestování z místa na místo je tak radost. Ale pokud by vás to omrzelo, je zde možnost rychlého cestování, za což přichází další palec nahoru.

Chtěl jsem samozřejmě vypíchnout nějakou chybku, nedodělek nebo otravnou věc. A možná bych nějaký detail našel, ale bylo by to jen zbytečné hledání chyb za každou cenu, protože jsem za ty hodiny rozhodně nepotkal nic, u čeho bych si zoufal. Všechno, od dovednostního stromu, přes crafting, vyprávění, příběh samotný, dabing až po videosekvence je boží! Není to v žánru JRPG žádná revoluce, ale poctivě odvedená práce, která vás zabaví na dlouhé hodiny.

Tagy: akční JRPG

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.