| Autor: Marek Beniač Publikováno: 30. dubna 2010 | Verze: PC/anglická/finální Doba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Vykrádačka v SEGA stylu Sonic Racing tak v podstatě Mario Kart (i další jmenované tituly) bezostyšně vykrádá a vůbec se za to nestydí. Vlastně ani není proč, lépe to prostě udělat nejde a inovace by patrně každého jen rozladily. Pokud s tímhle vědomím zasednete k řízení, rychle uhánějícího modrého ježuru si nepochybně dosyta užijete. A pakliže jste navíc i fanoušky závodních her ala SEGA, ideálně pak SEGA Rally či OutRun, máte vyhráno úplně. Není jistě náhodou, že hru vyvíjela skupina Sumo Digital, studio podepsané pod v uvozovkách remakem OutRun 2006: Coast 2 Coast. Jízda dveřmi napřed a pořád ve smyku je již jakýmsi trademarkem a všichni zdejší šoféři se tím řídí. Jedině driftem lze totiž nabíjet nitro a následkem toho ďábelsky akcelerovat, konečně o rychlost tu jde především. Sonicův All-Stars tým tak smýká autíčky prakticky neustále, protože jen pouhý pedál plynu na podlaze nevykouzlí kdovíjak úchvatný a dostatečný fofr, bez smyků vás jednoduše všichni nechají v prachu. Hodilo by se zmínit i výtečné ovládání, které je při své jednoduchosti takřka geniální. Brzda jako taková tu málem absentuje, kromě tlačítka plynu a páčky ovládající zatáčení, upotřebíte už jen akční button (více o něm za chvíli) a drift/trick čudlík. Právě ten velmi snadno vyvolá smyk vehiklu a čím déle v driftu vydržíte, tím mohutnějším boostem posléze budete odměněni. Hraje se pochopitelně na preciznost, narazíte-li při smyku do bariéry vůkol trati, nitro se ruší. Půjde-li naopak vše hladce, podle plamenů šlehajících z výfuku poznáte dvojité, neřku-li trojité turbo, po jehož vyvolání se samozřejmě okolí promění v barevnou rozmazanou šmouhu. Za vozítkem se zjeví také graficky vyvedený slipstream, jakási žíznivá čára, a soupeři najednou jakoby ve zpomaleném režimu nestačí koukat, jak je jednoho po druhém předjíždíte. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Rakety, miny, i All-Stars komba Kart racing tituly však nejsou živy jen z rychlosti, ale také z power-upů. Sonic Racing disponuje jak tradičními boost plošinkami (nakopnou vaši rychlost na rovinkách), tak obvyklými bonusovými pomůckami, rozházenými všemožně po trati. Sebráním pixly s otazníkem budete odměněni veskrze profláknutými útočnými a obrannými zbraněmi, v podobě naváděných raket, boxerek, min, bomb nebo dočasného silového štítu. Mezi méně obvyklé vychytávky potom patří mega klakson (doslova odfoukne soupeře stranou) a duhový oblouk, potažmo magická hvězda, které ztíží viditelnost i orientaci. A pokud paletou duhy stíněný výhled ještě situaci příliš nekomplikuje, obraz vzhůru nohama už vám řízení docela znesnadní. Jakkoliv zbraně nejsou příliš objevné ani originální, svoji funkci zastanou a pořadím v závodě mnohdy řádně zamíchají. Většinu z power-upů lze nadto vypouštět i za sebe, nikoli jen vpřed, občas přijde vhod i hromadný útok. Rakety, miny nebo boxerské rukavice můžete vystřelovat po jedné, leckdy je ale žádoucí masivní úder a takříkajíc palba ze všech hlavní. A jakoby to už nestačilo, každá z postaviček (ve hře jich je na dvacet) má k dispozici svoje vlastní kombo, svůj vlastní speciální a ničící All-Stars power-up. Většinou se naskytne jen jednou za závod a i to je často svátek, nicméně účinky bývají ohromující. Postup z chvostu peletonu na jeho čelo díky němu nebývá překvapivý. • Jen samé megahvězdy Právě nakousnutá dvacítka startujících SEGA hvězd doopravdy skvěle reprezentuje impérium tohoto softwarového giganta napříč desetiletími, platformami i tituly. Nejpočetnější zastoupení má bezesporu v úvodu zmíněná rodina ježka Sonica, zkrátka ale nepřišly ani tituly jako Space Channel 5 (zosobněný roztančenou Ulalou), Jet Set Radio: Future (za něj závodí bruslař Beat) nebo Shenmue, s motorkářem Ryo Hazukim. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Účastní se dokonce i borci, od nichž by závodnického ducha a nadšení z vůně spáleného benzínu nikdo nečekal. Třeba za Virtua Fightera se perou bojovníci Akira Yuki a Jacky Bryant. Na dráze můžete potkat též žlutou drožku s bláznivým Crazy Taxi(kářem) Joem, stejně jako opičky AiAi (Super Monkey Ball) a Amigo (Samba de Amigo). A aby těch bizarností nebylo málo, jedou i The House of the Dead zombíci Zobio a Zobiko, spolu s Mobo a Robo bratry Bonanzovými. Vybere si věru každý, jistě ne jen podle sympatií a pilotovaných strojů. Každý z řidičů má totiž specifický samohyb, se kterým hodlá promluvit do pořadí v cíli, a ani v tomhle ohledu není o překvapení nouze. Je libo motorový banán, malé vrtulové letadlo, choppera, moped, červený sporťák nebo snad hot rod? Rozdíly mezi vehikly přirozeně nejsou jen vizuální a konstrukční, nýbrž také technické, každý stroj se trochu jinak řídí, akceleruje a nakládá s nitrem. Možná se to nezdá, ale i přes velkou arkádovost a ne až tak zásadní odlišnosti ve výkonu, je skutečně dobré vážit, s čím se na tu kterou trať vydáte. • U moře, ve vzduchu i na poušti Okruhů je dohromady 24 a obecně bychom je mohli rozdělit do šesti kategorií. Ano, i zde úřadují herní SEGA hity let (ne)dávno minulých, když je každá lokace inspirována nějakým slavným titulem. Sonic Heroes dodali poletující ostrůvky, šumící oceán, ovšem též téma kasina a létající pevnost Dr. Robotnika. Samba De Amigo zase předvádí roztančené ulice města žijícího karnevalem, díky Jet Set Radio se vydovádíte ve futuristickém Tokiu. Neprostupné tratě v džungli, či naopak na poušti a v rozvalinách egyptských památek jsou tu na počest Super Monkey Ball: Banana Blitz, děs a hororovou hrůzu pak zaručí Curien Mansion ze série The House of the Dead. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Různorodost tratí je dána jejich provedením, grafickým pojetím a výtvarným stylem, ale také samotným vzorem, na jehož oslavu byly navrženy. Ve světech ježka Sonica se to jen hemží loopingy a akceleračními pásy, opička AiAi zase v originále mnohdy ve své kouli jezdila po drahách plných pravoúhlých zatáček, jsou proto i zde. Čest předloze konec konců vzdávají rovněž nepřátelé potulující se po cestě a všemožné pasti, v podobě lávových kamenů, kutálejících se obřích vejcí, případně banánových slupek. Všemu je pochopitelně dobré se vyhýbat, což platí i pro pochodující zástupy zombíků, Robotnikových ehm robotů, nepříjemných krabů a skákajících masožravých rybek. Přestože jsou mnohé z okruhů pěkně zamotané, navíc plné různých skokánků, nájezdových ramp, odboček i zkratek a zběsilé tempo, spolu s neustále používanými zbraněmi, jakož i pestrobarevnou, ale v dobrém smyslu slova přeplácanou grafikou, na přehlednosti nepřidají, hra tím příliš netrpí. Zkrátka znám i mnohem chaotičtější a zamotanější závody, než Sonic Racing. Ostatně od počátku jste vedeni a kromě testovací výukové jízdy podávají pomocnou ruku také informační obrazovky, i jednotlivé závody zvyšují tempo postupně. Jinak volby obtížnosti jsou na výběr tři a v rámci Single Race si je možno navolit (respektive zakázat) též používání zbraní nebo pastí. • Skvělá zábava pro více hráčů... Naproti tomu hratelnost, chytlavost a zábavnost je už od prvních vteřin opravdu maximální. Vzhledem k výbornému vyvážení a vybalancování všech prvků, vozidly/zbraněmi počínaje a tratěmi konče, v závodě prakticky neexistují hluchá místa, slušný catch-up udržuje řidiče neustále v napětí a slovy klasika furt se něco děje. Ačkoliv je drtivá část závodů vypsána na tři kola, ani vedoucí jezdec si takřka na dohled cíli nemůže být ničím jistý. A naopak, i ten beznadějně poslední smolař má pořád šanci, že přijde zásah shůry, zbloudilá raketa nebo kombo-hrdinský power-up, a minimálně ty stupně vítězů to budou. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Trvanlivost hry a hromadu hodin zábavy zaručuje též bohatý obsah a roztodivné herní módy. Nejvíc legrace si pochopitelně užijete v multiplayeru s přáteli, pohříchu ale pouze ve split-screenu. Zajezdit si mohou sice hned čtyři borci naráz, bohužel na podporu hry po síti a internetu SEGA v PC verzi zapomněla. Co je platné, že jsou kromě klasického závodu na výběr i režimy Battle, Knockout a arénové Capture the Chao, Grab či King of the Hill, když se musejí pokaždé všichni hráči sejít před jednou obrazovkou? • ... a stejně tak pro jednoho I pro osamoceného závodníka má však Sonic Racing nachystánu řadu výzev a klání. Vyjma singl závodů a boje s časomírou v Time Trials, je připraven především Grand Prix seriál, čítající dohromady přes sedmdesát závodů. Pro každou ze tří obtížností bylo sestaveno šest pohárů, přičemž každý zahrnuje čtyři bodované závody, po vzoru F1. Jen tímhle vším projít, zajistit si dostatek bodů, uspět a odemknout tak následující pohár, zabere pěkných pár hodin. A pokud snad někoho začne časem Grand Prix režim s klasickým děním na trati lehce nudit, může se odreagovat skrze vedlejší mise. Ani mód Missions nepatří zrovna k nejchudším, 64 úkolů vydrží minimálně stejně dlouho jako Grand Prix. Záleží nicméně na šikovnosti a jak se bude dařit, jelikož zadání nebývají z nejsnazších a splnit vše na jedničku se většinou nepovede na první pokus. Každá mise je hodnocena jako ve škole, v rozmezí A až E, za extra povedené výkony lze áčka obdržet i dvě, případně známku AAA, což patrně bude jednička s hvězdičkou, dvakrát podtržená. Inu tradiční SEGA systém, znovu po vzoru OutRun, a v pravdě tradiční jsou i ony úkoly. Takže se driftuje a boostuje na efekt, ostřeluje specifický soupeř, sbírají se Sonicovy prstýnky, projíždějí check-pointy na čas a mnoho dalšího. Vše pochopitelně v různých obměnách a s různými pravidly. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Trochu odfláklá PC verze Lehce možná překvapí hardwarové nároky. Ne že by snad byly přehnaně vysoké, ale není to ani ta lidovka (doporučen je Core 2 Duo na 2.4GHz, 1.5GB RAM a Radeon HD 3800 s 256MB paměti), která by se od podobně zaměřené hry dala čekat. Při vší úctě ke stylové grafice, engine těch polygonů nepředvádí zase tolik a ani textury nejsou omračující. Stejně zarazí i mírně odfláknutá optimalizace, místy jde framerate viditelně dolů, menší problémy s FPS má i X360 verze. Ostatně, že se s konverzí nikdo moc nepáral, dokládá také velikost instalace, Sonic si bezostyšně řekne o víc jak 5GB místa na harddisku. Přitom na nahrávací časy to nemá vliv, počkáte si nějakých 20 vteřin, stejně jako na konzoli. Zrovna ideálně nedopadlo ani ovládání, klávesy si nelze navolit podle svého a hra zná jen jedno pevné rozložení tlačítek. Totéž platí pro gamepad, ani na něm si nemůžete nic nakonfigurovat a dojde-li na multiplayer, objeví se další trochu nesmyslné omezení. Dva hráči na klávesnici jsou dle programátorů zjevně přežitek, druhý (a každý další) spoluhráč tak nutně musí řídit přes ovladač. 
zdroj:
tisková zpráva
Přitom PC verze Sonic Racing umí i potěšit. Nastavení grafiky (ještě ve Windows) je vcelku obsáhlé a umožní mimo jiné třeba vypnout (mnohdy) nenáviděný blur. Mezi klady patří též obdoba achievementů a kupa bonusů, které vás od hraní jen tak nepustí. Odjeté SEGA míle se převádějí na kredity, za něž lze nakoupit tratě a další vozy/postavičky pro singl, případně nové soundtrack stopy. Muzika samozřejmě čerpá z historie vydavatelství, jako ostatně vše, nechybí proto ani sympaticky rozeřvaný komentátor a stylově animované charaktery, s typickými gesty a pohyby.Související články: Všechny hry se Sonicem |
| Marek Beniač | |
| autorovi je 27 let, dříve psal pro GamePort, pracuje v IT, nejraději má hry sportovní a závodní, případně akce všeho druhu, ostatní žánry ale též vyloženě nezavrhuje |
