RAGE - recenze

PC

Recenzovaná verze: PC

Vychází na platformách: PC, PS3, X360

Verdikt:

V RAGE možná id Software promeškali šanci vytvořit svůj opus magnum. Ale i přes určitý promarněný potenciál vytvořili hru, za níž se nemusejí stydět oni, ani hráči, kteří se s ní rozhodnou strávit svůj čas.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 79/100

10. 10. 2011 v 06:00 - Recenze Autor: Martin Bach Komentáře: 0

Když se mě v posledních dnech někdo zeptal, s jakým že číslem se hodlám vytasit v recenzi na RAGE, odpovídal jsem v žertu, že se pořád rozhoduji, jestli dát tři, nebo osm z deseti. O RAGE totiž více, než o jakékoliv jiné letošní hře platí, že si ji buď zamilujete, nebo ji budete nenávidět. id Software sedm let po vydání DOOM 3 škádlí hráče hrou, která se na první pohled vymyká jejich dřívější produkci, aby po pár hodinách hraní odhalila, že její hlavní klady spočívají v lpění na tradici. Nejde přitom o tradici FPS žánru, ta se ostatně v posledních letech dost rozmělnila, ale o tradici přístupu id Software ke hrám jako takovým.

rage

Na RAGE je vidět, že si v id Software jsou velmi dobře vědomi toho, co umí udělat nejlépe a přizpůsobení hry akční moderně berou vážně jen do té míry, dokud neovlivňuje zážitek, který chtějí hráčům přinést. A právě to, zda vám tato důslednost vyhovuje, je hlavní dělící bariérou mezi tím, zda si hru "koupíte, nebo smažete", jak napsal v diskusi jeden z našich čtenářů testujících "neoficiálně sehnanou" verzi hry.

Take my love, take my land...

První věcí, ve které RAGE klame tělem, je dojem, že má nějaký zajímavý či dokonce originální příběh. Dopad asteroidu na Zemi a následná katastrofa apokalyptických rozměrů je ale ve skutečnosti jen umně vytvořenou zástěrkou, která události ve hře klade alespoň do minimálních souvislostí. Ve skutečnosti není příběh jednoho z mála přeživších "lidí z Archy" vůbec důležitý a hra se ani příliš nepárá s tím, aby vysvětlila kdo, co, proč a jak. Od začátku se vše děje v přítomnosti a pro přítomnost, a hráč se zkrátka musí nějak srovnat s tím, že postupem v příběhu ho RAGE skutečně motivovat nedokáže. Hra je v tomto přístupu konzistentní od začátku až do konce a rozhodně tedy nečekejte, že právě závěr vám přinese nějaké překvapivé uspokojení a vysvětlení vaší dosavadní činnosti.

Velkým paradoxem je, že přestože RAGE příběh maximálně upozaďuje, jde určitě o nejpomalejší hru od id Software. RAGE je FPS s tak překvapivě malým množstvím akce, že zejména z počátku bude řada hráčů dosti zmatená a možná i znechucená. Prostor mezi FPS částmi hry je ale využit velmi dobře a v celkovém pohledu se díky nim buduje atmosféra, kterou by jiné, příběhově mnohem rozmáchlejší hry, mohly závidět.

Postapokalyptický svět RAGE je zablácený, špinavý a i přes záblesky moderních technologií funguje spíše na základních principech typu "silnější přežije". Z postav a prostředí na vás chvilku vykoukne série Fallout, ve městech zase ucítíte kovbojské záchvěvy Firefly a čas od času se vám z nedávné minulosti vyplaví i Borderlands. RAGE ale není kopií těchto světů, přestože třeba Falloutu vzdává očividný hold figurkou Vault Boye na stole starosty Wellspringu.

RAGE si buduje svou vlastní svébytnou pozici beznadějného světa, ve kterém o svůj kousek štěstí bojují nezávislí vládci malých usedlostí s všudypřítomnými punkovými bandity, mutanty a mocnou skupinou Authority, která se snaží ovládnout Zemi k nastolení "nového pořádku". Hra vás neobtěžuje čtením stohů osobních deníků nebo kronik, ze kterých byste se měli dozvědět, co se vlastně na Zemi stalo. Když už nějakou knížku najdete, dozvíte se jen, že se "hodí na podpal". A mimoděk pak zjistíte, že pro přežití v pustině je mnohem důležitější nakrást co nejvíce lahváčů a konzerv s kočičím žrádlem.

Pro ideály zkrátka žije ve světě RAGE jen minimum lidí. S některými z nich se setkáte, většina ostatních postav ale nechce přitahovat pozornost a jejich zájmem je pouhé přežití. To ale nebránilo autorům, aby vedlejší postavy navrhli originálně. U některých z nich vám bude až líto, že dialogy s nimi nenabízejí více možností, a že se nedozvíte o jejich životech další podrobnosti. Už jejich základní jednání a svět, který si kolem sebe vybudovali, dráždí vaší fantazii a přináší otázky, které zůstanou bez odpovědí. Škoda jich.


Záběry z akce v lokaci Gearhed Vault; oficiální video

Vztekem bez sebe

Tam kde RAGE ubírá na příběhu, přidává na akci. Ta vás už po pár minutách nenechá na pochybách nad tím, že za hrou stojí skuteční zakladatelé a mistři žánru. Akční mise nejsou freneticky krvavou zábavou ani promyšleným bojem založeným na taktice a umělé inteligenci. V některých chvilkách mohou sice jedno nebo druhé připomínat, vždy jde ale jen o důsledky perfektního vyvážení tempa a přirozeného stylu hratelnosti. Přímočará, ale ne primitivní, taková je akce v RAGE.

Nenajdete zde žádný systém krytí nebo složité taktizování. Všechno se přesně v rámci tradice id Software řeší rychlostí, přesností a úkroky a v rámci dnešních her to působí až překvapivě svěže. Co na tom, že interaktivita s prostředím je minimální, a že střelbou zničíte tak maximálně dřevěné bedny nebo prostřelíte trubky s vodou - v provedení id Softu nehrají tyto detaily žádnou roli. Není třeba zapírat, že občasné uvolnění přísně lineárního postupu by hru ještě více oživilo, během samotné akce si toho ale všimnete málokdy. Důvody jsou dva: zbraně a prostředí.

Arzenál zbraní není nijak bohatý ani originální, ale poslouží při každé příležitosti přesně tak, jak očekáváte. Zážitek ze střílení je těžko popsatelný, ale věřte tomu, že pokud ve vás některá hra má vyvolat pocit drsného hrdiny akčních filmů z osmdesátek, pak je to právě RAGE. Těžko si můžete oblíbit jen jednu zbraň, žádná není dostatečně univerzální. A používání většiny z nich je navíc tak zábavné, že ani není důvod, proč byste se měli omezovat.

Do každé bouchačky je možné nacpat několik typů nábojů, které často zásadně mění nejen jejich účinnost, ale i funkčnost, takže variabilita akce je větší, než by se mohlo na první pohled zdát. Vše záleží jenom na tom, kolik variant dokážete objevit (upgrady získáváte většinou ve vedlejších misích), a kolik peněz vám na ně zbývá. Před každou větší misí je totiž nutné se pořádně vybavit a nacpat kapsy náhradními zásobníky, jinak spláčete nad výdělkem. Z padlých nepřátel získáte jen naprosté minimum vybavení a nemůžete ani sbírat jejich zbraně, což je dosti neobvyklá inovace, která řadu tradičních FPS hráčů stoprocentně zarazí. Ale má svůj důvod - autoři tím motivují k plnění vedlejších úkolů, bez kterých si dostatek peněz na všechna vylepšení nemáte šanci vydělat.

Pár drobností ke sbírání na vás ale v průběhu misí přeci jenom zbydou. Některé z nalezených krámů můžete zpeněžit, jiné se hodí k vyrábění předmětů. Vlastnoručně si tak můžete uklohnit třeba obvazy (hra neřeší celkové zdraví a jede v tomto ohledu ve stylu moderních stříleček), náboje, klíče k otevírání dveří nebo dokonce nejrůznější bojové pomůcky včetně šikovných robůtků. Stačí jen vlastnit návod k výrobě a potřebné ingredience.

Upřímně řečeno, systém výroby těchto udělátek mi do celkového vyznění hry příliš nesedí a během hraní spíše vyrušuje, než aby v něčem pomáhal. Možná jde o pozůstatek z doby, kdy měli id Software s RAGE nějaké jiné, rozmáchlejší, plány, ale o tom se dá v téhle chvíli jen spekulovat. Každopádně, dojem z vyrábění věcí možná kazí i fakt, že autorům se příliš nepovedlo rozhraní inventáře a vůbec správy hry. Jakoby se zde projevila nezkušenost týmu v podobných záležitostech. Práce s věcmi, které máte u sebe, přiřazování zbraní do pohotovostních slotů nebo orientace v herních obchodech, je velmi těžkopádná, vyžaduje zbytečné klikání a určitě by se dala navrhnout mnohem, mnohem lépe.

Jak už bylo řečeno, druhým faktorem, který RAGE povyšuje nad velkou část konkurence, je prostředí. I tady platí, že variabilita je na poměry rutinérů z id Software až překvapivá. Při pobíhání zničenou krajinou navštívíte třeba chaotické základny banditů, továrnu na výrobu autíček na dálkové ovládání, základy zničeného velkoměsta nebo svérázné "podzemkové" město. Všechna tyto prostředí mají unikátní styl a patinu, která vás nechá uvěřit, že jde o něco funkčního a používaného. Přestože je tedy design levelů technicky vzato lineární, prostředí misí je tak dobře navržené, že tento fakt bude vadit jen hráčům, kteří linearitu nesnesou z principu.


Úvodních 10 minut ze hry včetně intra

Říkal si Hurikán

Pokud jsem u výroby předmětů mluvil o pocitu zbytečného přílepku, možná nyní očekáváte, že podobná kritika se snese i na druhou složku hry, a sice závodění a ježdění vůbec. Kupodivu to ale nedopadlo tak špatně. Přestože si lze bez problémů představit RAGE bez pojízdné části, závody jsou příjemným zpestřením hry. Ve své podstatě jde o velmi jednoduché arkádové okruhy s občasným zapojením zbraní, přičemž akce je omezena jen na střílení před sebe (žádné zběsile kroužení myší a nutno podotknout, že naštěstí). Závoděním si v podstatě jenom vyděláváte na vybavení, ať už auta nebo vaše vlastní, ale systém hry je nastaven tak, že se mu můžete věnovat v podstatě libovolnou měrou. Hra vám v rámci příběhu vše předvede, a pak už je jen na vás, zda se závodění chytnete, nebo ne.

Tato volba ale chybí při pohybu krajinou. Tady se bez vozítka samozřejmě neobejdete, a přestože vzdálenosti nejsou nijak přehnané, občas je nutné přesuny mezi lokacemi brát jako nutné zlo. Zvláště když vás během nich obtěžují respawnující se bandité hlídající určitá území. Lze jim sice ujet, ale drobný šesták, který za jejich likvidaci dostanete, se vždycky hodí. I ostatní zpestření jízdy působí trochu bezradně a sbírání meteoritů na čas nebo hledání skrytých skokánků nepředstavuje nic objevného.

Ještě štěstí, že si z pustiny můžete kdykoliv rádiem zavolat "odtah", který dopraví vaše auto do města na počkání (a ještě vám jej, dosti nelogicky, opraví, za což se normálně platí). Jen je škoda, že právě na závodění je založena multiplayerová část hry. Moc času jsem jí zatím nevěnoval (uvidí se, zda bude vůbec stát za samostatný článek), ale už nyní je možné s určitou dávkou předvídavosti tvrdit, že v tomto ohledu nová legenda takřka určitě nevznikne.

RAGE against the PC

Kolem problémů s PC verzí RAGE už byly vyplácány megabajty webového prostoru. Nemá cenu k nim přidávat další, důležité je, že pokud máte grafickou kartu od AMD v kombinaci s (jen) dvoujádrovým procesorem, existuje celkem vysoká pravděpodobnost, že vám hra poběží s framerate, který se 60 snímkům za sekundu, slibovaných Johnem Carmackem, nepřiblíží ani zdaleka. Půldenního laborování s nastavením, které jsem absolvoval, už budete v tuto chvíli zřejmě ušetřeni, ovšem herní zážitek samozřejmě není v tomto případě zrovna úžasný.

Zbytek problémů (doskakování textur, absence některých nastavení), kterými byla hra sužována v prvních dnech, už odstranil patch a nové verze ovladačů. I proto padlo rozhodnutí tyto technické potíže do výsledného hodnocení nezohledňovat, jakkoliv je smutné, že taková firma jako id Software nedokázala na PC přinést bezproblémově funkční hru hned napoprvé.

Technická stránka hry je ale jinak poměrně slušná a některé scény, hlavně co se týče pohledů do dálky, jsou doslova dechberoucí. Své slabší chvilky si grafika RAGE vybírá především v interiérech, kde vyniknou slabší textury, což je zřejmě daň za to, pro jaký účel se John Carmack snažil nový engine vytvořit, tedy na míru exteriérům a velkým plochám.

Jako Motörhead

Když se Lemmy Kilmister snaží udělat něco nového, vždycky z toho nakonec vyleze rock'n'roll. Když se snaží něco nového udělat id Software, je z toho zase vždycky střílečka. Carmackova parta se po dvaceti letech své existence dostala do stádia, ve kterém je přirovnání k rockovým legendám stejně tak trefné a lichotivé, jako varující. Tentokrát ale ještě převládla spokojenost.

P.S. Lukáš Grygar pro vás připravuje videorecenzi PC verze!

Tagy: akční sci-fi postapokalyptická

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.