New Super Mario Bros U - recenze

Wii U

Recenzovaná verze: WiiU

Vychází na platformách: 3DS, WiiU

Verdikt:

New Super Mario Bros U vás naučí nedělat si starosti z želv a veverek a milovat houby. Nevěříte? Pak si launchový titul na Wii U zkuste a bavte se – ať už v jednom, nebo v kolektivu.

Objednat na JRC.cz

Hodnocení redakce 9/10

Jak hodnotíme

7. 12. 2012 v 21:30 - Recenze Autor: Pavel Dobrovský Komentáře: 0

Ke konci Sodovkové džungle měl Mario dvacet životů a spokojeně hopkal po plošinkách směrem k hradu s minibossem. A pak, na jednom ošemetném precizním skoku, přišel postupně o všechny životy a vrátil se na poslední checkpoint v polovině džungle.

new-super-mario-bros-u

Nebylo to poprvé, co jsem měl sto chutí rozmlátit gamepad Wii U o zem a jít hrát něco, kde podíl frustrace na celkové zábavnosti nebude tak vysoký, jako v New Super Mario Bros U. Jenže, jak dokáže být hra nelítostná, tak je zároveň sexy a i při opakovaném hraní překvapivá, takže jsem s nadějí začal hopkat znovu. V New Super Mario Bros U na Wii U zúročuje Nintendo třicetiletou historii skákaček s Mariem a přináší hru, která na první pohled působí jako nevinné pokračování. Pod kloboukem však skrývá vysokou náročnost, nelineární postupy a zatraceně zábavný multiplayer – jak je ostatně v Houbovém království zvykem.

Při tradičním tažení za záchranou princezny Peach z rukou Bowsera si budete připadat jako malé dítě, které někdo vypustil do hračkářského supermarketu. Každá z desítek úrovní přichází s novým nápadem, který se už v dalších světech neopakuje. Jednou jsou to tučňáčí torpéda, jindy zvětšené želvy a goomby, pak zase jízda na stonožce anebo nervydrásající uhýbání hyperaktivním okounům.

Mění se i prostředí úrovní, a to v rychlém sledu, který mnohem víc připomíná Super Mario Galaxy, než předchozí tituly v sérii. Jednou skáčete po mizejících mracích, jindy bloudíte ve tmě se svítícím mládětem yoshiho v rukách (požírá duchy!), a pak jste vrženi do depresivního malovaného světa, který snad vznikl v té (hypotetické) hospodě, kde se Vincent van Gogh a Edvard Munch opili absinthem a následně... nemá smysl vyjmenovávat. Je toho moc.

Ani v jednom okamžiku nepřestává hraní bavit (kromě zmíněných chvilek zoufalství) a udivovat možnostmi, které z jednoduchého a pro někoho možná už odbytého žánru skákaček autoři vymlátili, přestože de facto nepřináší nic inovativního. Zabalili jen staré nápady a přístupy do jedné krabice a postaral se, aby bylo neustále co objevovat.

Kudy vede cesta má?

Objevování je hlavní motivací a kvůli němu hře udělíte milost za procházení těch samých úrovní po vyčerpání všech životů. Houbové království je tentokrát postaveno nelineárně a řadu úrovní můžete obcházet, abyste se k nim časem vrátili – anebo k nim nikdy nedošli (čtěte: dokud nezačnete googlovat).

Znalci ocení, že mapa není tentokrát přímočará a tedy smysl postrádající, a že se mohou rozhodovat na křižovatkách kudy dál. Laikům to může být celkem jedno, protože z toho budou mít oči na vrch hlavy tak jako tak. Stačí srovnat lineární (a parádní) skákačku Giana Sisters: Twisted Dreams s novým Mariem a hned je jasné, že i skákací hru nelineární průběh pořádně pozvedne. Nelinearita a sladké odměny vyniknou zejména v samotných úrovních, kde čekají ukryté sběratelské mince, občas velmi chytře zamaskovaný východ do jiné úrovně nebo bonusy.

New Super Mario Bros U přichází se starými známými schopnostmi a některé modifikuje (pod vlivem modré minimalizační houby nyní běhá Mario po zdech), jiné jsou zbrusu nové, což znamená především oblek létající veverky, se kterým se dá parádně přeplachtit složitá část úrovně a bývá proto pěkně mazaně schovaný.

Bez hledání bonusů hrají jen amatéři!

Náročnost hopsání vynikne právě při získávání bonusů. New Super Mario Bros U se dá projít i bez nich, ale teprve po jejich vybojování získáte ten správný pocit vítězného Davida, který složil po desátém kole Goliáše. Zároveň po mnoha opakováních budete o to lepší hopsači v dalších úrovních.

A tady je ta mariovská magie: hru sice používáte, ale zároveň ona používá vás a pomalu vás učí lepším dovednostem ve skákání. Právě tato obousměrná interakce je jednoznačnou výhrou hry nad člověkem a důvod, proč se k hraní dobrých titulů neustále vracíme. Složitost New Super Mario Bros U je vyvážena přesně na hraně mezi „nemožné“ a „ještě jednou a dám to.“

Jedinou zásadní výtkou ke kampani jsou souboje s bossy, kteří působí, jako kdyby vyjeli z Bowserovy kopírky na armádu minibossů. Super Mario není zrovna hra, která by bazírovala na příběhu, ale možná by se autoři mohli příště zamyslet, zda bossy vůbec používat, protože v současné hře jsou zbyteční – jak co se týče vyprávění, tak coby unikátní výzvy. Mnohem víc práce dají některé pasáže v řadových úrovních, než třikrát skočit na hlavu většímu bossovi. Jejich funkce až příliš bije do očí – po poražení minibosse se hra uloží, což nikdy jindy nejde.

Bylo nás pět

Parafráze hesla Andrewa Ryana z Bioshock by tu mohla znít: „Všechny cesty vedou do multiplayeru.“ Nintendo opět předvádí, že to se společnou zábavou, ať už party nebo rodinného typu, myslí smrtelně vážně a dělá z Maria nejlepší současnou multiplayerovou skákačku. Ano, Raymane, víme o tobě, ale hraje proti tobě fakt, že Wii U podporuje až pět hráčů. Čtyři ovládají své postavy klasickými wiimoty a pátý na gamepadu s dotykovým displejem staví pro spoluhráče plošinky anebo neutralizuje nepřátele.

Zábavný chaos, který vzniká, se dá shrnout větou Lukáše Grygara: „To tady hraju s bandou k$*#*@ů, i*&^%ů, ty v%$e nebo co?!" Pravda, kooperace je sice teoretické jméno hry, ale v praxi nastává mezi čtyřmi postavičkami a neočekávaně se objevujícími plošinkami absolutní anarchie podpořená odrážením avatarů od sebe. Dostat se na konec úrovně je mnohdy složitější, než v jednom hráči, protože naprosto nekoordinovaný pohyb spoluhráčů kazí sebelepší taktiku.

Přitom to není zásadní výtka. Multiplayer slouží jako prostředek ke generování neskutečných okamžiků a smrt v něm neznamená žádnou tragédii, mimojiné i proto, že postačí minimum štěstí a celá parta nikdy naráz nezemře. Dokud je ve hře alespoň jeden hráč s wiimotem, existuje šance, že dojde na konec úrovně, oživí tak mrtvé kolegy a cirkus bude pokračovat dál.

How do you Wii U?

New Super Mario Bro U je jeden z nejsledovanějších launchových titulů na nové konzoli, a jako takový musí udělat svému hardwaru čest. Hraní na gamepadu ovládání nekomplikuje, a kdo chce a má tu možnost, využije starého dobrého wiimotu. Gamepad navíc funguje jako samostatné streamovací zařízení pro hraní – tedy není nutné mít zapnutou televizi.

Pokud jste v dosahu konzole, streamuje se hra bezproblémově přímo na displej. Zabudovaný reproduktor na ovladači hra chytře využívá při hraní na televizi pro přehrávání jiných zvuků, než jaké jdou z reproduktorů a tvoří tak velmi sympatický prostorový zvuk. Jedinou výtkou (ta se bude opakovat zřejmě u všech titulů podporujících dotykovou technologii Wii U) je místy nepřesná odezva displeje na ťuknutí při stavění plošinek v multiplayeru.

Další z funkcí Wii U Miiverse se do herního světa promítá jednoduchým symbolem, v jakých úrovních právě bojují jiní hráči, takže máte tak kolegiální pocit, že v tom pekle nejste sami a občas se objeví nějaká hláška napsaná hráči přímo ke konkrétní úrovni (nejde o pravidelné zprávy – spíš se zdá, že to Nintendu ještě pořádně nefunguje).

New Super Mario Bros U je tou hrou, která vám nesmí na Wii U chybět. Nenechte se odradit pohádkovou grafikou, skrývá se pod ní jak nenáročná skákačka, tak hardcore zábava pro jednoho člověka a také pro celý kolektiv.

Tagy: multiplayer plošinovka kooperace

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PS4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Wii, 3DS, DS, PS Vita, iPhone a iPad. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Call of Duty, World of Warcraft, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield nebo FIFA.