| Autor: Michal Jonáš Publikováno: 11.prosince 2009 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze: PC/finální/prodávanáDoba recenzování: celkem pár týdnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• A skvěle vypadá Navíc je druhý DiRT samozřejmě velmi pohlednou hrou, určitě jedním z nejlépe vypadajících závodních titulů současnosti. Kolem tratí jsou davy animovaných diváků, vozidla s detailními interiéry zaslouží až na pár hrubších textur mřížek chladiče absolutorium a prašné efekty vás skoro nutí i přes obrazovku podvědomě sáhnout po prachovce a utírat zaprášený stůl s monitorem. Pouze se tvůrci znovu neubránili jisté přesvětlenosti, kdy nebe stále vypadá spíše jako zářivka, než modrá obloha. Pro příjemnější obrázek jsem si musel stáhnout gammu, pak svět dostal více barev a neopaloval mi tolik obličej, takže mi při hraní stačil již jen opalovací krém s malým faktorem. Bližší posez u monitoru pak má za následek lepší výhled z interiéru než je z konzolových verzí, kde se zpravidla sedí mnohem dál, takže se nebojte ani zapojit váš volant. Já otestoval volant Logitech Momo, kdy zvláště z dalšího pohledu spoza kapoty, je dojem z rychlosti výborný a cesty jsou rázem velmi úzké. Podobně i microsoftí ovladač hra sama nakonfiguruje, přičemž stále můžete v menu klikat i myší, protože obě periferie fungují najednou. Oproti prvnímu dílu již ale bohužel chybí druhá interiérová kamera, takže z kokpitu je pohled pouze jediný, byť opět s možností volného rozhlížení do stran. Což samozřejmě platí i u všech ostatních náhledů, včetně těch za vozidlem. Počítačová verze pak dostala podporu Games for Windows, přes niž funguje automatické ukládání s možností offline režimu bez nutnosti připojení k internetu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• S karavanem na závodech Hlavní náplň hry je pak již zcela shodná s dřívějšími konzolovkami (dojmy). Tedy široce pojaté špinavé závodění, pohříchu ale postavené výhradně naturelu zámořských hráčů na úkor nás evropských. To znamená dosti rozevlátou prezentaci s animacemi na každém kroku (hlavní sponzor hry je DC Shoes), kdy je vaším domovem velký karavan. Do něho a jeho blízkého okolí je situováno naprosto všechno, co k závodnímu životu potřebujete. Od světové mapky závodů, přes nástěnku s multiplayerem, televizí, kde dostáváte instruktáž do nových podniků, statistikami, nastavením i garáží. Ze začátku jsem si animace, kdy kamera po každém závodě přelétává do vašeho motorhomu, užíval, později už jsem to shledal spíše zbytečně zdlouhavým, ale americké publikum tyto vzletné serepetičky zřejmě vyžaduje. Stejně jako armádu místních hvězdiček, od vašeho průvodce Travise Pastrany, přes Tanera Fousta, Davea Mirru, až po oficiálního konzultanta hry Kena Blocka. Ze starého kontinentu vůbec nikdo, což je z mého pohledu hodně smutné, ale malinko to zachraňuje jedna malá výjimka. • Colin in memorial Colin McRae má totiž ve hře svoji vzpomínku v podobě memoriálu, v němž se utkáte pro nás s asi již více atraktivními jmény, jako je Ari Vatanen, David Coulthardt, Dario Franchitti a dokonce i Valentino Rossi. McRaeovu rodinku zase zastupují jeho otec Jimmy (sám dřívější úspěšný jezdec rally) a bratr Alister. Nicméně kdyby tito závodníci jezdili proti vám i ve všech dalších závodech, třeba místo dosazených amerických celebritek, to bych kvitoval rozhodně více. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
A na klíč pro zámořského fanouška byla vytvořena i nabídka tratí, čítající dohromady sice papírově solidních čtyřicet kousků, ale jen v sedmi lokacích: USA, Japonsku, Číně, Malajsii a Maroku. Evropu pak zastupuje pouze Londýn a Chorvatsko, tedy veskrze místa, která nemají s klasickým rally mnoho společného. Však vrcholnými podniky jsou zde X Games, oblíbené to závody právě v zámoří, jenže do evropské části patří trochu podivně právě Maroko a nejen v nich se tratě až moc opakují. • Rally bez WRC Srdce tuzemského fanouška asi moc nezaplesá ani u vozového parku, marně hledajíce nějaké WRC speciály současnosti. Solidní padesátka vozů v garáži zejména americké a japonské provenience totiž sice nabízí osvědčené klasiky jako Subaru Impreza nebo Mitsubishi Lancer, ale asi nikdo neviděl jezdit rally takový Nissan 350Z, BMW Z4 nebo Mitsubishi Eclipse. Zlatými hřeby tak je pro mě alespoň klasický Ford Escort Mk.II a dvojice mašin skupiny B, Ford RS200 a MG Metro R64. Podruhé nechybí ani Colinův rally speciál R4, což je vůz, který se mi naprosto skvěle řídí. Velké kamiony byste ale oproti tomu hledali marně. Rozdíly v jízdním projevu jsou ale jinak velmi malé, však např. mezi BMW a Mitsubishi velice těžko poznáte nějaký citelný rozdíl v mírně arkádovém řízení, jež ale dostalo od minula kompletně přepracovaný fyzický model a to rozhodně směrem k lepšímu. S autíčky je nyní řízení a smykování doslova jedna radost, kompromis mezi realitou a arkádou je myslím velmi dobře vyladěn, přičemž tendence k přetáčení již není tak výrazná a stejně tak je konečně vybalancována ruční brzda, která auto na pětníku už nezastaví. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Kokpit pro každého Jestli je hra cílena na velmi široké spektrum hráčů, tak si zdejší jízdní projev výborně užijí jak zkušení, tak i závodní nováčci. V tomto se druhý DiRT svému předchůdci opravdu hodně vzdálil, za což druhý velký palec nahoru. To jsem ocenil hlavně v klasických rally erzetách, nyní ale oproti jiným typům závodů minoritních, jakožto součásti zdejšího Dirt Tour, který vám servíruje znovu velice rozmanité závodní podniky a to rovnou na pět způsobů. O rally už jsem mluvil, podobný je taktéž Trailblazer, ponejvíce kvapný to úprk po velmi rychlých a širokých cestách z jednoho bodu do druhého. To samé je Raid, ale ten již na trať hodí celý balík jezdců, přičemž ten samý peloton si to až v osmičce účastníků (to je ale o dva méně, než v jedničce) rozdává na okruzích v Land Rush, nebo v Rallyecrossu. Vítané zpestření pak nabízí Gate Crasher, tedy forma rally závodu na checkpointy, jež suplují rozbitné krabice na cestě. Vyřazovačka posledního je tradiční jistota závodních her, ale podniky Domination zavádí osvěžující pravidlo, kdy nevyhrává první v cíli, ale ten, kdo zajede nejrychleji nejvíce jednotlivých sektorů trati. K tomu si připočtěte obvyklou časovku se stínovými vozy a rychlý závod, načež máte kompletní seznam, dohromady čítající více než stovku závodů. Nicméně já osobně jsem oplakal absenci superspeciálek z minula, protože zvláště v multiplayeru by bývalo soupeření dvojice vozů na stejné osmičce jistě velice atraktivní. Každopádně je stejně jako předchůdce i druhý DiRT příjemně rozmanitý, protože vždy máte na výběr celý košík dostupných podniků, které se ve velkém postupně zpřístupňují. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Sypou se penízky i zkušenosti Šikovným závoděním a dobrým umístěním totiž vyděláváte peníze na nákup vozů a sbíráte zkušenosti, čímž si zvyšujete svůj závodní level. To znamená odemykání nových podniků, ale porážením celebrit navíc navazujete jejich přátelství, což vám opět pomůže v postupu, nota bene když se později můžete dokonce spojit do jednoho týmu a navzájem si pomáhat v závodě. Druhotnou odměnou za dobré výsledky jsou opět nové vzhledy karoserií a různá cinkrlátka a figurky do interiéru, bez čehož bych se ale klidně obešel. Křivého slova ale nemám pro chování umělých soupeřů, kteří často uvěřitelně bourají a vůbec dělají srandovní roztodivné kousky, což závody vhodně odlehčuje. Kdyby mi po startu vždy skoro všichni neujeli, tak by to bylo ještě o fous lepší. Na druhou stranu zase zbytečně vyjíždějí zatáčky po vnějším okraji, takže máte vždy volné pole u středu, kde se nechá výborně předjíždět i na vyšší ze šesti obtížností (o jednu více, než minule). • Ladič si vzal dovolenou Nicméně ladění vozů je ve hře snad jen na oko, protože jsem výraznější změny při různých nastaveních opravdu pohledal. To už je lepší dát přednost automatu, který je kupodivu rychlejší než manuální řazení, protože má mnohem kratší dobu přeřazení nahoru, což jsem poznal i z hbitější akcelerace při startu. A pokud se rozšmelcujete o klandr, což díky solidním destrukcím nevypadá špatně, může se vám hodit funkce flashbacku, kdy se vrátíte o pár okamžiků zpět pro reparát. Však opakovačky všestranně ovládatelné jsou velice pohledné, škoda, že je nelze uložit. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii • Konečně proti živým Největších změn od prvního dílu doznal nakonec vymodlený plnohodnotný multiplayer, což znamená v PC verzi jak závody přes LAN, tak i online podniky pro stejný počet jezdců, jako v závodech Dirt Tour. Nejezdíte tak jen proti časům ostatních, nýbrž opravdu proti skutečným hráčům pohromadě. Je ale výborné, že máte k dispozici všechna vozidla i lokace již od začátku, i když ještě nejsou odemčené v singleplayeru, takže díky tomu můžete okamžitě závodit se živými protivníky a nečekat, až se vám dané věci zpřístupní. 
Na výběr je kompletní pětka závodních disciplín z Dirt Tour, včetně možnosti vícekolových turnajů, však se online jezdí stejně dobře, jako dříve na konzolích. Zajímavou funkci pak skýtá podobně jako v singleplayeru možnost postavit malé týmy, kterým se pak počítá skóre dohromady a musí si tak v závodě navzájem pomáhat. Být u toho ještě ty vypuštěné superspeciálky, byl by multiplayer takřka dokonalý.Stáhněte si: Demo, Videa, Trailery... Související články: Dojmy, Novinky, Recenze DIRT 1 a GRID |
| Michal Jonáš | |
| autorovi je 32 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry |
