• Tragický začátek
Je to už hodně dlouho, co byla Alenka naposledy v Říši divů. O to větší radost měli její přátelé, když se za nimi opět vydala. Skvělá příležitost vypít si několik šálků čaje a zavzpomínat na staré časy. Avšak pohoda vezdejší nesměla trvat dlouho. Kdosi vykřikl: "Hoří!" Za chvíli bylo všude plno dusivého kouře. "Probuď se Alenko, probuď se!", křičel Bílý králík. Alenka procitla. Ležela v posteli ve svém pokoji, který byl v jednom ohni. Pak se celá zachvěla strachy: "Mami! Tati!" Běžela k rodičům do ložnice, avšak dveře ložnice vzdorovaly otevření. Poslední, co Alenka slyšela, bylo tatínkovo volání: "Zachraň se Alenko!" Našli ji ležet ve sněhu v bezvědomí. Ztráta rodičů Alenku naprosto pohltila, její vnitřní svět se zhroutil a tento bezduchý stav ji přivedl až do sanatoria.

zdroj: tisková zpráva Teď leží na lůžku, nepřítomně hledí do prázdnoty a snad jen instinktivně k sobě tiskne plyšového králíka. Ten najednou promluví: "Zachraň nás Alenko!" V ten moment zmizí lůžko, stěny pokoje se rozplynou a Alenka padá do hlubin. Když dopadne, poznává, že je opět v Říši divů, ale není to už ta Říše divů, kterou dosud znala. Tahle je ponuřejší, tmavší, chladnější. Příčinu té velké změny se Alenka brzy dovídá. Krutovláda Srdcové královny se opět šíří po celé zemi a je na Alence, aby tomu udělala přítrž. Zpočátku Alenka nechápe, proč jen ona může vrátit klid a mír do Říše divů, ale postupem času pochopí, že to, co se zde děje, není náhoda a že to s ní má určitou souvislost.

Tento krátký příběh mohou shlédnou všichni ti, kteří si pustí nový přírůstek mezi akčními 3D adventurami American McGee's Alice, kterou nám s předstihem pod stromečky nadělili Electronics Arts. Zpracovat knihu v podobě filmu či hry je vždycky nevděčná práce a málokdy se to skutečně povede. V případě Říše divů to je dvakrát nelehký úkol. Jde o fiktivní zemi a tak představ o tom, jak to tam asi vypadá, je přibližně tolik, kolik je čtenářů knihy Alenka v říši divů od spisovatele Lewise Carrolla. Naději snad skýtá jen ta skutečnost, že nejde o ztvárnění země takové, o jaké si můžeme v knize přečíst. Zde má jít o zemi, která se pod bezcitnou vládou Srdcové královny změnila k nepoznání. Základní otázka tedy byla vyřčena... Povedlo se to?

• Oko potěší...
Nebudu chodit dlouho kolem horké kaše a rovnou prohlásím, že podle mne ano. Grafické ztvárnění hry, postavené na engine Quake III, je impozantní. Tvůrci prostředí určitě netrpěli nedostatkem fantazie a povedlo se jim vytvořit velmi sugestivní interiéry i exteriéry. Je to jako ve snu, neexistuje nějaký pevný řád, fyzikální zákony tu neplatí. Vejdete do dveří, otočíte se a za vámi je holá stěna. Otočíte se zpátky a s úžasem zjistíte, že místnost, která dosud byla v budově, se jakoby utrhla a letí obrovskou rychlostí prázdným vesmírem. zdroj: tisková zpráva Uděláte pár kroků a najednou se podlaha začne rozpadat, až se místnost rozpůlí. Ta nejistota každého budoucího kroku mě velmi vzrušovala.

Cesta k Srdcové královně je rozdělena na devět lokací, kde každá z nich je od ostatních zcela odlišná a každá se pak skládá ze čtyř úrovní. Jak naše hrdinka prochází hrou, postupně se odkrývá mapa všech tématických světů, která se zobrazuje při nahrávání dalších úrovní. Tak je přibližně vidět, jak daleko má Alenka do cíle. Nedalo mi a musel jsem zavzpomínat na překrásnou adventuru Grim Fandango, kde jsem tento systém viděl poprvé. Na své pouti musí Alenka prozkoumat podzemní štoly, kde se jí do cesty staví především "kartoví" strážci (nevím, jak lépe přeložit "card guards").

Poté zažije dobrodružství v džungli trav, kdy po vypití nápoje na zmenšení nebude větší, než kulička hrášku. V tu chvíli se jejími protivníky stanou dosud neškodní mravenci, houby, růže střílející trny či létající hmyz, který Alenku zasypává vybuchujícími kameny. Jindy nicotný potůček se rázem stává dravou řekou s vysokými vodopády, droboučké lístky loďkami. Když už si Alenka užila hmyzí říše vrchovatě, vyroste a vstoupí do Šachového města. Zde je všechno dvoubarevné a žijí tu, jak jinak, šachové figurky. Zde čeká Alenku drobné překvapení, kdy se podvakrát změní ve figurku a může se posunovat po šachovnici pouze danými směry. A tak to pokračuje. Než se hráči prostředí okouká, nastane rázná změna.

• ...uchu lahodí
zdroj: tisková zpráva Aby byl výsledný herní efekt dokonalý, nesmí chybět odpovídající hudba. Ani ta za nevšední grafikou nezůstává v pozadí. Výborně podbarvuje ponurou atmosféru hry, někdy přidá na dynamičnosti, když Alenka utíká před valícími se kameny (nemyslím teď tu známou rockovou skupinu, byť se po ní tato část hry jmenuje) a řeknu vám, velmi těžko se utíká, když máte pod nohama kluzký led a zkuste na poslední chvíli ještě brzdit před okrajem propasti).

Přestože se hudba ve hře místy opakuje, i tak je repertoár celkem široký. Stejně výstižné jako hudba jsou i doprovodné zvuky. Hukot v chodbách, syčení páry, bublání vody a všemožné skřeky nepřátel, jako i hlasy postav. Trochu šibalský leč dobrácký hlas kocoura Cheshirea, který Alenku doprovází celou hrou, či něžný Alenčin hlásek s krásným britským akcentem nelze než pochválit.

• Alenka v naších rukou
Systém ovládání není žádnou novinkou. Ájinku vidíte z pohledu třetí osoby a oproti všem Tomb Raiderům se mi snad nestalo, že by mi něco bránilo ve výhledu - poklona inteligenci kamery. Ono srovnávání s hrou Tomb Raider je zde i celkem na místě, neboť styl hry je tomu Larovskému stylu velmi podobný. Trochu těch hádanek, spínače, šplhání a houpání na lanech, ručkování či plavání, to vše Alenka zdroj: tisková zpráva zvládne skoro stejně dobře. Jen do dřepu ji nikdo nepřinutí, natož aby se snad plazila (o všemožných krkolomných přemetech ani nemluvě). Ovšem lze to pochopit, neboť dlouhé šaty nejsou příliš vhodným úborem na akrobacii. Už jenom to, že Alenka vydrží nepřetržité běhání na podpatcích, stojí za poklonu. Chybí i inventář, ve kterém bychom se přehrabovali a hledali věci k používání. Neznamená to, že by s sebou Alenka občas něco nevzala, ale je toho dost málo a obvykle věc, kterou sebere, brzy zase sama použije.

• Neexistence nábojů
Systém zbraní je jednoduchý a mně osobně se velmi zalíbil. Je tu totiž jedna odlišnost a to, že vlastně neexistuje střelivo. Tedy existuje, ale ne v té podobě, jak jsme zvyklí. Ale vezměme to od začátku. Alenčino zdraví, resp. duševní zdraví (Sanity) reprezentuje na obrazovce levý červený sloupec. Ten klasicky klesá po zásazích a když klesne zcela, Alenka umírá, nebo přesněji řečeno - zblázní se. K doplňování zdraví slouží Small Sanity a Large Sanity. Nevím, jak je pojmenovat, připomíná mi to jakési červené drahokamy zasazené do zlata.

Na pravém okraji obrazovky se nalézá modrý sloupec, nazývaný Will, neboli vůle. Will je vlastně jakousi manou, kterou odčerpávají téměř všechny zbraně. To, že není nutné sbírat ke každé zbrani zvláštní střelivo, mne nenutilo, jako v jiných hrách, šetřit účinnějším střelivem, kterého je málo, pro případné tužší potvory. K doplnění vůle slouží obdobně Small Will a Large Will (modrý drahokam ve stříbře). Navíc lze ve hře často narazit na tzv. Meta Essences, které jsou nabízeny hned ve čtyřech velikostech. Ty doplňují jak zdraví, tak vůli. Navíc je lze vymlátit z každého protivníka.

• Rozhodně ne bezbranná
zdroj: tisková zpráva A teď ty zbraně. Celkem jich je ve hře devět a většina z nich je použitelná ve dvou módech. Hned na začátku Alenka nalezne řeznický nůž. Tím lze zasazovat nepřátelům hluboké rány při kontaktním souboji, nebo jej lze házet. Tenhle mód jsem si dost oblíbil, neb Alenka je mistrem ve vrhání nožů a cíl zasáhne téměř vždy. K tomu napomáhá i modrá zaměřovací tečka, která informuje, kam nůž poletí. Bohužel trvá několik sekund, než se nůž zase v Alenčině ručce objeví, takže mezitím je nutné od nepřátel utíkat. Druhou zbraní jsou karty s proklatě ostrými hranami. Ty Alenka velmi rychle hází po jedné, nebo jich vyhodí několik najednou. Tady se velmi dobře uplatní automatické zaměřování cíle, pokud si jej hráč v nastavení aktivuje.

Dále bych se zmínil o velmi podařené zbrani. Uchechtaný kašpárek v krabičce s kličkou zde představuje účinný granát s časově zpožděnou rozbuškou. Ve druhém módu se z něj stane plivač ohně. A pak tu máme další pěknou věcičku, vhodnou pro chvíle, kdy se na Alenku vyřítí víc nepřátel. Jmenuje se Icewand a je to taková berla mrazilka, které dříve či později zchladí každou horkou hlavu. Ve druhém módu má funkci obrannou, neboť s ní lze za pár sekund okolo sebe postavit několik ledových stěn.

Poslední dvě zbraně jsou skutečně velkého kalibru. Eyestaff se skládá z několika dílů, které Alenka na své cestě postupně nachází. Když je hůl kompletní, stává se z ní velmi účinná zbraň hromadného ničení. Devátá zbraň je skutečně ultimátní. Jediný výstřel spotřebuje veškerou vůli, ale tomu odpovídá i její účinek. Bohužel, snad možná zdroj: tisková zpráva díky nepozornosti, jsem tuto zbraň objevil až v poslední úrovni, při boji se Srdcovou královnou.

• Čítování povoleno
Pro zpestření boje přidali tvůrci do hry tzv. Powerups. Jde o vzácně objevitelné artefakty, které po určitou dobu dodají Alence skoro nadpřirozenou sílu v různých směrech. Ragebox způsobí, že Alenka zmutuje v ďábelskou příšeru a s obrovskou silou pak půlí nepřátele jedním švihem nože. Grasshopper Tea zase přidá na rychlosti a mrštnosti. Taky si po ránu při pohledu do zrcadla říkáte, že by jste se raději neviděli? Darkened Looking Glass to umí zařídit - jednoduše udělá Alenku neviditelnou. Poslední hračkou jsou Deadtime Watch. Po jejich zmáčknutí se čas v okolí zastaví a Alenka snadno projde nepřátelskou vřavou, resp. získá dost času na jejich pozabíjení. Hodinky ovšem nepůsobí na "bosse". Navíc jako jediný powerup zůstávají v Alenčině výzbroji, ale nelze je použít v každé úrovni více než jedenkrát.

• Podtrženo sečteno
Když jsem shlédl první krátká videa k této hře, neubránil jsem se dojmu, že půjde patrně o slabomyslnou mlátičku, prostou jakýchkoliv nápadů. Teď vím, jak šeredně jsem se mýlil. Jde sice o klasickou 3D střílečku Tomb Raiderovského typu: projdi územím nepřátel, přepni vypínač, vyskoč, přelez, ale nepodlézej. Tady ovšem síla hry neleží, nýbrž je ukryta v jejím celkovém zpracování. V nevšední grafice a poutavé hudbě. Sám jsem byl zvědavý především na to, jak to vypadá dál - co mě čeká v další úrovni, jaké prostředí a jaké finty si na mně designéři vymysleli.

zdroj: tisková zpráva Stejně tak jsem se těšil i na novou hudbu, zbraně či na nové typy nepřátel. Těch není zase příliš mnoho, odhaduji tak 14 typů. Některé typy však mají dvě i víc modifikací. Například v Šachovém městě potkáte jen šachové figurky, ale jsou to pěšáci, koně, střelci, věže a jeden červený král. Zbraňový arzenál je celkem nápaditý, oblíbil jsem si asi čtyři zbraně. Potěšil mne také systém munice. Tradičně se ještě uvádí možnost hraní v multiplayeru. Ten tady ale není. Ostatně, nedovedu si jej ani představit. Několik Alenek pobíhajících po mapě, které se navzájem likvidují? Neee, to by se sem nehodilo.

Samotná hra je co do obtížnosti jednoduchá a kdo je v tomto stylu alespoň trochu zběhlý, lehce ji dohraje. Odměnou mu budou nevšední zážitky v zemi nekonečné fantazie... Taky se vám při pohledu na živoucí svalovou tkáň vylézající ze zdi domu vybavuje hra Sanitarium?