Ne, klasického Total War stylu se naštěstí datadisk nezbavuje a z Shogun 2 zůstala většina základních věcí jako třeba doléčování jednotek na základně, interface, model stavby budov a další. Ale co se změnilo, je celý můj náhled na taktiku, strategii a bitvy v prostoru, kde už jsem si navykl na určitý styl. Japonsko totiž bojuje občanskou válku tradice proti modernizaci, císaře proti šógunovi, izolace proti otevření se zahraničním obchodníkům, politikům a vojákům.
Původně jsem myslel, že půjde o naroubování klasického japonského vzezření na model z Empire potažmo Napoleona. Ale kdepak. Tvůrcům se povedla perfektní symbióza moderního a tradičního japonského válečnictví. Jen málokdy se stane, že by proti sobě stály jen armády vojáků v uniformách s puškami a proti nim samurajové. Stane se... a ani tak to není jednoznačné.
Dá se ovšem čekat, že díky velmi komplexní politice se budete potýkat i s podobně vyzbrojenými soupeři. Je tu hned několik rovin. Šógun nebo císař? Tradice či modernismus? A do toho se některé klany prostě nemají rády a hrají na svém písečku. Velmi často mnohé z nich klidně sáhnou po pomoci ze zahraničí a přesto se tváří konzervativně. Jde o to, najít tu správnou kombinaci, tu správnou cestu k úspěchu. Protože i tohle je v první řadě o moci.
zdroj:
tisková zpráva
Vystřízlivění z pocitu vlastní převahy
V preview verzi datadisku jsem měl k dispozici klan, který je sice tradicionalistický, ale díky umístění čile obchoduje se zahraničím a podle toho vypadá jeho výzbroj. Je to ideální ukázka přeměny na moderní armádu. Ve výzbroji jednotek nechybí pušky, trocha jízdy, malinko pěchoty. Ale k čemu vlastně? Naběhl jsem na početně silnějšího protivníka a vzpomněl jsem si na moment, kdy jsem v Empire podobně arogantně zkusil s primitivními puškami zkrotit ty odbojné divochy v severní Americe.
Dobrá, tady to neskončilo kompletním masakrem, ale dojem ze snadno urvaného vítězství rychle vyprchal. Nebyl problém v tom, že by soupeř měl také jednotky s puškami. Kdepak, já jich měl víc. Ale on měl ty směšné, zastaralé bojovníky s kopím a ještě nějaké ty jízdní samuraje. A ne, nebyl jsem tak hloupý, že bych nevěděl, co jízda umí, měl jsem totiž vlastní. Se šavličkami. On měl ale jízdu s kopími - takovou antišavličkovou, antirevolverovou, no zkrátka účinnou.
Situace se pak vyvíjela následovně. Sice jsem pročistil protivníkovu střeleckou podporu, ale ti zatracení pěší samurajové byli tak neuvěřitelně rychlí! Jeden oddíl těch mých nedokázal soupeřovu vlnu zastavit a moji střelci rozhodně nebyli z ranku těch nejelitnějších, k nimž se ve hře dostanete. Mariňáci by asi ustáli střet i s tímhle davem a vedli vyrovnanou bitvu. Platfusáci, co se teprve naučili pomalu střílet, ale ne.
Tom Cruise by měl radost, z většiny mých střelců zbyly trosky a generál si zachránil život úprkem. Ale zachránil jsem torza většiny jednotek a po čase zregeneroval. Mezitím se ovšem v mé domovské základně probudili tradicionalisté, zformovali malou vesnickou armádu proti mým pokrokovým myšlenkám a stavbám a jali se rabovat.
Neměli ale šanci. Můj zahraniční poradce – veterán, John Perry, je nejdříve velmi záludně oslabil, následně je mé loďstvo pocuchalo kanóny a nakonec je dodělali střelci z městské posádky. Když se holt nacházíte v křížové palbě dobře krytých jednotek, nemáte v malém počtu šanci. Ale kdo by se chlubil pobitím několika rebelantů...
Příprava, základ úspěchu
Na další bitvu jsem se připravil lépe. Soupeř nebyl agresivní, takže v klíčovém střetu už jsem měl „vynalezenu“ (nu, odemčenu) možnost mít gatlingy tažené koňmi a ke svým vylepšeným jednotkám střelců jsem přidal i elitní kopiníky. Soupeř byl sice početně o dost silnější, ale já si nachystal prostor pro bojiště.
Rychle jsem zaujal prostor před řekou, kde kopiníci z povzdálí hlídali přechody a kus od řeky stály mé vyrovnané řady střelců, plus dva gatlingy. A tady se projevuje síla střelných zbraní. Pokud nejste vtaženi do špatné situace, s moderní armádou vítězíte. Protivníkova pěchota se sotva přiblížila řece a gatlingy už charakteristicky rachotily. Sice jim trvá pekelně dlouho, než se připraví, ale když stojí, tak je to masakr.
Nutno přiznat, že soupeřovy jednotky měly vysokou morálku a tak část (resp. části) z nich se dostala do řeky, kde už je drtila palba z řad vojáků. A když konečně překonali řeku, místo měkkých uniforem na ně čekali moji těžkooděnci s kopím. Prostě masakr.
Kombinace a hledání zlaté střední cesty
A o tomhle tento datadisk zjevně je, potažmo bude až 23. března vyjde. Ne o tom, že si jasně zvolíte jednu cestu a budete ji následovat. To nejde. Nepřítel vás zdrtí, ekonomika vás zradí, politika vám zlomí vaz. Musíte hledat cestu účelné kombinace starého s novým. Je to vlastně geniální, pokud tohle všechno bude fungovat v celkovém rámci hry. Skvěle to vystihuje problémy Japonska.
Jde především o management klanu - to, jak se staráte o lidi, ke komu se přidáte, jak zvládáte obchod, jak zvládáte jednat se zahraničím. Rozhodně to není jen o bitvách. Novinkou jsou třeba lodě s děly. Nudné námořní bitvy z Shoguna 2 jsou pryč a vrací se ty v duchu Empire. Ale to není důležité. Lodě se umí zapojit do obléhání. Klidně při útoku na město (pořád je to krvavá záležitost, zvláště u pokročilých pevností) necháte loď, kterou máte poblíž, pálit na jednotky nepřítele. Nebo před bitvou počechrejte jednotky či město protivníka. Lodě jsou nový a pořádně mocný nástroj.
Ještě něco nového?
Další novinkou jsou již zmínění zahraniční poradci – veteráni. Jde o typ agenta, který umí spoustu drsných kousků, ale na kobylku se mu dostane i gejša. Kam nemůže čert, tam nastrčí ženskou, jak už to tak bývá. Celkově je management klanu opět o krok náročnější právě díky politice a potřebě vše koordinovat.
Trochu mne mrzí, že jsem měl k dispozici jen klan ryze modernizovaný, v plné hře chci zkusit naopak ten, který spoléhá primárně na klasický typ boje. Nepřijde mi ovšem, že by měl být nějak výrazně znevýhodněn. Bude určitě vyžadovat více umu a půjde o větší výzvu. Bude nutné pečlivě vybírat jednotky, bez chyb manévrovat a smířit se s tím, že ztráty nebudou malé. Ale jak mi dokázala jedna historická bitva, která je v preview verzi k dispozici, jde rozdrtit i nepřítele, který je technologicky lepší a lpí v solidní obranné pozici.
Dojmy z datadisku Pád samurajů jsou pozitivní. Nejde jen o přidání nových jednotek a překopání mapy. Datadisk představuje komplexní změnu celého bojového systému a přináší i výrazné změny v politicko-ekonomickém ladění strategické části. Hlavně se ale odehrává v netradičním období vojenských dějin a na poměry Total War i v poměrně netradiční oblasti. Ano, nejblíže je datadisku právě Empire: Total War ve fázi přechodu na střelné zbraně. A přesto je Pád samurajů v mnohém jiný...
Zbylé nové screenshoty z datadisku najdete v naší galerii.