V tomto článku se budeme zabývat funkčností a výbavou konzole jako takové a rozebereme na první pohled viditelné klady i zápory. Pokud máte ke konzolím kladný vztah a zatím si nejste jisti, zda je PlayStation 4 ta správná volba pro vás, čtěte dále!

Máme doma jaguára

Překvapivým zvratem v oblasti osazeného hardwaru bylo oznámení společnosti Sony, že jejich PS4 nepůjde ve šlépějích svých předchůdců, kteří využívali netradiční čipy poměrně složité na pochopení a ovládnutí, ale naopak poběží na x86-64 architektuře známé z klasických desktopů. Hlavní čipset (APU) postavený na bázi platformy Jaguar dodala společnost AMD v podobě osmi výpočetních jader a grafické jednotky s podporou rozšířených funkcí DirectX 11.1+.

Jako bonus je oproti platformě Windows vývojářům umožněn přímější přístup k debugování kódu i programování shaderů, čímž je dosaženo lepší a snazší optimalizace her. Ač by tedy takt 1,6 GHz osmijádrového x86 procesoru a 8 GB super-rychlé GDDR5 paměti sváděly k poměřování PlayStation 4 s ekvivalentně vybaveným PC, není toto srovnání na místě.

Unifikovaný hardware je totiž ušit na míru konkrétním a předem daným potřebám, vývojáři se nemusí prokousávat skrz několik vrstev operačního systému a mimo jiné PS4 obsahuje i koprocesory, které mají za úkol odlehčit hlavní výpočetní jednotce tím, že si berou některé úlohy jako například dekompresi dat či zpracování videa na sebe.

Byť konzole PlayStation 3 v době svého uvedení působila lehce futuristicky, například díky přítomnosti Blu-Ray mechaniky, začala ke konci svého životního cyklu strádat nejen po stránce výkonu, ale i vybavenosti. PlayStation 4 v základu přichází s Wi-fi a Bluetooth moduly, ethernetovým portem, inovovanou (rychlejší) Blu-Ray mechanikou, která teoreticky dokáže číst až 400GB média, vyměnitelným 500GB pevným diskem klasického dvouapůlpalcového formátu a dvěma porty USB 3.0. Nejedná se tedy o něco převratného, ale o slušnou výbavu, která zase na pár let vydrží.

zdroj: tisková zpráva

Venku z krabice

Je to celkem dojemný moment, když si uvědomím, že rozbaluji již čtvrtý PlayStation. Ten první, šedivý a nejmilejší, jsem svými dětskými ručkami rozbaloval před dlouhými sedmnácti lety. Nejnovější konzole od Sony se drží střídmého, v podstatě až strohého designu, který kombinuje matný a lesklý černošedý plast na kosodélníkovém půdorysu nevelkého přístroje. Zhodnocení vzhledu je samozřejmě silně individuální, osobně se mi tenhle malý monolit zamlouvá více než baculatá „trojka“ a v mých očích působí poměrně decentně a dospěle. Ne jako hračka. Zkrátka jako nenápadný doplněk pod televizi.

Na přední straně konzole najdete minimalistické ovládací prvky, tedy dotyková tlačítka pro zapnutí konzole a vysunutí vloženého disku. V zapuštěné rýze se schovává štěrbina Blu-Ray mechaniky a dva USB porty. A víc vpředu vážně nehledejte, vše ostatní je skryto na hustě žebrované zadní straně – konektor pro kameru, HDMI a SPDIF výstup, ethernetový port a zdířka pro připojení napájecího kabelu. I u PS4 platí, že zdroj je skrytý uvnitř krabice, tudíž nemusíte řešit, kam schováte nějakou nevzhlednou cihlu.

Krom samotné konzole dostanete v balení i jeden ovladač DualShock 4, který se natolik vzdaluje mustru svých předchůdců, že si jej podrobně rozebereme v samostatném článku. Sony se totiž poprvé od roku 1998 odvážila k výraznému přepracování ikonického gamepadu. Krom mírného nabobtnání velikosti (ale jen v některých ohledech, např. v délce rukojetí) přibyla hlavně dotyková ploška s překvapivě přesným snímáním a naopak svá sbohem dala tlačítka Select a Start. Místo nich nalezneme po stranách touchpadu Option a Share, přičemž první z nich si na sebe převzalo úlohu Startu (tedy v závislosti na spuštěné aplikaci, v systému funguje jako Start při zadávání textu i tlačítko R2), druhé pak slouží ke sdílení herních zážitků.

Na gamepadu najdeme i miniaturní reprodkutor, na jehož přítomnost jsem několikrát zapomněl a párkrát jsem sebou vyděšeně škubnul, když mi začalo v rukách cosi hovořit. Kvůli těmto vychytávkám vydrží bezdrátový ovladač v provozu o něco kratší dobu (zjevně ale záleží na užití, Aleš se v testu pro Level 237 zaklíná delší výdrží, než u PS3 ovladače), než jsme byli zvyklí, ale minimálně už ho lze konečně nabíjet, i když je konzole vypnutá!

Nakonec v krabici najdeme i nezbytnou kabeláž: napájecí kabel, HDMI a microUSB pro nabíjení ovladače. Náš testovací kousek byl doplněn i kamerou PS4 Eye Camera, kterou je ale běžně potřeba zakoupit separátně. Nezapomnělo se ani na několik manuálů – ale kdo by je četl, když před vámi na podlaze leží lákavá herní mašinka.

zdroj: tisková zpráva

This is for the players!

Jakmile konzoli zapnete, rozsvítí se v její horní části matným bílým světlem elegantní tenká linka, která signalizuje, v jakém režimu se přístroj momentálně nachází. Rychlé nastavení několika základních parametrů a jsme v hlavním menu. Ten, kdo čekal, že zůstane v němém úžasu zírat na novou generaci domácí zábavy, bude asi zklamán. V současnou chvíli se evropská PS4 až nápadně podobá úplně prvnímu PlayStationu: umí přehrávat hry. Nic moc dalšího nečekejte.

Někomu je to možná málo, protože očekává, že konzoli využije i jako kompletní multimediální centrum. Bylo by ale nefér vinit Sony z nedostatečně vybaveného přístroje – ostatně společnost sama se celou dobu distancovala od přístupu Xboxu a tvrdila, že PS4 bude primárně o hraní. A svému slovu dostála.

Přepracované hlavní menu, které svým designem odkazuje na XMB (XrossMediaBar) z předchozí generace, nyní sestává z větších čtvercových ikon a na výchozí obrazovce agreguje veškeré novinky týkající se herního dění kolem vaší osoby – vaše nové hry, odemčené trofeje a úspěchy a sdílené screenshoty vašich přátel. Výpis je poměrně přehledný, neruší a neodvádí pozornost od důležitých prvků.

Vzhledem k tomu, že jako vždy naše zemička ostrouhá, co se týče streamovacích služeb typu Hulu či Netflix (jak dlouho ještě?), využijete v podstatě jen možnost hraní her, zapnutí webového prohlížeče nebo přehrávání Blu-Ray filmů. Zamrzí fakt, že poměrně základní funkcionalita, která byla přítomná u předchozího modelu (například přehrávání hudby či podpora DLNA serverů) zde není zahrnuta a dorazit má prostřednictvím budoucí aktualizace. Nepodíváte se ani na YouTube skrze prohlížeč, protože chybí podpora Flashe. Škoda.

Naopak velmi potěší bleskové startování konzole i her. U žádného z launch titulů jsem se nesetkal s otravně dlouhými instalacemi známými z her jako Metal Gear Solid 4 nebo Heavy Rain. Po prvním vložení disku se sice s kopírováním určitého obsahu dat setkáte, ale díky lepší optimalizaci a vyšší přenosové rychlosti Blu-Ray mechaniky je čekání omezeno na jednu až dvě minutky.

V některých případech vás ještě systém upozorní, že je k dispozici aktualizace pro danou hru, avšak pokud se nehodláte účastnit multiplayerového klání, můžete nechat update stahovat na pozadí a mezitím hrát. Vyskakovací okno vám dá vědět, že je aktualizace připravena k instalaci. Jen škoda, že se k instalaci updatu musíte proklikat přes notifikace a neproběhne tedy automaticky. Co jiného byste asi se staženým updatem dělali než jej instalovali...

Systém vám také neřekne, že před instalací updatu je třeba hru vypnout, což se dělá rovněž zbytečně složitě přes tlačítko Options. Když máte hru spuštěnou, jdete do PS4 menu, kliknete na update a namísto jeho instalace vás to hodí zpět do hry bez dalších instrukcí. Jakmile jednou systém pochopíte, už se nespletete, ale napoprvé se můžete dost nepěkně zacyklit. Podobné věci fungovaly na PS3 automaticky, kdy se update stáhl a nainstaloval hned při pokusu o spuštění hry. Stálo vás to chvilku čekání, ale všechno bylo jasné a nemuseli jste kdesi v menu lovit odkaz na stažený soubor.

Naprosto parádní je ale způsob a rychlost, jakým se můžete přepínat mezi hrou a systémovou nabídkou. Pokud vám například přijde žádost o přátelství od jiného uživatele, pozastavení hry a následně přepnutí do konkrétní sekce plnohodnotného menu je otázkou ani ne pěti vteřin. Díky rozdělení úloh mezi jednotlivé koprocesory, jádra a vlákna je celá konzole svižná, i když vám zrovna na pozadí „visí“ Killzone.

Systém bezvadně šlape i v momentě, kdy ho zaměstnáte například streamováním videa přes služby Twitch.tv či Ustream, což je jedna z nových vychytávek, které vám zpřístupní tlačítko Share na ovladači.

zdroj: tisková zpráva

Hluk, teplota, spotřeba

Předností každé solidní konzole by měla být minimalizace celkového hluku, který mašinka vyluzuje. PS4 je na tom velmi slušně, čili při pohybu v menu o přítomnosti větráčků vůbec netušíte. Jakmile ale zapnete náročnější aplikaci či hru, dá o sobě chlazení vědět. V úplném nočním tichu může působit rušivě, ale většinou budete hrát se zapnutým zvukem, takže nebudete konzoli vnímat.

Překvapivě pružně navíc reagují otáčky větráku na dění na obrazovce a nástup či naopak pokles otáček je velmi svižný. Osobně mám i lepší pocit z Blu-Ray mechaniky, která na PS3 občas vyluzovala celou škálu hlasitých zvuků, jak načítala data z optického disku. S podobnou kakofonií jsem se zatím nesetkal, ale možná může záležet i na konkrétní hře a míře zaprášení vnitřností konzole.

Co se týče otázky, jak moc PS4 „peče“, buďte bez obav. Přímotop to rozhodně není, ale do skříňky bych jej v době provozu rozhodně nezavíral. Horní část krytu se po cca deseti minutách hraní výrazně zahřeje, subjektivně tipuji teplotu kolem 45-50°C a na této hodnotě zůstává po celou dobu.

Pokud nejste fanouškem SLI grafických karet a 900W zdrojů, určitě vás potěší i zpráva, že PS4 má špičkový odběr někde okolo 150 Wattů i při hraní těch (momentálně) nejintenzivnějších her jako Killzone: Shadow Fall či Assassin’s Creed IV: Black Flag. Při pohybu v menu ukazoval můj nekolkovaný měřicí přístroj hodnoty kolem 65-70 Wattů a v nečinném Standby režimu cca 10 W.

Kamarádi drazí!

Pojem next-gen nelze vnímat jen jako posun v grafice. Naopak se jedná o jakýsi soubor rozličných technologií, které v následujících letech budou určovat, jak se bavíme, komunikujeme či jak ovládáme elektronická zařízení. Znamená to, že ani na PlayStation 4 nesmí chybět podpora sociálních sítí jako Facebook či Twitter. Odpůrce však můžeme uklidnit, propojení s těmito účty je vyžadováno v podstatě jen v momentě, kdy chcete sdílet například pořízené obrázky nebo videa na internetu. Jinak o přítomnosti těchto dvou sítí prakticky nevíte.

Přidávání přátel je jednoduchost sama, navíc máte možnost každý svůj kontakt požádat o zobrazení skutečného jména – to se hodí především v momentě, kdy nevíte, kdo z vašich kamarádů je hustodémon666 nebo killjustinbieber1340. Pro skupiny uživatelů pak můžete klasicky vytvářet audio-chatovací kanál, který funguje skrze kamerku i s pomocí přiloženého headsetu.

Velmi příjemná je pak informace, že pokud vám z nějakého důvodu přiložené sluchátko nesedí, není nic snazšího, než využít sluchátka vlastní, protože se na gamepadu nachází konektor na standardní audio jack a na internetu je dohledatelný i seznam vyzkoušených modelů.

Z denního využívání online služeb je znát, že se servery Sony stále ještě dolaďují a možná bude potřeba i aktualizace systému – nemálo lidí si totiž stěžuje na pomalé zobrazování ostatních uživatelských profilů a chybová hlášení týkající se špatného spojení se serverem, v důsledku čehož nemohou být například načteny ikony vašich kamarádů.

zdroj: tisková zpráva

Věčně online

Před pár měsíci se prohnala vodami internetu hotová bouře, když v souvislosti s konzolemi nové generace padla zmínka, že bez non-stop připojení k internetu to nepůjde. Sony se vzápětí vůči této možnosti ostře vymezila a hráči byli spokojeni (což mi nejde na rozum, protože znám ten povyk, když kdekoliv vypadne internet – ale to je na jiný článek). Blažené úsměvy ale strnuly v momentě, kdy přišlo oznámení, že do té doby bezplatný multiplayer končí a k online radovánkám bude vyžadováno zaplacení PSN Plus účtu.

Naštěstí jako velká (opravdu velká) náplast na tuto drobnou bolístku je zde fakt, že za svých zhruba 180 Kč měsíčně dostanete nejen množství slev, ale hlavně nálož několika AAA titulů každý měsíc a občas i hrst indie titulů jako bonus. Na PS3 se zdarma objevily například Resident Evil 5, Dragon’s Dogma či GRID 2 a PS4 začíná svůj rozjezd bezplatnými tituly Resogun a Contrast.

Neustálé připojení k internetu se vám navíc ještě vyplatí díky tomu, že si konzole v klídku třeba přes noc stáhne důležité aktualizace, takže jakmile ji druhý den zapnete, nemusíte už čekat na patche, updaty systému či synchronizaci obsahu z Cloudu.

180 Kč měsíčně opravdu není mnoho, PSN je robustní a fungující služba, která si sice odbyla svůj skandál s únikem informací před pár lety, od té doby ale běží vše jako na drátkách. Provoz síťové infrastruktury stojí nemalý peníz a upřímně: kdybyste měli dohrát každou jedinou hru, kterou v rámci PSN Plus programu získáte, zabere vám to tolik času, že ani nemá smysl nějaké další hry kupovat.

Samozřejmě je nyní digitální obchod celkem prázdný, najdete v něm jen velké launchové tituly a pár drobných indie záležitostí, ale nebude dlouho trvat a katalog se podstatně rozšíří. A snad brzy přibydou i různé aplikace rozšiřující využitelnost konzole.

zdroj: tisková zpráva

PlayStation a budoucnost

PlayStation 4 je velmi dobře vybaven pro nadcházející roky. Má inovovaný ovladač, solidní porci výkonu, funkční online komponentu a množství drobností kolem. Záleží hlavně na konkrétním uživateli, zda nedostatek multimediálních funkcí a extra aplikací ohodnotí slovem „bohužel“ či „bohudík“.

Osobně je mi maximální soustředění na vytvoření čistokrevné herní konzole docela sympatické, přesto mě ale trochu zaskočila nepřítomnost YouTube, které jsem na PS3 a Xboxu 360 hojně využíval. Stejně tak jsem stále poněkud rozpačitý z nového DualShocku, který je i přes větší rozměry stále příliš malý. Na druhou stranu jsem nadšen z přítomnosti Standby režimu, ze kterého se konzole probudí téměř lusknutím prstu a dovolí mi rychle navázat hraní tam, kde jsem skončil.

Pokud byste chtěli slyšet přirovnání, pak mi rozdíly mezi PS3 a PS4 připomněly Adama Jensena z Deus Ex: Human Revolution. Ostřílený šéf ochranky dostane po zásadní události kybernetické implantáty a spousta věcí pro něj začíná nanovo. A chce to čas, než se vypracuje do špičkové formy.

PS4 navazuje přesně tam, kde jeho předchůdce skončil – tedy v obývacích pokojích miliónů lidí. O jeho úspěchu nerozhodne jen hardware a hrubá výpočetní síla. Nebude to ani osamělá zásluha marketingové kampaně. Budou to v první řadě hry. Protože kvalitní hry, nezapomenutelné zážitky z nich a pozitivní vztah k hraní obecně by mělo být tím, co stmeluje věčně rozhádaný internet.

Dejte hráčům něco, kvůli čemu zapomenou na malicherné hádky o „páčkovačích“ nebo o tom, zda jsou počítače coby herní zařízení mrtvé. Dejte jim hru, která nebude hloupá a povrchní. Na PlayStation 3 jsme se takových titulů dočkali, i když pochopitelně nikoliv záhy po vydání. Metal Gear Solid 4, Heavy Rain, série Uncharted, Journey, The Last of Us a mnohé další se zapsaly zlatým písmem do herní historie. Exkluzivní tituly byly pro mnohé tou hlavní záminkou, proč o koupi konzole vůbec uvažovat.

zdroj: tisková zpráva

PS4 má obrovský potenciál, aby převzal žezlo svého předchůdce a vykročil vstříc dalším hravým rokům. Potenciál tu je i díky výraznější podpoře nezávislých vývojářů, pro které by nyní mělo být jednodušší dostat své hry do digitálního obchodu PS Store. Možná nemá smysl kupovat PS4 ihned, možná budete chtít počkat až se rozšíří výběr her, protože vás zrovna žádná nezaujala nebo už máte některé dohrané na jiné platformě.

I tak si ale můžete užít spoustu zábavy v překrásném Killzone: Shadow Fall či Assassin’s Creed IV: Black Flag, případně si navodit epileptický záchvat frenetickým Resogunem a potrápit mozkové závity v krásně stylizovaném Contrastu. A jak se bude knihovna her rozšiřovat, bude to jen lepší.

Není to jen o hardwaru a není to o tom, v jaké místnosti máme herní zařízení umístěné. Poselství je totiž zcela jasné: hrajte si a nezlobte! :)

V rámci speciálu o PS4 prozatím vyšly následující články:

- týden života s PlayStation 4: obecné klady a zápory nové konzole
- recenze Killzone: Shadow Fall
- PS4 do postele aneb bezdrátové hraní skrze PS Vita
- recenze Knack
- Jak funguje staronové příslušenství PS4: DualShock 4 a PlayStation Camera