Bethesda se konečně smilovala a ukázala nám první pořádné záběry ze svého chystaného sci-fi RPG Starfield. A nutno říct, že nám dech úplně nevyrazila, rozhodně ne tím žádaným, pozitivním způsobem. Jaký Starfield ve finále bude, to je pořád ještě ve hvězdách (mrk), ale my se s vámi už teď podělíme o naše první dojmy z ukázky.
Aleš Smutný
Nečekal jsem nic a rozhodl se, že se nechám příjemně překvapit. Jenže jsem skutečně dostal to nic. Starfield mohl být novým milníkem v rámci sci-fi her, mohl zkusit jít cestou hard sci-fi, která dnes už není tak nepřístupná mainstreamu, mohl zkusit být space operou… A já mám z předvedeného kousku pocit, že se rozhodl být Falloutem 4 ve vesmíru s trochou toho vesmírného Elder Scrolls.
Je krásné filozofovat o hvězdách a trousit citáty francouzských básníků, ale během pěti minut už jsem viděl klasické těžení železa a následné bezkrevné přestřelky, kde s „pew-pew“ pistolkami odebírám části healthbaru tuctovým nepřátelům, u kterých jen svítí číslo s levelem. Víc odrazující start si Bethesda nemohla zvolit.
Bohužel ani to, co následovalo, mě nepřesvědčilo, že se po Starfieldu vrhnu. Slyším slova o rozhodnutích, která budou měnit příběh, ale rozsáhlá ukázka je ani nenaznačila – a víme, jak je to s tím rozhodováním v posledním Falloutu. Levitující kousky artefaktu působí jako tuctový MacGuffin a možnost skládání vlastní kosmické lodi vypadá skvěle, dokud se neukáže vesmírný souboj, který prostě vypadá slabě a omšele.
To je problém Starfieldu, respektive jeho ukázky (je docela možné, že v následujících měsících Bethesda vytáhne jiná videa a můj zájem vzroste) – nevidím nic, co by neodpovídalo dnes už ohrané formulce těchto vývojářů. Ze sandboxového vesmíru a tuctových NPC se na zadek neposadím a Starfield má ještě tu nevýhodu, že mu chybí opora v podobě známých kulis The Elder Scrolls nebo Falloutu. Působí prostě hrozně nezajímavě. Ano, když se ukázaly další planety, nejen ona první, hnědým pískem bičovaná skalistá poušť, s tím i jiné biomy, viděl jsem potenciál, ale…
…ale pak přišla informace, že tu bude tisícovka planet. Wow! Tisíc světů a můžu přistát kdekoliv na planetě a něco hledat! No výborně. Popravdě je mi už fyzicky špatně z toho, že si část studií myslí, že kvantita se nutně rovná kvalitě. K čemu mi proboha bude tisíc planet, po kterých budu moct bloudit? A opravdu je těch tisíc planet ručně designovaných, aby bylo vidět, že tu pro mě tvůrci něco nechali? Silně pochybuji.
Místo tisícovky bych dal přednost klidně pěti, kde ale bude dostatek obsahu a logiky v rámci daného světa. Tisíc planet není absolutně žádný benefit, je to symptom odporného moru, který bují na těle herního designu. Kvalita tkví v detailu, ne záplavě generovaného pseudoobsahu. Navíc, přiznejme si, hra vypadá technicky opravdu nedobře. Engine stárne a v době, kdy hra vyjde, už bude působit v porovnání s chystanými novými tituly poněkud tristně.
Strašně rád se budu ve Starfieldu plést a strašně rád bych se ponořil do světa vesmírných politických intrik, objevování neobjeveného a do příběhu, který mě chytne za pačesy a nepustí. Prozatím ovšem ve Starfieldu nevidím nic, co by mě mělo lákat, pokud nehledám sandboxové brouzdání širokým vesmírem. Ale, upřímně, to asi raději sáhnu po No Man’s Sky.
Komu tenhle styl hratelnosti vyhovuje, ať si ho užívá plnými doušky a od srdce mu to přeju, ale osobně prostě zatím nevidím nic, čím by si Starfield zasloužil moje peníze a čas.
zdroj: Xbox
Adam Homola
Já se moc omlouvám, ale sledováním čehože jsem to právě ztratil 15 minut života? Ať se snažím sebevíc, nemůžu v tom nevidět ten pořád stejný, příliš starý engine. Stačí se podívat na souboje: Střílení vypadá plytce, unyle a hlavně nudně. Má se psát rok 2330 a nikde žádné speciální schopnosti, jiné typy nábojů, originální koncepty zbraní, štítů, bojování s parťáky, zvířaty nebo třeba roboty. Zbraně vypadají obyčejně, vypadá to, že střílí víceméně standardní kulky a ten jeden vržený granát moc originality taky nepobral. Pokud má Bethesda v rukávu něco zajímavějšího a něco aspoň trochu víc sci-fi, proč to neukázala?
Ještě hůř na mě působí střílení ve vesmírných lodích. Zase jen tuctová, přímočará palba jedním typem laseru. Kde jsou nějaké rakety, výboje energie, manévry, schopnosti a vůbec pestřejší možnosti útoků? Opět – pokud ve hře jsou, proč místo nich tvůrci ukazují tu nejtuctovější možnou akci?
Ve vesmíru to nevypadá moc zajímavě a na povrchu planet situace není o moc lepší. Obličejové animace vypadají šíleně, nemluvě o dnes už archaicky působícím zazoomování a vycentrování postavy doprostřed obrazovky. Kde je nějaká realisticky působící mimika, kde je dynamičnost rozhovoru nebo čímkoliv zajímavý dialogový systém? Neříkám, že se podobný styl rozhovorů nemůže už nikdy v ničem objevit, ale v kontextu hry z roku 2023, která by se chtěla tvářit jako vrchol tříáčkové produkce, navíc od velkého a zkušeného studia, působí něco takového skoro až směšně.
Nástřel příběhu o generickém sbírání artefaktů taky ničemu moc nepomohl, ale to se může ještě rozvinout, takže čert to vem. Čeho se ovšem bojím nejvíc, je těch 1000 planet. To je příliš mnoho na to, aby byla každá z nich nacpaná k prasknutí zajímavým, unikátním a ručně dělaným obsahem. Pakliže zdejší planety tvořil nějaký generátor plný roztodivných algoritmů, proč tam rovnou nemít podobně absurdní číslo planet, jako mají třeba v No Man’s Sky?
Jistým přirovnáním k NMS se asi nepůjde vyhnout, jenže zatímco No Man’s Sky je indie hra od prťavého týmu, Starfield je monstrózní produkce od obřího korporátu. A z první ukázky jsem neviděl mnoho věcí, které by ve Starfieldu vypadaly výrazně odlišně, propracovaněji nebo zajímavěji, než jak je známe z No Man’s Sky. A zase se budu opakovat – pokud tam něco takového mají, proč to neukázali nebo alespoň neřekli? Proč jsem se musel dívat na generickou šeď, zastaralé systémy a věci, nad kterými leda tak pokrčím rameny? Navíc mají tohle všechno zabaleno do zaměnitelného, nebál bych se říct až nudného vizuálního stylu.
Budu nesmírně rád, když mě Starfield vyvede příští rok z omylu, a pokud bude opravdu skvělý, milerád v něm utopím desítky, klidně i stovky hodin. Jenže zatím vidím jen bezduchý titul bez příchuti, bez zápachu a se špatně prezentovanou nejasnou ambicí čehosi, co už tu možná dávno máme.
Korunu tomu všemu nasazuje kontext Bethesdy jako takové, které už prostě nevěřím. Nevěřím, že Starfield bude při vydání hotový, vyladěný, moderní a bez technických problémů. Doufám, že se pletu.
Jiří Svák
Ano, ukázka Starfieldu byla taková... nemastná neslaná. Na to, že hra byla 10 let ve vývoji, neukázala nic dechberoucího či přelomového, spíše je to takový kompilát současných (a v některých případech zdá se i překonaných) herních systémů a možností. Prozatím si ale ponechávám hlavu otevřenou, zaujmout ihned rezolutní postoj je sice na internetu vděčné, ale já se nerad uchyluju k hodnocení dříve, než se hra dočká plného vydání.
Nějaký pohled na věc ovšem přece jenom mám a vychází z toho, jak hry od Bethesdy osobně vnímám. Neočekávám od nich totiž vybroušenou hratelnost, bezchybnost ani hladký běh na průměrných PC konfiguracích. Vlastně ani nečekám poutavý příběh. Označte mě za přespříliš skromného, ale od „The Elder Scrolls ve vesmíru“ chci atmosféru, dobrou hudbu a dostatečně flexibilní jádro hry, aby se do něj mohli pustit moddeři. To poslední si podtrhněte dvakrát.
Podívali jste se v poslední době, kam až se dostal díky aktivitě modderské komunity Skyrim nebo Fallout 4? Možnosti hry nabobtnaly do takových rozměrů, že je to místy úplně jiný titul. Nudný souboják? Předělejte si ho třeba na podobný tomu z Dark Souls. Toporné animace? Nainstalujte si framework a postahujte si takové, jaké se vám zlíbí. Špatné UI? Na výběr máte z několika možností, anebo si stáhněte modulární šablonu a poskládejte si ovládací prvky sami. A příběh? Některé z uživatelských výtvorů byly natolik dobré, že to dotáhly na samostatný release, vizte třeba takový Enderal nebo The Forgotten City.
Hrabání se v modech není pro každého, s trochou snahy ale lze 11 let staré RPG osvěžit natolik, že je z něj hra, která v některých aspektech snese srovnání s aktuální produkcí. Pokud Starfield přinese dostatečně robustní základ, aby ho nemuseli moddeři 3 roky opravovat, ale spíš se soustředili na vylepšování gameplaye a přidávání možností, může být ze Starfieldu znova takový fenomén, jakým je nyní Skyrim, Oblivion či čtvrtý Fallout. Hra, ke které se budete opakovaně vracet, protože její kulisy vám umožnily vytvořit si váš druhý, virtuální domov, tentokrát ve vesmíru.
Jednu zásadní obavu ale mám, podobně jako zbytek redakce. Bethesda ve svých otevřených RPG vždy bodovala s ručně vytvořeným světem, který i přes technické nedostatky uměl vykouzlit překrásné scenérie a zapamatovatelné okamžiky. Byly doby, kdy je v takovém rozsahu a kvalitě uměla udělat jenom Bethesda. Dnes už však máme na trhu takové konkurenty, před kterými Todd Howard bledne závistí.
Nejsem si tak úplně jistý, jestli je klíčem k jejich překonání generovaný obsah typu 1000 planet k prozkoumání. Zároveň nevěřím, že by se vývojáři zmohli k takovému heroickému výkonu, jako je vymodelovat a naplnit smysluplným obsahem všechny planety ručně. A jakmile se tvůrčí schopnosti rozmělní v generované šedi, bude těžké udržet ducha sevřeného světa, jak ho od Bethesdy známe. Snad to tak nedopadne a zájem hráčské a modderské komunity posvětí životnost Starfieldu na léta dopředu.
Patrik Hajda
Starfield mě nejprve lehce zaujal, pak solidně vyděsil a pak zase trochu zaujal. Co si budeme povídat, akce vypadá naprosto příšerně. Nudní nepřátelé, nudné zbraně, nudné animace a prakticky neexistující odezva (pirátům je prostě jedno, že do nich vypálíte zásobník ze samopalu, přitom by se měli pořádně ošívat…).
Ale jinak se Starfield snaží brnkat na mou strunu, kterou tak skvěle rozeznělo No Man’s Sky. Lákají mě manažerské systémy spojené s řízením personálu mnou vybudovaných základen na planetách a tvorba vlastní posádky na vlastní lodi.
To je bohužel asi tak všechno. Sice jsem člověk, který rád katalogizuje faunu a flóru neznámých světů, ale bude mě to bavit ještě jednou v jiné hře? A co se vesmíru jako takového týče, tak Bethesda zde zvolila to nejhorší možné číslo.
Tisíc planet je žalostně málo ve srovnání s vesmírnými sandboxy jako No Man’s Sky, Elite Dangerous či EVE Online. Zároveň je to nesmyslně moc na to, aby každá jednotlivá planeta byla zajímavá. Upřímně jsem doufal, že se Starfield vydá cestou The Outer Worlds, tedy několika, maximálně desítky planet, ale každé pečlivě ručně vytvořené a do jedné zajímavé. Takhle o zajímavosti planet a touze navštívit je všechny dost pochybuji.
Nechci říct, že bych byl ze Starfieldu vyloženě zklamaný, ale to proto, že až dosud mě Bethesda nedokázala ničím zlákat. Nic neříkající trailery a dost nudné obrázky neukázaly nic, co by Starfield jakkoliv vymezovalo a bohužel to platí i teď po detailnějším představení hry.
Bethesdě se nepovedlo ukázat nám něco alespoň trochu nového a výjimečného, a byť doufám, že si něco takového nechávají na pozdější odhalení, moc v to vlastně nevěřím. Čekali jsme spoustu let na tento okamžik a místo toho, aby nám Todd Howard vytřel zrak něčím originálním, dostali jsme ochutnávku relativně tuctového RPG, které zatím vypadá jako chudší No Man’s Sky s jedinou potenciální přidanou hodnotou v podobě většího důrazu na vyprávění.
Je mi jasné, že si Starfield nakonec zahraju, protože zvědavost vyhraje nad vším ostatním. Ale byl bych radši, kdybych se na to i vyloženě těšil. Aby to nebylo jen o zvědavosti typu: „Tak co, je ta akce fakt tak špatná, jak vypadá? Mají ty manažerské systémy a budování nějakou hloubku? A ať už přistanu kdekoliv na jakékoliv planetě, budu se tam nějak bavit?“
Vašek Pecháček
Starfield mě zajímá ze stejného důvodu, proč jsem si svého času velmi užil No Man’s Sky a proč mě bavily i sekvence v proklatém vozítku Mako z Mass Effectu: Já se prostě nemůžu nabažit prozkoumávání cizích planet.
Naprosto souhlasím se svými váženými kolegy, kteří si stěžují na evidentně zastaralý engine, nedůvěryhodně vypadající souboje, vlastně chápu i tu výtku, že planet je prostě moc na to, aby někoho zajímaly a aby je v Bethesdě byli schopní naplnit originálním obsahem, ale při představě, že se stávám vesmírným Magalhãesem a objevuju jedno úchvatné vesmírné těleso za druhým, je mi zkrátka moc dobře. Líp, než když si představím, že se courám zase po nějakém dalším koutě Tamrielu.
To je asi tak všechno, co od Starfieldu očekávám: Hezky zpracované mimozemské prostředí. Příběh a postavy? Na to existují v žánru RPG onačejší odborníci. Skvělý souboják? Kdy naposledy Bethesda nějaký takový vytvořila?
Ne, dejte mi hezké planety, dejte mi svobodu, dejte mi nějakou drobnou motivaci, proč vlastně lítat z jednoho atmosférou pokrytého šutru na druhý a myslím si, že bych mohl být spokojený. Nadšený z přelomového sci-fi RPG, které dá zapomenout na Mass Effect? To bohužel asi těžko.
Pavel Makal
Bylo pro mě těžké těšit se na Starfield poté, co mě Todd Howard v minulosti zklamal napřed s Falloutem 4 a pak to celé dorazil s Falloutem 76, jen aby se na následné E3 hráčům vysmál do obličeje a řekl: „No, bylo to blbý, ale tak my vám tam dáme NPC. Jo a taky speciální prémiový platební model!“.
Na druhou stranu zároveň nemohu tvrdit, že ve mně slova o nejambicióznějším titulu v historii Bethesdy nehlodala jako červíček a minimálně nevzbuzovala zvědavost. Přeci jen jsem v Oblivionu, Skyrimu i starších Falloutech strávil desítky a stovky hodin a navzdory výhradám si v jejich světech dokázal vydolovat mnohá dobrodružství.
První skutečně plnohodnotný trailer na Starfield je ovšem zklamáním, přičemž jedním dechem dodávám, že tím nad hrou nevyslovuji definitivní ortel a mám rozhodně v úmyslu ji minimálně vyzkoušet (co si tady namlouvám, stoprocentně ji dohraju, i když se mi nebude líbit). Mám jen obavu, že Bethesda chce své tradiční problémy vyřešit tak jako vždy – nafouknutím rozlohy.
Co na tom, že Starfield nabídne tisícovku planet, když se už teď můžeme jen třást nad technickým stavem (viděli jste ten framerate v traileru?) a generičností obsahu na takové škále? To si v Bethesdě skutečně ani do krátkého videa neumí pohlídat umělou inteligenci a to, že by mohla aspoň nějak reagovat na zásahy z vesmírné flinty? Nemluvě o tom, že souboje celkově vypadají asi tak moderně a propracovaně jako bramborové hlavy NPC, další trademark tohoto vývojářského studia. To, že je 300 let vzdálená budoucnost v podání téhle hry zoufale nenápaditá, už stačili připomenout moji kolegové.
Asi je mi prostě jenom líto, že jsme ve druhém roce nové generace konzolí a z oznámených her to tak vůbec nevypadá. Letošní falešnou E3 se nese syndrom neschopnosti posadit diváka na zadek a léta očekávaný Starfield to možná schytává za všechny. Pokud je ale právě on zosobněním největších ambicí, které do první nové značky za čtvrt století Bethesda vkládá, pak to z mého pohledu schytává oprávněně.