Stačí jen vyslovit název a všichni mají jasno. Hra s největším hypem a také pořádná blbost. No jasně, to je Daikatana – hra, co zničila pověst Johna Romera, de facto jej odsoudila k věčnému designérskému důchodu a finančně prakticky zničila studio ION Storm. A něco na tom samozřejmě je. Na reklamy, ve kterých Romero hlásal, že si z hráčů udělá své poskoky (výrazivo bylo samozřejmě mnohem drsnější) si pamatuje každý, což se ale nedá říci o hře samotné. Že je Daikatana ve skutečnosti docela solidní first-person akce se spoustou výborných nápadů, si proto ukážeme v dalším díle našich retro gamesplayů. Oznáčení "propadák" z titulku totiž neoznačuje kvalitu hry, ale její komerční neúspěch.
Aby bylo jasno, nikdo netvrdí, že je Daikatana výborná hra. Po reklamní masáži a na tehdejší dobru drahém a dlouhém vývoji nabídli Romero a jeho tým hráčům akci, která trpěla hlavně na nevyrovnanou kvalitu jednotlivých pasáží. Třeba ta úvodní v Japonsku je spíš špatná, zatímco ta v Řecku či v Norsku jsou fajn. Největší slabinou hry byly ovšem oba dva pomocníci - Mikiko Ebihara a Superfly Johnson. Jejich AI byla opravdu otřesná a často umírali. A protože jejich smrt znamenala v zásadě game over, tak to poškodilo celý dojem z jinak solidní hry, jak se můžete sami přesvědčit.
