zdroj: tisková zpráva A zrodila se legenda… i tak by se dal nazvat počin Electronic Arts, když vydali NFS - Road &Track. První díl započal ságu, která se na konci letošního roku po šesti letech od NFS 1 dočká dalšího pokračování Motor City Online, které, jak asi víte, půjde hrát pouze přes internet a za měsíční poplatky. Označit NFS jako legendu rozhodně není nadsazené, patří k nejúspěšnějším sériím v historii počítačové zábavy vůbec. Tento článek je ohlédnutím za všemi díly, vezměme si to všechno pěkně popořadě.

• The Need for Speed: Road & Track - duben 1995
Na počátku bylo slovo, přesněji tři slova, jak všichni víme, zněla: Need For Speed. Tato hra se objevila v době posledních 486 DX4 a začátku Pentií a Windows 95 byly horká (a opěvovaná :) novinka. Standardem bývalo 4 MB operační paměti, jenomže NFS vyžadoval 8 MB a na 486DX4/100 se rozhodně nedalo mluvit o luxusní plynulosti na max. detaily. NFS měl značné HW nároky, ale za to předváděl nádhernou grafiku v rozlišení 640x480. Na slabším počítači se dalo systému (a oku) ulehčit zmenšením herního okna nebo zvolením prokládaného režimu. Nedostatek RAM se dal vyřešit spuštěním pod Win 95, které ji doswapovaly, ale bylo to holé utrpení.

NFS nabízelo 8 aut počínaje Mazdou RX-7 a konče Ferrari 512 TR a Lamborghini Diablem VT. Tratí bylo šest, plus jedna skrytá. Čtyři byly klasické okruhy, nejlepší ale byly tři point-to point tratě, které byly poměrně dlouhé a byly rozděleny na tři segmenty. Segmenty se jely postupně za sebou a sčítaly se časy ze všech tří dohromady. Každá z tratí byla položena v jiném prostředí a lišily se i svým charakterem. Herní módy byly čtyři: single race, tournament, time trial a head to head. Význam prvních tří jistě nemá smysl vysvětlovat, obvykle jsou v mnoha závodních hrách.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
obrázek vlevo pochází z NFS II, další dva z NFS III: Hot Pursuit

Rozeberme si ale trošku head to head, což byl patrně vůbec nejoblíbenější mód ve hře. Pointa byla jednoduchá, na startu proti sobě stála dvě auta a kdo první dorazil do cíle, vyhrál. Cestu k vítězství však komplikoval nejenom protivník, ale také “civilní” provoz na silnicích a policie. Policii se samozřejmě automobily jezdící závratnou rychlostí moc nezamlouvaly a proto se snažila našemu řádění zamezit. Když se policejnímu vozu podařilo nás předjet, obdrželi jsme “ticket”. Po třetím dostižení šel jezdec do chládku a … game over. Rituál trestání za speeding zabral nějaký čas a přirozeně, stejně jako havárie, značně zdržoval. Pro uchování dramatičnosti bylo proto ve hře přítomno nenáviděné i opěvované ”gumové lano”, fungující jak pro počítačové protivníky tak pro člověka. Možnost propojit dva počítače kabelem však tomuto počínání dávala zcela nový rozměr, přeci jenom AI nebyla na příliš vysoké úrovni.

Idea použít “běžná” auta jezdící po normálních silnicích rozhodně není patentem NFS. Obojím se vyznačovala třeba série Test Drive, která má ještě delší historii než NFS, ale s příchodem první NFS ztratila hodně lesku, mírně řečeno. A to platí až do dnešních dní, kdy poslední TD má pořadové číslo 6. NFS bylo ve své době opravdu vyjímečné - krásná grafika, kvalitní zvuky, profesionální filmečky, tři (!) intra a nekonečná zábavnost. Mimo těchto aspektů bylo NFS měřítkem dokonce i reálnosti simulace !

zdroj: tisková zpráva Jednu vadu ale NFS mělo - kamery. Bylo možno jet jak z kokpitu, tak z nadhledu za autem. Jenomže v rámci zjednodušení enginu bylo možno se dívat pouze ve směru trati, ne na strany nebo dokonce dozadu (nepočítáme-li zpětné zrcátko). Při jízdě s vnější kamerou to nijak nevadilo, ovšem při pohledu z kokpitu mohly nastat problémy. Po vybočení o více než 45 stupnů na stranu, se kamera přepnula na vnější a tento přechod mohl způsobit na okamžik ztrátu orientace. Pokud se jelo čistě, nijaký zvláštní problém to nečinilo, jediné kritické místo se nacházelo na trati Alpine. Zde v levé zatáčce při nájezdu do jednoho z tunelů se to mohlo stát, byla hodně ostrá.

• NFS Special Edition - srpen 1996
V létě vyšlo speciální vydání základní verze. Oproti ní měla vylepšenou podporu Win95, nebylo nutno dělat brikule s univbe. Na hře samotné byla vidět tato vylepšení: možnost jízdy v podvečer, dvě tratě (skrytá Lost Vegas), byl přidán nový hudební doprovod a multiplayer pro 8 hráčů.

• Need for Speed II - duben 1997
První díl byl natolik úspěšný, že EA se rozhodli pro pokračování. Byl vytvořen nový engine, který byl plně 3D a v 640x480. Kamera se konečně dívala tam, kam směřoval předek auta a ne jako u NFS1. Na plynulý chod bylo nutno počítač třídy P233, takže stejně jako u prvního dílu měla hra vysoké HW nároky. V pěkném intru probíhal souboj strojů Italdesign Calá a Jaguar XJ 220, každé auto mělo svou krátkou filmovou předváděčku, znovu na vysoké úrovni. Byly zcela obměněny auta, bylo jich osm a na vrcholu stál McLaren F1. Poprvé bylo možno vybírat jejich barvu.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
obrázky z NFS III: Hot Pursuit

• Need for Speed III: Hot Pursuit - září 1998
zdroj: tisková zpráva První, co “zaujalo”, bylo vypuštění skvělých filmečků s reálnými auty. Jedině v intru se střídaly animované a natočené záběry skutečných vozů. Patrně zasáhla neúprosná ruka komerce, žádající maximální zisky při minimálních nákladech. Natáčení filmečků na profesionální úrovni jistě nebylo levnou záležitostí, ale NFS tím ztratilo část svého kouzla. Engine NFS 3 vycházel z NFS 2 SE ale od začátku se počítalo s 3D akcelerátory a tak bylo věru na co se dívat. Grafika byla výborná, stejně jako zvuky s D3D/EAX. Přesně v duchu série NFS však byly HW nároky spíše nadprůměrné.

Znovu se objevily honičky s policií. Tento mód se jmenoval Hot Pursuit a bylo možno před policií jak prchat, tak hrát za jejich barvy a lovit piráty silnic. Zábava se stavěním a výhýbáním se zátarasů byla náramná, odposlech radiové komunikace mezi policejními jednotkami okořenil atmosféru. Zbývající herní módy známé z NFS 2 byly: Single Race, Knockout a Tournament. Vozový park obsahoval 16 kousků a největším žihadlem byl bonusový Mercedes CLK GTR. Tratí bylo 8 a mohli jste je jezdit v obráceném směru a zrcadlově otočené, čímž se jejich počet dále násobil. Možností bylo také jízda v noci, za deště a sněžení. EA také poprvé umožnili import aut i tratí, kterých se objevilo značné množství, oficiálních i neoficiálních.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
obrázky z NFS: High Stakes
• Need for Speed 4: High Stakes - květen 1999
Čtyřka byla postavena na enginu NFS3 s několika vylepšeními. Pozitivem použití starého enginu byly stejné HW nároky jako u předchozího dílu. Vlastně se dá říci, že v NFS4 se skrývá celé NFS3 se všemi tratěmi a auty. K původním tratím byly přidány další, jejich počet bez zrcadlových a obrácených variant tak dosahoval impozantního čísla 19. Aut bylo 22 a nejvýkonnější byly báječné McLaren F1 GTR a Mercedes CLK GTR.

Ona vylepšení byla tyto: průhledná skla kokpitů, 3D interiéry a damage model - vizuální, i fyzikální mající vliv na chování auta. Dále, kromě tuningu, který byl i v NFS 2 a 3, byl přidán třístupňový upgrade auta. Největším přínosem ale byl mód kariéry s ekonomickým systémem. Na začátku si hráč koupil nejlevnější auto a s tím jak postupoval dále a vydělával peníze, kupoval si stále lepší a rychlejší auta. A když vyjezdil všechny šampionáty v kariéře, mohl si říkat King of NFS, jednoduše řečeno.

• Need for Speed: Porsche 2000 - březen 2000
Snaha udělat NFS trošku jiné než předešlé díly, vyústila ve zpracování jen a pouze automobilů značky Porsche. A to od jejich počátků, ztělesněné typem 356 a konče současnými variantami 911. Vedle, v sérii NFS již obvyklých, módů jsou zde dva velmi zajímavé nové.

zdroj: tisková zpráva Prvním je Evolution, ve kterém se projdeme, nebo spíš projedeme, celu historií továrny Porsche. Kariéra začíná v roce 1950 a končí v roce 2000. Na začátku si zase musíme koupit nejlevnější Porsche-vozítko a s jeho pomocí si vydělat na další a jejich opravy a upgrady. Oněch padesát let je rozděleno na tři období - Classic Era, Golden Era a Modern Era. Každá éra se skládá z několika šampionátů, které je nutné dokončit na 1.-3. místě, samozřejmě kvůli financím nejlépe na prvním. Na konci každé éry se jede závod o speciální vůz, jsou to : 550A Spyder, 935 Moby Dick a 911 GT1.

Každý šampionát je omezen přípustnými modely a proto se s postupem času v inventáři nahromadí množství aut. Každé auto má svou hodnotu, která se zvyšuje upgradováním velkého množství součástí podle skutečného katalogu Porsche a také stářím. Veterán má mnohem větší hodnotu než v době svého pořízení, samozřejmě pokud je v náležitém technickém stavu. Auta se dají kupovat jako nová, ale také jako ojetiny v různém stádiu destrukce, na hráči pak je pozdvihnout takovou bouračku k lesku a výšinám, kam každé Porsche patří.

Druhý nový mód je Factory driver. Což je jak sám název napovídá, zaměstnání továrního řidiče, plnícího nejrozmanitější úkoly. Ze začátku máme za úkol předvézt určité manévry na uzavřeném parkovišti, později se přesuneme do silničního provozu a plníme úkoly (v časovém limitu) někam, něco, někoho dopravit a podobně. Postup v kariéře je vyjádřen titulem, na začátku to je Junior Test Driver a nejvyšší post je Ace Test Driver. V tomto módu se nehraje na finance, odměnou jsou automobily při povyšování.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
obrázky z NFS: Porsche 2000
Možnosti závodění jsou tu rozsáhlé a jedna lepší než druhá. Navíc je vše zabaleno v pěkném grafickém kabátě, který je zase krokem dál v kategorii závodních her, co se týče kvality i náročnosti na HW. Poprvé od NFS 1 bylo věnováno hodně úsilí jízdním vlastnostem, mezi jednotlivými auty je skutečně cítit rozdíl. Aut je dohromady přes sedmdesát a jedná se o všechny (sériové silniční) modely značky Porsche.

Snad nejhorší bestie je Porsche 911 ’78, s tímto kouskem jet rychle a udržet se na silnici dá hodně práce. 911 je opravdu auto s náhonem na zadek a motorem ještě dál a každé necitlivé zacházení má za následek jediné - ustřelí těžký zadek. Naopak nejnovější modely 911 a Boxster jsou velice poslušné. Jízdní vlastnosti jsou skutečnou devizou a je možno průjezd zatáčkami ovládat dávkováním plynu na hnané nápravě, výborně. Jestliže se všechny předchozí díly daly jezdit bez problémů na klávesnici, u Porsche 2000 tomu tak docela není, skutečně je lépe se poohlédnout po nějakém tom analogovém točítku.

• Já a všechny mé NFS
Na závěr si dovolím soukromé hodnocení nikoli z pohledu recenzenta snažícího se o maximální objektivitu, ale hráče podle toho jak se u jednotlivých dílů NFS bavil. Pořadí stanovuji takto:

zdroj: tisková zpráva 1. NFS 1
2. NFS: Porsche 2000
3. NFS: Hot Pursuit
4. NFS: High Stakes
5. NFS 2

• 1.místo - NFS 1
NFS1 byl prostě první a nejlepší. Hra mě nutila stále dokola vylepšovat o desetinky časy na jednotlivých tratích. Jsem přesvědčen, že na mnoha tratích to s Ferrari Testarosa už o moc rychleji nešlo. Bylo to druhé nejrychlejší auto ve hře, ale mělo nejhezčí zvuk motoru a také proto jsem jezdil jenom s ním. Když jsem s NFS začínal, řekl jsem si, že až se naučím jezdit, dám si za odměnu Lamborghini Diablo. Pak jsem ale zůstal věrný Ferrari.

Lambo mělo oproti Ferrari, mimo rychlosti a výkonu, další výhodu, bylo 4x4. Proto při najetí polovinou auta na rozbité okraje silnice nebylo nutno sundávat nohu z plynu jako u ostatních aut, u kterých by se tímto mohly vyrobit prima hodiny, Lambo to v pohodě ustálo. A že v případě snah jet opravdu rychle, bylo nutno v některých úsecích zapomenout na brždění před zatáčkou a ke zpomalování ony okraje využívat.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
obrázky z NFS III: Hot Pursuit
Když jsem v rámci příprav na tento článek znovu zkoušel všechny NFS, měl jsem trochu obavy, zda moje vzpomínky na první díl nejsou moc obarvené do růžova. Byl jsem velice potěšen, že nikoli. Vzhled přirozeně zastaral, ale dle mého názoru i mnoho let po svém vzniku si hra zachovává své kvality. Další díly ho překonaly hlavně v oblasti grafiky a audia (samozřejmě), ale to je výsada s dobou platnosti pouze do příchodu nové hry.

• 2.místo - NFS: Porsche 2000
Jako druhé hodnotím o chloupek NFS Porsche 2000. Originální kariéry mě donutily jezdit i s auty o které bych jinak ani pohledem nezavadil. Musím říci, že je to dobře, závodit s těmito žehličkami má své kouzlo. Protože nemají žádnou rezervu výkonu a chyba se dá jen velice obtížně dohnat, je nutno jet čistě. Bohužel jsem někdy v závodech, kdy jsem startoval ze zadních pozic, nebyl schopen ani s největším vypětím zvítězit. Prostě to nejelo a první měl od začátku na mě náskok. Než jsem se vymotal z chumlu chlápků, co jezdí se zataženou ručkou, byl v trapu.

Jízdní vlastnosti, vzhled, ozvučení vše je u této hry výborné. Jako možné mínus je možno paradoxně brát asi nejoriginálnější aspekt hry, totiž zpracování aut jediné značky. Navíc značky o níž se říká, že to jediné pravé je 911, kteréžto se za dobu své existence vizuálně nijak dramaticky nezměnilo. Je trošku ubíjející koukat pořád na stále stejné spláclé zadky, automobilka vyráběla i jiné modely, ale opravdu to není ono.

• 3. a 4.místo- NFS: Hot Pursuit a NFS: High Stakes
zdroj: tisková zpráva NFS 3 a 4 si byly velmi podobné. Jízdní vlastnosti byly naštěstí o trochu propracovanější než v NFS2. Na NFS3 bylo v off-line nejlepší zápolení s policíí. Kariéra ve čtyřce byla originální, i když ke konci strašně dlouhá. Nechápu proč šampionáty na samém závěru kariéry se jezdily převážně na tratích z NFS3, už to byla docela otrava. Po síti byly ale oba díly extrovní. Čtyřka toho nabízela více než trojka, ale změn nebylo nijak moc, a proto je až za NFS3.

• 5.místo - NFS II
Podle mě nejhorší z celé série je NFS2. Důvodem jsou jízdní vlastnosti auta, jsou značně zjednodušené, až moc arkádovité. Několikrát jsem dvojku také jezdil po síti. Síťová hra a filmové sekvence, které byly v sérii NFS naposled, jsou asi jediným pozitivem hry, singleplayer je nuda. Nesporným kladem byla HW akcelerace Special Edition. NFS2 nebyl špatný, jenomže stejná firma před ní i po ní udělala hry vyšší kvality.

Považuji za důležité zmínit hudbu. Ve všech dílech byla jak v menu, tak při jízdě (mimo prvního NFS1). Podle různých ohlasů je hodnocena velice vysoko, ale pro mě to je položka nulového významu. Při jízdě mě hudební doprovod ruší a k atmosféře mi postačí zpěv motorů a pískot pneumatik, hudbu vždy vypínám. Samozřejmě nic proti, každý jsme jiný.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
obrázky z NFS: High Stakes
Vzhledem k subjektivnosti mého hodnocení je záhodno dát prostor dalším. Své názory tedy uvede i jd:

• Pořadí všech dílů NFS podle jd
Následující žebříček berte prosím s rezervou, to, že čtvrtý díl je až na posledním místě, neznamená, že mě nebavil nebo se mi nelíbil - jen podle mého názoru nenabídl takovou zábavu nebo neměl tolik předností, jako ostatní NFS :)

1. NFS II: Special Edition
2. NFS III: Hot Pursuit
3. NFS 1
4. NFS: Porsche 2000
5. NFS: High Stakes

Obhajobu mého pořadí NFS uvedu jen ve zkratce, neboť jsem se v jednotlivým dílům NFS během poslední doby už nevracel a pamět už mi tak dobře neslouží :) Každopádně vím jistě, že i přesto, že si odporujeme s TC, nejlepší mi připadala a stále připadá speciální edice druhého dílu. Hlavním důvodem k tomu je takřka dokonalý a v ostatnich dílech NFS nepřekonaný multiplayer - dodnes vzpomínám na velmi zábavné honičky v 8 lidech v hustém provozu na silnici. Nebylo tenkrát nic lepšího, než způsobit velkou srážku a nechat do ní všechny protihráče za sebou narazit :)

zdroj: tisková zpráva Tratě ve dvojce byly taktéž výborné, některé z nich vyžadovaly opravdové řidičské umění, abyste je projeli bez chyby, co třeba takové Řecko nebo Hollywood? I po grafické stránce si speciální edice dvojky zasloužila absolutorium a předvedla nám sílu akcelerované grafiky na 3Dfx, takže hra chodila rychle i na slabších počítačích, kde se původní NFS II nedalo moc hrát (např. Cyrix 166 s akcelerátorem). Také mě tenkrát dostávaly bonusové efekty jako například mouchy rozplácnuté na předním skle v australské trati Outback nebo odlétavající prach či déšť se sněhem. Na tehdejší dobu to bylo něco nevídaného, i spousta her s datumem vydání 2001 by to mohla druhému dílu NFS závidět.

Na druhé místo mého žebříčku jsem zařadil třetí díl a to především kvůli navrátivším se honičkám s policií a vlastnostem hry, které s tím souvisely - pamatujete na bodáky na silnici nebo zátarasy? Po nějakém čase se sice dalo naučit, jak se jim úspěšně vyhnout (a to tak trochu degradovalo souboj normálních hráčů s lidmi hrajícími za policii v síťové hře), ale i tak se jednalo o zajímavé zpestření, které dodávalo hře šťávu. Vzpomínám si, že když v létě 1998 vyšlo třicetimegové demo NFS III s jednou tratí, hrál jsem ho asi tisíckrát a zkoušel všemožné zkratky a taktiky proti policejním pronásledovatelům, kteří si mě po celou dobu závodu předávaly a já to s obavami poslouchal z jejich rozhovorů přes vysílačku (mimochodem, výborně namluvených). V souvislosti s třetím dílem nesmím opomenout ani unikátní možnost přidávat do hry nová auta (a že jich na internetu bylo ke stažení velké množství) a zbrusu nový grafický engine, který byl velkým skokem z druhého dílu a přinesl až skoro nerealistické odlesky oblohy a krajiny na kapotě vozu.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
obrázky z NFS: Porsche 2000
Další místo okupuje první díl, na němž se bohužel výrazně podepsal zub času. Proč tedy řadím první díl NFS na třetí místo? Jednak kvůli revoluci, kterou v PC závodech způsobil celým svým pojetím - ať už nádherným menu, reálnými auty (nezapomenutelné černé Lamborghini Diablo), pestrým okolí trati, filmečky nebo hudbou (přišla se speciální edicí). Do té doby vlastně existovala z podobných titulů jen série Test Drive a pak (pro většinu lidí asi neznámá) hra Car & Driver, která ale byla více simulací jízdy auta se značnou volností pohybu než klasickými závody. Výrazný podíl na atraktivnosti prvního dílu NFS asi nejen pro mě mají tratě, z nichž některé vedly z bodu A do bodu B (žádné nudné okruhy jako v dalších dílech NFS) a byly rozděleny na několik úseků, třeba takovou Alpine se zasněženými stromy v dalších úsecích si pamatuji dodnes. Jen škoda, že se nám k tomuto článku nepodařily vytípat žádné obrázky z tohoto dílu.

zdroj: tisková zpráva Pátý díl s podtitulem Porsche 2000 (v USA Porsche Unleashed) jsem vloni kvůli recenzi hrál týden skoro nonstop a hodně mě bavil, ale pak mě najednou z neznámého důvodu začal nudit a skončil jsem s ním. O jeho přednostech, jako byla propracovaná kariéra nebo nebo mód Factor Driver, který mě mimochodem vůbec nezaujal, už psal TC, takže nemá smysl se opakovat, ale když to vezmu kolem a kolem, trochu mě mrzela přítomnost pouze jedné značky automobilů. Na druhou stranu zase byla zajímavým nápadem nutnost hrát v kariéře za ty nejhorší a nejpomalejší vozidla, které byste si asi nikdy v předchozích dílech pro závody nevybrali. Velkou roli zde hrály upgrady aut - i když jsem dokázal jet celou trať bez chyby, neměl jsem na lépe vybavené soupeře nejmenší šanci a musel jsem si potřebné peníze nasbírat jinde. Na pátém dílu se mi také líbilo okolí tratě, které sahalo velmi daleko a člověk nebyl vázán jen úzkou silnicí.

zdroj: tisková zpráva "Last but not least" je v mém subjektivním pořadí čtvrtý díl, který toho má na můj vkus až příliš společného s trojkou - například tratě (jinak by jich ve hře bylo příliš málo, i když ty nové byly pěkné) nebo až moc primitivní systém vylepšování vozidla (například nic neříkající motor upgrade level 2). Taktéž herní engine z NFS trojky byl vylepšen jen o pár drobností jako pohled skrz sklo auta na řidiče, ale to mě osobně moc nepřekvapilo, neboť jsem to znal z Playstation verze čtvrtého dílu, který jsem hrál přes emulátor Bleem :) Pánové z Electronic Arts měli možná High Stakes vydat jako NFS III: Special Edition, to by bylo více odpovídající realitě, ale chápu, že peníze jsou peníze. Jinak ale čtvrtý díl NFS nebyl tak špatný, jak ho zde popisuji, třeba model poškození vozidla si zaslouží pochvalu, ale vzpomínám si, že jsem High Stakes přestal po nějakém čase hrát, protože mě jednoduše přestalo bavit jezdit pořád ty stejné tratě v šampionátu, navíc ve zbytečně velkém počtu kol - pak už se to jezdilo jen ze setrvačnosti a zábava byla na bodu mrazu.

To asi vše jako obhajoba mého hodnocení všech dílů NFS, ale každý má samozřejmě svou vlastní hlavu, takže jen uvítáme vaše pořadí nebo názory na jednotlivé díly, které můžete napsat do diskuse pod článkem.

• Budoucnost pouze v online závodění?
zdroj: tisková zpráva Sám za sebe jen doufám, že se po Motor City Online rozhodnou Electronic Arts vrátit ke klasickému "offline závodění", protože v současné době bohužel neexistuje žádná jiná firma, která by mohla vytvořit hru kvalitativně srovatelnou s NFS. Všechny ty podprůměrné závody jako třeba Test Drive nebo Europe Racer nestojí ani za instalaci, natož aby se člověk přemáhal a zkoušel je hrát delší dobu, to už je mnohem lepší zakoupit za malý peníz některý ze starších dílů NFS a věnovat mu svůj volný čas, zábava to bude rozhodně mnohonásobně větší.

Kdysi jsem někde četl spekulace o šestém dílu, který se měl údajně vyvíjet současně s Motor City Online na jeho novém enginu, ale po nedávném přeskupování vývojových týmů v kanadských studiích EA o tom už nebylo ani slechu... snad výstava E3 2002 přinese titulek v novinkách "Need for Speed VI announced" a bude opět nějaký důvod k radosti.