Streets of Rogue (download) 

První kus se nese ve znamení procedurálně generovaného prostředí a volitelného přístupu k hraní, jež na hony daleko smrdí tím nejlepším z titulů jako Deux Ex nebo Fallout. Z jiných her se však vývojáři inspirovali u Binding of Isaac, Nuclear Throne a dost možná i Grand Theft Auto 2. Co z tohoto mišmaše může vzejít? Překvapivě kvalitní hratelnost! Shora viděná Streets of Rogue, prvotina od vývojáře jménem Madguy, vás zavede do funkční simulace města, kde pak nabízí sérii úkolů a je jen na vás, jak se s nimi poperete.

Chcete si hlavně zastřílet na solidně inteligentní občany? Zvolte přístup vojáka! Jde vám o stealth? Sáhnout můžete po vědátorovi, který se spoléhá na šipky a chloroform. Dále je tu i ukecaný barman a nakonec... gorila, která může rekrutovat jiné gorily. S kooperativním režimem je Streets of Rogue velmi solidní freewarovka, která by s rozumnou cenou zcela obstála i na Steamu. Jedná se také o nejkonvenčnější hru v našem seznamu, protože stále prochází updaty a opravami bugů. Neváhejte proto se stahováním, nelze totiž vyloučit, že časem bude k dispozici jenom v placené verzi.

The Case of Scary Shadows (download)

Naopak extrémně jednoduchá je hopsací hříčka The Case of Scary Shadows. Konec konců, hra vznikla celá ve flashi a obsahuje jediný level. Disponuje však roztomilou grafikou ve stylu Binding of Isaac a především originálním, ale v zásadě velmi prostým, konceptem. V The Case of Scary Shadows jste totiž vy sami sobě antagonistou.

Idea, jež je ve hrách trestuhodně nevyužitá (vzpomínám třeba na "stín" v Prince of Persia nebo na klon z DLC Citadel pro Mass Effect 3), má v The Case of Scary Shadows podobu stínu, jež lehce opožděně, leč přesně kopíruje váš pohyb. Finta je samozřejmě v tom, že se vaše pixely se stínem nikdy nesmí potkat. Principy se de facto notně podobají Hadovi v tom, že velmi často pod tlakem učiníte kritickou chybu, která vede k nevyhnutelnému střetu se sebou samým. Koncept každopádně funguje na jedničku a opět si lze velmi snadno představit, že by se komplexnější a obsahově bohatší verze dala distribuovat za peníze. 

Words Must Die (download) 

Fenomén interaktivních příběhů, dříve známých pod starým dobrým pojmem textová adventura, v poslední době bují příčně i podélně. Je proto logické, že přibývá i pozoruhodných inovací v rámci žánru. Jde zejména o hry, které v sobě poněkud neintuitivně kombinují textovou formu a 3D zobrazení. Hráč pořád musí pročítat haldy textu, ale k tomu zároveň putuje i komplexnějším (oproti textovkám) prostředím, kde často jeho kroky nebo střelba rozhodují o dalším postupu. A právě do této škatulky spadá nejenom nedávno zmiňovaná hra The Cremation of Sam McGee, ale i dnešní titul Words Must Die.

Na první pohled jde o typický walking simulator, na pohled druhý však podobná hybridní hra může disponovat volbami, které by jinak nebyly možné. I v kratičkém experimentu Words Must Die tak procházíte textový popis westernové přestřelky - to celé však činíte ve 3D salónu, a namísto jednoduchého klikání na volené možnosti střílíte! Titul tak relativně úsporně vypráví komplexní (a velmi, velmi absurdní) přestřelku, a kombinuje to nejhorší z nutnosti zabíjet postavy bez skutečné střelby, a vývojářské potřeby nadesignovat 3D level. Není to pokus pro každého a je otázkou, není-li vyšší výskyt podobných her daný několika nedávnými game jamy. Zároveň však jde o pozoruhodný nápad, který by se v rukou talentovaných lidí s vyššími ambicemi mohl změnit v něco víc, než je pětiminutový vtípek.

Human (download) 

Vezměte velkou porci Penumbry, přidejte špetku Outlast a fous satanské stylizace Dooma a vyjde vám hra s věru triviálním názvem Human. Krom cvičení v tom, jak hry NEPOJMENOVÁVAT, je Human velmi solidní hororová dvacetiminutovka v polární základně, která se najednou tajemně odmlčela. Každému, kdo někdy viděl nějaký horor, bude okamžitě jasné, o co tu jde - putování po temných chodbách, hledání zápisků o zkáze stanice i přežívání nevyhnutelných lekačkových scének, to celé ve velmi solidní grafice.

Pro vývojáře ze Spektraul Studios jde o první dílo, tak jim promineme, že vychloubání se "velmi metaforickou zápletkou o povaze šílenství" úplně neodpovídá realitě - Human má naopak skrz naskrz generickou story, a přítomnost pekelných motivů celou snahu o vyšší metu videoherního umění moc nepomáhá. Pokud však hledáte řemeslně vystavěnou lekačku, aniž byste ji museli věnovat desítky hodin, kraťas Human poslouží podstatně lépe než někteří komerční bratříčci - víte totiž, že tu budete muset přežít jenom pár desítek minut.

zdroj: Vlastní foto autora

Lily: Colors of Santa Luz (download) 

Začali jsme jednou krásnou hrou, a jinou také skončíme. Vedle mnoha (polo)amatérských nápadů totiž Lily: Colors of Santa Luz působí jako dar od bohů - jedná se ostatně o studentský projekt z francouzské vývojářské školy Isart (za odkazem najdete spoustu jiných fajn her ze stejné stáje) s vymazlenou vizuální stránkou a stylizací, která má blízko k produkci studia Pixar. Té ostatně odpovídají i obě hlavní postavy - dospělý otec a jeho malá dcerka. Tím však dojemnost končí. Vašim úkolem v Lily je totiž stealthovým způsobem se vyhýbat smrtícím robotům, kteří okupují město.

Vedle mnoha zjevných inspiračních zdrojů (animáci Číslo 9, Ratatouille) potěší zejména dnes již poněkud atypická přítomnost statické 3rd person kamery, jako z prvních dílů Resident Evil. Ovládání Lily to sice činí poněkud toporné a nepomáhá ani horší odezva s klávesnicí (raději použijte gamepad). Dává to však zároveň prostor filmově-uměleckému zobrazení levelů, nepřátel (poprvé stylově vidíte jen stín vrhaný na stěnu...) i občasných morálních dilemat, na která ve městě narážíte. Budu se opakovat, ale lepšího příkladu prezentace talentu budoucích vývojářů se na freeware scéně nedočkáte - alespoň ne v poslední době. 

Mohlo by se ještě hodit:

From Darkness - dokumentární hra z prostředí uprchlického tábora v Keni, kde se sbíhá to nejhorší z místních konfliktů, násilí a hladu po surovinách. Rakouská hra působí náramně komplexně (2 GB už je solidní porce dat) a od zevrubnějšího náhledu mezi hrami výše ji uchránila jen skutečnosti, že mi z nějakého důvodu vždy spadla v úvodní menu.

Vestige - velmi krásný walking simulator, jehož obrazovky působí jako impresionistické malby, a který by se klidně mohl řadit mezi vizuálně nejhezčí hry, minimálně několika posledních let.

Scrap Garden - The Day Before - demoverze hry Scrap Garden říznutá prequelem k původnímu titulu o “pixarovsky” roztomilém robotovi, putujícím malebným městem. Není to mimochodem jediné “prequelové demo” měsíce, stejný přístup zvolili i vývojáři The Disappearance of Eileen Kestler. A pokud by se z něčeho takového měl stát trend, tvořit a vydávat zdarma dostupné prequely k placeným hrám, vůbec by mi to nevadilo!

The Monster In Me - krátký interaktivní příběh trojice přeživších v postapokalyptickém světě, z něhož číší podobná atmosféra (leč nikoliv identické mechaniky) jako z Gods Will Be Watching. Jinými slovy, v závislosti na vašem umu se nemusí konce dočkat kompletní trio. Zábava nebo nuda (dle vašeho vkusu) na bratru deset minut.

Catacombs of Solaris  - jste epileptici a již opravdu dlouho jste nedostali záchvat? Snadná pomoc! Vývojáři The Catacombs of Solaris, hry vypadající jako LSD trip z koukání do televizního šumu, vám milerádi pomohou...