| Autor: Martin Zavřel Publikováno: 12.září 2006 |
Slavnostní zahajovací koncert herní hudby patří již neodmyslitelně k veletrhu Games Convention (reportáž) u našich německých sousedů. Ani letošní rok nebyl výjimkou, přičemž celá akce se opět držela stejných jmen a pravidel. Hudba tedy zazněla v podání Pražského filharmonického orchestru a sboru (jejich „herní hudbu“ jste mohli slyšet například ve hře Killzone pro Playstation 2), vedeného anglickým dirigentem Andy Brickem (skladatel hudby například do her Sim City 4 nebo Sims 2). Naše reportáž z Operního domu obsahuje zhodnocení jednotlivých skladeb i koncertu jako celku, stejně jako zvukové nahrávky, které jinde nenajdete (viz tabulka níže).Koncertu se opět zúčastnili především vystavovatelé z veletrhu (tedy herní vývojáři a vydavatelé) se svými obchodními partnery, ale nechyběli ani slavní skladatelé herní hudby (každoročně nejvíce pozornosti a žádostí o autogram přitahuje Japonec Nobuo Uematsu, zodpovědný za téměř veškerou hudbu v herní sérii Final Fantasy) a představitelé německé politické scény (Burkhard Jung, starosta Lipska nebo dokonce Christoph Habermann, saský ministr ekonomiky). Tradičním úkolem této velkolepé společenské akce není pouze přilákat ještě více návštěvníků a významných hostů na veletrh, ale především vyslat médiím a veřejnosti poselství, že hry již nejsou pouhými hračkami pro děti, nýbrž dospělým odvětvím zábavního průmyslu. V některých případech jde dokonce o opravdová umělecká díla. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Vstupenky a organizace Lístky si v předprodeji mohl koupit úplně kdokoliv. To jste asi nečekali, že? Háček číslo jedna ale spočíval v tom, že nákupy přes internet ze zahraničí jsou občas nespolehlivé, takže ideální bylo zajet si osobně do Německa a koupit vstupenky tam. Háček číslo dvě pak v tom, že (když pomineme velkou skupinu německých fanoušků, jež se hned v první den prodeje vstupenek na ně sesypou) vystavovatelé na veletrhu dostanou většinu vstupenek přednostně – takže do volného prodeje jich vlastně zase tak moc nezbude. Přesto většinou bývá možné během několikadenního období zhruba měsíc před veletrhem vstupenky koupit, jen je potřeba sledovat internetové stránky akce a zareagovat okamžitě, jakmile se tam nabídka vstupenek objeví. Cena letos činila 10,75 EUR v předprodeji a 16,50 EUR na místě (hrstka vstupenek je vždy ponechána ještě pro předprodej těsně před akcí). Událost se konala v moderní operní budově „Gewandhaus zu Leipzig - Great Hall“ uprostřed města. Dohlížely na ni desítky bodyguardů ve společenských oblecích (prakticky u každých dveří a průchodů do velkého sálu byly dva) a nechyběly ani dlouhé švédské stoly s občerstvením všeho druhu v patře pro VIP hosty (všichni s byznys-akreditací z veletrhu), obhospodařované zástupy číšníků a číšnic. U vchodu hlídači každého důrazně upozornili, že nahrávání jakéhokoliv druhu je v sále přísně zakázáno a že byste si měli případná zavazadla odložit do šatny. Nelibě také spočinuli na každém, kdo na sobě neměl oblek nebo šaty… To však rok od roku pomalu vzdávají, protože účastníky tvoří z velké části herní vývojáři. A běžný herní vývojář, to je většinou navenek pohodář v riflích a tričku s nějakým tím herním motivem. • Průběh koncertu Občerstvení (spíš pořádná žranice) pro VIP hosty začala zřejmě někdy okolo 19:00 (ještě nikdy jsme se tam nedostali dříve, takže si nejsem jistý). Do sálu se vpouštělo od 19:30 a samotný koncert pak vypukl ve 20:00. Stejně jako prakticky všechno ostatní (kromě prestiže události a samotných skladeb) se tyto věci rok od roku nemění. Sál byl opravdu velký (1 900 míst k sezení, na balkón s varhany se vleze až 300 sboristů) a krásný, škoda že se uvnitř nesmělo fotit (jak ale vidíte, navzdory chybějící novinářské akreditaci se mi podařilo nějaké ty fotografie pořídit – a nejen fotografie… pak že práce herního žurnalisty není rizikové povolání :-) 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Koncert se mi zdá rok od roku delší, letos trval okolo tří hodin. Ale ani snad ne proto, že by pozdě začínal nebo se hrálo každý rok více skladeb (to se bohužel nehraje). Mohou za to politici. Vidí narůstající prestiž a význam této události, i herního průmyslu jako takového. Tudíž jejich projevy nabírají na délce. To, co letos předvedl německý ministr ekonomiky, bylo unylé půlhodinové mučení brumlajícího medvěda v polospánku. Znásobeno stokrát díky faktu, že jeho projev probíhal v němčině. V sále přitom sedělo tolik zahraničních hostů, že se po pár minutách začalo ozývat zívání, šepot… a posléze i pískání nebo nadávky. Petr Vochozka kromě jiného zahájil předčasný potlesk se snahou poslat řečníka pryč z pódia. Pokud chtějí Němci dostat veletrh GC na světovou úroveň, budou muset obecně myslet mnohem více na anglicky mluvící hosty. Kromě ministra zážitek rozmělnil ještě uvaděč, který – opět v němčině – téměř před každou skladbou o ní nějakou chvíli žvatlal. Jediným světlým bodem „mluvené části koncertu“ byl strhující projev vývojáře Willa Wrighta (Sims, Spore). Nejen, že byl v angličtině a doprovázen projekcí animované prezentace, ale především to byla opravdu zajímavá úvaha na téma, jakým způsobem pomáhá interaktivní zábava rozvíjet myšlení a schopnosti mladé generace. Letošní výkon hudebníků byl na stejně vynikající úrovni, jako každý rok. Přesto bych rád krátce podotknul, že české orchestry mají podle mého názoru bohužel (stejně jako mnoho dalších evropských orchestrů) problém s vyvážením výšek a hloubek. Například bubnům chybí ona pompézní síla, jíž umí dosáhnout například orchestr v Seattlu nebo Hollywoodu. Zároveň naopak vysoké tóny a třeba smyčcové či dechové nástroje občas zní až pisklavě. Pokud jde ale o noty, tempo, synchronizaci… v tomto ohledu patří náš orchestr bezesporu k nejlepším na světě, takže prakticky vůbec žádné muzikantské chyby nerušily poslech oblíbených klasik a moderních trháků. Nyní již ale ke skladbám, které letos zazněly a mým dojmům z nich. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Opening fanfare GC (2003-2006) Autor: Andy Brick Krátká úvodní fanfára byla sice mohutná a stylová, ale s herní hudbou neměla zase tak moc společného – stejně jako neměla žádnou opravdu strhující melodii. Hodnocení: 4/10 Anno 1701 (2006) - Suite Autor: Tilman Sillescu (Německo) Historická budovatelská/válečná strategie dostala hudbu na míru, která rozhodně neurazila, ale ani zvlášť neohromila. Hodnocení: 5/10 Black (2006) - Main Theme (Reprise) Autoři: Chris Tilton (USA) a Michael Giacchino (USA) Střílečka od EA vlastně skoro žádnou pořádnou hudbu neměla - kromě úvodních titulků, kde hrála tato pompézní skladba s nádhernou melodií i aranžmá. Hodnocení: 8/10 Sonic The Hedgehog (1990) - Suite Autor: Masato Nakamura (Japonsko) Tahle ultimátní klasika z dob 16bitových konzolí mě zasáhla přímo do srdce, tím spíš, že nezapomenutelné melodie byly mixem ze všech úrovní hry. V podání velkého orchestru prostě zážitek vzpírající se slovnímu popisu. Hodnocení: 9/10 Dreamfall: The Longest Journey (2006) - Suite Autor: Leon Willett (Anglie) Snově pohádková adventura Dreamfall dostala odpovídající hudbu, plnou něžných smyček a emocí. Krásně se to poslouchalo. Hodnocení: 8/10 Final Fantasy VI - Dancing' Mad (1994) - Dancing Mad Autor: Nobuo Uematsu (Japonsko) Varhanní sólo: Daniela Kosinová Jedna z méně známých skladeb z hudebně zřejmě nejslavnější herní série Final Fantasy. Bohužel zdaleka ne tak melodická, působivá a emotivní, jako jiné kousky ze stejné kuchyně. Varhany nicméně dodaly silný náboj. Hodnocení: 7/10 Gothic 2 (2003) - Suite Autor: Kai Rosenkranz (Německo) Epické fantasy RPG se snaží přiblížit svému největšímu konkurentovi – sérii Elder Scrolls – i hudbou. Ačkoliv to má ten správný náboj, bohužel chybí podobně silná melodie. Hodnocení: 7/10 The Revenge Of Shinobi (1989) - Suite Autor: Yuzo Koshiro (Japonsko) Stejný případ jako Sonic, s tím rozdílem, že tahle hudba nebyla tak dobrá ani ve své době. Hodnocení: 5/10 The Legend of Zelda (1986) - Theme Autor: Koji Kondo (Japonsko) Podobné jako Sonic – absolutní klasika z dob pípání 8bitových konzolí, která svojí úžasnou melodií a atmosférou funguje i bez podpory velkého orchestru… natož s ním. Hodnocení: 9/10 Castlevania: Symphony of the Night (1997) - Wood Carving Partita Autor: Michiru Yamane (Japonsko) Cembalové sólo: Michiru Yamane Hodně svérázný kousek pro fanoušky poněkud alternativní hudby k upírským hororům. Nic pro průměrného posluchače. Hodnocení: 6/10 Castlevania (1986 - 2006) - Suite Autoři: Michiru Yamane & Jun Irie (Japonsko) Varhanní sólo: Daniela Kosinová Varhany zněly rozhodně působivěji než cembalo. Hodnocení: 7/10 Shadow Of The Colossus (2005) Epilogue - Those Who Remain Autor: Kow Otani (Japonsko) Jednou z tradičních náležitostí veletrhu v Lipsku je kromě jiného to, že se alespoň u jedné skladby na koncertě rozpláču dojetím. Letos to byl tento klenot. Nejen pro vzpomínky na události, jež se během onoho závěru hry odehrávají… především proto, že to je neskutečně procítěná, nádherná jímavá hudba. Hodnocení: 10/10 Turrican 3 (1991) Autor: Chris Hülsbeck (Německo) Klavírní sólo: Daniela Kosinova Jedna z nejklasičtějších a nejchytlavějších melodií v historii počítačových her byla zahrána pouze na klavír… a znělo to úžasně. Hodnocení: 9/10 Final Fantasy® VII (1999) One-Winged Angel Autor: Nobuo Uematsu (Japonsko) Největší chorál, který kdy ve hrách zazněl, opět uzavřel koncert. Tahle skladba je jediná, jež se v Lipsku opakuje rok po roce. Ačkoliv si to jistě zaslouží, raději bych nějakou změnu. Jako třeba na koncertě „More Friends“ v LA během E3 2005, kde u téhle skladby orchestr a sbor doplnila rocková kapela. Hodnocení: 9/10
zdroj:
tisková zpráva
Již při pouhém pohledu na mé číselné hodnocení jednotlivých skladeb vám je nepochybně jasné, že koncert byl na vysoké úrovni. Mohu jen dodat, že šlo o jedinečný zážitek, který se úměrně násobí podle toho, jak velkým fanouškem počítačových her a herní hudby jste. Už se těším, až zase nastane rok, kdy budou na GC hrát nějakou naši skladbu – k některé z her, jež kutíme v Illusion Softworks (první ročník obsahoval skvělou ústřední skladbu ze hry Mafia od Vladimíra Šimůnka). Každopádně příští rok nashledanou v sále! Související články: Reportáž z GC2006, Dojmy z her, Oficiální pozvánka na GC, GC2005 reportáž, GC2004 reportáž, GC2003 reportáž, Další reportáže a speciály Linky: Oficiální stránka veletrhu |
| Martin Zavřel | |
| autorovi je 27 let, pracuje jako producent v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při procházkách s kolií, tenisu, cestování, plavání a na srazech Brněnských Otaku |
