Deset let života s PlayStation 2. Jaké to bylo?
zdroj: tisková zpráva

Deset let života s PlayStation 2. Jaké to bylo?

24. 11. 2010 23:30 | Téma | autor: Petr Poláček |

Pokud patříte k těm, co 24. listopadu 2000 vyskládali na prkno skoro 20 000 korun českých za tehdy převratnou konzoli PlayStation 2, znamená to 2 věci: zestárli jste o 10 let a jste součástí důležitého okamžiku videoherní historie. Právě 24. listopadu totiž PlayStation 2 slaví 10 let od zahájení prodeje v Evropě a pořád drží spoustu primátů v mnoha oblastech herní historie.

Pamatujete na sliby o možnostech Emotion Enginu, vizionářské technologie Kena Kutaragiho, nad kterou půlka Silicon Valley nevěřícně kroutila hlavou a druhá půlka se tomu smála? Já ano, ale to jen pro dokreslení "hajpu", který tehdy těsně před uvedením PS2 na trh panoval. Žádná jiná konzole nebyla tak masivně dopředu vychvalována jako PS2, i když jsou to možná jen růžovými brýlemi viděné vzpomínky pamětníka. Ať už to bylo jakkoli, nelze se ani dnes tehdejší nedočkavosti hráčů divit: po obrovském úspěchu konzole PS1, která v masovém měřítku vyvedla hry z 16bitové doby do 3D podoby, přinesla nové žánry a hlavně změnila vývojářské postupy a přístup vydavatelů.

Na prahu domácnosti

PS2 byla první konzolí, která překonala hranici 100 milionů prodaných kusů. K dnešnímu dni se dle Sony prodalo 147.6 milionů kusů, a pokud je to pravda, je PS2 stále nejprodávanější konzolí všech dob. A těch prvenství, nebo spíše důležitých met a cílů překonalo dítko vizionáře Kena Kutaragiho mnohem mnohem víc. Stačí si vzpomenout na to nejdůležitější.

Zatímco dnes už DVD formát pomalu ustupuje Blu-rayům, v roce 2000 teprve nabíral na síle. A PS2 se s ním krásně svezla, protože za cenu nižší než standardní DVD přehrávač té doby nabídla nejenom možnost hrát hry, ale ještě přehrávat DVD, navíc s nejlepším dostupným zvukem té doby. PS2 totiž obsahovala zabudovaný 5.1 Dolby surround dekodér, takže ji stačilo píchnout do kvalitní soustavy repráků a bylo vystaráno.

Díky schopnosti přehrávat kvalitně DVD se navíc PS2 protlačila chytře blíže centru v řadě domácností. Už to nebylo jen jednoúčelové zařízení pro hry, ale přístroj, ke kterému usedali členové rodiny pro sledování DVD a časem i hraní casual her typu SingStar, EyeToy a podobně. V tomhle PS2 také prošlapala cestu Wiičku, byla to první konzole, která uspěla s hrami pro širokou veřejnost, takřka pro klasické nehráče.

Zpětnou kompatibilitou FTW

Velkým trumfem PS2 hned od počátku však byla také zpětná kompatibilita s PS1 tituly, které uměla konzole mírně vizuálně vylepšit a pustit na TV přes komponentní kabel. Přechod na nový stroj byl pro majitele PS1 naprosto bezproblémový, a kdo nechtěl, nemusel vybírat z dosti omezené nabídky launchových titulů. Omezené však ne kvantitou, ale kvalitou prvních her, která byla jako obvykle velmi diskutabilní už tehdy, nejenom ze zpětného pohledu, který většinou bývá zavádějící a mimo kontext doby a situace.

PS2 však během své existence musela i bojovat, zejména s piráty. Masové rozšíření celé řady modchipů kradlo prodejní čísla nejenom původní PS2, ale i pozdější Slim verzi, která přišla na trh v roce 2004, po necelých čtyřech letech PS2 na trhu. Stejně jako u PS1 lze samozřejmě obšírně diskutovat, jestli rozšířenost modchipů a na to navázaného pirátství nebyl pro PS2 jev v podstatě pozitivní, protože to napomohlo k masovému rozšíření konzole – byla levná a snadno upravitelná, stejně jako PS1.

Abychom však modchipaře neházeli do jednoho pytle, celou řadu z nich k úpravě konzole vedla touha po importovaných hrách z USA nebo přímo z Japonska. Tento fenomén se v průběhu PS2 éry rovněž rozrostl do takových proporcí, že si na tom celá řada lidí udělala solidní byznys.

Art house

PS2 byla na nějakou dobu také poslední konzole, která s postupem let, rozvojem middleware nástrojů a poklesem nákladů na vývoj umožnila tvorbu „divných“ a snad až artových her. Tento risk už si dnes na svá bedra vezme málokterá firma a na hrách je to poznat. Dnes se hraje na jistotu, což pro design her znamená přímočarost, zjednodušování, globalizaci témat a unifikaci. PS2 tak byla domovem celé řady úžasných titulů, které nikdy nezbořily stropy žebříčků prodejnosti, ale vytvářely image nejenom platformě, ale hernímu průmyslu obecně.

Doslova vodotrysky kreativity, inovace a filosofického přístupu k hernímu designu předváděly tituly jako Okami, Ico, Shadow of the Colossus, Katamari Damacy, Rez, Frequency a řada dalších. Ve skutečnosti takových titulů byly desítky až stovky a určitě mezi ně patří i žánrově mnohem temnější odnože včetně survival hororů, v čele se sérií Fatal Frame či Silent Hill.

Nadnárodní herní knihovna

Vlastně je lepší se do podrobných výčtů nepouštět, protože další dominantou PS2 je žánrový záběr a množství skvělých titulů v jednotlivých kategoriích. Herní knihovna PS2 čítá přes 1800 her, ze kterých si vybere opravdu každý a ve velkém množství. Od super hardcore her až po naprosté casual tituly, PS2 je opravdu systém pro všechny.

A co víc, po deseti letech na trhu jsou PS2 hry stále relevantní, herně určitě a graficky také: zejména když je připojíte k SD telce, na které řada z nich vypadá stále skvěle. To jen svědčí o kouzlech, která řada vývojářů s dosti komplikovanou hardwarovou architekturou úspěšně prováděla. Hry jako God of War, Ghosthunter, Primal, Gran Turismo a další vypadají a hrají se stále skvěle. Jistě byste byli schopni sami dodat desítky jiných příkladů, každý má přeci svého favorita.

Exkluzivita a online průkopnictví

PS2 dala světu řadu skvělých her, ale hlavně mu dala (časově) exkluzivní Grand Theft Auto III. Sony tuto přelomovou hru získala v podstatě náhodou, jako přídavek ke State of Emergency, a jistě nelitovala. GTA III sama o sobě prodala spoustu kusů PS2 a navíc nastartovala nový trend temnějších, drsnějších a vážněji míněných her, který ještě pořád dnes nabírá na síle.

A na které z dalších přelomových PS2 titulů si vzpomenete? God of War série, Metal Gear Solid 3 (ale vlastně i 2), Gran Turismo 4, Xenosaga, Final Fantasy X, Dragon Quest VIII a stovky dalších, které v současnosti stále častěji vídáme na moderních platformách v remasterované podobě.

Zmínku by si v případě PS2 zasloužily také primárně multiplayerové hry. Přestože v oblasti konzolového online multiplayeru způsobila revoluci až služba Xbox Live, PS2 se i v tomto směru poměrně výrazně prosadila s tituly v sérii SOCOM, popřípadě díky čiré onlineovce Final Fantasy XI. Tyto a další hry totiž prošlapaly cestu aktuální platformě PlayStation Network, která je jedním z nejdůležitějších nástrojů plánu Sony udržet PS3 při životě nejméně deset let.

Důchod je sladký

PlayStation 2 ještě pořád žije, pořád se prodává, pořád na tuto platformu nějaké tituly vychází, i když se většinou jedná o zbytky z multiplatformových titulů. Ale ty vás nemusí zajímat. Koupit si dnes PS2 Slim rozhodně není hloupost, zásobárna skvělých her dostupných za babku je tak neuvěřitelná, že byste se mohli klidně uchýlit na pustý ostrov a pár let tam v pohodě hrát. A pokud PS2 doma máte, třeba už oněch deset let jako já, ale už ji nezapínáte, tak si máte alespoň nač vzpomenout. A to také není špatné. Na PS2 se vzpomíná a bude vzpomínat dobře.

Nejnovější články