Aggression: Reign over Europe recenze
5/10
zdroj: tisková zpráva

Aggression: Reign over Europe recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

22. 4. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Nová strategie z dílny tvůrců Pacific Storm pokrývá nezvykle dlouhé časové rozpětí s oběma celosvětovými válečnými konflikty, kterými projdete ve stylu převzatém z Total War.

Autor: Matto
Publikováno: 22.dubna 2008
Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Nová realtimová válečná strategie pochází z dílny ruských Lesta Studios (autoři Pacific Storm). Nabízí sice neoriginální, ale atraktivní mix dvou koncepcí a historické pozadí neobvyklého rozsahu. Hra pokrývá evropský prostor a nejbližší okolí (rozuměj Blízký východ) v období 1910-1950. I neznalec historie si tak do daného rozpětí zařadí oba celosvětové válečné konflikty, které si tu lze přehrát, resp. zcela změnit jejich průběh či výsledek. Tato možnost potěší: RTS z období WWII je jako máku, o WWI se to už říct nedá. A propojení obojího - kdy postupně procházíte technologiemi obou období a na bojišti se tak může (čistě teoreticky) setkat eskadra lehké jízdy a strategický bombardér s velmi ošklivě vypadající pumou - je více než lákavé a mě oslovilo.

Státy na strategické mapě
Z evropských států roku 1910 jsou čtyři hratelné (Anglie, Francie, Rusko a Německo), pak je zde několik počítačem ovládaných (Španělsko, Itálie, Rakousko-Uhersko, Turecko) a zbytek tvoří neutrální státečky. Je škoda, že autoři neumožnili hrát za všechny státy ve hře - pro nás by Rakousko-Uhersko jistě bylo zajímavé.

Princip strategické mapy rozdělené na oblasti spravované hlavními městy není ničím novým. Nicméně zde se podle mého názoru povedlo vybalancovat množství měst, hloubku správy každého města, průmysl a výzkum (mimochodem toto jsou jediné dvě suroviny a zároveň platidlo ve hře) i diplomacii. Dohromady to dává hratelnou strategii, která není ani příliš detailní, ani příliš jednoduchá. Pak je tu koncepce ala Total War (čili zase nic originálního, ale přesto vhodně použito) „vůdčích osobností“, ministrů, vojenských velitelů, výzkumníků, špionů atd. a jejich vlastností, pomocí nichž lze zásadně ovlivňovat politiku. Ta je opět jen na nejjednodušší a přesto dostačující úrovni (válka, mír, spojenectví, obchodní výměna).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Zcela překvapivě ve hře chybí loďstvo a námořnictvo. Armády se sice mohou přesouvat přes moře, podnikat vylodění a ve městech lze budovat přístavy a dokonce se objevují i události (ať už historické nebo generované) k lodím se vztahující, ale celé je to tak nějak bez těch zatracených lodí. A přestože mám lodě rád a v první fázi jsem touto vlastností byl velmi zklamán, po čase jsem zjistil, že mi lodě vůbec nechybí a hra funguje obstojně i bez nich.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Taktické bitvy
Jak jste už jistě pochopili, pokud si pořídíte vhodného vojevůdce, naučíte ho pár triků (získá několik levelů a k nim několik zajímavých možností jak ovlivnit následující bitvu), ve městech vyrobíte hafo různých druhů jednotek odpovídajících vašemu technologickému pokroku a diplomaté řeknou, že jim došly argumenty, dojde na strategické mapě k setkání dvou armád a hra se přepne do druhého herního módu, tedy do bitvy v reálném čase. Ta je bohužel Achillovou patou hry.

Jednotky sice vypadají historicky věrně (a liší se podle státu, k němuž náleží), hýbou se a umírají velmi realisticky, terén je pěkně vykreslený a komplet zničitelný, atmosféra výborná. Zásadní problém je v umělé inteligenci jednotek, které se bohužel chovají velmi samostatně a občas hodně nelogicky. Čili pokud chcete rozumný výsledek, musíte se o ně hodně starat. Což je vzhledem k velikosti bojiště a počtu jednotek na něm poměrně obtížné (hru lze naštěstí pauzovat a zadávat příkazy). Navíc se občas nemůžete zbavit dojmu, že vás jednotky tak nějak neposlouchají.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Co je tím zabíječem hry?
Aby toho nebylo dost, narazil jsem na zásadní problém. Pokud se v bitvě sejde dostatečné množství jednotek (což se mi běžně stávalo řekněme od poloviny roku 1912), tak se bitva začne pomalu ale jistě zasekávat, až ve většině případů nakonec vytuhne a spadne. Stalo se mi to mnohokrát a vzhledem k tomu, že v taktické části nelze hru ukládat, jde o dost fatální problém. Možná jde jen problém mé konfigurace, ale podle chování bych to tipoval spíš na problém s přetečením paměti, resp. jejím uvolňováním a tedy jako kritickou chybu kódu. Hru jsem testoval na dvoujádrovém procesoru s 2 GB RAM, přičemž minimálními požadavky je "pouze" 768 MB RAM s CPU 1,7 GHz.

Taktické bitvy sice lze obejít vygenerováním výsledku, ale ten se generuje dost podivným a dle mého názoru neodpovídajícím způsobem. Zkusil jsem porovnat několik generovaných výsledků s vlastnoručně odehranou bitvou a výsledek byl zásadně odlišný, nejen díky mému vedení. Na druhou stranu lze očekávat, že zrovna v této oblasti může v budoucnu dojít k vylepšení formou patche.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Další herní módy
Základním konceptem hry je tedy komplexní kampaň 1910-1950. Další možností pak jsou jednotlivé bitvy, tedy předpřipravené taktické bitvy z rozsahu celého technologického stromu. Můžete se tedy hned na začátku např. podívat, jak budou vypadat „high-tech“ jednotky z  konce období a jak se dá kličkovat mezi atomovými hřiby.

Nejsem příznivcem rozsáhlých tutoriálů, nicméně zrovna u takto komplexní, byť nesložité hry bych ho očekával širší a hlavně detailnější, než jaký tady je. Naštěstí hra obsahuje docela dobré tooltipy a vysvětlující texty - člověk tedy nemusí stále listovat v manuálu.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

 Resumé
Koncepce kombinující strategickou mapu a taktické bitvy není sice nijak převratná (viz např. zmiňovaný Pacific Storm nebo Total War), ale je převedena kvalitně a hra je tak rozhodně zábavná a má co nabídnout. Není nijak těžká, ačkoli bavit může i náročnější hráče RTS a to buď díky své koncepci nebo rozsahem svého historického pozadí, resp. atmosférou, kterou se autorům povedlo nastolit. Ale chybějící multiplayer a detailnější tutoriál by hře jistě prospěl.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Technické zpracování je solidní a člověka nic nenutí k vypnutí hry během prvních deseti minut. Pokud se podaří napravit chyby (což by mohlo být např. do té doby, než bude k dostání na našem trhu, jestli vůbec někdy), nemusí jít o vůbec špatnou volbu.

zdroj: Archiv


trailer

Související články: Novinky

Matto
autorovi je 31 let a pracuje v soukromé vývojářské firmě jako softwarový inženýr; specializuje se na válečné strategie nejlépe s tématem druhé světové, ale nepohrdne ani pěkným simulátorem ze stejného prostředí






 
 
Matto
Smarty.cz

Verdikt:

Nepřináší nic extra převratného, ale šikovně kombinuje a lehce vylepšuje několik osvědčených principů. Zásadním problémem je určitá nedotaženost taktických bitev a jejich nestabilita, proto jen průměrná známka. Pokud tuto recenzi čtete v roce 2010, než si již opatchovanou hru koupíte přibalenou k některému časopisu, můžete si přičíst tak dva bodíky.

Nejnovější články