Ve světě ztvárněném na motivy díla amerického režiséra, spisovatele a malíře Tima Burtona (např. Mrtvá nevěsta) zažijeme v jejich režii tajemný krimi příběh ve stylu Agathy Christie střihnutý suchým humorem, omaštěným bláznivou cartoon 2D grafikou, která nám z paměti tahá vzpomínky na adventury první poloviny devadesátých let. A ani děj nám nebude nepovědomý. Alespoň jeho počátek v lecčems připomíná nejen Deset malých černoušků, ale také jiný kvalitní nezávislý titul, adventuru A Stitch In Time, která vloni trestuhodně zapadla a zůstala světem takřka nepoznána.

Počátek hry The Second Guest nás zavede do Londýna roku 1923, kde mladý student Jack Ice obdrží záhadný dopis s výzvou, aby se dostavil na zámek Grace Castle na ostrově Averton Island ke čtení poslední vůle zemřelého lorda Charlese Augusta Avertona. Na celé věci je divné to, že Jack ani neví, kdo to lord Averton byl, natož aby se s ním znal natolik dobře, že by na něj zámožný šlechtic pamatoval ve své závěti.

Zvědavost mu ale nedá, a tak se rozhodne sbalit si své saky paky a vyrazit. Jakmile ovšem doštráduje do podzámecké vesničky Little Grace na východním pobřeží Cornwallu, zjistí, že podobných dědiců, jako je on, je více. Následně se dozví také to, že starý lord nezemřel jen tak na infarkt nebo zbloudilou střelou při honu na lišku, nýbrž byl zavražděn. A vrah má nyní spadeno i na jeho dědice.

zdroj: Archiv

Dříve než se Jack stihne vzpamatovat a vzít nohy na ramena, je už pozdě. Nad ostrovem se strhne zběsilá bouře a sesuv půdy odřízne hrad od zbytku světa. Boj o holý život začíná, ovšem bude legračnější, než by kdokoliv za podobné situace čekal.

V čem konkrétně? To už nám vývojáři během prezentace hry neprozradili. Na informace o vývoji příběhu byli vůbec skoupí. Vyklouzlo z nich jen to, že celou hru strávíme na ostrově čítajícím okolo dvaceti hlavních lokací počínaje malým přístavištěm přes hřbitov, větrný mlýn až po zámek rozdělený do několika pater. Slibovaných 60 obrazovek sice není bůhvíjak moc, ale stačí. Obzvlášť s přihlédnutím k tomu, jak vypadají.

zdroj: tisková zpráva

Grafika je totiž to hlavní, čím The Second Guest překvapí. Je prostá, jednoduchá, sestávající takřka výhradně z tmavých odstínů černé a modré barvy (je-li tedy černá vůbec barva), ale svou ponurou jednoduchostí je svým způsobem okouzlující. Samozřejmostí jsou pouhé dva rozměry, a to včetně postaviček, ovšem obstojně rozanimované padajícím deštěm, vlnami na moři anebo po obloze plujícími kudrlinkovými obláčky, které jakoby humorným Monkey Islandům z oka vypadly.

Ostatně o humor, a nejen černý, nebude podle autorů v The Second Guest nouze. Prýštit má převážně z košatých dialogů s přibližně patnácti NPC postavičkami, sahajícími od vysloužilého námořníka přes hrbatého majordoma až po černou kočku domácí (ne, nepřehlédli jste se). Na dialozích bude postaveno gró hratelnosti, která se hodlá opírat také o práci s předměty v inventáři.

zdroj: tisková zpráva

„Žádné slider-puzzly nebo nesmyslné umělé úkoly od nás nečekejte,“ utěšoval nás šéf projektu David Frentzel, který nám ale kromě právě oněch dialogů (navíc v němčině) v podstatě nic z hratelnosti nepředvedl. Procházka po přístavu, kolem hřbitova a po skalnatých útesech, tedy po lokacích, které hráč spatří krátce po příjezdu na Averton Island, bylo takřka vše, co jsme ze hry viděli.

Minimálně atmosféru ovšem lokacím upřít nelze, a to i díky orchestrální hudbě, která jednak reflektuje styl 20. let minulého století, ale dokáže také navodit drama v okamžicích, kdy se hlavní hrdina dostane do životu nebezpečné svízele. Zemřít ale ve hře nikdy nelze, navzdory hrozbě, před kterou jsme od samého počátku postaveni.

zdroj: tisková zpráva

Ke klasikám žánru se The Second Guest obrací také svým rozhraním, které obdobně jako druhý díl série Simon the Sorcerer hráči dává možnost volby mezi textovými příkazy nebo grafickým menu. To má podobu uschlého stromu se čtyřmi větvemi, z nichž na každé je zavěšena jedna příkazová ikonka.

Kromě uschlé jabloně či jiné stromoviny má hra ještě jedno menu, a to v levém dolním rohu obrazovky, kterým se otevírá klasický osmi-chlívečkový drag-and-drop inventář u dolního okraje obrazovky, mapa pro rychlý přesun mezi hlavními (již navštívenými) lokacemi a deník, jehož obsah nám zůstává utajen, protože v prezentované verzi ještě nebyl funkční.

zdroj: tisková zpráva

The Second Guest autoři koncipují jako pětidílnou epizodickou sérii, z níž první dva díly vycházejí v distribuci německého vydavatele HeadUp Games již koncem ledna a to jak v německé tak i anglické verzi. Brzy se tak budeme moci osobně přesvědčit, zdali hra dokáže zaujmout i něčím jiným, než stylovou 2D grafikou. Byli bychom za to moc rádi.