Splinter Cell: Pandora Tomorrow - dojmy
zdroj: Archiv

Splinter Cell: Pandora Tomorrow - dojmy

19. 3. 2004 0:00 | Dojmy z hraní | autor: Redakce Games.cz |

Otestovali jsme singleplayerové demo brzy přicházející špionážní akce Splinter Cell: Pandora Tomorrow, ve kterém se agent Sam Fisher ocitá na střeše rychlovlaku mezi Paříží a Nice. Jaké v nás zanechalo dojmy?

Autor: Cappy
Publikováno: 19.března 2003
První česká recenze dema zdroj: Archiv Verze hry: singleplayerové demo
Doba hraní: 1 den


Zvětšit Na začátek několik informací pro ty, kteří se s rok starou akcí Splinter Cell (recenze) od UbiSoftu ještě nesetkali a nikdy jí nehráli. Hra vychází z předlohy Toma Clancyho a hráč v ní ovládá postavu tajného agenta Sama Fishera, který pracuje pro organizaci Third Echelon. Základním principem hry je zůstat nepozorován na cizím území nebo v nepřátelském prostoru a splnit tam předem zadaný úkol.

Na rozdíl od běžných stříleček je tedy nanejvýš vhodné pohybovat se v přítmí (ve stínu) a tiše, aby protivník absolutně netušil, co se v jeho nejbližším okolí děje. Vaše postava má za tímto účelem černé pyžamo a spoustu high-tech nástrojů (udělátek), které jí pomáhají zdárně splnit misi. Nechybí ani útočné či obranné zbraně, jako třeba pistole s tlumičem. Všechny slibované novinky do pokračování Pandora Tomorrow jsme podrobně rozebrali v našem nedávném preview, takže teď už si pojďme rozebrat náplň středečního singleplayerového dema.

 Velká vlaková loupež
V demu jste rovnou vrženi do děje. Vaše postava se ocitá na střeše nocí uhánějícího vlaku mezi Paříží a francouzským městem Nice. Nezbývá, než se poklopem vydat do útrob vagónu, na kterém se nacházíte, a začít plnit zadanou misi, kterou jste mohli vidět už v dřívějších videoukázkách (1, 2). Ta sestává z několika částí a jako obvykle, obsahuje i několik podmínek, které nesmějí být porušeny, jinak mise skončí nezdarem. Zadání je v tomto případě jasné - najít klíčovou osobu, nahrát pomocí mikrofonu telefonní hovor a pak se co nejrychleji vypařit.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

Pro zkušeného hráče není problém uplatnit zafixované a stokrát vyzkoušené postupy z původního Splinter Cell. Takže než někam vlezete, napřed se podíváte, co je za dveřmi. A když už tam jste, tak zase co nejrychleji zhasnete. Ve dvou misích v demu k tomuto účelu slouží palná zbraň a také poněkud méně efektní, ale stejně dobře fungující vypínače. Pokud se za dveřmi nachází nepohodlná osoba, máte možnost jí zajmout, sejmout, popřípadě zneužít k nějaké akci, kterou by jinak dobrovolně neudělala.

V první misi, která z části připomíná velkou vlakovou loupež, si se Samem také vyzkoušíte několik akrobatických pohybů. Jako třeba visení za jednu ruku za hranu střechy vagonu, když vás míjí protijedoucí vlak na vedlejší koleji. Dále tu máme roznožku mezi vagóny, nebo se budete pověšení za nohy plazit pod podlahou mezi nápravami a obrovskými ocelovými koly vlaku.

Zvětšit zdroj: Archiv

 Zvláštní omezení
Stejně jako v původní hře, i tady platí fyzikální zákony. Bohužel, některé limity zůstaly a omezují svobodu hráčova pohybu. Je třeba nepochopitelné, že zmíněná střešní, ale i jiná světla rozstřelit lze, ale okenní tabule, ať už ve dveřích či v oknech vlaku, rozstřelit nejdou a v podstatě se chovají, jako by byly neprůstřelné.

V úvodním levelu z dema jsem po chvíli hraní narazil na pár drobných problémů aneb pár věcí, které autoři tak trochu nedomysleli. Tak zaprvé. Sam jde do akce s neobvykle omezenou výbavou. Chybí zde například oblíbený šperhák, což se na prvních zaseklých dveřích ukáže jako jasná nevýhoda. Výtku bych měl i k designu tohoto levelu s jinak neotřelým nápadem. Vlak má málo vagónů a pokud chcete misi splnit, nemůžete si vybrat, kudy půjdete. Vaše cesta vpřed je v podstatě předem dána. Vnějškem se dají překonat jenom některé vagóny, takže se musíte plácat vnitřkem. To je pochopitelně mnohem složitější a navíc to může skončit zákysem.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

No a pak je tu několik faktů, které hru výrazně odchylují od možné reality. Ve skutečnosti totiž mezi Nice a Paříží zpravidla jezdí jenom vysokorychlostní vlaky TGV. Navíc, drtivá většina tratí v Evropě, tedy nejen ve Francii, je elektrifikovaná a nad tratí jsou natažené troleje. V demu je to také tak (alespoň na začátku) ztvárněno a nad železniční tratí jsou také lampy. Závěrečné vyzvednutí Sama z jedoucího vlaku pomocí lana visícího ze stroje Osprey (letoun s překlopnými rotory) je tím pádem čistě ve sféře sci-fi. Navíc se troleje zcela nepochopitelně kamsi ztratí. Není to jediná podivnost v demu. Stalo se mi například, že mne nepřítel zpozoroval skrz pevnou bariéru.

 Čas pro pochvalu
Obrázek zdroj: Archiv Sam se také naučil nové a ještě vypečenější triky. Ve vlaku jsem se například dostal do situace, kdy jsem potřeboval odlákat stráž z určitého místa. Za normálních okolností bych sebral plechovku od Coca-Coly a jejím odhozením bych způsobil lomoz na patřičném místě. Strážný by se na místo šel podívat a dostal by se mi přímo do spárů. Ale když není žádná plechovka od Coly právě po ruce? Zahvízdat by mě ani ve snu nenapadlo. Nicméně ve hře to funguje a funguje to dobře. Je dobré vědět, že když máte problém, stačí si prostě jen tak trochu hvízdnout. V druhé misi zase překvapila nastražená mina, kterou bylo vidět jenom termovizí.

 Vylepšená umělá inteligence?
Možná se mi to jen zdá, ale demo Pandora Tomorrow mi přijde nepatrně těžší, než původní Splinter Cell. Pochopil bych to za předpokladu, že by to mělo nějaký efekt a napomáhalo hratelnosti. Vaši protivníci ale žádnou zázračnou inteligencí nedisponují. Většinou neustále chodí dokolečka v kruhu, jak malé děti o velké přestávce. Jako obvykle strávíte valnou část hry čekáním na vhodný okamžik, ve kterém se můžete posunout o kousek vpřed.

Pokud dojde ke kontaktu, protivníci jsou daleko agresivnější než minule a už dávno nepřipomínají ony správně vykulené strážníky, kteří se třikrát zeptali „kdo tam?“, než vytáhli zbraň. Navíc protivník občas nemile překvapí svojí přehnanou ostražitostí a také tím, že ho jeden zásah nepošle k zemi. To je obzvláště patrné v krátké druhé misi z dema, v níž je úkolem proplížit se přes dobře strážený tábor ke dveřím do jeskynního systému.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů

 Hardwarové požadavky
Hra je vytvořena poměrně klasickým způsobem. Vyniká snad jedině detailně vymodelovanými objekty a proto by čistě teoreticky mohla fungovat i na hodně starých grafických kartách. Ale nefunguje. Problém je v tom, že vývojáři si neodpustili některé rádoby moderní efekty - nebo lépe řečeno staré efekty zpracované novým způsobem a na podporu starších grafických karet se jednoduše vykašlali, místo toho, aby je nechali zpracovat procesorem. Nemějme jim to prosím za zlé. Nový způsob zpracování bývá obvykle snazší.

Ono nezbytné minimum pro hraní Splinter Cell: PT dema hledejte v NVIDIA GeForce 4 Ti. Bezproblémově by potom hra měla fungovat na jakékoliv grafické kartě s pixel shadery 1.4 a vyššími. U zmíněné GeForce 4 Ti může docházet k náhlému poklesu výkonu, protože tato nemá karta pixel shadery 1.4, nýbrž pouze verzi 1.3.

 Závěrem
Zvětšit zdroj: Archiv Původní Splinter Cell je natolik dobrá hra, že ze svých kvalit bude těžit ještě hodně dlouho a nějaké to pokračování jako Pandora Tomorrow pohodlně snese. Demo nijak zvlášť nepřekvapilo, ale také nezklamalo. Uvidíme, co přinese plná verze hry, která by pro PC měla vyjít na přelomu března a dubna, ale ještě předtím bychom se měli setkat s ukázkou multiplayeru.

Stáhněte si k Pandora Tomorrow: Demo, Multiplayer videa, Trailery, Videa, IGN videa...

Stáhněte si k původnímu Splinter Cell: Patch, češtinu, videa, cheaty...

Související články: Novinky, Splinter Cell recenze, návod, dojmy, speciál o přídavných misích



Cappy
autorovi je 26 let, momentálně pobývá v zahraničí a specializuje se na hardware, dříve se podílel na vývoji několika počítačových her


 
 
Cappy

Nejnovější články