Autor: Frix Publikováno: 26.září 2002 |
A právě v Japonsku se odehrává vaše první mise. Oproti původnímu NOLFu bude nejspíš chybět tutoriál a zaučení je provedeno formou různých poznámek, umístěných převážně na začátku úrovně. Krom toho na vás zpočátku budou čekat i malí mechaničtí ptáci jménem Santa, kteří kromě velmi pochybného hippies-like vzhledu (autorům humor rozhodně nedošel) nabízejí i základní informace např. o tom, jak prohledávat mrtvoly, schovat se ve stínu, plnit postranní úkoly atp. Vyplatí se jim věnovat pozornost, protože vám jednak přibudou nějaké zkušenostní body a především budete vědět jak na věc. Zkušenostní body a další změny Jistě jste si všimli v předchozích větách rafinovaně umístěného upozornění na několik významných vylepšení - z nich nejvíce stojí za pozornost právě zkušenostní body. Získáváte je sbíráním "intelligence items" (ve formě lístečků, kufříků, filmů atd., přesně jako v prvním díle), plněním úkolů hlavních i postranních a dalšími činnostmi. Nesbíráte je jen tak pro okrasu, za různě velké sumy si s nimi můžete vylepšit širokou škálu vlastností typických pro špióny, jako např. přesnost a účinnost střelby, ukrývání se, rychlost atd. Nečekejte až takový mix RPG s akcí, jako nám předvedl Deus Ex, ale i tak je to velmi příjemné vylepšení a hlavně se úroveň vlastností silně projevuje na vašem výkonu. Dobrý způsob, jak zajistit gradující náročnost bez nutnosti jen přihazovat další hordy nepřátel... Inovace doznalo prohledávání mrtvých a omráčených - nestačí již pouze přejít přes daný objekt, ale musíte chvíli u těla podržet tlačítko na myši a počkat, než Cate všechno pobere. Vedle toho, že vás jistě potěší občasný vtípek typu "právě jste sebrali žvýkačku s logem H.A.R.M.", však naštve nemožnost dlouhé probírání vypnout v okamžicích klidu. Je fajn, že v bojové vřavě nejde s holýma rukama přeběhnout přes mrtvolu a doslova v další vteřině už střílet, ale pokud se nikde nic neděje, přijde mi tento systém zbytečně zdlouhavý a po delším hraní (hrací doba by měla být zhruba shodná s prvním dílem, tedy kolem 30 hodin) začne nejspíš lézt dost na nervy. Tajný průchod misemi a využívání stínů Skrývání ve stínech a za různými předměty bude hrát velkou roli, díkybohu však již ne tolik jako dříve. Tvrdit, že NOLF byla v zásadě klasická akce s malým nádechem ke stealthu je dost nepřesné, spíše se velká část hraní trávila právě plížením a tichým vražděním, ovšem problém s alarmem byl dohnaný ad absurdum a chvílemi člověk nedělal nic jiného než quickload. NOLF2 se podrží ideálů svého předchůdce, ale již nebude tolik striktní s jejich dodržováním. Na druhou stranu, pokud se dáte spíše cestou tichého vraha, budete mít hraní v několika ohledech snazší. Hned v první misi máte několikrát možnost výběru, zda raději stráž odlákáte vhodně vhozenou mincí nebo střelou z kuše a poté buď proběhnete nebo ji zabijete zezadu, a nebo se do boje vrhnete přímo. V úrovních se nachází několik míst, kde se dá zcela ukrýt před zraky protivníků. Při vstupu do těchto malých oblastí se objeví ikonka oka a po několika vteřinách bez pohybu jste schovaní. Kromě toho, že zde můžete v klidu připravovat plány do budoucna, vám budou užitečné při utíkání - ano, můžete se pokusit před protivníky zdrhnout a pokud při tom budete alespoň trochu myslet, nejspíš se vám to i povede. Když dorazíte na křižovatku a rychle zahnete na jednu stranu nebo když za běhu uskočíte do temného koutu, AI vás nejspíš nenajde - přesně tak, jak to má být. Umělá inteligence... ... je dost povedená, ať už v boji nebo mimo něj. Když už se do přestřelky dostanete a protivník má pocit, že na vás stačí, nespokojí se jen s pobíháním sem a tam a střelbou. Uskakuje v pravou chvíli, dobře (ale nikoliv neomylně) míří a když ho kriticky zraníte, začne se zoufale belhat pryč. Pokud však hned na počátku neuzná za vhodně pouštět se s vámi do křížku, prostě doběhne k nejbližšímu alarmu a zavolá si posily. Když si nebudete dávat pozor na to, jak moc jste vidět nebo kolik děláte hluku, zapomeňte na ukrývání. Jeden rychlý krok na kovovém nebo jinak hlučném povrchu a AI přesně ví, kde vás hledat. Totéž platí i o přehnaně dlouhém vyklánění - využít jde pouze pro zhodnocení situace nebo rychlou střelbu, nelze však dlouze mířit a čekat, že si vás nikdo nevšimne. Stejně tak nezůstane protivník netečný, když najde mrtvé tělo nějakého kolegy. Pěkně po vzoru Thiefa, Hitmana nebo Deus Ex tak přichází na řadu odtahování těl na klidná místa, kde nikomu vadit nebudou. Těžko však s nimi můžete běhat, jediná možnost je pomalá chůze. Musíte si tedy rozmyslet, zda je ta pravá chvíle odtahovat tělo za roh, když se zpoza druhého co nevidět vynoří stráž na svojí obchůzce. Šikovná výbavička Za zmínku stojí i druhý a znatelně elegantnější způsob, použitý i v prvním dílu - lahvička s malou chemikálií, po jejímž použití se tělo doslova vypaří. Tím se dostávám k vychytávkám zvaným gadgets, známé již z původního dílu. V různých osobních věcech jsou důmyslně ukryty zbraně, nářadí anebo třeba dekodér tajných zpráv. Co byste řekli na řasenku, která ve skutečnosti vydává elektrické výboje nebo klíčenku, představující silnou baterku? Nepochybně se dočkáme i dalších předmětů, kdo by mohl zapomenout na letlampu v zapalovači, se kterou se tak dobře ničily zámky. Zarazila mě docela striktní lineárnost misí. Prakticky máte jen na výběr, zda se hodláte vydat nejdříve vpravo či vlevo, jinak si o více způsobech řešení hlavních úkolů můžeme nechat zdát. Nevím, z jak pokročilých částí hry pocházejí levely v demu obsažené, ale ani jeden z nich bohužel z řady nevybočoval. Souvisí s tím trochu i hrdě ohlašovaná interaktivita prostředí, která se bohužel také nekoná. Není to nijak hrozné, ale zároveň příliš nevybočuje ze zaběhlých standardů. Můžete svrhávat či rozstřelovat předem k tomu určené předměty nebo třeba rozhoupat dřevěnou vývěsku, ale bohužel nelze např. otevřít ty dveře, které se nám zachce a jít prozkoumat co se ukrývá vevnitř. Síla nového Jupiter enginu Co mě velmi příjemně překvapilo, byl použitý Jupiter engine, jinými slovy další LithTech. Právě ten původní NOLF trochu oslabil svojí přehnanou náročností na hardware a nepříliš velkou detailností. Jupiter je však něco úplně jiného, textury jsou báječně prokreslené, modely zbraní i postav vypadají věrohodně a je radost vidět je v pohybu. Zvláštní pochvalu si zaslouží stromy a především voda - takto realisticky zpracovanou jsme ji snad neměli předtím šanci v počítačové hře vidět. Povedené jsou filmové sekvence, kterých je dost a krom toho, že jsou skutečně ve filmové kvalitě, oplývají i břitkým humorem. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Problémy se zvukem Zvuk je bohužel kapitola, kde se musím zastavit a házet autorům na hlavu špínu. V teaseru, který se nedávno objevil, nešel zvuk takřka nikomu, ale to šlo ještě pochopit, vždyť to byla jen drobná ukázka. Že ale zvuk nejde i nyní většině lidí používající kombinaci WinXP a Soundblaster Live!, to už je na pováženou. Já osobně jsem přes velké množství pokusů s ovladači i nastavením zůstal ochuzen o řeč a zvuk střelby z kulometu se neuvěřitelně sekal. Pokud bych měl nějak obskurní konfiguraci, nenapadlo by mě vůbec takový problém u dema zmiňovat, ale bojím se že zdaleka nejsem jediný s podobným problémem. Jde o chybu v Jupiter enginu, která se potvrdila i u nedávno vypuštěného Snipera, který tento engine rovněž používá - tam pro jistotu nejde zvuk vůbec a hra drze upozorní na chybějící mp3 (!) codec. Můžeme jen doufat, že autoři tento bug odstranili, hra je již gold a snad nebudeme muset čekat na patch. První dojmy z No One Lives Forever 2 jsou ale jinak výborné - tvůrci si vzali poučení z chyb prvního dílu a podle všeho na nás čeká výborná akce s trochou RPG, ve které nebude chybět napětí a především skvělá zápletka. Doufejme jen, že se tvůrcům povedlo odstranit různé drobné chyby a především tu největší spojenou s nekompatibilitou zvuku. Stáhněte si: Oficiální demo (165 MB), Teaser demo s jedním dalším levelem (50 MB), Trailer (4 MB), Technologická videa o LithTech enginu Související články: Preview (8/2002), Novinky, No One Lives Forever recenze (11/2000) |
Frix připravil: jd |