V polovině června jsem vyrazil do polského Krakova, abych si vyzkoušel chystaný horor Cronos: The New Dawn od Bloober Teamu. Prezentace v bývalém ředitelství ocelárny Nowa Huta byla parádně atmosférická, studio jasně deklaruje, že ukotvení mezi megalomanské pomníky komunismu a do průmyslové technopolis není nahodilé a má ve hře vlastní, důležitou roli.
Předně Cronos vyhlížím jako hladový vlk. Jednak Bloober Team s remakem Silent Hillu 2 ukázal, že umí skvělé horory, které dokáží děsit přímočarou hrůzou i nepatrnými náznaky. Jednak Cronos hrdě předvádí svou inspiraci v Dead Space a Věci, což jsou značky, které zbožňuju. A po zhruba dvou hodinách hraní preview se na hru těším možná ještě krapet víc.
Když se Clarke potká s MacReadym
Cronos mě totiž dokonale zaháčkoval svým příběhem a kulisami. Ocitáme se v postapokalyptické budoucnosti, ve které přežívají jen cáry lidství mezi pobořenými pětiletkami, po jejichž chodbách se prohánějí odporné zrůdy. Záhadní Cestovatelé proskakují skrz portály zpátky do minulosti a snaží se zachránit lidi, kteří ve velkém kataklyzmatu zahynuli.
Právě za jednu takovou Cestovatelku hrajete a vydáváte se po stopách kolegy z cechu, který se z mise nehlásí. Cronos ale tyto skoro až mýtické postavy zobrazuje jako něco trochu víc (méně?) než lidi. Cestovatelé působí jako přírodní síla podobně, jako jí byl Isaac Clarke – alespoň v původní hře, kde nemluvil, remake jej bohužel notně polidštil.
zdroj:
Bloober Team
Už poněkolikáté zmiňuji Dead Space a jeho protagonistu. Není to v žádném případě náhoda, protože Cronos je sci-fi hororu velmi, velmi podobný. Počínaje pomalou, metodickou chůzí Cestovatelky, konče hodně povědomou akční složkou (ve které si i zatancujete dupáka na obličejích stvůr). Zkrátka jestli jste prožili děs v koridorech USS Ishimura, budete ve fiktivním postapu Nowe Huty jako doma.
Trhlina v časoprostoru vrhla do Nowe Huty pulzující biomasu, která rodí odporné zrůdy. Abyste se s nimi vypořádali, dostanete do rukou nejrůznější výzbroj – pistoli, brokovnici, ale třeba taky zápěstní plamenomet, kterým můžete spálit i mrtvá těla. Oheň bude hrát obzvlášť důležitou roli, protože příšery dokáží pohltit mrtvá těla, nabobtnat a stát se výrazně silnější verzí sebe sama. Velká inspirace Carpenterovou Věcí.
I obyčejné setkání s pár běžnými nepřáteli se může chvilkou nepozornosti proměnit v extrémně tuhý boj o holý život. Když si nebudete hlídat poražené protivníky, rázem proti vám může stanout obrovská hrouda tkáně, která toho mnohem více vydrží. A protože nábojů i lékárniček je pomálu, každé plýtvání zásobami zásadně komplikuje postup hrou. Protivníci navíc kromě biomasy jako takové pohlcují i schopnosti padlého. Z obyčejného monstra se tak může stát třeba smrtelně rychlý skokan nebo odolný tank, kterého nezastaví ani rána z brokovnice z bezprostřední blízkosti.
Když se vám příšery dostanou na tělo, dokáže se Cestovatelka ohánět i na blízko. Tady mi ale přišlo, že by údery potřebovaly trochu posílit, protože i řadový nepřítel toho hodně vydrží, nezůstane dlouho omráčený a odhodit jej je taky kumšt. Když se vám dostanou protivníci na kobylku, je zle, a životy jdou dolů možná až příliš rychle.
Kupříkladu v Dead Space údery sloužily hlavně k vytvoření prostoru mezi vámi a nekromorfy, abyste mohli poodběhnout a začít zrůdy česat laserovým hořákem. V Cronos to tak dobře nefunguje a ke konci preview jsem boj nablízko úplně ignoroval, protože mi nikdy neumožnil vytvořit dostatečnou vzdálenost a každá pěstní bitka mě stála ohromné množství zdraví. Bylo zkrátka jednodušší se otočit na podpatku (citelně hře zatím chybí možnost 180stupňové otočky) a prostě odsprintovat.
Povědomá architektura východního bloku 80. let funguje výborně
Střelba je ale výjimečně uspokojivá. Hlavně proto, že podržením spouště můžete zbraně nabíjet pro silnější výstřel. Často tak bojujete se zajímavou rytmikou – doslova počítáte vteřiny, při kterých se snažíte vypálit projektil, jež monstrum smete jednou ranou, zatímco se k vám masitá zombie rychle blíží. I souboje s běžnými protivníky jsou díky tomu dramatické a napínavé.
Originálně neoriginální
Preview končilo bossfightem s dehtovou příšerou, kterou nejprve musíte ožehnout ohněm a pak jí na těle strefovat pulzující oranžové puchýře. Opět nic, co byste stokrát v survival hororech neviděli, stejně jako třeba crafting nábojů z nalezených mechanických součástek nebo upgrade zbraní po vzoru Resident Evil a vylepšování zbroje jako v Dead Space.
zdroj: Bloober Team
Fakt, že kromě morfujících se nepřátel a unikátního zasazení toho po mechanické stránce Cronos zase tolik nového neukazuje, mi přijde jako promarněná příležitost. Na druhé straně, první dvouhodinovka byla spíše tutoriál, ve kterém průzkum a boj opepřila občas velmi jednoduchá environmentální hádanka – aktivováním anomálií vytváříte nové cesty, jako kdybyste přehazovali výhybky na kolejích.
Je ale možné, a doufám v to, že postupně v plné hře bude Cronos přicházet s originálnějšími nápady, než co jsem měl možnost okusit doposud. Byla by škoda, aby Bloober po fantastickém Silent Hillu 2 udělal u vlastní tvorby zase tři kroky dozadu k šablonovitým hororům.
Minimálně ale stran příběhu a prostředí by se to stát nemělo.
Hrůzný výlet k sousedům
Ano, Cronos se ani atmosférou neubrání hororovým klišé, které někdy funguje, jindy zase budete protáčet oči v sloup... třeba, když vejdete do místnosti plné manekýn (můžeme s touhle otřepanou kratochvílí už prosím přestat?!).
Na druhé straně třeba nové druhy nepřátel většinou zahlédnete hned několikrát se mihnout na okraji zorného pole nebo v průhledech domů, což výborně graduje atmosféru, než je konečně potkáte. Příklad klišé, které je ale řemeslně provedené velmi dobře. Bloober Team napětí budovat umí a byť je hrůza poměrně šablonovitá, slastný příval adrenalinu z vás hra vykřeše. I úplně prvnímu setkání s monstrem předchází poctivě děsivé budování napětí a pocitu ohrožení.
Největší klad ale spatřuji v samotném prostředí. Povědomá architektura východního bloku 80. let funguje výborně – paneláky, obchůdky, betonové podchody, vše je autentické a spolu s futuristickou estetikou a technologiemi dodává hře neokoukaný styl, který by mohl v našem kulturním prostoru silně rezonovat.
Samozřejmostí vyprávění je spoustu zápisků a audionahrávek, které občas popisují historické události, jindy jen předkládají tragické osudy běžných lidí. Mystérium světa, enigmatických Cestovatelů, ale i svíravé apokalypsy a cestování v čase je velmi atraktivní a myslím si, že i když Cronos: The New Dawn v žánru survival hororu neobjevuje zrovna kolo, budou právě tohle ty nejzajímavější prvky, které vás u hry udrží od začátku až do konce.
